VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Jiří Škrla: Každý Brňan by se měl výstavišti poklonit

Brno - Veletržní město či město veletrhů. To jsou častá synonyma pro Brno. A chlouba města – brněnské výstaviště – začíná dnes slavit osmdesát let od svého založení.

25.5.2008
SDÍLEJ:

Generální ředitel veletrhů Jiří Škrla.Foto: DENÍK/Drahomír Stulír

Významné datum připadá na pondělí 26. května. Obří oslavy by měly podle generálního ředitele veletrhů Jiřího Škrly ukázat výstaviště i těm Brňanům, kteří do areálu normálně nechodí. A aby toho nebylo málo, už za pár měsíců začne stavba nového pavilonu P, který by svojí velikostí neměl mít ve středu Evropy konkurenci.

Co pro vás znamená osmdesátileté výročí? Jaké největší atrakce chystáte na oslavy?
Osmdesát let je jenom jednou. A byl by hřích, kdybychom se k takovému výročí nepřihlásili. Oslavujeme průběžně celý rok. Ale hlavní oslavy směřujeme k tomuto víkendu, v jehož závěru zahájilo před osmdesáti lety výstaviště provoz. A oslavy jsme připravili hlavně pro Brňany. Výstaviště si tak mohou v sobotu prohlédnout i lidé, kteří na něj normálně nechodí. Bude tu na ně čekat mnoho atrakcí, celý pavilon V věnujeme sportovním disciplínám, na volných plochách bude lunapark, čeká nás hromadný start horkovzdušných balonů. Večer pak zahájí koncert kapely Buty a vše vyvrcholí ohňostrojem, který je součástí přehlídky Ignis Brunensis. Vstup na výstaviště a připravený zábavní program je samozřejmě zdarma.

Jak hodnotíte uplynulých osmdesát let? Která doba byla pro veletrhy nejdůležitější?
Každé období mělo své. Ve třicátých letech se postavily architektonické skvosty – pavilon A, věž pavilonu G nebo pavilon Brno. V letech 1957 až 1958 vznikly pavilony C, B, pavilon Z s unikátně řešenou kopulí nebo administrativní budova. A postupně se Brno stávalo synonymem veletrhů, jak v Česku, tak i ve světě. Nejúrodnější etapa nastala ale až po roce 1989, kdy vznikala lavina veletrhů, které třeba už dnes neexistují. Současná doba, po roce 1998, kdy nás koupila německá společnost Messe Düsseldorf, a po fúzi s městem v roce 2001, je ale celkově nejstabilnějším obdobím. I přesto, že veletrhy musely čelit nástupu internetu, dnes už nikdo nepochybuje, že jsou zajímavé a potřebné.

K osmdesátiletému výročí začnete stavět nový pavilon P. Opravdu výstaviště nový pavilon potřebuje, když dodnes dokázalo fungovat bez něj? Kdy bude hotový?
Myslíme si, že ho potřebujeme. Proto také hodláme investovat osm set milionů korun. Minimálně tři veletrhy nový pavilon potřebují. Konkrétně to je Stavební veletrh, Autosalon nebo Autotec a Strojírenský veletrh. Pavilon P se začne stavět na začátku července a v polovině května příštího roku bude kolaudace. Dnes sice máme dostatek kapacity, ale v nevhodné struktuře. Za socialismu ministerstvo zahraničního obchodu v podstatě nařídilo zahraničním firmám, které chtěly v tehdejším Československu prodávat a podnikat, že se musí účastnit veletrhů. Tím pádem mělo výstaviště monopol. Každá zahraniční firma se tak spokojila i s méně kvalitní plochou jenom proto, aby na veletrhu v tehdejším Československu byla a mohla sem dovážet. Vznikly patrové pavilony, a i tak bylo vše obsazené. Dnes jsou ale místa na galeriích některých pavilonů obtížně prodejná. Podobný problém má asi čtvrtina pavilonů. Přirovnávám je k tvrdým rohlíkům. A nabízejte někomu tvrdý rohlík, aby za něj zaplatil. Proto nyní potřebujeme nový pavilon s jednou úrovní. Podobný například pavilonům V, F nebo G. Ty se prodávají krásně.

Co tedy plánujete dělat s těmi nevyužívanými plochami? Budete je bourat?
Ty nejde zbourat. Uvažujeme ale o tom, že některé nevyužívané pavilony, třeba D a E, přestavíme na kongresová centra.

Hodně pavilonů jsou architektonické perly. Bude i nový pavilon P podobným skvostem?
Nový pavilon bude hlavně funkční a celkově sem zapadne. Výstaviště je památkově chráněné, tak si nemůžeme dovolit postavit něco, co by bylo architektonicky extravagantní nebo nevhodné. O tom, zda bude nový pavilon architektonicky cenný, ale rozhodnou spíše až další generace. Aby mohly ale nejcennější pavilony A a Z stát a fungovat, tak potřebujeme i ty další haly, které možná nikdy nebudou architektonické skvosty, ale budou funkční. Nemůžeme mít všechno.

Jaký je vůbec zájem firem o účast na veletrzích?
To se mění. Ale celkově český veletržní průmysl vykazuje zhruba stejné hodnoty z roku na rok. Něco jde mírně dolů, něco mírně nahoru. Například veletrh Techagro díky dotacím Evropské unie do zemědělství byl letos skokanem roku.


Proč si myslíte, že firmy mají stále zájem stavět stánky za miliony, které pak po několika dnech zbourají? Vyplatí se jim to vůbec?
Některé produkty lze nabízet i jinak než na výstavišti. Podstatou veletrhu je setkávání lidí. Internetu ruku nepodáte a byznys se stejně nakonec dělá tváří v tvář. Velmi důležité také je, že se tu zástupci společností setkávají se zákonodárci. Firmy investující peníze do veletrhu si určitě dobře spočítají, jestli se jim stánky za miliony vyplatí. Draze ale účast na veletrzích vypadá pouze na první pohled. Například klasický dvacetimetrový stánek stojí zhruba tolik, co jeden inzerát na půl strany ve čtvrtečním vydání celostátního deníku.

Kolik návštěvníků ročně projde branami výstaviště?
Je to zhruba milion lidí. Závisí to ale na struktuře veletrhů každý rok. Když máme jednou za dva roky Autosalon, tak na něj přijde až sto padesát tisíc lidí. Pokud ale pořádáme místo něj Autotec, tak je to asi sedmdesát až osmdesát tisíc lidí. Takže se návštěvnost změní někdy až o sto tisíc. Zájem je, jinak by tento areál nemohl existovat.

Co ale třeba veletrh Invex. Na něj chodí poslední dobou méně lidí. Chystáte se k nějakým změnám?
Všichni kritizují návštěvnost Invexu, ale nemám z toho těžkou hlavu. Dnes jsou totiž počítačové firmy téměř ve všech oborech. Například na Techagru už dneska není jediný traktor nebo kombajn, který by neměl GPS navigaci. Celé řízení systému je také přes počítače. A tak je to i na ostatních veletrzích. Nemůžeme tak srovnávat Invex s tím, čím byl v polovině devadesátých let. Trh je nyní úplně někde jinde. Je pravda, že Invex má své starosti a problémy s existencí, které žádný jiný veletrh nemá, ale snažíme se ho nastavit tak, aby byl pro návštěvníky i vystavovatele zajímavý.

Nyní pořádáte asi čtyřicet veletrhů ročně. Plánujete ještě nabídku rozšiřovat? Jde to vůbec nebo už pokrýváte úplně všechny obory?
Určitě se dá nějaký veletrh nastavit jinak. Ale úplně nový veletrh už nevymyslíme. Musíme stále vyhodnocovat, kam budou určité obory směřovat. Je to, jak říká třeba Jaromír Jágr. On musí hrát tak, aby byl tam, kde bude puk za tři vteřiny, a ne tam, kde je teď. V tom to je. Musíme se dívat, kde určitý obor bude za dva za tři roky, a tam musíme být připravení, jinak nám ujede vlak. Samozřejmě se také necháváme inspirovat i jinými výstavišti a konkurenci pravidelně vyhodnocujeme.

Jak si tedy vůbec brněnské veletrhy vedou ve světové konkurenci?
S oblibou přirovnávám veletržní průmysl k horám a pohořím. Německo jsou Himálaje a Düsseldorf nebo Mnichov je Mount Everest. My jsme na Českomoravské vrchovině, ale i tak nejvyšší bod v okolí. Na německých veletrzích se uvádí na svět novinky a všichni se na ně těší. Třeba frankfurtský autosalon nebo autosalon ve švýcarské Ženevě. I česká škodovka představuje své novinky tam. V Brně toto nikdy nebude, protože nemáme tak silný trh.

Takže úspěšnost světových veletrhů závisí hlavně na vyspělosti hospodářství země?
Přesně tak. Síla německého hospodářství určuje pozici veletrhů. Jestliže je hospodářství v některém oboru silné, tak láká na veletrhy firmy z celého světa. Když tam pak vystavuje jedna firma, tak tam musí být i ostatní, jinak by byli mimo hru. Důležité je si ale uvědomit svoji pozici. Naše primární zaměření je na země střední a východní Evropy, kde jsme skutečně jedničkou a v okruhu asi čtyř set kilometrů jsme na tom nejlépe. Konkurovat německému výstavnímu průmyslu nemá smysl.

Ve střední Evropě jste tedy jednička. Je tu ale nějaké výstaviště, které vám lidově řečeno šlape na paty?
Výstaviště přímo ne, ale jsou některé veletrhy, které jsou pro nás konkurence. Vždy je to ale pouze v určitém oboru. V něčem nás trápí Vídeň, v něčem Praha a podobně. U nás je ale oproti ostatním obliba veletrhů velmi vysoká, srovnatelná s Německem. Což bude asi právě dlouhou tradicí a veletržní kulturou.

Výstaviště určitě hodně přináší městu i regionu. Dokázal byste si vůbec Brno představit bez výstaviště?
Brno by bez výstaviště nebylo Brnem. Brno se dneska rovná veletrhu. Město mělo vždy ve výstavišti určitou jistotu. Je to taková ekonomická kotva regionu. Tím, že tu veletrh byl, se město dobře prodávalo v republice i ve světě. Například v dobách totality se tu spojoval Západ s Východem a byl to jeden z mála kontaktů s cizinou. Takže představit si Brno bez veletrhů je těžké. Lidé, kteří výstaviště založili, udělali něco, co se u nás opravdu povedlo asi jen Karlu IV. Přínos výstaviště Brnu a okolí lze i vyčíslit. Na podnikání veletrhů je navázáno v regionu tisíce pracovních míst a zhruba každá koruna tržeb veletrhů znamená tři koruny příjmů pro další firmy. Dvacetkrát za rok se kvůli veletrhům do Brna sjíždí tisíce lidí.

Co byste popřál veletrhům k osmdesátiletému výročí a do dalších let?
Alespoň dalších osmdesát stejně úspěšných let, jak byly ty dosavadní. Nebo ještě úspěšnější. Budeme muset ale tvrdě pracovat. Jedno ze sdělení, na které bych chtěl při výročí upozornit, je, že výstaviště je tu hlavně pro Brňany. Každý z nich by se tak měl jít jeho rotundě poklonit, protože díky němu je Brno tam, kde je. A Brnu se dneska daří.

Autor: Michal Kárný

25.5.2008 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Nové policejní BMW i8, které má zapůjčené jihomoravská dopravní policie.
AKTUALIZOVÁNO
2 23

Jihomoravští policisté převzali nový luxusní supersport. Měsíc po nehodě

Jaká je šance, že doteď zdravý člověk onemocní rakovinou krve, dokáží zjistit brněnští lékaři díky nejnovější metodě. Představili ji ve středu na konferenci výzkumného centra CEITEC Masarykovy univerzity.
7

Díky nové metodě vědci z Brna lépe rozpoznají leukémii

Pes pokousal dítě i matku. Skončily v nemocnici

Brno - Malou holčičku a její matku napadl v úterý odpoledne v Železném na Brněnsku pes. Dívka, i její matka, která se ji před psem snažila chránit, nakonec skončily v rukou lékařů.

Oprava za čtvrt miliardy. Výměna potrubí nebo kolejí na rok zavře Údolní ulici

Brno - Tramvaj číslo čtyři od konce letošního roku návštěvníky na hvězdárnu nepřiveze. Dělníci totiž budou přes rok opravovat Údolní ulici.

Unikát ve střední Evropě. Nový „zabijácký“ festival představí televizní seriály

Brno - Prvním v České republice, a dokonce i ve střední Evropě, se stane festival Serial Killer, který v květnu příštího roku představí na různých místech v Brně televizní seriálovou tvorbu.

Vařit můžete i pod širým nebem

Nemusíte vařit jen v domě. Můžete si pořídit kuchyň, která bude stát pod oblohou, nebo alespoň pod krytým přístřeškem na zahradě. A není to ani tak složité.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies