VYBERTE SI REGION

Šebesta: Je dobře, že lidi zajímá víc zdraví než peníze

Brno /ROZHOVOR/ - Ústřední ředitel Státní zemědělské a potravinářské inspekce Jakub Šebesta radí, aby si lidé v létě více všímali, kde a jaké potraviny kupují.

17.7.2011
SDÍLEJ:

Ústřední ředitel Státní zemědělské a potravinářské inspekce Jakub Šebesta.Foto: DENÍK/Attila Racek

Aby se člověk nebál a mohl si v klidu koupit své oblíbené potraviny, které jihomoravské obchody nabízejí, bdí nad jejich nezávadností Státní zemědělská a potravinářská inspekce. Její ústředí sídlí v Brně a řídí pobočky po celé České republice. Ředitelem inspekce je už devatenáct let Jakub Šebesta. Instituci šéfuje od roku 1992. „Doba největších problémů je naštěstí už za námi. Lidé se totiž začali výrazně více zajímat o to, co jedí. Jsou vzdělanější a všímavější. Díky tomu se snaží i obchodníci, nutí je k tomu silný tlak konkurence. Když je člověk pozorný a všímá si, v jakých podmínkách jídlo kupuje, to nikdy neškodí. Zvláště teď v létě,“ říká šéf inspekce.

Co všechno je úkolem instituce, kterou vedete?
Řídíme se zákonem, který nám ukládá dozor nad bezpečností potravin. Kontrolujeme tedy výrobu, dopravu, skladování i to, jak zboží vypadá na pultech obchodů. Ovšem zpracování živočišných produktů jde mimo nás. Myslím tím různé provozy jako jatka, mlékárny, zpracovny vajíček, ryb, drůbeže, medu a podobně.

Jak to? Kdo je tedy kontroluje?
Státní veterinární správa. To proto, že tato činnost je provázaná s péčí veterinářů. Od chovu stád až po porážku. My potom dohlížíme až na finální výrobky. Tedy na to, co lidé najdou zabalené v obchodech. Když člověk přijde do supermarketu a rozhlédne se kolem sebe, tak devětadevadesát procent zboží kontrolujeme my. Vynecháváme pouze místa, kde se prodává maso a řeže se do něj. To připadá právě veterinární správě.

Odkdy u nás inspekce působí?
Vznikla někdy v roce 1956 přeměnou Výzkumného ústavu mlékárenského. Od té doby prošla různými změnami názvu. Byla to Státní inspekce jakosti v potravinách, vedle toho působila dlouhé roky Státní inspekce zemědělských výrobků. Pak se to všechno sloučilo. A v roce 2002 se instituce novým zákonem přejmenovala na Státní zemědělskou a potravinářskou inspekci.

Kde děláte kontroly?
Kontrolních míst, tedy prodejen i výrobních závodů, kam pravidelně jezdíme, je v České republice asi třicet tisíc. Dozorujeme potraviny z pohledu zdravotní nezávadnosti, tedy jejich bezpečnosti pro zákazníka. Hlídáme je ale také z hlediska značení. Přesněji řečeno, jestli potravina obsahuje to, co uvádí výrobce v jejím složení. Dále také kontrolujeme, zda odpovídá původ potraviny tomu, co její výrobce tvrdí.

Kde inspekce sídlí a kolik zaměstnává lidí?
Ústředí máme v Brně a patří pod nás sedm regionálních inspektorátů po celé republice. Z toho čísla je jasné, že se pobočky nekryjí s počtem krajů. Každý inspektorát totiž pokrývá vždy dva kraje. A kolik lidí u nás pracuje? Aktuálně je to víc než čtyři stovky.

Kdo jsou vaši zaměstnanci?
Pětašedesát procent má vysokoškolské vzdělání. Inspektoři, kterých je u nás dvě stě patnáct, jsou převážně vystudovaní v oboru technologie potravin. Nové posily se rekrutují hlavně ze dvou brněnských univerzit: Mendelovy a potom Veterinární a farmaceutické. Z těchto škol přicházejí velmi dobře připravení absolventi.

Jaké další profese zaměstnáváte kromě inspektorů?
Například odborníky na laboratorní techniku. Anebo třeba právníky. Kromě postupů při výrobě potravin se totiž musíme skvěle orientovat také v legislativě. Máme totiž dvoustupňový systém správního řízení, a to není zrovna jednoduché.

Jak vypadá pracovní den inspektora?
Inspektoři mají pracoviště doma. Je to efektivnější, než kdyby museli každý den dojíždět na inspektorát, na kontrolní místo a zase zpátky. Ušetří se spousta času i peněz. Postupně jsme se dostali k tomu, že jsme plošně pokryli celou republiku. Inspektoři mají, jak to nazýváme, mobilní kanceláře. To znamená notebook, kartu pro připojení na internet, mobil a digitální fotoaparát. V autě vozí mrazničku a měřidla, které potřebují pro svou práci. A také přenosnou tiskárnu. Podle plánů, které si dopředu připraví, kontrolují jednotlivá místa. Přijet takzvaně do práce, tedy na pobočku inspektorátu, jim v podstatě stačí jednou za čtrnáct dnů.

Kdo rozhoduje o laboratorních rozborech?
Sami inspektoři, kteří své návrhy zadávají do našeho centrálního počítačového systému. Laboratoře máme v Brně a v Praze. V současnosti nám ale pokrývají pouze určitou část potřeb. Drtivou většinu analýz totiž nakupujeme od externích společností, je to pro nás výhodnější. Nemusíme platit balík peněz za údržbu techniky a ani za lidi, kteří by se o ni museli starat. Přitom využíváme laboratoře nejenom z České republiky, ale i z různých jiných evropských zemí.

Co tedy zkoumáte ve vašich laboratořích?
Máme přístroje jen pro speciální analýzy, jako je třeba nukleární magnetická rezonance. Ta se dělá například kvůli kontrole falšování vína, lihovin, medu nebo třeba ovocných šťáv. Rezonancí často zjišťujeme původ potravin. Obrazně a zjednodušeně se dá říct, že díky této kouzelné mašince poznáme, kde se pásla kráva, z jejíhož mléka je vyrobené máslo. Což je pro nás samozřejmě velmi cenné.

Můžou vám konkrétní podněty zaslat i obyčejní spotřebitelé?
Ano, to samozřejmě můžou. Máme kvůli tomu oddělení komunikace.

Stěžují si často?
Ano, stížností je dost a týkají se mnoha různých věcí. Lidé jsou totiž dost všímaví a neváhají nás upozornit na lecjaké prohřešky. Píšou nám i volají. Docela naše kolegyně lituji, když vypukne nějaká aféra kolem závadných potravin. Jako naposled s onemocněním úpornými průjmy, za které mohla bakterie Escherichia coli. To pak mají telefonistky od sluchátek až červené uši.

To pro vás muselo být dost perné období.
Nám přišla úplně první informace, že je nebezpečný kmen Escherichie coli v okurkách ze Španělska. Za dva dny se potom tyto okurky dostaly do České republiky. V této fázi jsme nemohli uvažovat, jestli mají Němci, u kterých se nákaza objevila, pravdu, nebo ne. Brali jsme to velmi vážně a okurky okamžitě stahovali z trhu. Hned jsme nařídili u zeleniny zvýšené množství odběrů. Oproti normálu několikanásobně. A celou dobu jsme pečlivě sledovali vývoj situace. Důsledky choroby po nakažení touto bakterií jsou totiž velmi vážné. Nejenom že na ni zemřelo přes třicet lidí, ale mnoho desítek lidí má postižení na celý život.

Podezření na okurky se ale posléze neprokázalo.
Němci nevěděli, co to bylo, a dlouho hledali příčinu. Pak do toho vstoupili němečtí politici. A to je největší kámen úrazu. Bezpečnost potravin a bezpečnost národa a lidí není ani o politické rétorice, o lákání voličů a o diplomatických řečech. Pak padlo podezření na obilné klíčky a nakonec se zjistilo, že za to může takzvané řecké seno neboli jednoletá bylina pískavice.

Hrozilo lidem v České republice nějaké skutečné nebezpečí?
Ne, společný evropský systém včasného upozornění fungující v celé Evropské unii pracuje velmi dobře. Tedy pokud nedojde k nějakému pochybení. Němci ovšem bohužel udělali několik kardinálních, za sebou jdoucích chyb. U nás se ani jedno balení semen egyptské pískavice, které nákazu obsahovaly, k zákazníkovi naštěstí nedostalo.

Co je vlastně bakterie Escherichia coli? Je doopravdy tak nebezpečná?
Bakterie Escherichia coli má na dvě stě šedesát různých kmenů. Dokonce ji máme v našem zažívacím traktu. Kdybychom ji neměli, tak nejsme schopní trávit potraviny. Ovšem kmenů, které produkují nebezpečný jed shiga toxin, je jen několik málo.

Bakterie se objevila v létě, což je pro potraviny období rizikovější než zbytek roku.
To sice ano, ale v tomto případě to nehrálo žádnou roli. Bakterie se dostává do potravin venkovním znečištěním, třeba při nedodržení hygienických podmínek při výrobě nebo nesprávným skladováním. Ale bakterie jako taková nemusí být nebezpečná. Naposledy se objevila i u nás v některých šaržích minerálek. Genetickou typizací se prokázalo, že to naštěstí nebyl ten nebezpečný kmen, který se objevil v Německu.

Přesto je ale léto poměrně rizikové. Nebo se pletu?
Byl bych nerad, kdyby to vyznělo tak, že v létě musí být spotřebitel nějak extra opatrný. Léto je doba dovolených, a proto se na různých místech objevují stánky s občerstvením. Lidé by se při nákupu měli řídit jednoduchým pravidlem. Pokud vidí, že se na stánku hygienické zásady nedodržují, nemají tam mrazák nebo chladicí pult, tak ať od takových obchodníků raději nic nekupují. Ale to lidé většinou už dělají. Raději si připlatí za potraviny v řádném obchodě, než je levně koupí u pochybného stánku. V rozvinuté společnosti zajímá lidi víc jejich zdraví než jejich peněženka.

Spotřebitel se tedy nemusí bát žádného typu potravin, jen je důležité dávat si pozor, kde je kupuje?
Hlavně nesmí zapomínat, že on je také součástí celého procesu skladování. Pokud si koupí točený salám nebo vlašský salát z obchodu, kde mají perfektní chladicí pulty, ale nákup dá do kufru auta a odjede s dětmi na celé odpoledne na přehradu, je to pochopitelně špatně.

Jaký je váš názor na obchody s prošlým zbožím, takzvané zlevněnky? Je bezpečné v nich nakupovat?
Musíme rozlišovat mezi dobou minimální trvanlivosti a dobou použitelnosti. To jsou dva různé potravinářské pojmy. Doba použitelnosti je nepřekročitelná. Dává se na potraviny, které jsou hodně rizikové, jako třeba jogurty, majonézy a podobné výrobky. Doba minimální trvanlivosti je třeba na zboží typu čokolády nebo slaných tyčinek. Po uplynutí této doby se u potravin jenom zhorší vizuální a chuťové vlastnosti. Nemusí být ještě zdravotně závadné. Pokud je obchodník oddělí od ostatních a řádně označí, může je prodávat a neporušuje tím žádné nařízení.

Autor: Michal Filípek

17.7.2011 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

Česká hlava pro brněnský tým. Mikroskop pomůže s léčbou rakoviny

Brno – Vynalezl mikroskop, který v budoucnu pomůže s nádorovou léčbou. Padesátiletý Radim Chmelík se svým týmem z Fakulty strojního inženýrství a CEITEC Vysokého učení technického v Brně obdržel minulý týden ocenění vědecké soutěže Česká hlava.

Kníničská Panna Marie? Řezbář ji vyřezal motorovou pilou

Brno /FOTOGALERIE/ – Zvuk motorové pily slyšeli v neděli dopoledne lidé z brněnských Kníniček. Před místní mateřskou školou totiž započal letošní advent v městské části. Jedním z největších lákadel programu byla řezbářská show, při níž řezbář vytvořil postavu Panny Marie.

Nehod motorkářů ubylo. Jsou lépe připravení, tvrdí odborník

Jižní Morava – Devět životů vyhaslo od začátku roku při nehodách motocyklů na silnicích v Jihomoravském kraji. Oproti loňsku je to o jednoho mrtvého méně.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies