Centrála cestovního ruchu letos v prosinci slaví deset let od založení. Chystáte speciální akce na oslavu?

V prosinci roku 2005 vznikla smlouvu o založení centrály. Opravdové výročí máme ale v červnu, kdy centrála začala skutečně fungovat. Výroční konferenci proto plánujeme až na přelom května a června příštího roku. Pro turisty mířící na jižní Moravu ale chystáme speciální program už od ledna.

Na co se tedy mohou návštěvníci regionu v příštím roce těšit?

Celorepubliková agentura Czech Tourism vyhlásila rok 2016 rokem oslav sedmistého výročí od narození Karla IV. Připravujeme proto rozsáhlou nabídku spojenou s působením nejen tohoto panovníka ale také dalších Lucemburků na jižní Moravě. Turistům nabídneme několikadenní program, jehož součástí budou tipy na návštěvu hradů a dalších zajímavých míst spojených s Lucemburky. Zapojí se také restaurace. Ty nabídnou stylová menu. Akce a speciální nabídky potrvají celý rok. Některé i déle.

Pro koho bude tento program určený?

Vytváříme ho jako kuchařku. Chceme, aby si v něm vybral každý. Pro turisty, kteří cestují individuálně, může sloužit jako průvodce po zajímavých místech obohacený o informace z dob Lucemburků. Předpokládáme, že program bude zajímavý také pro cestovní kanceláře, které na něj nalákají zákazníky. Cyklostezky, víno, příjemní lidé, ale také stále víc ožívající Brno, jsou podle ředitelky jihomoravské Centrály cestovního ruchu Zuzany Vojtové hlavními lákadly v kraji pro turisty.

Kam stopy Lucemburků na jižní Moravě návštěvníky zavedou?

Kromě známých míst jako je hrad Špilberk nebo Veveří, se lidé podívají do kostela svatého Tomáše na Moravském náměstí nebo do starobrněnského kláštera augustiniánů za deskovým obrazem Madony svatotomské, kterou společenství daroval Karel IV. Turistické informační centrum města Brna připravilo pro návštěvníky tematické procházky. Navštíví také zajímavá, méně známá místa ve Znojmě.

V čem je jihomoravský region výjimečný? Za čím tam turisté míří?

Máme region s největším počtem slunečných dnů, region s nejvyššími teplotami v České republice, až o tři stupně vyššími než v některých severních částech. To má určitě vliv i na jeho pozitivní atmosféru.Ta souvisí také s tím, že jsme region plný zpěvu, folkloru, a když se to spojí s moravským vínem, lidé se tady cítí dobře.

Dokáže moravské víno nalákat kromě českých turistů i ty zahraniční?

Opravdu bych si přála, aby moravské víno mělo takový věhlas, že by se za ním sjížděli lidé z celé Evropy. K tomu máme ale ještě daleko. Ze zahraničních veletrhů cestovního ruchu vím, že pro mnohé turisty je stále velké překvapení, že na Moravě jsou rozsáhlé vinice a dobré víno.

Proč zahraniční turisté o moravském víně a vinicích nevědí?

Na to, aby o nás věděla celá Evropa, potřebujeme udělat masivní marketingovou kampaň. Chybí nám ale peníze.

Jak propagaci cestovního ruchu na jižní Moravě platíte?

Naše centrála cestovního ruchu je nezisková organizace. Peníze dostáváme od kraje a města. Tyto prostředky stačí na provoz organizace, která má sedm zaměstnanců. Na marketingové akce získáváme peníze z dotací. Bohužel se pak často stává, že místo toho, abychom se víc pohybovali v terénu, trávíme většinu času nad projekty.

Jak má podle vás vypadat ideální kampaň na podporu turismu na jižní Moravě?

Jednu moc povedenou jsme udělali letos. Jmenovala se Živé prameny jižní Moravy. Region jsme propagovali jako místo, kde lidem dodají sílu dva druhy pramenů. Prvním jsou ty léčivé z nitra země v našich lázeňských městech, o kterých mnoho lidí neví. Druhým pramenem bylo víno. Léčivý pramen z našich vinic. Tento nápad se mi líbil a upoutal pozornost.

Myslíte si, že klip, který pořídil Jihomoravský kraj letos v květnu, byl úspěšnou kampaní? Lidé v něm tančí na různých místech jižní Moravy. Mnoho lidí klip kritizovalo a vysmívalo se mu na sociálních sítích.

Ne vždy se vše povede tak, jak člověk chce. Kdo nic nedělá, nic nezkazí. Možná i ti, kteří klip tvořili, si představovali trochu jiný výstup. Mám pocit, že se inspirovali podobným klipem, který vznikl na propagaci Brna. Stejné nápady by se neměly opakovat. Cyklostezky, víno, příjemní lidé, ale také stále víc ožívající Brno, jsou podle ředitelky jihomoravské Centrály cestovního ruchu Zuzany Vojtové hlavními lákadly v kraji pro turisty.

Co ve správném klipu nesmí chybět?

Nemusí tam být zachycená všechna místa na jižní Moravě. Nejdůležitější je zachytit atmosféru regionu. To je asi nejtěžší.

Jaká je podle vás atmosféra v Jihomoravském kraji?

Přátelská. Turisté se tady cítí dobře, protože místní jsou přívětiví.

Je atmosféra a lidé na jižní Moravě podobná jako ukázali tvůrci v seriálu Vinaři?

Spousta vinařů seriál nepřijala. Je to hlavně proto, že hrdinové tam byli vykresleni jinak, než jak se vinaři vnímají. Ve skutečnosti se snaží stále pracovat na zlepšení kvality vína a povznést vinařskou kulturu. Vinařský život je jiný, proto se s tímto seriálem nedokázali smířit. Myslím si ale, že je důležité umět si sám ze sebe udělat legraci. Lidé si musejí uvědomit, že kdyby o jižní Moravě natočili a odvysílali pravdivý dokument, nedívalo by se na něj rozhodně tolik lidí.

Přinesl tento seriál do regionu víc návštěvníků?

Nedá se říct, že po odvysílání seriálu razantně stoupl počet turistů v kraji. Určité návštěvníky ale jistě přilákal. Ukázal úžasné pohledy na známá místa v kraji. A méně známá místa představil krásnými záběry.

Kolik turistů letos navštívilo jižní Moravu?

Letošní rok ještě není uzavřený. Loni tady bylo přes milion a půl turistů. Každý rok pozorujeme mírný nárůst. Přibližně o sto tisíc lidí. Letos podobného čísla nejspíš nedosáhneme. Přesto jsme dlouhodobě druhým nejnavštěvovanějším krajem v České republice. Před námi je jen Praha, a to je hlavní město.

Kolik turistů je ze zahraničí?

Většinou je to jedna třetina ze všech návštěvníků, tedy asi půl milionu zahraničních turistů. Opět nás v tomto čísle překonává pouze Praha. Konkuruje nám také Karlovarsko.

Z jakého důvodu je jižní Morava zahraničními turisty tolik vyhledávaná?

Brno je největší krajské město. Máme pestrou nabídku ubytování. Ta vznikla díky často konaným veletrhům. Těch v posledních letech ubývá. Po Praze má ale Brno také nejvíc kongresových prostor. Sjíždí se sem firmy na zahraniční konference.

Kolik nocí tady turisté podle statistik průměrně přespí?

Statistiky říkají, že průměrně jsou to dvě noci. Ve skutečnosti to ale bude určitě déle. Za tyto nesrovnalosti může to, že menší ubytovací zařízení nemají povinnost data na Český statistický úřad hlásit. Těchto malých penzionů je na jižní Moravě hodně především ve vinařských oblastech. Statistiky tak vycházejí většinou z údajů čtyř a tříhvězdičkových hotelů.

Zmiňovala jste ubytování v hotelech, penzionech. Na jižní Moravě se ale stává stále oblíbenější také ubytování prostřednictvím webů, na kterých lidé nabízejí ubytování ve svých domech a bytech. Podporujete tento typ ubytování?

Proč ne, pokud jde o legální podnikání. Jinak je to konkurence poctivě podnikajících provozovatelů ubytovacích zařízení. V České republice například velmi málo obcí vybírá poplatek z ubytování nebo lázeňský a rekreační poplatek. Asi jen dvacet procent. Téměř nefunguje kontrola výběru těchto poplatků. Ve výsledku to znamená velký únik peněz a také zkreslená data statistik, která se opírají právě o počty ubytovaných hostů. Cyklostezky, víno, příjemní lidé, ale také stále víc ožívající Brno, jsou podle ředitelky jihomoravské Centrály cestovního ruchu Zuzany Vojtové hlavními lákadly v kraji pro turisty.

Je ubytovací standard a nabídka služeb v cestovním ruchu na jižní Moravě srovnatelná se sousedními zeměmi, jako je Rakousko?

Náš region vzkvétá. Příkladem jsou nově zrekonstruované památky, ale také nové kluby, kavárny a restaurace. Začínají si toho všímat lidé z okolních regionů. Jezdí do Brna za páteční zábavou. Stále si ale myslím, že kvalita služeb je ještě bohužel na nižší úrovni než v jiných evropských zemích, které s cestovním ruchem začaly o několik desítek let dříve.

Jak se dá kvalita služeb v regionu zvýšit?

Důležité je vychovat kvalitní personál jak pro hotely, restaurace tak pro lázně. Nejen na jižní Moravě, ale v celé České republice je ještě co zlepšovat. Dlouho jsme byli v izolaci a teď se to snažíme dohnat. Po revoluci jsme si mysleli, že když jednou vyjedeme do zahraničí, víme jak dělat cestovní ruch u nás. Tak to ale není.

Co přesně se musí Jihomoravané hlavně naučit?

Musíme se naučit sami oceňovat náš region. Naše regionální potraviny. Už děti musíme učit, že máme výjimečné plodiny, které jinde v republice nerostou. Restaurace se musí naučit je používat v kuchyni. Představit je hostům. Musíme se zbavit pocitu, že vše, co je ze zahraničí, je zákonitě lepší než to, co máme doma.

Doprava v mnoha směrech ovlivňuje cestovní ruch. Neodradily letošní opravy téměř všech silnic vedoucích do Brna turisty?

Letošní rok byl v tomto ohledu komplikovaný. Dostat se na jižní Moravu bylo hrozné. Dokonce jsem zaslechla i vtipy na toto téma. Pro cestovní ruch je toto určitě nepříznivá situace.

Pomůže se zvýšením oblíbenosti Jihomoravského kraje zavedení nové letecké linky do Mnichova?

Mohlo by to pomoct. Pravidelných linek do Brna je totiž málo. Do listopadu se pravidelně létalo jen do Londýna. Víc linek usnadní cestování firmám, které zde mají sídla a zaměstnanci sem cestují na konference.

Co říkáte na cyklistickou dopravu v regionu?

Je to jedno z našich největších lákadel pro turisty. Máme pět tisíc kilometrů cyklo-stezek. Spolupracujeme i s Rakouskem. Návštěvníkům díky tomu nabízíme i mezinárodní trasy. Vybere si každý. Lehčí cesty jsou okolo Nových Mlýnů na Břeclavsku. V Podyjí si užijí i náročnější cyklisté. V Moravském krasu vznikne příští rok také první trasa pro terénní cyklistiku v regionu.

Po teroristických útocích v Paříži se lidé začali bát cestovat. Jihomoravské školy ruší zájezdy do evropských hlavních měst. Myslíte, že je to správné?

Chápu to. Jsme jenom lidé a chceme žít bezpečně. Koho by útoky nevyděsily. Školy navíc za děti ručí, proto rozumím tomu, že jsou opatrné. Zájezdů do Vídně bych se ale nebála. Sama tam jezdím.

Je podle vás jihomoravský region dalším možným cílem teroristů?

Stát se může cokoliv. Jsem ale přesvědčená, že Česká republika patří k nejbezpečnějším místům. Myslím, že lidé teď raději oželí dovolené v dalekých zemích a budou cestovat po střední Evropě. Musíme toho využít.