VYBRAT REGION
Zavřít mapu

I moderní kostel musí mít ducha, říká architektka

BRNO - Rukama Marie Veselé prošly desítky architektonických studií nových kostelů a kaplí. Desítky se jich po revoluci v roce 1989 na jihu Moravy postavilo. Ne všechny se ale povedly.

7.6.2007
SDÍLEJ:

Kostel v ŠošůvceFoto: DENÍK/Drahomír Stulír


„Sakrální stavba musí mít v sobě ducha, něco, co lidé pocítí. To některé stavby nemají,“ říká architektka Brněnského biskupství. Na přáním brněnského biskupa Vojtěcha Cikrleho vyhlašuje proto už léta brněnské biskupství na každou sakrální stavby v diecézi architektonickou soutěž. „O návrzích rozhoduje Rada pro liturgický prostor, což jsou například špičkoví architekti, profesoři ze škol výtvarného umění,“ dodala Veselá.

To bylo ale už později?


Ano, v začátcích nebyly ještě architektonické soutěže. Hlavně v prvním roce po listopadové revoluci. A tak vznikly některé kaple i kostely, které nejsou architektonicky zrovna nejlepší. Někde nám to uteklo.

Můžete být konkrétní?

Nechci jmenovat.

Kostel v Hustopečích byl postaven mezi prvními. Ten je tedy příkladem toho, že sakrální stavby vznikaly i živelně, bez vyhlášení architektonické soutěže?


Ne, o tom už rozhodovali architekti. Stejně tak to bylo v případu břeclavského kostela. To už jsme si pohlídali.

Jak je to teď?

V současné době některé obce a také farnosti touží po kapli nebo kostele. Potom přijdou a chtějí, abychom to schválili.

A schválíte vždy?

Měli jsme tady i jeden zajímavý architektonický návrh, ale neprošel nakonec. Důležité totiž je i to, jak se bude stavba udržovat. Protože když je například střecha tak složitá, že je při jejích opravách nutné postavit drahé lešení, tak to by bylo neúnosné. Kostel nebo kaple má být pravdivá, prostá. Materiálově i tvarově. Za každou cenu si to tedy nemusí hrát na nějakou extra architekturu. To nikdy nedopadne moc dobře.

Stojí i kostel nebo kaple, s čím se biskupství nemůže ztotožnit?


Architektonickou soutěží prošla například kaple, u které jsme vybrali nejlepší návrh a bylo to těžké, protože sponzorovi se líbil jiný návrh. Kaple byla hezká, čistá, ale pan starosta jel potom do Rakouska a když se vrátil rozhodl se, že k ní přistaví věž.

A přistavěl?


Přistavěl. A potom už udělali i okna trochu jinak a každou stěnu. Architekt od toho utekl a dokonce nechce, aby pod tím dílem byl podepsán.

A vy nemáte takové kompetence, aby jste řekli: takto ne?

Pokud stavba neprojde poradním sborem odborníků, otec biskup ji nevysvětí. Vyšle za sebe svého zástupce.

Stalo se to už?


Ano. Ale ono je to složité. Do farních aktivit vstupuje biskupství přímo, do obecních, tam už je to problém. I když i v obecní kapli musí sloužit mši kněz. Pokud se biskupství nemůže za realizaci postavit, nemůže tam přijet pan biskup. Není to v souladu s jeho pokyny. Vyšle proto zástupce, aby se nemařilo úsilí těch lidí.

Co komise u architektonických návrhů sakrálních staveb hodnotí?

Posuzujeme devět hledisek. Například jak stavba působí, materiál, údržba, zasazení do krajiny, nástupy do kostela, akustika, uspořádání prostoru nebo zda je oltář na správném místě a také to, aby pokud možno všichni, kteří se bohoslužeb účastní, viděli na oltář.

Dříve se oltáře orientovaly na východ. Stále je to nutné dodržet?


Ne. Dnes v tak hustě zastavěném území, by to bylo problém. Ale když to někde jde, ještě jsou autoři, kteří to vědí. Záleží na tom, kde stavba vzniká. Každé místo má svá specifika.

Dává odborná komise architektům nějaké zadání?


Dnes není jednotný styl, jako byl v gotice, baroku. Dnes je architektura různorodá.

V Moravském Žižkově je moderní kosteL. S touto stavbou byla komise spokojená?
Je to jedna z mála staveb, kde autor pracoval se světlem. Je to farní iniciativa. Posuzovat ale, že tento kostel je dobrý, je těžké. Jednomu se může líbit, jinému ne. Špičková sakrální stavba, proti které bych neměla vůbec žádné námitky, i když to není v naší diecézi, je klášter v Nových Dvorech na Plzeňsku.

Jak je složité postavit kostel nebo kapli?

Je to i otázka peněz. Dřív byli velcí sponzoři, většinou šlechta, která stavěla krásné paláce. Tenkrát byla jiná doba. Dnes je to složitější.

7.6.2007 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Miloš Kratochvíl.

Zbrojovka zvládla generálku, střelecky jí vyšel úvod duelu s Kayserisporem

Hromadná nehoda na dálnici D1. Ilustrační foto.
AKTUALIZOVÁNO

Dálnice D1 na Vyškov je průjezdná. Hromadnou nehodu už odklidili

Brno chystá výstavu k výročí 100 let od vzniku první republiky

Brno – Století od vzniku samostatného československého státu a devadesát let od první výstavy na brněnském výstavišti. Dvě velká výročí, která se příští rok v květnu dočkají oslav. Představitelé Brna v pátek  schválili první přibližný návrh, jak by expozice mohla vypadat.

Hráz dokáže vypustit celou Brněnskou přehradu za tři dny

Brno /ZA ZAVŘENÝMI DVEŘMI/ – Hráz Brněnské přehrady, kterou nacisté za druhé světové války chtěli odpálit, zadržuje až jednadvacet milionů kubických metrů vody. Do nitra stavby dokončené v roce 1940 a přilehlé zmodernizované vodní elektrárny vyrazili redaktoři Brněnského deníku Rovnost v dalším díle seriálu Za zavřenými dveřmi.

AUTOMIX.CZ

Toužíte po klasické škodovce? Na prodej jich je řada. Tyhle jsou nejzajímavější

Aut mladoboleslavské značky se na české inzerci povalují přímo hordy, v drtivé většině případů jde ale o běžné modely moderní éry. Co když ale sháníte škodováckou klasiku? I v tomhle případě je bohatý výběr.

Víc než na vojenské misi se bojím na D1, říká armádní lékař

Brno – Vidět mladé americké kluky, jak přichází třeba i o obě nohy, je těžké, říká armádní lékař Radek Uher. Pětatřicetiletý rodák z Břeclavi se v červnu po více než šesti měsících vrátil se svým týmem z polní nemocnice v Iráku. „Člověk musí být srdcař, aby tam jezdil,“ říká lékař.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení