VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Šéf EkoCentra Zavadil: Černobílé lebky na letáku už nikoho nevyděsí

Brno - /ROZHOVOR/Černobílé letáky s lebkami, poleptanými obličeji a zničenou přírodou. Podobná ekologická osvěta je podle ředitele EkoCentra Brno Zbyňka Zavadila minulostí.

17.2.2013 2
SDÍLEJ:

Šéf brněnského EkCentra Zbyněk Zavadil.Foto: DENÍK/ Attila Racek

„Alespoň doufám. Snažil jsem se jít jiným směrem. Nejsem žádný ekoaktivista, který by se připoutával ke stromu za nohu," vysvětluje Zavadil, který centrum vede už dvacet let. Říká, že se sám snaží jít příkladem. U toho si do kávy sype cukr balený zvlášť po jednotlivých porcích. „No dobře. Tohle není moc ekologické, ale musíme dodržovat nějaké hygienické normy. Alespoň je fair trade," usmívá se.

Občanské sdružení EkoCentrum Brno působí ve městě od roku 1990. Jaký je váš program?

Zaměřujeme se na podporu a propagaci ekologicky šetrného a zdravého životního stylu. Mezi lidi šíříme základní principy šetrnějšího chování k životnímu prostředí. Oslovujeme především laiky, ochránci přírody nejsou naše cílová skupina. Osvětu se snažíme šířit co nejstravitelněji. Zájemcům dáváme praktické rady pro život, aby se mohli ekologicky chovat doma, v práci i ve volném čase.

Jakým způsobem lidi vzděláváte?

Každou cílovou skupinu jinak. Spolupracujeme s nejmenšími, přes středoškoláky až po dospělé. Například pro školy chystáme výukové environmentální programy. Nyní jich nabízíme dvaadvacet. Za poslední rok je navštívily čtyři tisíce dětí. Přímo v našem sídle, ale i v brněnských parcích, kde představujeme přírodu ve městě. Například v parku na Kolišti. Děti tak formou her a soutěží zjistí, že i v centru Brna najdou zajímavé stromy, rostliny a živočichy. Také máme terénní středisko v Babicích na Brněnsku. Poznávání okolní přírody kombinujeme se zážitkovými hrami stmelujícími kolektiv.

Co děláte pro dospělé?

Vzdělávací program pro ně se jmenuje EkoRozhledna. Patří k ní například praktický seminář Mít čím mýt. Často si ho objednávají firmy i zástupci měst z jižní Moravy. V poslední době například Hodonín nebo společnost na výrobu barev. Představili jsme jim ekologicky šetrné čističe a vyvolali tím docela bouřlivou diskuzi. Vysvětlujeme, že se dají využívat běžné prostředky, které jsou v každé domácnosti. Jako to dělaly naše babičky. Dnešní hospodyňky už pozapomněly, že při úklidu vystačí s octem, citronem a dalšími přírodními prostředky. Existuje totiž spousta předsudků, například že ocet smrdí. On má svůj charakteristický zápach. Ale nic drastického, co by přece nešlo odvětrat. Navíc se používá ředěný. Stačí si tedy zachovat selský rozum a nenechat se zmást reklamou a rádoby ekologickými logy na obalech.

Šéf brněnského EkCentra Zbyněk Zavadil.

Loga označující ekologické výrobky nejsou směrodatná?

Ne vždy. Získat certifikát není levné. Přitom je mnoho firem, které ekologická kritéria splňují, ale značky garantované ministerstvem, například ekologicky šetrný výrobek, na obalech nemají. Některé firmy si zase rychle dokázaly spočítat, že vytvořit dojem ekologické šetrnosti produktu může být dobrý obchodní tah. Na obalech se objeví několik log vzrostlého stromu, spokojených zvířat a podobně. Je to ale jen dobrá práce grafika, na složení výrobku to nic nezmění. Lidé by se měli před nákupem informovat na internetu nebo třeba v naší ekoporadně. Vydáváme také informační brožurky, kde se dozvědí nejen jak šetrněji žít, ale jak při tom i ušetřit peníze.

Kromě programů máte také poradnu, obchod, vydáváte a prodáváte knihy s ekologickou tematikou. Na kolik je centrum soběstačné?

Prodejem a programy si vyděláme asi čtvrtinu. Teď prožíváme jedno z nejhorších období. V nejúspornějším režimu, který jsme nastolili, stojí roční provoz půldruhého milionu včetně pronájmu prostor a platu zaměstnanců. Zbytek čerpáme převážně z dotací. Něco máme i od města a kraje. Sponzory jsme trochu promeškali. Mnoho firem už někoho sponzoruje a navíc se zaměřuje spíše na sociální sféru. Když jsme dříve dokázali sehnat peníze z grantů, řekli jsme si, ať raději podpoří nemocné nebo hendikepované. To bylo morální, ale neprozíravé. Po vstupu do Evropské unie se vytratily zdroje, které nás dříve podporovaly. Například z Holandska.

Brno ekologii nepřeje?

To zase ne. Vždy záleží na aktuálním vedení města. Například s odborem životního prostředí magistrátu dlouhodobě spolupracujeme na konkrétních tématech, třeba osvětové kampani Brněnské dny pro Zemi. Slušný je systém sběrných dvorů. Je to vidět na mizejících černých skládkách v lese a kolem cest.

A jací jsou Brňané, co se týče třídění odpadu?

Přestože to tak nevypadá, jsou ukáznění. Tedy pokud mají dobrou motivaci a vědí, že tříděný odpad opravdu skončí kde má, a ne na jedné hromadě. Chtějí mít také solidní zázemí, například dostatek kontejnerů na tříděný odpad. Poptávka je nyní po těch, do kterých se vyhazují nápojové kartony. Lidé je teď odkládají do kontejneru s pet lahvemi a hliníkovými plechovkami.

Proč se do těchto kontejnerů nevyhazují i ostatní plasty, jako je tomu v některých městech na jižní Moravě?

Pokud se v kontejneru ocitnou i jiné plasty, musejí se zatím z odpadu ručně dotřiďovat. V řadě měst to už funguje, ale je to pochopitelně drahé.

Šéf brněnského EkCentra Zbyněk Zavadil.

K zdravému životnímu stylu patří i nekuřácké restaurace. Jste pro zákon zakazující kouření v restauracích?

To rozhodně ne. Stát nemá majitelům diktovat, zda povedou kuřácký, nebo nekuřácký podnik. Na každém by ale mělo být zřetelně označeno, zda, nebo případně kdy, se host nají bez kouře. A pokud ty nekuřácké vytlačí kuřácké na základě poptávky, budu jen rád.

Jakými zásadami šetrnými pro přírodu se řídíte vy?

Snažím se například nejezdit sám autem, a když už jím jedu, plně ho využít. Třeba odvézt vytříděný odpad do sběrného dvora. Manželka při úklidu využívá zmiňované přírodní a ekologicky šetrné prostředky. Můj koníček je také restaurování dřevěných předmětů. Renovuji věci pomocí octu a lněného oleje. Také máme kompost a pět ovocných stromů. O nich otec, zkušený sadař, tvrdil, že jsou staré a vyčerpané a nemají smysl. Vypiplal jsem je bez chemie a ony plodí třeba sto krásných jablek za rok. Také používáme malou popelnici. Bohatě nám stačí, když třídíme.

Podporujete zdravý životní styl, ekologii a fair trade. Nedostanete někdy chuť na hamburger z amerického fast foodu?

To ano. Kdo zapátrá, jednou za rok mě tam najde. Nejvíc mi v takovém podniku chutná zmrzlina. Nejsem dokonalý. Například jsem odmítl nechat si zateplit starý rodinný dům. Odmítl jsem i výměnu dřevěných oken za plastová. Přitom by to bylo šetrnější, ale já na svůj starý domek sáhnout nenechám. Je to můj soukromý skanzen.

Jak se změnil koncept ekologie za dobu, co v oboru působíte?

Jako malý jsem byl mnoho let členem oddílu ochránců přírody, k tématu mám rozhodně vztah. Do branže jsem ale přišel zvenčí. Do ekocentra jsem nastoupil na civilní službu. Když si mě pak centrum najalo na ediční práci, kolovaly černobílé letáčky s lebkami, poleptanými obličeji a zničenou přírodou. Věděl jsem, že to není budoucnost ekologické osvěty. Začal jsem spolupracovat s kreslíři a grafiky na propracovanější podobě letáků a prospektů.

Jak ve vašich začátcích přijímali ekology lidé?

Stylem vraťte se zpátky na stromy a nechte nás normálně žít. Ublížilo nám spojení s extrémními akcemi, lehání na dálnici, poutání ke stromům. To samozřejmě podpořila i média, když informovala především o takových akcích. I když chápu, že se těžko fotí informace, že má EkoCentrum otevřené každý den. Já na extrémní akce ale nikdy nebyl. Jsem plachý a nemám rád dav. Občas je potřeba vyjít na ulici, ale já jsem platnější jinde. Respektuji ty, co k tomu mají odvahu. I když je pravda, že začátkem devadesátých let jsem spolupracoval v kampani proti hotelu Baron Trenck na místě komplexu středověké zástavby. Tam, kde dnes bohužel stojí Velký Špalíček.

Nabízeli jste tehdy při protestech nějakou alternativu?

Tehdy ne. To byl rok 1991, nikdo nevěděl, co bude za rok. Tehdy bylo potřeba zabránit největším zvěrstvům. Na analýzy ještě nebyl čas.

Součástí EkoCentra je také poradna. Kolik vás oslovuje lidí?

Máme kolem čtyř set evidovaných dotazů ročně. To jsou ty náročnější, které konzultujeme s odborníky. Běžné dotazy, třeba kde je nejbližší sběrný dvůr, nepočítáme. I když k nám přijde pošťák, snažíme se, aby neodešel bez informace. Typické dotazy jsou například kam se obrátit, když nesouhlasíme s kácením stromů v blízkosti bydliště, nebo kam se obrátit pro radu s energiemi v domácnosti.

Šéf brněnského EkCentra Zbyněk Zavadil.

Zaznamenal jste i nějaké méně obvyklé dotazy?

Každý rok se nás někdo zeptá na žáby, jak je ochránit když táhnou na jiné místo. Je to sice záslužná činnost, jenže žáby míří například z rybníků do lesa a lidé je často vracejí tam, odkud vyšly. Tím jim komplikují život. Mě už kolegové poučili, a tak vím co s žábami, které mi padají na dvůr, když táhnou Mariánským údolím.

Připravujete nějaké novinky?

Aktuálně jsme přichystali další ročník výtvarně literární soutěže Moje Veličenstvo kniha, která má uzávěrku na konci února. Zúčastnit se můžou žáci základních a středních škol z jižní Moravy tím, že vytvoří knihu pomocí přírodních a recyklovaných materiálů. Soutěž má vzbudit zájem o literaturu i ekologii. O jedné z cen pro mladé školáky mohou rozhodnout v internetovém hlasování i čtenáři Deníku Rovnost, kteří si vyberou nejoriginálnější kus.

Autor: Anna Fajkusová

17.2.2013 VSTUP DO DISKUSE 2
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Barokní kašna Parnas na Zelném trhu v Brně.

Kašnu Parnas opět naplní voda. Po dvou letech

Ilustrační foto.

Zbrojovka víc střílí góly, ale body jí chybí. Nadále proto bojuje o záchranu

Na dálnici se převrátilo nákladní auto na střechu. Hasiči přečerpávají naftu

Šlapanice – Na střechu se obrátilo při dálniční nehodě nákladní auto v úterý kolem čtvrt na devět ráno. Stalo se to na 203. kilometru dálnice D1 ve směru na Ostravu poblíž Šlapanic na Brněnsku.

V exekuci? Lidé dluží víc, než je roční rozpočet města

Jižní Morava – Spotřební úvěr, který se vymkl kontrole, podnikatel marně čekající na zaplacení dodávky či služeb. I z takových důvodů končí Jihomoravané v exekuci. Podle statistik je nejhorší situace v Miroslavi na Znojemsku. S exekutory musí jednat každý šestý obyvatel. Lidé dluží víc peněz, než činí roční rozpočet města. Radnice letos hospodaří se stovkou milionů. Soukromé nezvládnuté dluhy představují sumu o sedmdesát milionů vyšší.

Oteplení na jižní Moravě: bude přes dvacet stupňů

Jižní Morava – Teplejší počasí si v úterý užije většina Jihomoravanů, meteorologové na území kraje očekávají polojasno až oblačno. „Nejvyšší odpolední teploty vystoupají od sedmnácti až k jednadvaceti stupňům Celsia," uvedla Jitka Kučerová z brněnské pobočky Českého hydrometeorologického ústavu.

AKTUALIZOVÁNO

Tři mrtví mezi Závistí a Černou Horou: za tragickou nehodou stálo předjíždění

Blanensko – Předjíždění. To podle všeho stojí za tragickou dopravní nehodou dvou osobních aut, ke které došlo v sobotu na silnici I/43 mezi obcemi Závist a Černá Hora na Blanensku. Zemřeli při ní tři lidé. Dva muži na místě a třetí po převozu do nemocnice.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies