VYBERTE SI REGION

Santa Claus je od začátku spojený s komercí, říká etnografka

Brno /ROZHOVOR/ - Celý život se etnografka Eva Večerková z Brna zabývá lidovými zvyky. Všímá si i toho, jak původní obyčeje mizejí a bojí se, že Ježíška nahradí Santa Claus.

1.12.2013 8
SDÍLEJ:

Etnografka Eva Večerková. Foto: DENÍK/Lubomír Stehlík

Nabídnout dřevěnému polenu víno a pokrmy. A pak ho obřadně spálit. I takové vánoční zvyky dřív lidé dodržovali. „Nyní jsou ale Vánoce pořád komerčnější," upozorňuje odbornice na lidové tradice Eva Večerková. Je spoluautorkou knihy o evropských vánočních tradicích a autorkou výstavy Příběh vánočního stromku, která minulý týden začala v Moravském zemském muzeu.

Je tu první adventní neděle. Co symbolizuje advent?

Je to období, kdy se křesťané připravují na oslavu narození Ježíše Krista. V čase adventu platily zásady střídmosti v jídle i v pití, zákaz zábav, tance nebo chození za děvčaty a nekonaly se svatby. Příznačné jsou také průvody lidí v maskách fantastických bytostí, světců nebo třeba zvířat.

S adventem je spojený půst. Kdy začíná?

Po pětadvacátém listopadu, kdy má svátek svatá Kateřina. Od té doby platilo omezení jídelníčku, které se týkalo masa a alkoholu. S duchovním rozměrem je spojená tradice ranních mší rorátů k poctě Panny Marie. Začínají ve čtyři nebo v pět hodin ráno a zapalují se při nich zvláštní rorátní svíčky. I dnes je advent přípravnou dobou, i když spíš v tom praktickém smyslu. Ať už se to týká předvánočního úklidu nebo výletů po obchodech.

Mnoho lidí o adventních nedělích zapaluje svíčky na věnci. Je tento zvyk hodně starý?

Je poměrně nový. Vznikl v protestantském prostředí severního Německa v první polovině devatenáctého století. V ústavu pro opuštěné děti v Hamburku v roce 1839 vychovatel poprvé zavěsil pod strop dřevěný kruh se svíčkami. Každý den až do čtyřiadvacátého prosince na něm jednu zapálil. Tradice se v podobě chvojového věnce rozšířila i mezi katolíky. V Čechách a na Moravě se adventní věnce objevily až po roce 1990. Nový zvyk lidé přijali dobře. Pro obchodníky, zahradníky a floristy je to příležitost, jak si vydělat.

Se začátkem adventu jsou spojené mikulášské nadílky. Proč se udržely až do dnešních dnů na rozdíl od obchůzek před svátkem sv. Barbory nebo Lucie?

Mikulášská tradice je spojená s dětmi a s obdarováváním. Pro nejmenší je to zvláštní chvíle, kdy Mikuláš se svým doprovodem vstoupí do předsíně a ptá se, zda byly hodné. I tento zvyk prochází modernizací. Mikuláši se třeba rodičům ohlašují před návštěvou telefonicky.

Jak vypadaly obchůzky před svátkem svaté Barbory?Etnografka Eva Večerková.

Někde se ještě dodržují, třeba na Třebíčsku. Děvčata se přestrojí do bílého oblečení za Barborky a dětem roznášejí malé dárky, třeba perníčky. A metličkou je poplácají po tváři.

Čím se liší od tradice obchůzek Lucií?

Obě postavy mají bílé oblečení, ale za Lucky se převlékají dospělé ženy. Barborka je vstřícná a není strašidelná, Lucka naopak bývá přísná až hrozivá. Někdy nezbedné děti píchala koncem vařečky. Nosila husí křídlo, kterým lidem otírala tváře a také jím ometala stěny. Proto bývá spojována s předvánočním úklidem. Na její svátek platil dřív zákaz předení. Když přadleny neposlechly zákaz, Lucka je klepla vřetýnkem přes prsty. V Čechách v některých krajích obcházely v čase adventu kromě Lucek i Perchty či Perychty hrozivého vzezření. Nosily nůž a hrozily jím.

Kdy vznikla vánoční nadílka?

V čase náboženské reformace v šestnáctém století v Německu protestanti odmítli uctívání světců, tedy i svatého Mikuláše. Myšlenka, že dary přináší dětem Kristus vzešla od Martina Luthera. Postupně se ujala i u nás. V devatenáctém století už byla v lidovém prostředí vedle mikulášské nadílky i ta od Ježíška. Zpočátku dostávaly dárky jen děti. Časem je začali pod vánočním stromkem nacházet i dospělí.

Stále častěji se v České republice objevuje postava Santa Clause. Jak vznikla?

Pochází z Ameriky. Holandští osadníci tam přenesli tradici Mikuláše. Santa Clause, jak ho známe dnes, vytvořil kreslíř Haddon Sundblom pro reklamu Coca-Coly ve třicátých letech minulého století. Santa Claus je tak od počátku spojen s komercí. Velmi rychle se rozšířil ze zámoří do Evropy a i my ho vídáme na různých reklamních předmětech. Otázka do budoucna zní, jestli bude našim dětem nadělovat Ježíšek nebo Santa Claus.

Proč se Santa Claus tak rozšířil?

Především díky reklamě. A existuje jeho konkrétní obraz. Postavu v červeném oblečení dnes už pozná každý. S Ježíškem je to složitější. Představa o jeho vzhledu je poměrně neurčitá. Na svatých obrázcích bývá vykreslený jako malý chlapec se svatozáří nebo jako novorozenec v betlémech.

V Evropě jsou i další vánoční dárci. Proč se postavy liší?

Vychází to z regionálních tradic. Někdy děti obdarovává i ženská postava. Například v Itálii dárky nosí hodná, ale ošklivá čarodějnice Befana. Ve Finsku děti očekávají příchod Joulupukkiho, v Rusku se těší na Dědu Mráze. V Německu dárky doručuje Christkindl v podobě anděla. Děti obvykle na vánoční dárce věří tak do čtyř, pěti let. Když začnou chodit do školy, většinou se rychle dozvědí, jak to doopravdy je.

Jak jste trávila Vánoce jako dítě?

U stromku jsme zpívali s bratrem koledy a měli betlém. Dárků bylo o něco méně než dnes a nebyl Santa Claus. Obecně se ale tehdejší Vánoce od dnešních moc nelišily. Větší rozdíl byl za mých rodičů nebo prarodičů. Lidé tehdy dětem dávali praktické drobné dárky a často je i sami vyrobili. Táta třeba dceři vyřezal kolébku pro panenku, máma ušila zástěru nebo upletla rukavice a svetr.

Pamatujete se na nejlepší vánoční dárek, který jste jako malá dostala?

Asi to bylo loutkové divadlo. S bratrem jsme si ho moc přáli a skutečně jsme ho dostali.

Jak slavíte Vánoce nyní?

Kupujeme si živý stromek od sdružení Veronica. Je to malá jedle v květináči. Na jaře ji vždy zasadíme do zahrady. Na štědrodenní oběd si dáváme ovesnou kaši. Výborná je s borůvkovým jogurtem.

Dřív lidé o Vánocích jedli právě různé kaše. Kdy se rozšířil kapr?

Až v minulém století. V regionech, kde v šestnáctém století zakládali rybníky, lidé ryby jedli mnohem dřív. Také v měšťanských domácnostech to bylo obvyklé. Ryba je postní jídlo a Štědrý den je ještě postním dnem.

Jaká jsou další vánoční jídla?

Hodně se připravovaly pokrmy z hub, třeba černý kuba, nebo omáčka z vařeného sušeného ovoce. Říkalo se jí muzika nebo odvárka. Podávala se i vánočka. Nová jídla se šířila díky receptům v kuchařkách. Dívky se je také učily v hospodyňských školách.

Výstavu Příběh vánočního stromku hostí brněnský Palác Šlechtičen.Jaké další zvyky se pojí s adventem?

Určitě je to posílání vánočních pohlednic. První pochází z devatenáctého století z Anglie. Navrhl ji v roce 1843 malíř John Calcott Horsley. Jsou na ní lidé, kteří si připíjejí.

Jsou na jižní Moravě nějaké zvláštní vánoční zvyky?

Týkají se například svátku svatého Štěpána. Dřív se k tomuto datu měnila služba pro čeledíny. Od hospodáře dostali výslužku za celoroční službu a znovu nastupovali na Nový rok. Dívkám končila služba na Nový rok a znovu šly sloužit na Tři krále. V jihomoravské oblasti Podluží dostávali čeledíni výslužkový koláč v podobě pleteného věnce, který si nosívali na hůlce přes rameno. V jihovýchodní části Moravy dostávala děvčata zase koláč, ve kterém byly zapíchané špejle a na nich byly zavěšené různé tvary z těsta. Byla to pocta, děvče si jej vždy slavnostně neslo přes celou vesnici nebo vezlo na voze. Mládež se pak sešla při pohoštění, při kterém tuto buchtu jako první zakrojil dívčin chlapec.

Provází svátek svatého Štěpána i další tradice?

Lidé se hodně navštěvovali a děti chodily po koledě. Boží hod byl naopak klidovým svátkem spjatým s návštěvou bohoslužeb.

V současnosti mnoho lidí považuje po Štědrém dnu za nejvýznamnější svátek silvestr. Slavil se dřív?

Slavit se začal nejdřív ve městech. Různé spolky, studenti a intelektuálové pořádali zábavy s písničkami a žertovnými scénkami. Koncem devatenáctého století se tyto zábavy rozšířily i na venkov.

Jaké zvyky byly spojené s Novým rokem?

Třeba na Humpolecku chodili chlapci na novoroční obchůzky. Měli proutek ozdobený stužkami a sušeným ovocem a chodili koledovat k hospodářům, aby se dobře urodilo. Na západní Moravě obcházeli mladíci s bukačem či fanfrnochem. Jde o soudek opatřený nahoře blánou, jejímž středem prochází chomáč koňských žíní. Smýkáním žíní po bláně vyluzovali zvláštní zvuky.

Jaká vánoční tradice jinde v Evropě vás zaujala?

Obřadní spalování kusu kmene v krbu na štědrý večer. Dodržovalo se v západní a jižní Evropě. Na Štědrý den lidé do stavení přivezli kus kmene dubu nebo ovocného stromu a za zvláštních rituálů jej pálili. Přitom k němu promlouvali, polévali ho vínem a přikládali na něj jídlo. V Portugalsku nebo v Srbsku se zvyk dochoval dodnes.

Co je podle vás nejdůležitějším momentem Vánoc?

Setkání rodiny u štědrovečerní večeře. Je to zvláštní chvíle, která má i obřadní podtext. V některých rodinách prostírají také pro zemřelé členy, aby jim dali najevo, že na ně nezapomněli. A pak je tu vzájemné obdarování. Lidé tak ukazují, že na své blízké myslí a chtějí jim udělat radost. Nezáleží ale na množství. I když reklama a komerce často u některých určují charakter Vánoc.

Jste autorkou výstavy Příběh vánočního stromu, která začala minulý týden v brněnském Paláci šlechtičen. Co na ní lidé uvidí?

Výstava se zaměřuje na vše kolem vánočního stromku. Návštěvníci uvidí třeba nejstarší ozdoby, kterými byla různá jídla jako třeba jablka, ořechy nebo bonbony balené ve staniolu a také ručně dělané ozdoby. Lidé si mohou prohlédnout také starší skleněné ozdoby i ozdoby z druhé poloviny dvacátého století a přečíst si zajímavé záznamy o vánočním stromku.

Autor: Kateřina Foltánková

1.12.2013 VSTUP DO DISKUSE 8
SDÍLEJ:

Na evidenci tržeb se připravují už i stánkaři. Brňané účty vypisují ručně

Jižní Morava – Kontroverzní elektronická evidence tržeb ve čtvrtek spustila ostrý provoz. Tržby do ní zaznamenávat musí restaurace, bary i třeba cukrárny . Zákon tuto povinnost ukládá všem, kteří mají kamenné provozovny, ve kterých si mohou zákazníci zakoupené zboží sníst či vypít a mají také další zázemí. „Stánků a takzvaných hladových oken, kdy si zákazník koupí zboží do ruky, tedy třeba stánků na náměstí Svobody, se zatím nařízení netýká," vysvětlil Aleš Hájek z finanční správy.

OBRAZEM: Letohrádek Mitrovských vystaví betlémy z Peru i Mexika

Brno – Více než sedmdesát betlémů z exotického Peru, Mexika, či Keně, ale i ty z evropské a české produkce, si můžou zájemci prohlédnout od soboty v Letohrádku Mitrovských u brněnského výstaviště.

Převadeč vecpal do auta 6 migrantů. Na hranici u Mikulova je chytili policisté

Mikulov – Šest mladíků íránského a iráckého původu a jednoho převadeče zadrželi cizinečtí policisté na bývalém hraničním přechodu v Mikulově na Břeclavsku. Zkontrolovali osobní auto značky Hyundai pětadvacetiletého Rumuna a jeho pět spolujezdců. „V zavazadlovém prostoru policisté našli další ukrytou osobu. Muži ve věku sedmnáct až jednadvacet let neměli u sebe platné doklady," informovala v pátek o kontrole z úterý policejní mluvčí Štěpánka Komárová.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies