VYBERTE SI REGION

Vědci: Otcem Masaryka byl možná rakouský císař František Josef I.

BRNO - Vlastenec, zakladatel československého státu, tatíček a provokatér. To všechno byl Tomáš Garrigue Masaryk, který zemřel před sedmdesáti lety. Jaký vlastně byl?

18.9.2007 3
SDÍLEJ:

Historik Libor VykoupilFoto: DENÍK/Ondřej Surý

Historici přestávají přistupovat k postavě prvního československého prezidenta s přehnanou úctou. Začínají „strkat nos“ i do jeho soukromí. Rakouští badatelé spekulují dokonce o tom, že jeho otcem možná vůbec nebyl panský kočí Slovák Jozef Masaryk, ale rakouský císař František Josef I.

„Zabývají se složitou hypotézou o tom, jak František Josef cestoval kdysi po jižní Moravě a slečnu Kropáčkovou, matku Masaryka, zaregistroval jako velmi půvabnou dámu. Údajně se tam několikrát zastavil a kladl na srdce komorníkům, aby o ni bylo dobře postaráno,“ říká Libor Vykoupil, historik Filozofické fakulty Masarykovy univerzity v Brně.

Potvrdila se tato domněnka?

Rakouští kolegové mají spoustu dokumentů, o kterých tvrdí, že jsou jednoznačné. A že dokonce nelze jinak vysvětlit fakt, že se stal za situace, kdy ho Češi neměli rádi, profesorem na české části pražské univerzity. Zatím to beru, jako bychom se pohybovali v oblasti cimrmanovských příběhů.

Takovou hypotézu by ale mohly potvrdit testy DNA?

Tato varianta už tady byla. Stoupenci Masarykova legitimního původu mají ale štěstí. Opačná strana totiž nechce, aby se hýbalo s pozůstatky zesnulých Habsburků. S Masarykem by to pravděpodobně nebyl až takový problém.

Po čem ještě historici pátrají?

Řada historiků se Masaryka snaží polidštit, udělat z něj normálního člověka. Ne vždy ale šťastným způsobem. Je to prostě stále symbol, a proto se o jeho lidských charakterových vlastnostech příliš nahlas zatím nemluví.

A co Masarykovo soukromí? Co o něm vědí historici?

Moc nevíme. Byl tajnosnubný a jestli bylo co tajit, tak to nepochybně dobře dokázal utajit. Jeho korespondence na konci dvacátých a ve třicátých letech byla poměrně obsáhlá, hodně se mluvilo o jedné markýze, která za ním jezdila z Itálie. Je vyfocená na dobových obrázcích.

Povídá se, že měl milenku. To byla ona?

Z pozdější milostné korespondence, už po zesnutí jeho ženy Charlotty, je jasné, že ženských přítelkyň měl několik ještě ve třicátých letech.

Byly to blízké přítelkyně?

Do jaké úrovně ty vztahy zacházely, nevíme. Všem připadá příšerné něco takového vytahovat. Ani Památník národního písemnictví, kde jsou ty dopisy uloženy, s tím pravděpodobně nebude nikdy nic dělat, protože by to zničilo celkový dojem o Masarykovi. Ví se ale, že ještě v osmdesáti letech, když Masaryk přijel do Lán, vystoupil z auta a viděl, že ho pozorují tři čtyřicátnice, lehce se opřel o zadek auta a udělal dřep. Aby ukázal, že je zachovalý a svěží, jak se o něm povídalo.

Myslíte, že by Masarykovi vadilo, že se o něm lidé chtějí dozvědět něco víc, něco pikantního?

Určitě ne, on ten svůj kult, to tatíčkování, neměl moc v oblibě. Dokonce se to chvíli snažil popřít. Pak se s tím smířil, ale nebylo mu to vlastní. Navíc v české společnosti to vypadalo pokrytecky, protože předtím, když ještě nebyl prezidentem, neměla ho většina společnosti ráda.

Proč?

Například kvůli tomu, že bojoval proti pravosti Královédvorského a Zelenohorského rukopisu. Nebo proto, že se zasazoval o obnovení procesu se Židem Hilsnerem, obviněným z rituální vraždy mladé Češky Anežky Hrůzové. Česká protižidovsky zaměřená společnost mu tehdy vyčítala, že se Židů zastával.

Je podle vás v pořádku, že se Masaryk při každé příležitosti připomíná?

Mluvení a připomínání se týká stejně tak pozitivních událostí a osobností jako negativních a je to naprosto v pořádku. Protože když se o něčem nemluví a nepřipomíná se to, zapomene se a tím hrozí, že se hlavně ošklivé věci zopakují.

V čem by mohl být Masaryk vzorem třeba pro dnešní mládež?

Masaryk je osobností, která přesahuje svoji dobu a jeho odkaz by určitě měl zůstat. Byl neuvěřitelně jednotný v otázce své morálky a v jejím pojetí. Měl jasnou představu o tom, co je v pořádku, a co je pravda. Do všech sporů šel sebevražedně. Pravdám, za které bojoval on, nikdo jiný nevěřil.

Nebyla to spíš tvrdohlavost?

Nemohl jinak. Odtud jeho heslo, které se objevuje na některých řádech: „Konám tak a nemohu jinak.“ Spousta lidí by byla ochotná udělat kompromis, zkusit vyjednávat a měnit operativně svůj názor. On ne.

Byl tedy dobrým politikem?

Některé věci dokazují, že byl možná autoritativnější víc, než měl být. Navzdory řadě kritiků byl ale jako člověk příkladem antického hrdiny, který prochází životem se svojí pravdou a věří v ni.

Existuje podobná postava jeho rozměrů z první republiky?

Když se zeptám našich studentů, tak si většinou kromě Masaryka vzpomenou z té doby už jen na Beneše nebo Štefánika. Proto je Masaryk postavou, která si naši pozornost zaslouží a je vždycky vhodné se k ní při takových příležitostech, jako je výročí úmrtí, vracet.

Jaké byly Masarykovy slabé stránky?

Negativní vlastnosti se mohou jevit jako pozitivní a obráceně. Ale nepochybně byl dost tvrdohlavý i autoritativní. Možná ještě autoritativnější byla jeho dcera Alice, která mu po úmrtí ženy Charlotty dělala první dámu. Po válce byla Masarykova manželka hodně nemocná a krátce po válce zemřela.

Alice byla generál?

Byla daleko sveřepější než on, autoritativnější v rozhodování. Řada lidí z prezidentova okolí z ní byla nervózní, protože chtěla řešit úplně všechno. Snažila se mluvit úplně do všeho.

Dal na ni Masaryk?

Ano, na Elisku, jak jí říkal, dal. Byla nejstarší z dětí a nikdy se kvůli tomu všemu nevdala. Bylo zapotřebí někoho, kdo se o Masaryka postará, a to ona uměla.

Jak se Masaryk věnoval rodině? Měl na ni čas?

Podle veškerých vzpomínek v době, kdy přišel do Prahy a děti byly ještě malé, se jim věnoval systematicky. Dokonce skoro plánovitě. Projevovalo se to i negativně. Chtěl mít všechno jasné, naplánované, zřetelné, peskoval například Herberta za to, že chodí ke stolu ke společné večeři špatně oděn, že nemá límeček, manžety a podobně. Herbert i Jan si z něj potom dělali legraci a jednou přišli ke stolu oblečeni jen do těch manžet a límečku. Prý jim to tehdy prošlo. Každopádně Masaryk se dětem věnoval, když byly menší, hrával jim dokonce i divadlo.

Údajně se nechal rád portrétovat?

V době svého prezidentování strávil hodně času tím, že se nechal portrétovat. Malovalo ho kolem šestačtyřiceti umělců. Sochařům stál dlouhé hodiny. A pózoval nespočtu fotografů. Věděl, že nový stát potřebuje symboliku, něco, co by ho prezentovalo a reprezentovalo a bylo mu jasné, že nejspíš to bude on sám. Dělal to jako službu státu.

Nepřitížilo Masarykovi v české společnosti, že si vzal za ženu cizinku?

Ublížilo. Vyčítali mu, že je málo pravým Čechem. Masaryk byl totiž svým založením kosmopolitní člověk, studoval ve Vídni a Lipsku, kde se seznámil se svojí budoucí ženou Charlottou a zanedlouho si ji vzal.

Proč si ji tedy bral?

Byla chytrá, seznámili se při studijním pobytu v Německu. Uměla anglicky, francouzsky, německy, byla to emancipovaná dáma ze Spojených států, na rozdíl od konzervativních dam z Evropy společenská a nebála se. A tak šla například s Masarykem po čtrnácti dnech známosti na výlet na lodičkách, což on oceňoval. Ke konci svého života byla často nemocná a jejímu zdravotnímu stavu nepřidalo ani rakouské vězení. Zemřela předčasně.

Měl Masaryk nějaké nepřátele?

Určitě. Bylo to zejména kvůli jeho některým nekompromisním názorům. A tím, že se nebál do jisté míry provinční českou společnost provokovat.

Jak snášel příkoří?

On ho skoro vítal. Nedalo mu, aby se nepouštěl do sporů a z problémů vytahoval právě ty, které mu zaručeně zajistily největší nepopularitu.

Má k Masarykovi někdo ze současných politiků blízko?

Masaryk je neopakovatelný a dobře dělají ti politikové, kteří se ho nesnaží napodobovat. Měl totiž obrovskou výhodu, nebyl politikem v pravém slova smyslu. Postrádal tedy klasické vlastnosti dnešních představitelů státu.

Kdo je Libor Vykoupil?

  • Narodil se 6. srpna 1956 v Brně. Je historikem Historického ústavu Filozofické fakulty Masarykovy univerzity.
  • Vystudoval Filozofickou fakultu Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Brně, obor historie a ruský jazyk.
  • Věnuje se československým dějinám dvacátého století, česko-německým vztahům a politickému systému první republiky.
18.9.2007 VSTUP DO DISKUSE 3
SDÍLEJ:
AKTUALIZOVÁNO

Bída na závěr chabého podzimu. Zbrojovka remizovala s Karvinou

Brno – Fotbalisté Zbrojovky v posledním podzimním utkání nejvyšší soutěže remizovali na domácím trávníku s Karvinou 1:1. Skórovali Jan Šisler a v nastavení Lukáš Vraštil.

EXKLUZIVNĚ

Kempný si zvyká na dril v NHL: I na rozbruslení před zápasem se jedou bomby

Chicago, Brno /ROZHOVOR/ - Nasedl na vysněný kolotoč nejprestižnější hokejové soutěže světa, z kterého ani na chvíli nesmí vyskočit. Bývalý obránce brněnské Komety Michal Kempný vstřebává první zápasové dávky v NHL. Zatím odehrál dvacet utkání a už si vyzkoušel i dril tří zápasů v pěti dnech.

Policie obvinila souzeného Íránce Zadeha z ovlivňování svědka

Brno – Policie v sobotu obvinila podnikatele Sharama Abdullaha Zadeha, který je souzený za daňové úniky, že se měl podílet na ovlivňování svědka. Nyní ještě probíhají výslechy. Po poledni to sdělil Zadehův mediální konzultant Jan Jetmar. Zadeh je obžalován z daňových úniků, hlavní líčení se koná u brněnského krajského soudu. V současné době je na svobodě díky vysoké kauci, kterou složil na začátku roku.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies