VYBERTE SI REGION

Škrla: Každý pocítí, když zrušíme byť jen jeden veletrh

Brno /ROZHOVOR/ - Ředitel společnosti Veletrhy Brno Jiří Škrla vysvětluje, jak se výstaviště vypořádá se současnou ekonomickou krizí. Také upozorňuje, že město veletrhy potřebuje.

8.3.2009
SDÍLEJ:

Bývalý ředitel společnosti Veletrhy BrnoJiří Škrla.Foto: DENÍK/Tomáš Škoda

Jiří Škrla šéfuje brněnským veletrhům od roku 1999. Zažil vzestup autosalonů i strojírenských veletrhů. Výstaviště se pod jeho vedením pustilo do stavby obřího pavilonu P. Kvůli ekonomické krizi však nyní musí Škrla řešit nejvážnější problémy za posledních osm let. Brno málem přišlo o prestižní autosalon, jediný svého druhu ve střední Evropě. Generální ředitel společnosti Veletrhy Brno Škrla si uvědomuje, že se podoba akcí na výstavišti musí změnit a přizpůsobit se nové době. „Musíme intenzivně přemýšlet, jak budou veletrhy vypadat a jestli je nespojíme do větších celků,“ říká Škrla.

Jak se brněnských veletrhů dotkla finanční krize?
Loni jsme na tom byli lépe. Myslím si, že letos na plánované tržby nedosáhneme. Je ale předčasné teď hodnotit celý rok. Začátek byl hodně rozjitřený, protože si lidé začali uvědomovat, že se opravdu něco děje, a začali šetřit. Druhé čtvrtletí ale vypadá kromě autosalonu velmi dobře a druhá polovina roku neukazuje nic výrazně špatného. Pokud se nebude ekonomická situace zhoršovat, vyrovnáme se s tím lépe, než jsme si mysleli na začátku roku.

Zatím to vypadá, že nejvíce musíte omezit autosalon. Hrozilo mu i zrušení. Jak to nakonec dopadne?
Autosalon určitě uspořádáme. Budeme ale ochuzení o některé značky, o exkluzivní a noblesní expozice. I přesto tady auta budou a autosalon bude dobrý. Představí se na něm minimálně dvacet vystavovatelů, jinak by veletrh neměl smysl. Vyjednávání s firmami a přípravy jsou však letos mnohem pracnější a ostřejší.

Může za nezájem automobilek krize, nebo už se jim prezentace na veletrzích nevyplatí?
Krize to odstartovala. Automobilky kvůli ní tlačí na české dovozce, aby snižovali náklady. To se týká i propagace. Ale pokud některé firmy tvrdí, že pro ně nejsou veletrhy výhodné, nedodržují etiku v podnikání. Taky nerozhlašuji, že je například ford špatné auto, ať si ho nikdo nekupuje. Je pravda, že je propagace na veletrzích pro firmy nákladná a namáhavá. Navíc je těžké spočítat, jaký efekt v prodeji autosalon způsobí. Je pro ně jednodušší najmout si agenturu, dát jim sto milionů a udělat reklamu v televizi. Jenže lidi přece nepřesvědčí reklama, auta dnes kupují pocitově. U nás si můžou do každého auta sednout, vyzkoušet si řazení a pak koupí to, ve kterém se cítí nejlépe.

Proč tedy některé automobilky nepřijedou?
Český trh je malý. Za rok se tu prodá sto čtyřicet tisíc aut. Stejně jako na předměstí Mnichova. A to je hlavní problém autosalonu. U nás je průměrné stáří aut čtrnáct let. Kdybychom je dokázali stáhnout na evropský průměr osm let, prodalo by se tu o dvě stě tisíc aut víc a pro automobilky by se stal český trh zase atraktivní.

Ztrácejí i jiné firmy zájem představovat své produkty na veletrzích?
Je to případ od případu. Jsou firmy, jejichž manažeři se s námi nedohodnou a dají peníze radši do jiné formy reklamy. Na druhé straně jsou také firmy, které se k nám po třech čtyřech letech vrací. Dobrým příkladem byl Vinex, který ukázal, že záleží na tom, abychom pro vystavovatele dokázali vytvořit lákavé podmínky. Na Vinex jsme tak vlakem přivezli čtyři sta pražských podnikatelů a zase jsme je odvezli zpátky. Prostě přišla hora k Mohamedovi. Pražské podnikatele totiž potřebujeme.

Krize ohrozila také stavebnictví a strojírenství. Jaký bude mít dopad na související veletrhy v Brně?
Na stavebním veletrhu, který bude asi za měsíc, ubylo jen minimum vystavovatelů. Nabízejí se stále nové možnosti, hodně se rozšiřují ekologická témata. Krize se zatím nedotkla ani strojírenského veletrhu, i když máme připravená náhradní řešení. Je například možné, že vystavovatelé představí méně obráběcích strojů. Některé firmy mají problémy s odbytem, či dokonce zavírají továrny. Podle předběžných jednání by ale veletrh neměl mít problémy.

Jenže kvůli velkým veletrhům jste postavili nový rozměrný pavilon. Není v současné situaci zbytečný?
Dneska bychom možná uvažovali jinak. Ale rozhodli jsme se v době, kdy jsme měli u tří veletrhů převis poptávky. V dnešním světle rozhodnutí vybudovat nový pavilon vypadá jinak, ale my jsme ho nestavili pro jeden rok, je to investice do budoucna. Říká se, když je krize, tak investuj. Jsem přesvědčený, že až skončí krize a ekonomika se zase nastartuje, zvítězí ten nejvíce připravený.

Kvůli pavilonu P si ale Veletrhy Brno vzaly vysoký úvěr. Nebudete mít problémy se splácením?
Počítáme s tím, že naše tržby klesnou o deset procent, což je asi sto padesát milionů korun. Už v únoru jsme vyhlásili vnitřní opatření, která nám pomohou ušetřit, aniž bychom museli propouštět. Menší investice jako jako například rekonstrukce budov musí počkat. A navíc je správné, že jsme zadlužení. Nutí nás to vydělávat. Kdybychom měli spoustu peněz, motivovalo by nás to méně.

Minulý rok jste ukončili veletrh informačních technologií Invex, který byl dříve velice úspěšný. Proč už nelákal vystavovatele?
Částečně neseme vinu my. Nedokázali jsme organizaci a koncepci veletrhu přizpůsobit požadavkům oboru. Ale myslím si, že i kdybychom ho upravili, stejně ho neudržíme. Technologie, které představoval, jsou dneska nedílnou součástí jiných oborů. Invex se tak v podstatě rozmělnil do všech oborů, které na výstavišti máme. Například GPS systémy do traktorů nebudou mít stánky samostatně na Invexu, ale spolu s traktory na Techagru. A navíc Invex měl největší úspěch v době, kdy se rozděloval český trh. Největšími vystavovateli byli mobilní operátoři a Telecom. Dnes už by tu žádný z nich nevystavoval.

Nebude vám tak velký veletrh chybět?
Máme tolik veletrhů, že když jeden z oborů klesne, můžeme očekávat, že se jiný zase zvedne. Nikdy nemůžeme počítat s tím, že tady bude tak úspěšný Invex jako v roce 2000, autosalon jako v roce 2007 a strojírenský veletrh jako v roce 2008. Invex nebyl vhodný k tomu, abychom ho zařadili do veletržního kalendáře dlouhodobě, ale určitě jsme správně využili krátkodobého boomu.

Mají problémy ještě další veletrhy?
Trápíme se třeba se zdravotnickým veletrhem Medical Fair. Ta část, která je založena na rehabilitačních a kompenzačních pomůckách, jede bez problémů. Vystavované předměty totiž zákazníci nakupují jako na běžném trhu. U diagnostických a laboratorních přístrojů a vybavení pro nemocnice však máme problém. Hlavně proto, že mezi jejich výrobci a zákazníky neexistuje čisté tržní prostředí. Obchody totiž ovlivňuje stát. Ocitli jsme se tak trochu v patovém postavení. Ale hledáme řešení ve spojení s krajskými nemocnicemi a rozhodně to nevzdáváme.

Jak si vedou brněnské veletrhy v porovnání se zahraniční konkurencí?
Držíme si pozici středoevropského veletržního centra. V porovnání se Slovenskem, Maďarskem, Rakouskem, Polskem a Bulharskem jsme jedničky. V Praze nám konkurují asi jen dvě veletržní akce. Problém je, že se tam konají akce přímo pro hlavní město, zaměřené na pražského návštěvníka. V Brně je proto pořádat nemůžeme. Ale jezdí k nám zase spousta rakouských podnikatelů. Vůbec se však nemůžeme měřit s Německem. Jít na veletrh je tam skoro povinnost. Jsou to vysavače, stáhnou k sobě všechny firmy, které pak už nejdou na jiné akce, tedy ani k nám. Stavební veletrh v Mnichově je velký pět set tisíc metrů čtverečních. Tolik neprodáme za celý rok dohromady. Konkurovat jim nemůžeme.

Tvrdil jste, že jsou veletrhy ekonomickou kotvou Jihomoravského kraje. Platí to stále?
Teď jsme dali brněnským firmám téměř miliardovou zakázku na stavbu nového pavilonu. Je ale pravda, že budeme šetřit, a firmy, které třeba staví stánky, si už u nás nevydělají tolik. Ale s tím se nedá nic dělat. Když neprodáme výstavní metr, další tisíce korun do Brna v podobě útrat v restauracích a hotelech nepřijdou. Typickým problémem Brna je, že jeho obyvatelé nevědí, jestli veletrhy milovat, nebo nenávidět. Přitom kdybychom zrušili jen jeden z nich, každý to velmi dobře pocítí.

Co přinášejí veletrhy jihomoravským podnikatelům?
Podporujeme pořádáním veletrhů vývoz, hlavně pro malé a střední firmy. Nemají moc jiných příležitostí, jak se dostat na zahraniční trhy a najít tam zákazníky. Snažíme se tady skládat takovou nabídku českých podnikatelů a výrobců, aby přijeli zahraniční zákazníci. Důležité je, aby návštěvníci z ciziny přijeli sem a utratili peníze tady. Nesmí to být tak, že české firmy budou jezdit do zahraničí a utrácet peníze tam.

Jak budou vypadat veletrhy v budoucnu?
Stále sem musí lákat lidi z ciziny. Spousta z nich by o Brně jinak nevěděla. Praha má Karlův most, Brno zase veletrhy. Každá doba s sebou nese proměny, takže i podoba veletrhů se změní. Pro nás je ale těžké změnu podchytit, protože si to můžeme otestovat jen jednou za rok. Někdy jsou změny tak rychlé, že něco nastavíme a na dalším ročníku už to zase neplatí. Ale veletrhy jsou určitě perspektivní. Teď chceme více věnovat ekologii a energetice.

Vendula Jičínská

Autor: Redakce

8.3.2009 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

Převadeč vecpal do auta 6 migrantů. Na hranici u Mikulova je chytili policisté

Mikulov – Šest mladíků íránského a iráckého původu a jednoho převadeče zadrželi cizinečtí policisté na bývalém hraničním přechodu v Mikulově na Břeclavsku. Zkontrolovali osobní auto značky Hyundai pětadvacetiletého Rumuna a jeho pět spolujezdců. „V zavazadlovém prostoru policisté našli další ukrytou osobu. Muži ve věku sedmnáct až jednadvacet let neměli u sebe platné doklady," informovala v pátek o kontrole z úterý policejní mluvčí Štěpánka Komárová.

Záhadu oslabené imunity odhalili brněnští odborníci

Brno – Proč jsou někteří lidé náchylnější k infekcím a alergiím? Na tuto otázku možná našli odpověď vědci z Masarykovy univerzity a Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně. „Zhruba dva z tisíce Evropanů mají poruchu imunity s názvem selektivní deficit IgA. Kvůli němu častěji onemocní autoimunitními chorobami. Doposud nikdo netušil, jak nemoc vzniká," popsala Ema Wiesnerová z tiskového odboru univerzity.

Před 70 lety začal proces s prominenty Slovenského štátu

Pro umírněného ľuďáka, kněze a prezidenta Jozefa Tisa provaz, ale pro radikálního ministra vnitra Alexandera Macha pouhé vězení. Verdikt soudu s předáky Slovenského štátu, který byl zahájen 2. prosince 1946, byl ovlivněn mocenskými zájmy nastupujících komunistů.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies