VYBERTE SI REGION

Šéf památkářů Kroupa: Naše památky vydělávají jen na českých turistech

Brno - Které památky potřebují opravu nejnutněji? Všechny. Stojí proti nim houby, nezájem zahraničních turistů a byrokracie. Bruselská, i ta česká. Přesto se řediteli brněnské pobočky Národního památkového ústavu Petru Kroupovi podařilo udělat z památek výdělečný podnik.

23.9.2012 6
SDÍLEJ:

Bývalý ředitel brněnské pobočky Národního památkového ústavu Petr Kroupa.Foto: DENÍK/Attila Racek

„Stát nás sice naučil hospodařit, ale také nás dotlačil až na krajní mez," popisuje Kroupa snižování státní podpory. Nyní podnik čeká restrukturalizace, která pro Brno znamená úbytek vlivu a propouštění. „K nové podobě jsem skeptický," říká šéf pobočky, která spravuje tři hrady, devět zámků a jednu vilu.

Ministerstvo kultury ČR teď připravuje v organizaci památkového ústavu změny. Jaké?

Každé územní pracoviště zatím řešilo památkovou péči a staralo se o některé hrady a zámky. Hlavní změnou je, že se o tyto památky postarají jen čtyři centrální střediska. Pro moravské hrady a zámky to bude kroměřížská pobočka.

Co si o tom myslíte?

Že územní členění má svůj smysl. Největší slabinou plánovaných manažerských celků je to, že nejsou provázané s turistickými regiony. Návštěvníka jihomoravského zámku víc zajímá, kam si z něj zajde na oběd, než jakou výstavu mají na zámcích na severní Moravě. Je obtížné udělat jednotný koncept pro všechny tak odlišné a regionálně nesourodé objekty. Nebo spíš nemožné. Nad fungováním nových celků visí velký otazník. Jsem skeptický.

Co bude změna znamenat pro brněnskou pobočku?

Přinese nám to méně práce a starostí. Státní památky budou řízeny odjinud a my se budeme věnovat jen památkové péči. Je mi ale líto našich zkušených pracovníků, kteří se hrady a zámky zabývali. Například tři ze čtyř lidí, kteří se podíleli na expozici klenotnice v Rájci dostanou výpověď. Je to škoda i pro Brno, protože každé město je významné svými institucemi. Brněnský památkový ústav bez ekonomické samostatnosti klesne na úroveň detašovaného pracoviště. Ztratíme tím i vliv na jihomoravské památky.

Je jasné kolik zaměstnanců dostane výpověď?

Asi deset. Nyní máme i s hrady a zámky v Brně 222 zaměstnanců. Většina jich přejde pod kroměřížskou pobočku. Po změnách jich v brněnské zůstane jen devětačtyřicet. S lidmi odejdou i jejich zkušenosti. Celkový počet zaměstnanců v republice zůstane stejný, protože se zřizují nová místa v nových útvarech. Především v Praze na novém generálním ředitelství. Třeba na nová místa v Kroměříži by mohli někteří brněnští pracovníci přejít. Jenže přejděte tam, když v Brně máte byt, rodinu, zázemí. Kroměříž má prý lepší dopravní spojení, ale upřímně, mezi těmi městy je obrovský rozdíl. Asi jako mezi rozcuchaným lvem a roztomile chlupatým králíčkem.

Je reorganizace jistá?

Ano. Ministryně o tom v pátek rozhodla.

Když Brnu seberou správu státních památek, co budou dělat zbylí zaměstnanci?

Jsou to památkáři a budou dál dělat svou práci, především psát odborné posudky. Podle zákona se k přestavbám a úpravám památkově chráněných budov vedle třeba požárníků či hygieniků, vyjadřují i památkáři. A protože se tady teď hodně staví, píšeme tisíce posudků ročně.

Je to tak i v jiných státech?

V jiných evropských státech se k tomu památkáři nevyjadřují, protože památková péče má obecně nastavovat podmínky. U nás jdeme cestou individuálních vyjádření, jinde kodifikují pravidla zacházení. Třeba pro historické centrum Vídně platí vyhláška, která říká, že se nesmějí používat plastová okna. Nikoho tudíž nenapadne, aby o to žádal a památkáři se nemusejí vyjadřovat. V Brně je z tisíce odborných památkářských posudků asi třetina k plastovým oknům a to ještě musí z jednoho domu žádat každý byt zvlášť. Vyžadují to tak platné předpisy. Ostatně už za první republiky se říkalo, že teprve Češi dovedli bezuzdnou rakousko-uherskou byrokracii k dokonalosti. A co teprve dokážeme s byrokracií bruselskou!

Které budovy, z těch co spravujete, potřebují nejnutnější opravu?

Všechny. Nejnutnější jsou ale opravy zámku v Lysicích, kde je ve zbrojnici cizopasná houba dřevomorka. Peníze máme vyčleněné a ještě letos začnou opravy. Dál musíme spravit minaret v Lednici, spodní část pod věží má špatnou střechu, do které zatéká. Také sháníme peníze na fasády třetího křídla lednické jízdárny. Opravu dvou křídel zaplatila Evropská unie.

Co kromě oprav v současnosti u památek ještě řešíte?

Téměř všechny objekty s výjimkou Milotic mají problém s parkováním. Nám totiž patří jen budovy. Obce kolem postaví parkoviště a vybírají peníze. Třeba na Pernštejně chtějí asi čtyřicet korun. Pak návštěvník přijde na hrad a za prohlídku dá dalších 130 korun.

Podařilo se tento problém už někde vyřešit?

Ano, na hradě Bítově. Za tři a půl milionu jsme tam letos postavili parkoviště. Až se investice odepíše, tak bude parkování zadarmo. Zatím vybíráme dvacet korun na den.

Vydělají si na sebe jihomoravské hrady a zámky?

Představte si, že některé ano. Dostali jsme se tak daleko, že jsme výdělečný podnik. Na Bítově a na Pernštejnu vyděláme víc než vložíme. Svoje náklady pokryje i Lednice, Vranov a Valtice. Tam bychom také mohli vydělávat, ale to není náš cíl. Jen vytápění lednických skleníků totiž za zimu stojí dva miliony. Přesto ale skleník nezavřeme.

Kolik dává na správu památek stát?

V Brně jsme v roce 2006 dostali na provoz přes sto milionů, loni to bylo už jen šestapadesát milionů. Před šesti lety jsme vydělali čtyřicet milionů, loni to už bylo o dvaadvacet víc. Stát nás sice naučil hospodařit, nicméně také dotlačil až na krajní mez. Musíme si uvědomit, proč a co vše zajišťujeme. Hrady a zámky nejsou jen turistické a kulturní cíle, ale především místa historické identity této země. V ceně je odborná údržba budov, péče o starožitnosti uvnitř i služba lidem.

Jak se vám daří šetřit?

Spoustu věcí děláme sami na koleně. Vlastními silami jsme třeba udělali unikátní expozici klenotnice na zámku v Rájci nad Svitavou. Dohromady to stálo pětaosmdesát tisíc korun. Jiní by takovou výstavu udělali za milion a půl.

Jaká byla letošní sezona na jihomoravských památkách?

Stále ještě trvá a zatím je výborná. Už loni byla vysoká návštěvnost a letos se zdá, že budeme mít ještě o třicet tisíc platících návštěvníků více. Zatím jsme vydělali o tři a půl milionu víc než loni.

Proč lidé chodí víc na hrady a zámky?

Pořád se tam něco děje. Inspirovali jsme se v Rakousku a poslední tři roky pořádáme velké sezonní výstavy. Zámky by měly být místem, kam lidé jezdí za kulturními zážitky. Na koncerty, výstavy, společenské akce.

Jaké nové expozice mohli lidé v historických areálech vidět?

V neděli například skončila ve Valticích krásná sezonní výstava Italia antica e Italia moderna. Bylo na ní 250 fotografií a kreseb italských památek. Jsou součástí kolekce zhruba tisíce kreseb a fotografií, které v devatenáctém století nasbíral tehdy vládnoucí lichtenštejnský kníže Jan II. Byl totiž milovníkem umění.

Když říkáte, že na zámcích je hodně akcí, tak proč se třeba do zářijové Hradozámecké noci zapojily jen čtyři objekty z kraje?

Hradozámecká noc není velké terno. Když je v Brně Muzejní noc nebo Noc kostelů, žije to v něm víc než ve dne. Jenže kde seženete večerní návštěvníky mimo město?

Jací turisté navštěvují památky v Jihomoravském kraji?

Jsou to především lidé z Česka. Tím je tento region specifický oproti zbytku republiky. Na jižní Moravě přenocuje víc českých turistů než v Praze. Láká je hlavně Lednicko-valtický areál, Mikulov, Slavkov, Pernštejn a zámky v Podyjí.

Přichází také návštěvníci ze zahraničí?

Těch je u nás méně. Když už, tak jsou ze sousedních zemí. Počet turistů z Rakouska nám přitom pomáhá zvyšovat členství v projektu Top turistické cíle jižní Moravy. Spolupracujeme také s jedním rakouským zámkem, který své hosty na naše památky upozorňuje. Přestože jsou už hranice dlouho otevřené, tak pro Rakušany je to stále ještě konec světa. Často vůbec netuší, že jen dvacet kilometrů za hranicemi je Lednicko-valtický areál, který je památkou Unesco.

Co chybí pro to, aby sem turistů ze zahraničí jezdilo víc?

Na jižní Moravě nejsou cestovní agentury, které by je sem cíleně vozily. Když se někteří zamíří podívat na Pernštejn, přijedou autobusem z Prahy.

Která památka je nejnavštěvovanější?

Určitě je to Lednice. Každý rok tam prodáme tři sta tisíc vstupenek. Není to ani tak tím, že je areál v Unesco, ale tím, že zámek a park nabízejí možnosti odpočinku pro celou rodinu.

Čím je Lednice tak výjimečná?

Ve středověku si místní vydělávali tak, že na jaře z řeky vysekávali led. Ten se prodával, protože ve sklepích vydržel celý rok a chladil potraviny. Odtud se místo jmenuje Lednice. Liechtensteinové, kterým pozemky patřily, tam postupně od 17. století vytvořili unikátní krajinářské dílo. Na písečnou půdu vysadili borovice, mokrou půdu odvodnili rozlehlou sítí rybníků a ještě tam vysadili úžasný park. Proto je na seznamu památek Unesco.

Je tady nějaký zajímavý zámek, který návštěvníci opomíjejí?

Jedním z umělecky nejzajímavějších objektů je bučovický zámek. Když se uvažovalo, který z našich jedinečných renesančních zámků zapsat na seznam Unesco, byla ve hře Litomyšl a právě Bučovice. Nakonec je na seznamu ten první, ale Bučovice byly od zápisu jen kousek. Uherčice jsou také krásné, ale bohužel velmi zanedbané. Nebo milotický zámek je jedinečný tím, že jde o komplexní umělecké dílo z doby baroka. Nejde tam jen o budovu, interiéry a vybavení, ale i zahradu a park. Každý má své specifické kouzlo.

Jakou mají návštěvnost jiné zámky mimo kraj?

V České republice je pět zámků s velkou návštěvností. Jihomoravská Lednice, Český Krumlov, Hluboká, Konopiště a Sychrov. Turisticky oblíbený je také hrad Karlštejn. Letos ale měli o památky trochu větší zájem čeští turisté a zahraničních ubylo. Proto máme víc návštěvníků, zatímco jinde jejich počet klesal. Jmenované zámky a hrad Karlštejn mají hodně zahraničních návštěvníků, kteří přijíždějí do Prahy s cestovními kancelářemi a jsou závislí na pražské turistické sezoně. My máme hlavně individuální turisty, rodiny s dětmi a cykloturisty, kteří tráví dovolenou na jižní Moravě.

Autor: Kateřina Foltánková

23.9.2012 VSTUP DO DISKUSE 6
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Kvůli sladkostem za 350 korun vyhrožoval nožem v pekárně

Brno – Svérázně si opatřil mikulášskou nadílku mladík v brněnské ulici Cejl. Minulý čtvrtek před sedmou hodinou večer přišel do pekárny. „Mluvil se slabým romským přízvukem a chtěl bonboniéry, kávu a čokolády," uvedla k případu až o týden později policejní mluvčí Andrea Cejnková. Když měl zaplatit, na obsluhu vytáhl nůž a s nákupem za tři sta padesát korun utekl.

Kometa hledá jednodušší cestu, na ledě omezí i žabičky. Zábranský nazul brusle

Brno – Na trénincích hokejové Komety v posledních dnech přibyl jeden hlas navíc. Ne, nejedná se o novou posilu. Na své svěřence dohlížel přímo na ledě i majitel klubu a zároveň hlavní kouč Libor Zábranský, který dosud přípravu nechával na svých asistentech. „Je to persona a ví, kdy má vstoupit do kabiny a na led," oceňuje přínos hlavního muže Komety asistent Kamil Pokorný.

AKTUALIZOVÁNO

Nehoda u Lomničky: dívka je stále ve vážném stavu, žáci prý spěchali do školy

Lomnička – Nezletilá dívka, která si vážně poranila hlavu při čtvrteční dopravní nehodě u Lomničky na Brněnsku, je nadále ve vážném stavu. „Není už bezprostředně v ohrožení života, ale její stav je pořád vážný. Má poraněnou hlavu a je na umělé plicní ventilaci," uvedl mluvčí Fakultní nemocnice Brno Pavel Žára. Dívka leží na oddělení ARO v Dětské nemocnice v Brně. Při havárii se zranilo celkem pět mladých lidí.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies