VYBERTE SI REGION

Meteorolog: Horko tady bylo vždycky

BRNO - Ředitel brněnské pobočky Českého hydrometeorologického ústavu předpovídá vysoké teploty ještě na další týden

16.6.2007
SDÍLEJ:

Meteorolog Jaroslav RožnovskýFoto: DENÍK/Drahomír Stulír

Rtuť teploměrů v Brně šplhala minulý týden ke třicítce. I v kanceláři ředitele brněnské pobočky Českého hydrometeorologického ústavu bylo horko. „A to nemám rád vedro. Nechápu lidi, kteří jedou v létě třeba do Řecka,“ říká meteorolog Jaroslav Rožnovský.

Kam tedy jezdíte na dovolenou?
V létě zásadně ne do teplých krajů. Tam jedu až třeba v listopadu.

Co budete dělat s tím horkem?
Nic. My ho pečlivě měříme, sledujeme, zapisujeme. Aby se pak mohlo v novinách objevit, jestli už konečně padl nebo nepadl teplotní rekord. Trochu nás to rozčiluje. Ten pojem rekord nemáme v lásce. Počasí nesoutěží.

No ale je to tak, že už deset měsíců jsou teploty nadprůměrné?
Určitě jsou nadprůměrné teploty. To je prokazatelné a je to naměřeno. Například leden je v průměru nejchladnější měsíc. Letos tomu ale tak nebylo. Ten letošní byl nejteplejším lednem za posledních čtyřicet let. A tak se radují ti, kteří mají rádi teplo.

Co to znamená pro lidi, pro přírodu, pro zvířata, pro zeměkouli?
Počasí je v našich podmínkách typické svou variabilitou, ale obecně, a to jsou ty teorie kolem globálního oteplování, teploty stoupají. Letos jsme například už v květnu měli takzvané tropické dny s maximální teplotou třicet stupňů a více.

No vidíte, proto lidi děsí horko.
Lidé totiž malinko zapomněli na to, že příroda a počasí u nás je proměnlivé. Městský člověk žije jinak a zapomněl, co je v přírodě. Bouřky u nás byly odjakživa a povodně taky.

Teď to ale nevypadá na proměnlivost. Teď je prostě už dlouhou dobu horko.
Změna klimatu je záležitost dlouhodobá. Kdychom tedy hovořili o podnebí, deset let nic neznamená. Ano, s klimatickým systémem se něco děje, je rozkolísanější, ale není to jen vlivem člověka.

Byly takové vysoké teploty na území České republiky už někdy v minulosti?
Horko tady bylo vždycky. Teď si mohou lidé koupit například Nový atlas podnebí Česka, který je od dubna k dispozici, a kde je zpracováno období od roku 1961 až 2000.

Teď jsou i velké zvraty v počasí. Ty nebyly?
Ano, jsou velice rychlé a opakující se. Rok 1997 povodně, rok 2000 sucho, 2002 povodně, o rok později sucho, 2006 povodně a letos sucho. Ta frekvence je velice rychlá.

Čím to je?
Je to vychýlení klimatického systému, ke kterému přispívá i člověk, ale nemůžeme říct, že to vyvolal člověk. Pořád mnohé věci neznáme.

A to, že se planeta otepluje je podle vás nesmysl?
Planeta se celkově otepluje. Je to prokazatelná, vědecky a přesnými metodami doložená záležitost. Teď máme opravdu neobvyklý sled měsíců teplých, velmi teplých a mimořádně teplých. Posledních dvanáct let je nejteplejších za poslední století. To je zcela mimořádné a zapadá to do kontextu globálního oteplování, ale nikdo nemůže říci, že je to doklad, že jenom člověk otepluje planetu.

Jak jsou na tom při tropických teplotách lidé ve městech?
Ve městech jako je Brno jsou teploty vyšší, protože tam není takřka žádná zeleň. Říká se tomu tepelný ostrov města.

Co to znamená tepelný ostrov?
V zimě se ve městě topí, a tak když se teploty měří ve městě, je tam tepleji, protože budovy vydávají teplo. A v létě je tam ještě tepleji, protože sluneční záření je pohlcováno například asfaltem, takže se jeho povrch ohřeje na vysoké teploty. V Brně jsme naměřili na asfaltových plochách až šedesát stupňů. Proto je vzduch ve městě logicky teplejší, ohřívá se od povrchu.

Kdyby bylo ve městě víc zelených ploch, bylo by lépe?
Když je teplota vzduchu kolem třiceti stupňů, což je takzvaný tropický den, zelený trávník se ohřeje na třicet, maximálně pětatřicet stupňů. Proto je městské klima odlišné od klimatu v krajině.

Lidem z měst by se tedy ulevilo, kdyby vyjeli do přírody.
Ve městěch jsou lidé vystaveni o dva i tři stupně vyšším teplotám vzduchu, než jsou zprávy, které Český hydrometeorologický ústav uvádí. Když říkáme, že bylo osmadvacet stupňů, tak lidé, kteří chodí po náměstí Svobody odolávají třicetistupňovým teplotám. Dají si zmrzlinu, zchladí se, dostanou z toho angínu a je to.

Jsou lidé na tak vysoké teploty připraveni?
Jsem předsedou České bioklimatologické společnosti, která má i sekci lékařskou, kde se tyto záležitosti řeší. Při tak vysokých teplotách je nám horko a jsme-­li vystaveni vyšší teplotě, je to už pro nás nepříjemné. Jestliže k tomu ještě přijde vlhkost, daleko víc se potíme. A logicky, protože organismus se potřebuje zchlazovat. Nemocné lidi to obtěžuje mnohem víc. Vysoké teploty ale obtěžují i rostliny.

Jak se to projevuje?
Když jsou mimořádně vysoké teploty, kvetou rostliny kratší dobu, zkracuje se fáze nalévání zrna u obilnin, ovoce rychleji zraje a není tak velké, protože nemá dostatek vody.

Ano, kromě veder si teď lidé stěžují i na sucho.
Stěžují si hlavně zemědělci a zahrádkáři. Z přírody je zajímá jen vrchních pár desítek centimetrů půdy, kam na jaře zaseli, a protože už na jaře bylo teplo, nejrychleji teď osychají právě svrchní vrstvy.

Jak se vedra projevují v přírodě?
Žně začnou letos minimálně o tři týdny dříve a zůstane delší období, kdy na pozemcích nebudou rostliny, což je nebezpečné. Pokud přijdou intenzivní bouřky, bude krajina daleko zranitelnější než dříve, kdy tam porosty byly do července nebo srpna. Když je dlouho sucho a potom přijdou bouřky, suchá půda pomaleji provlhává a tolik nesaje.

Kdyby to tedy takto mělo jít dál, jak bude příroda vypadat?
Je to náznak toho, že by tady podnebí mohlo dostávat charakter subtropických podmínek. To znamená vyšší teploty a větší sucho.

Dočkáme se kokosových palem nebo budou zdejší zemědělci pěstovat curovou třtinu?
Ta by potřebovala vodu. Spíš to vypadá na větší plochy slunečnic , ale to je i otázka trhu. Je to složité. Teplomilné rostliny budou zase zranitelné mrazy.

A co vinaři?
Těm by mohlo subtropické klima vyhovovat. I tady je ale nebezpečí, že vinná réva zmrzne. Také letos byly některé oblasti postižené mrazem.

Jak dlouho budou současná horka trvat víte?
Jsou určité náznaky, že vysoké teploty budou pokračovat. Ještě minimálně týden. Přijdou i bouřky. Ale stoprocentně to říci nedokážeme. A jaké bude léto nevíme. Naše předpověď je velice přesná na dva dny a z osmdesáti procent na týden až deset dnů. Potom už čekáme. Měsíc dopředu se to nedá předvídat.

Nezdá se vám, že se o počasí mluví nějak příliš?
Mimořádný projev počasí vždycky zaujme. A jsou s ním spojeny i ty méně příznivé věci, to znamená záplavy, sucha, škody. Proto se lidé ptají, kdy to skončí a co s tím přijde.

Jak by se měli chovat lidé?
Při tak vysokých teplotách jsou lidé zranitelnější, měli by se přizpůsobit, chránit se. Takové horko není ideální, zejména pro staré lidi. V některých jižních zemích mají pořekadlo, že v pravé poledne je na ulici jen dobytek a běloch.

KDO JE JAROSLAV ROŽNOVSKÝ

• Narodil se 1. března 1949 v Brně.
• Vystudoval Vysokou školu zemědělskou v Brně a Přírodovědeckou fakultu Masarykovy univerzity.
• Pracoval jako vysokoškolský učitel a učí dodnes na částečný úvazek na Mendelově zemědělské a lesnické univerzitě.
• Od roku 2001 řídí pobočku Českého hydrometeorologického ústavu v Brně.

16.6.2007 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

Převadeč vecpal do auta 6 migrantů. Na hranici u Mikulova je chytili policisté

Mikulov – Šest mladíků íránského a iráckého původu a jednoho převadeče zadrželi cizinečtí policisté na bývalém hraničním přechodu v Mikulově na Břeclavsku. Zkontrolovali osobní auto značky Hyundai pětadvacetiletého Rumuna a jeho pět spolujezdců. „V zavazadlovém prostoru policisté našli další ukrytou osobu. Muži ve věku sedmnáct až jednadvacet let neměli u sebe platné doklady," informovala v pátek o kontrole z úterý policejní mluvčí Štěpánka Komárová.

Záhadu oslabené imunity odhalili brněnští odborníci

Brno – Proč jsou někteří lidé náchylnější k infekcím a alergiím? Na tuto otázku možná našli odpověď vědci z Masarykovy univerzity a Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně. „Zhruba dva z tisíce Evropanů mají poruchu imunity s názvem selektivní deficit IgA. Kvůli němu častěji onemocní autoimunitními chorobami. Doposud nikdo netušil, jak nemoc vzniká," popsala Ema Wiesnerová z tiskového odboru univerzity.

Před 70 lety začal proces s prominenty Slovenského štátu

Pro umírněného ľuďáka, kněze a prezidenta Jozefa Tisa provaz, ale pro radikálního ministra vnitra Alexandera Macha pouhé vězení. Verdikt soudu s předáky Slovenského štátu, který byl zahájen 2. prosince 1946, byl ovlivněn mocenskými zájmy nastupujících komunistů.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies