VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Slova výtvarnice: Zdobnost dnes často sklouzává do nevkusu

Brno - Olga Vlasáková z Brna se vedle profesionálního výtvarnictví věnuje také národopisnému sběratelství. V brněnském nakladatelství Dodatek právě vydala reedici knihy Od medu k perníku.

31.12.2007 1
SDÍLEJ:

Olga Vlasáková kreslí a popisuje předměty, jež byly součástí tradice a obyčejůFoto: DENÍK/Markéta Stulírová

Do povědomí veřejnosti se dostala například knihami Soubor grafických listů pro Slovácký rok v Kyjově I, II, Velikonoce nebo Koledy z Brněnska. Autorčinou výhodou je, že si jako výtvarnice texty sama ilustruje, a to způsobem, který má uměleckou i dokumentární hodnotu. Soubor textů Olgy Vlasákové se tak stává dokumentem zachycujícím zanikající svět lidových tvůrců.



Jak dlouho se věnujete lidové zdobnosti?
Více jak třicet let. První impuls mi dodaly kresby v terénu, kterými jsem se snažila mapovat nejen folklor. Teprve později jsem zjistila, že folklor je mnohem hlubší, má svoji symboliku i poezii. Zaujaly mě především obyčejové předměty, které jsou nositeli těchto symbolů.

Jste z Brna, nejprve vás oslovil brněnský folklor?
Ano, začínala jsem na brněnsku a na Vysočině. Myslela jsem si, že na Slovácku už je vše zmapované – pocit, ale ona to nebyla pravda. Co se týče obyčejových předmětů, tak tam se pojí výtvarno a symbolika určitého zvyku. Lidé vycházeli hlavně z materiálů okolo sebe, z přírody, květin… Stylizovali se do obyčejových předmětů přes svůj názor.

Folklor a lidová tradice vyplňují velkou část vašeho života, kde jste však pracovala?
V Brně jsem vystudovala monumentální malbu, celou řadu věcí mám dosud na Slovensku. A jak jsem cestovala, brala jsem s sebou také folklorní záležitosti – nalezla jsem v nich lidskost a přímou návaznost člověka s přírodou. Po deseti letech jsem se do toho doslova zakousla. Rok jsem pracovala v uměleckých řemeslech, ale poté jsem byla na volné noze. Dostala jsem zakázky na Slovensku, malovala obrazy a skicovala.

Malování vás tedy živilo…
Ale vůbec ne, to mě spíš z kapsy vyhánělo. Jednou za rok jsem udělala velký obraz a z toho jsem pak žila. Později už to nešlo, nebylo tolik zakázek. Kreslila jsem tedy ilustrace pro Rovnost, pak i psala, a nakonec jsem měla na starosti literární dvojstranu. Denně jsem kreslila různá témata. Z konkrétních kreseb jsem vycházela a vytvářela z toho kompozice. Později jsem se zacílila už jen na výzkumy v terénu – právě ty mě propojily s lidmi. K nim jsem se pak vracela. Měla jsem tolik materiálu, že jsem to nestačila zpracovávat. Až doposud.

Kde jste vyrůstala jako malá?
V Brně – Žabovřeskách. Tehdy tam žila vrstva sedláků, kteří vycházeli z lidových zvyků a názorů. Já jsem se k nim vrátila až později a začala psát o Žabovřeskách knihu. Jako první jsem tam vlastně udělala národopisný průzkum.

Kde lidé tradice nejvíce dodržují?
V tradici se dodnes žije a tvoří na Slovácku – tam je tradice dosud nepřerušena a rozvíjí se. Ale nejen tam! Ohnisko tradice je také v Komíně. Mezi jednotlivými kraji jsou rozdílnosti. Výsledky svých postřehů mám zakresleny, jsou to často výjimečnosti. To hodlám ještě vydat

Dnešní doba je uspěchaná, lidé pod vlivem médií i společnosti mění své hodnoty. Ustupuje tradice do ústraní?
Ne! Mladí lidé se snaží o čistotu projevu, jak v písni, tak v tanci. A i když staří takzvaně jedou po starém způsobu, mladí se je snaží formovat.

Která z knih, jež jste napsala, je vám nejbližší?
Určitě ta o Žabovřeskách – tam jsem se, jak už jsem zmínila, narodila. Vřelý vztah mám ale ke všem knihám, které jsem napsala. A to proto, že všechny zachycují dávné tradice.

Po sametové revoluci jste vystavovala i ve Vídni, s jakým ohlasem jste se setkala?
Měla jsem tam výstavu Velikonoce. Rakušané byli doslova unešeni tím, že máme tolik kraslic a technik. Výstava měla velký úspěch. Vídeňští obyvatelé totiž nemají grunt, nemají z čeho vycházet a čeho se chytnout.

Jak se díváte na zdobnost ve spojitosti s vánočními svátky?
Abychom mohli pochopit lidovou vánoční zdobnost, musíme nahlédnout hluboko do její obsahovosti. Vychází z atmosféry jednak roku zanikajícího a roku nově se rodícího, z očekávání slunovratu a prodlužujících se dnů. Tvorba vycházející z lidové symboliky překvapuje moudrostí, bezprostředností a výtvarným sdělením.

Jaké předměty například symbolizují přání do nového roku?
Například plodnostní symboly a znaky zdraví, svěžesti a lásky. Ty jsou obsaženy v rostlinách a stromech, jejich částech, květech, plodech i semenech. Magická sílá předmětů má být dána jejich vzájemným uspořádáním s ohledem na estetické ztvárnění symbolických detailů.

Můžete uvést příklad?
Třeba v obilí se užívá zrna, klasů i slámy. Lidová zdobnost používá k dekorativnímu zpracování kukuřičná semena a listy kukuřice – šustí, hlavy makovic i zrna máku, ořechová jádra i skořápky. Stejně tak jablka a jiné ovoce. Barevným doplňkem se pak stávají suché květy podzimu, časté jsou slaměnky a penízovka. K barevné zdobnosti se připojují léčivky, které bývaly bylinkami i voničkami lásky.

Mění se s postupem doby obyčejové předměty?
Přírodní materiály už během devatenáctého století doplňovaly tvary z papíru. Míra pozdějšího vkusu nebyla vždy a všude stejná. Ve stále častější snaze o maximální efekt se ztrácel obsah a zdobnost sklouzávala do nevkusu až degenerace samoúčelnou dekorativností. Příkladem úměrnosti vkusu jsou oblasti chudší, horské, ale i příměstské.

V jedné z vašich knih se zmiňujete o poetizaci reality běžného života. Co přesně to znamená?
Prosté materiály, které nás obklopují, se stávají součástí symboliky. Nad těmito fakty jsem se zamýšlela už v mládí, kdy prostí lidé pro mě byli poznáním. V době techniky a panelových sídlišť mi pomohli najít cestu k přírodním zákonům a dotvořit si životní i výtvarný názor. Pro lidské pravdy, pro tvůrčí jistoty projevu, ale také pokory k životu.

Stejnou cestou by se měli ubírat i současní tvůrci?
Přístup tvůrců k výtvarnému zpracování, které se podřizuje materiálu a vychází z klasických hodnot, je cesta dobrá. Často je však narušena okolními vlivy. A tady se dostáváme do úskalí kýčů, které lze překlenout nastavením zrcadla podstatě lidové tvorby.

31.12.2007 VSTUP DO DISKUSE 1
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Lucie Šafářová.

Šafářová se stane světovou jedničkou ve čtyřhře

V pátek 18. srpna vjela u železniční stanice Olbramkostel na Znojemsku na železniční přejezd Octavia v době, kdy tudy projížděl motorový vlak. Při srážce zemřeli dva lidé, dítě ve vážném stavu transportovali záchranáři vrtulníkem do Brna.
AKTUALIZOVÁNO
24

Srážka auta a vlaku u Olbramkostela: dva lidé zemřeli, malá dívka bojuje o život

Žaloba na územní plán: za krajem stojí přes 60 obcí

Jižní Morava – Více zastánců než odpůrců mají krajské zásady územního rozvoje. Alespoň podle počtu obcí, které se připojily na stranu Jihomoravského kraje v žalobě na platnost územního plánu, kterou před měsícem podalo patnáct jihomoravských obcí přes advokátní kancelář Frank Bold.

AKTUALIZOVÁNO

Gott kvůli nemoci zrušil vystoupení v Brně. Na LétoFestu zazpívá Koller

Brno – Nezaměnitelný hlas Karla Gotta v sobotu nakonec nezazní na brněnském stadionu za Lužánkami. Nejznámější český zpěvák měl vystoupit pod širým nebem na festivalu LétoFest. Z důvodu nemoci a hlasové indispozice však svůj koncert zrušil. Místo Gotta zazpívá Brňanům David Koller. Fanoušci se těší taky na Wanastowi Vjecy nebo Marka Ztraceného.

AUTOMIX.CZ

Vybíráme ojeté SUV do 300 tisíc. Jaké koupit? A jakým se radši vyhnout?

Sportovně užitková vozidla vládnou světu a to nejen mezi novými auty, ale jejich obliba výrazně roste i mezi ojetinami. Pojďme se tedy podívat na to, jaké možnosti máte, když si chcete pořídit ojeté SUV s relativně omezeným rozpočtem. Probereme si SUV do 300 tisíc a koukneme na pět kusů, které za to stojí. A také na pět, jimž byste se měli vyhnout.

Teror v Barceloně: Lidé se bojí zajít si i pro jídlo, říká Hodoňanka

Hodonín – S nervozitou sleduje vývoj události okolo teroristických útoků ve španělské Barceloně. Čeká na zprávy, píše si se známými. Třicetiletá Monika Baldriánová z Hodonína strávila na Pyrenejském poloostrově několik let. A přestože kontakt s lidmi z oblíbené země udržuje už jen na dálku, vraždění radikálů ji nesmírně zasáhlo.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení