VYBERTE SI REGION

Šéf záchranářů: Máme lepší záchranný systém než v Anglii

Jižní Morava /ROZHOVOR/ - Sanitka bez lékaře? Od 1. srpna přibylo na jižní Moravě míst, kde tomu tak skutečně je. „Záchranáři ale poskytnou stejně kvalitní péči. Díky jejich vzdělání není v podstatě důležité, zda k případu primárně vyjíždí sanitka s lékařem, nebo bez něj," tvrdí ředitel Zdravotnické záchranné služby Jihomoravského kraje Milan Klusák. Změny podle něj byly nutné kvůli novým zákonům a končící výjimce od Evropské unie, která upravovala přesčasy.

4.8.2013
SDÍLEJ:

Ředitel Zdravotnické záchranné služby Jihomoravského kraje Milan KlusákFoto: DENÍK/Attila Racek

Ze kterých míst na jižní Moravě od začátku srpna nevyjíždí žádná sanitka s lékařem?

Z Velkých Opatovic, Slavkova a Mikulova. Tam se ale v případě potřeby rychle dostane lékař z jiného stanoviště. Změny se týkají také Hodonína v nočních hodinách. Město je ale dobře dostupné z Veselí nad Moravou, z Kyjova, z Břeclavi a část také z Hustopečí. Na druhou stranu ale výjezdových posádek v kraji přibylo. Rozšířili jsme navíc takzvaný setkávací systém, který v Jihomoravském kraji již nějakou dobu funguje.

Co to znamená?

Na jednu lékařskou posádku navazují dvě nebo víc posádek nelékařských. Není podstatné, která primárně vyjíždí.

V čem je tento systém užitečný?

V případě, že vyjíždí lékařská posádka, může pacienta ošetřit a nechat na místě. Lékař se tak uvolňuje k další práci. V případě, že zdravotní stav pacienta je závažnější a potřebuje převoz do nemocnice, tak si může lékař přizvat posádku nelékařskou, která transport zajistí, a posádka s ním je znovu volná. V nejzávažnějších případech se lékař účastní převozu. V každém případě se díky tomu může věnovat víc pacientům než dřív. Systém je tak efektivnější a flexibilnější.

Co když primárně vyjíždí posádka bez lékaře a stav pacienta jeho přítomnost vyžaduje?

Posádka si lékaře může pozvat, případně může řešit situaci po telefonu. A pak už se postupuje stejným způsobem. Tento systém práce umožňuje větší využití posádek nelékařských. Z analýz vyplynulo, že až devadesát procent výjezdů je k případům, které pro lékaře určeny nejsou. Lékaři teď budou volní pro případy, které je skutečně potřebují.

Lidé se obávají, že když není v sanitce lékař, může je to ohrozit. Jaké vzdělání mají záchranáři?

Vyhláška z roku 2011 umožňuje nelékařským zdravotnickým pracovníkům dělat některé výkony, které dřív náležely pouze lékařům. Zároveň to od nich i vyžaduje.

Změnil se systém vzdělávání na vyšších odborných i vysokých školách?

To s tím souvisí. V současné době máme řadu zdravotníků, kteří mají titul bakalář, nebo dokonce magistr. Dnes je tedy v podstatě jedno, zda na místo přijede primárně lékař, nebo ne. Oba druhy výjezdových skupin při péči o pacienta v ohrožení života nebo zdraví umí podat stejný výkon.

Ředitel Zdravotnické záchranné služby Jihomoravského kraje Milan KlusákCo zdravotník nemůže?

Třeba samostatně podávat některé léky, například opiáty. Má ale možnost je podat po konzultaci s lékařem. Řadu léků ale může podávat i sám.

Kdo rozhoduje o tom, která sanitka vyjede?

Krajské zdravotnické operační středisko.

Co když posádka na místě zjistí, že lékaře potřebuje?

Může jej přivolat. Záchranář má navíc celou dobu výjezdu možnost s lékařem konzultovat.

Co vás přimělo ke změně stávajícího systému?

Začaly platit dva důležité zákony. Navíc končí výjimka od Evropské unie, která se týká přesčasů. Ta vrací možnost čerpat u zdravotníků víc než tisíc hodin přesčasů ročně, které zaměstnanci skutečně často vyčerpali, zpět na čtyři sta šestnáct hodin.

Co by se dělo, kdybyste ke změnám nepřistoupili?

Příští rok už bychom nebyli schopní zajistit kvalitní péči. Pro nás bylo primární najít řešení, které pro obyvatele a návštěvníky kraje zajistí dostatečnou dostupnost přednemocniční lékařské neodkladné péče. A zdůrazňuji slovo lékařské.

Jak dlouho jste se na změny připravovali?

Zabývali jsme se jimi víc než rok. Dělali jsme celou řadu analýz, abychom si ujasnili, které lokality změny umožňují. Zajímala nás především četnost výjezdů a také závažnost stavu pacientů. Zkoumali jsme dostupnost z jednotlivých základen tak, abychom měli jistotu, že tam lékař dojede ve stanoveném čase.

Dokdy musí sanitka k pacientovi dojet?

Dobu stanovuje zákon. Je to do dvaceti minut z nejbližší dojezdové základny. Musím ale podotknout, že zákon nikde neříká, že to musí být lékařská péče. Mluví pouze o zdravotnické. S naším zřizovatelem, kterým je Jihomoravský kraj, jsme se dohodli, že se nespokojíme se zdravotnickou službou jako takovou, ale že se bude jednat o péči lékařskou.

Jste připravení systém změnit, když se neosvědčí?

Vše budeme sledovat, abychom věděli, jestli je péče kvalitní a dobře dostupná. Popravdě mnoho možností, jak situaci řešit, ale bohužel nemáme. Kvůli končící výjimce od Evropské unie, která se týkala přesčasů, musíme řešit problém s nedostatkem lékařů jiným způsobem.

Nepřibíráte nové lékaře?

Lékařů je ve zdravotnictví všeobecně málo a u záchranné služby zvlášť. Na konci loňského roku nám jich chybělo pětatřicet. Změnami, které jsme udělali v Brně od 1. ledna, to pokleslo na asi sedmadvacet. Nyní nám bude chybět ještě o téměř sedmnáct lékařů víc. Změny prostě nutné jsou, jednalo se jen o to, jak je udělat. Samozřejmě lékaři přichází a odchází. Jeden rok přijmeme osm, odejde šest, další rok je to na-opak.

Kolik lékařů na záchrance slouží?

Jejich počet se neustále pohybuje někde kolem osmdesáti v celém kraji.

Čím si vysvětlujete, že lékaři k záchrance nejdou?

Příčin je víc. Tou základní je, že urgentní medicína a medicína katastrof není v postgraduálním vzdělávání zařazená mezi základní obory. Takže záchranné služby v České republice musí získávat lékaře ze zdravotnických zařízení lůžkové péče. Problém je i v tom, že lékař, který získá specializovanou způsobilost na některém pracovišti v nemocnici, zpravidla na tom pracovišti rád zůstává. Zvykl si tam a nemá moc velký zájem jít někam jinam.

Děláte nějaké kroky pro to, aby se to změnilo?

Dlouhodobě se snažíme, aby obor urgentní medicína a medicína katastrof byl zařazen mezi základní obory. Bohužel bývalé vedení ministerstva zdravotnictví tomu nepřálo. V tuto chvíli se pokoušíme o totéž u stávajícího vedení.

Hrají roli i pracovní podmínky?

Určitě. Lékaři pracují venku, jsou odkázáni sami na sebe, na své zkušenosti a znalosti, mají omezené diagnostické možnosti. Často pracují v dešti, v mrazu, sněhu nebo ve vedrech. Takže v podmínkách, které se vůbec nedají porovnat s podmínkami v nemocnici.

Existují nějaké další důvody?

Za docela závažný pokládám v poslední době až módní kriminalizaci práce lékařů na záchrankách. Čelíme třem žalobám. Není se co divit, že zájem o tuto práci není takový, jak bychom potřebovali.

Jsou na jižní Moravě místa, kam vyjíždíte častěji?

Takto to hodnotit nelze. Tam, kde je hodně lidí a víc průmyslu či sportovních aktivit, jsou výjezdy častější. V Brně a okolí vyjíždíme asi k polovině případů z celého kraje, ale to je logické.

A je nějaké roční období, kdy je výjezdů víc?

Samozřejmě změny počasí mají vliv. Poslední horké dny znamenaly významné navýšení výjezdů, protože lidé kolabují. V zimě, kdy je ledovka, je zase víc úrazů a nehod.

Kolik máte za den průměrně výjezdů v celém kraji?

Zhruba dvě stě deset až dvě stě dvacet. V současných horkých dnech je jich ale výrazně víc.

A kolik posádek to musí zvládnout?

Dosud bylo dvaačtyřicet pozemních výjezdových skupin ve dne a sedmatřicet v noci. Od prvního srpna je to třiačtyřicet ve dne a devětatřicet v noci.

Z kolika míst vyjíždí?

Z dvaadvaceti. Z letiště v Tuřanech ještě zasahuje letecká záchranná služba v nepřetržitém režimu.

Zneužívají lidé záchranáře?

Ano, ale takových případů není mnoho. Krajské operační středisko logicky přijme mnohem větší počet hovorů, než kolik je doopravdy výjezdů. Za rok máme asi sto sedmdesát tisíc příchozích hovorů a vyjíždíme v pětaosmdesáti tisících případech. Samozřejmě se někdy stane, že stav pacienta je jiný, než nám lidé nahlásili.

Požadovali jste někdy po někom peníze za zbytečný výjezd?

To je složité. Prakticky pouze v případech, kdy se jednalo o výjezd, který souvisel se zneužitím tísňové linky. Člověk, který má zdravotní potíže, je obvykle laik. Často není schopen vše správně posoudit. Nicméně obyvatelé kraje jsou poměrně ukáznění a vědí, že když by posádka vyjela k banalitě, tak nebude k dispozici v případě, který péči skutečně potřebuje.

Kolik zhruba stojí výjezd?

To je různé podle délky výjezdu. Na území Brna je to kolem čtyř tisíc korun pro posádku bez lékaře a asi pět tisíc pro tu s lékařem.

Jak funguje záchranný systém v zahraničí?

Je důležité zmínit, že péče u nás patří ke špičce v celé Evropě. Pro potvrzení stačí zajít kousek na jih. V Rakousku s výjimkou velkých měst ji zajišťují převážně dobrovolníci s kurzem Červeného kříže, případně takzvané převozové sanitky, které v lepším případě naloží lékaře někde v ordinaci nebo v nemocnici a s ním jedou na místo. Naší úrovně však nedosahují ani v Nizozemsku nebo v Anglii.

Autor: Jana Vondrová

4.8.2013 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

OBRAZEM: Mikuláš rozdával dobroty odvážným dětem na náměstí Svobody

Brno – Děti v centru Brna po roce opět přivítaly Mikuláše spolu s jejich pomocníky anděly a čerty, kteří dorazili na náměstí Svobody v pondělí krátce po setmění. „Akce začala na Zelném trhu, kde byl velký sraz Mikulášů. Odtud se spolu vydali na náměstí Svobody, kde farář Tomáš Koumal dětem vysvětlil třeba to, proč si svatého Mikuláše připomínáme," řekla mluvčí brněnského turistického informačního centra Gabriela Peringerová.

Na Orlí v nákupní galerii vyrostl Strom splněných přání

Brno – Malá Rozálie z Domova svaté Markéty pro matky a děti v tísni si přeje letos k Vánocům mluvícího medvídka. Splnit přání jí a dalším třiašedesáti dětem z tohoto domova mohou zájemci prostřednictvím Stromu splněných přání v Obchodní Galerii Orlí. „Lidé, kteří přicházejí do galerie, mohou přáníčko ze stromu vzít a zakoupit na jeho základě dárky dětem z rodin, které si je nemohou dovolit. Dárky pak přinesou zpět pod stromeček," uvedla vedoucí domova Monika Žewucká.

Sjezdovka u přehrady: pozemek stále chybí

Brno - Lyžařská sjezdovka snadno dostupná z Brna a sportovní vyžití pro děti a mládež versus snaha zachovat lesní porost v už tak přetížené rekreační oblasti v době boje se suchem. Podnikatel Pavel Trčala plánující vybudovat lyžařský areál na kopci Chochola nad Roklí u Brněnské přehrady a majitel pozemku Lesy České republiky ani více než rok od představení záměru nenašli společnou řeč. Brňané se tak sjezdovky u přehrady zatím nedočkají. Trčala se snaží získat podporu Brna i kraje.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies