VYBERTE SI REGION

I moderní kostel musí mít ducha, říká architektka

BRNO - Rukama Marie Veselé prošly desítky architektonických studií nových kostelů a kaplí. Desítky se jich po revoluci v roce 1989 na jihu Moravy postavilo. Ne všechny se ale povedly.

7.6.2007
SDÍLEJ:

Kostel v ŠošůvceFoto: DENÍK/Drahomír Stulír


„Sakrální stavba musí mít v sobě ducha, něco, co lidé pocítí. To některé stavby nemají,“ říká architektka Brněnského biskupství. Na přáním brněnského biskupa Vojtěcha Cikrleho vyhlašuje proto už léta brněnské biskupství na každou sakrální stavby v diecézi architektonickou soutěž. „O návrzích rozhoduje Rada pro liturgický prostor, což jsou například špičkoví architekti, profesoři ze škol výtvarného umění,“ dodala Veselá.

To bylo ale už později?


Ano, v začátcích nebyly ještě architektonické soutěže. Hlavně v prvním roce po listopadové revoluci. A tak vznikly některé kaple i kostely, které nejsou architektonicky zrovna nejlepší. Někde nám to uteklo.

Můžete být konkrétní?

Nechci jmenovat.

Kostel v Hustopečích byl postaven mezi prvními. Ten je tedy příkladem toho, že sakrální stavby vznikaly i živelně, bez vyhlášení architektonické soutěže?


Ne, o tom už rozhodovali architekti. Stejně tak to bylo v případu břeclavského kostela. To už jsme si pohlídali.

Jak je to teď?

V současné době některé obce a také farnosti touží po kapli nebo kostele. Potom přijdou a chtějí, abychom to schválili.

A schválíte vždy?

Měli jsme tady i jeden zajímavý architektonický návrh, ale neprošel nakonec. Důležité totiž je i to, jak se bude stavba udržovat. Protože když je například střecha tak složitá, že je při jejích opravách nutné postavit drahé lešení, tak to by bylo neúnosné. Kostel nebo kaple má být pravdivá, prostá. Materiálově i tvarově. Za každou cenu si to tedy nemusí hrát na nějakou extra architekturu. To nikdy nedopadne moc dobře.

Stojí i kostel nebo kaple, s čím se biskupství nemůže ztotožnit?


Architektonickou soutěží prošla například kaple, u které jsme vybrali nejlepší návrh a bylo to těžké, protože sponzorovi se líbil jiný návrh. Kaple byla hezká, čistá, ale pan starosta jel potom do Rakouska a když se vrátil rozhodl se, že k ní přistaví věž.

A přistavěl?


Přistavěl. A potom už udělali i okna trochu jinak a každou stěnu. Architekt od toho utekl a dokonce nechce, aby pod tím dílem byl podepsán.

A vy nemáte takové kompetence, aby jste řekli: takto ne?

Pokud stavba neprojde poradním sborem odborníků, otec biskup ji nevysvětí. Vyšle za sebe svého zástupce.

Stalo se to už?


Ano. Ale ono je to složité. Do farních aktivit vstupuje biskupství přímo, do obecních, tam už je to problém. I když i v obecní kapli musí sloužit mši kněz. Pokud se biskupství nemůže za realizaci postavit, nemůže tam přijet pan biskup. Není to v souladu s jeho pokyny. Vyšle proto zástupce, aby se nemařilo úsilí těch lidí.

Co komise u architektonických návrhů sakrálních staveb hodnotí?

Posuzujeme devět hledisek. Například jak stavba působí, materiál, údržba, zasazení do krajiny, nástupy do kostela, akustika, uspořádání prostoru nebo zda je oltář na správném místě a také to, aby pokud možno všichni, kteří se bohoslužeb účastní, viděli na oltář.

Dříve se oltáře orientovaly na východ. Stále je to nutné dodržet?


Ne. Dnes v tak hustě zastavěném území, by to bylo problém. Ale když to někde jde, ještě jsou autoři, kteří to vědí. Záleží na tom, kde stavba vzniká. Každé místo má svá specifika.

Dává odborná komise architektům nějaké zadání?


Dnes není jednotný styl, jako byl v gotice, baroku. Dnes je architektura různorodá.

V Moravském Žižkově je moderní kosteL. S touto stavbou byla komise spokojená?
Je to jedna z mála staveb, kde autor pracoval se světlem. Je to farní iniciativa. Posuzovat ale, že tento kostel je dobrý, je těžké. Jednomu se může líbit, jinému ne. Špičková sakrální stavba, proti které bych neměla vůbec žádné námitky, i když to není v naší diecézi, je klášter v Nových Dvorech na Plzeňsku.

Jak je složité postavit kostel nebo kapli?

Je to i otázka peněz. Dřív byli velcí sponzoři, většinou šlechta, která stavěla krásné paláce. Tenkrát byla jiná doba. Dnes je to složitější.

7.6.2007 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

Na Orlí v nákupní galerii vyrostl Strom splněných přání

Brno – Malá Rozálie z Domova svaté Markéty pro matky a děti v tísni si přeje letos k Vánocům mluvícího medvídka. Splnit přání jí a dalším třiašedesáti dětem z tohoto domova mohou zájemci prostřednictvím Stromu splněných přání v Obchodní Galerii Orlí. „Lidé, kteří přicházejí do galerie, mohou přáníčko ze stromu vzít a zakoupit na jeho základě dárky dětem z rodin, které si je nemohou dovolit. Dárky pak přinesou zpět pod stromeček," uvedla vedoucí domova Monika Žewucká.

Sjezdovka u přehrady: pozemek stále chybí

Brno - Lyžařská sjezdovka snadno dostupná z Brna a sportovní vyžití pro děti a mládež versus snaha zachovat lesní porost v už tak přetížené rekreační oblasti v době boje se suchem. Podnikatel Pavel Trčala plánující vybudovat lyžařský areál na kopci Chochola nad Roklí u Brněnské přehrady a majitel pozemku Lesy České republiky ani více než rok od představení záměru nenašli společnou řeč. Brňané se tak sjezdovky u přehrady zatím nedočkají. Trčala se snaží získat podporu Brna i kraje.

Řidiči budou muset přibrzdit. Do dvou let v Brně přibudou radary

Brno – Nohu z plynového pedálu budou muset už možná v příštím roce sundat řidiči v Brně. Ani ne měsíc po odstranění radarů z opravovaného úseku dálnice D1 mezi Ostrovačicemi a Kývalkou se už diskutuje o novém úsekovém měření přímo v Brně. „Nechali jsme si zpracovat průzkum z testovacího měření v několika lokalitách ve městě. Obecně z deseti řidičů tři neví, co jsou pravidla silničního provozu, nebo je nehodlají respektovat," popsal důvody, proč o úsekovém měření město uvažuje, vedoucí brněnského odboru dopravy Vladimír Bielko.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies