VYBERTE SI REGION

Stanislav Balík: Ministerstvo by mělo zakázat i komunisty

Brno /ROZHOVOR/ – Podle vedoucího Katedry politologie Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity Stanislava Balíka je rozpuštění Dělnické strany správný krok.

21.2.2010 5
SDÍLEJ:

Stanislav Balík.Foto: DENÍK/Jiří Salik Sláma

Dva brněnské politiky nedávno zadržela protikorupční policie. Dlouhodobý lídr Strany zelených na jižní Moravě Ondřej Liška odešel do Prahy. Nejvyšší správní soud v Brně rozpustil Dělnickou stranu. Brněnská politika začíná tři měsíce před parlamentními a osm měsíců před komunálními volbami zajímat i lidi, kteří si jí normálně moc nevšímají. „Letošní volební rok bude stát za to,“ říká brněnský politolog Stanislav Balík.

Jaká byla vaše první reakce na rozhodnutí Nejvyššího správního soudu o rozpuštění Dělnické strany?
Byl jsem trošku překvapený, protože jsem čekal spíš opakování prvního rozhodnutí soudu. Tedy argumentaci, že pro rozpuštění vláda nepředložila dostatečné důkazy. Určitě si ale myslím, že je to správný krok. Demokracie má své limity a nemůžeme nechat úplně volnou arénu, ve které se bude hlásat kdejaká zvrhlá myšlenka. Nicméně tak trochu čekám, že to rozhodnutí nebude asymetrické a že náš stát stejně aktivně přistoupí i k řešení bolševického nebo neobolševického extremismu a nejen neonacismu.

Takže chcete zakázat komunistickou stranu?
Ano. Očekávám, že ministerstvo vnitra přistoupí minimálně k opětovnému návrhu na zrušení Komunistického svazu mládeže a všech nástupnických organizací, případně samotné komunistické strany. V roce 2006 ministerstvo Komunistický svaz mládeže zrušilo, jenže po téměř čtyřech letech soudů svaz vyhrál a ministerské rozhodnutí bylo označeno za pochybné. Ministerstvo nemusí čekat, až mu někdo řekne, ale jako strážce demokratických principů má rovnou konat.

Co říkáte tomu, že soud Dělnickou stranu zrušil až napodruhé? Mohl tam zafungovat nějaký politický tlak?
Tomu nevěřím. Když sleduji rozhodování tohoto senátu Nejvyššího správního soudu a jeho předsedy, tak kategoricky odmítám, že by mohli podlehnout jakémukoli politickému tlaku. Spíš je možné, že ta minulá žádost nebyla připravená úplně precizně. Nejvyšší správní soud tak v tom minulém rozsudku dal jakýsi návod, co všechno sleduje, co všechno je důležité a ministerstvo vnitra na to správně zareagovalo tím, že se návodu drželo a že nový návrh připravilo skutečně dobře.

Co toto rozhodnutí znamená pro extremistickou politiku?
Prakticky to nebude znamenat nic. Ti lidé mají nachystané záložní varianty, do voleb půjdou pod podobným nebo malinko jiným názvem a do té doby už se žádná nová strana zrušit nestihne. Nicméně, má to velký význam symbolický. A to, že této společnosti není jedno, že tady někdo hlásá rasovou či nacionální nenávist, že ohrožuje její hodnoty.

Jakou má Dělnická strana naději u Ústavního soudu, kam chce celý případ hnát její předseda Tomáš Vandas?
Rozhodnutí Ústavního soudu neumím odhadnout. Před šesti sedmi lety bych tipoval, že je zruší i Ústavní soud, ale dnes to tak jistě netvrdím. Ústavní soud z mého úhlu pohledu nerozhoduje předvídatelně. Má rozsudky, na jejichž základě bych řekl, že Dělnickou stranu jasně rozpustí, ale má i rozsudky, které jsou značně formalistické a podle kterých odhaduji, že řekne opak. Ale přesto si spíš myslím, že potvrdí rozhodnutí Nejvyššího správního soudu.

Když na zrušení strany reagoval Miloš Zeman, přirovnal ji k republikánské straně Miroslava Sládka, o které už není téměř slyšet. Řekl, že je potřeba takové strany nezakazovat, ale nechat je zaniknout. Má smysl zkoušet tuto taktiku?
Miloš Zeman mluvil na základě svých zkušeností, jemu se v roce 1998 podařilo zabránit sládkovcům dostat se do parlamentu tím, že jim přetáhl voliče a oni se kvůli tomu téměř ztratili z veřejného života. Ale to bylo něco trochu jiného. Straně tohoto typu může stačit získávat tři procenta hlasů a už díky tomu dostane státní peníze. A já nevím, proč by měl stát platit takovýmto uskupením. V jistém ohledu má Zeman pravdu, ale je nutné snažit se mixovat oba přístupy. Jednak se snažit extremisty porazit ve volbách, jednak je porazit tím, že v krajních případech stát umí říct: toto nechceme a nebudeme tolerovat.

Extremisty může porazit ve volbách nejlépe ten, kdo se pokusí nabídnout rozezleným voličům něco, co jejich nespokojenost sníží. O to se snaží mnoho malých stran, zatím většinou bezúspěšně. Kdo z nich má největší šance? Hodně se mluví o TOP 09.
TOP 09 má trochu jinou pozici než ostatní malé strany. Jde o parlamentní stranu, která je vidět v médiích, vyjadřuje se už teď k projednávaným otázkám. Má ve svých řadách poslance, senátory, bývalé ministry, a tak vlastně není v pozici úplně nové strany. Místo v parlamentu má prakticky jisté a otázka spíš je, kolik získá procent.

A co lidovci, kteří jsou nejsilnější právě tady na jižní Moravě? TOP 09 jim šlape na paty.
V tuto chvíli to vypadá, že TOP 09 oslovuje trošku jiné voliče než lidovci, takže na jejich místě bych se tak nebál. Myslím, že TOP 09 míří trochu jiným směrem, není to totální vykrádání voličské základny křesťanských demokratů. Nicméně, lidovci jsou na tom dlouhodobě velmi špatně na celostátní, krajské i komunální úrovni. Pro ně je každé procento důležité a patří k těm stranám, kterým se nemusí podařit dostat se do parlamentu, byť těsně. Takže v tomto ohledu jejich strach chápu.

A jak se díváte na rošádu zelených, kdy jihomoravský lídr Ondřej Liška náhle odešel do Prahy?
To, že předseda strany kandiduje v Praze, není nic neobvyklého. Zvlášť když tam kandiduje i Karel Schwarzenberg a Radek John. Možná chce Ondřej Liška podstoupit přímý boj. On navíc už nějakou dobu není s Brnem tak úzce spjatý a umím si představit, že Jana Drápalová je s Brnem svázanější, a tím pádem je pro stranu lepší, aby tu kandidovala právě ona. Šikovné rozložení lídrů tak může zeleným pomoct ještě leccos zachránit.

Takže Liškův odchod podle vás neznamená pro jižní Moravu nic zásadního?
Nemyslím si, že kdyby Ondřej Liška kandidoval na jižní Moravě, zelení dostanou výrazně víc hlasů než s Janou Drápalovou. Na druhou stranu Praze on skutečně může prospět a partaj asi nemá žádnou jinou tak výraznou tvář, kterou může nasadit. Pokud ovšem neuvažuje o Kateřině Jacques.

Ulevilo se tak ostatním lídrům v Jihomoravském kraji?
Neřekl bych, že Liška hraje nějak významnou roli. Volební soutěž se neodehraje na bázi souboje krajských lídrů. Troufnu si říct, že velká část lidí ani neví, jak se jmenuje krajský lídr strany, kterou volí. On sice může něco podpořit, ale situace skutečně není tak jednoduchá, že když se Topolánek utká jen se Sobotkou, tak to bude mít jednodušší, než kdyby proti němu stál ještě i Liška.

Jak se díváte na korupční kauzu, která v minulých dnech otřásla brněnskou Občanskou demokratickou stranou? Myslíte, že to straně ve volbách hodně uškodí?
Teď je únor. Komunální volby se konají v říjnu, to je za osm měsíců. Takže zbývá docela dost času na to, aby celý případ trošku vychladl. Lidé ho už nebudou prožívat tak silně jako teď. Na druhou stranu se tím znovu ukázalo rozštěpení brněnských občanských demokratů, které nejenom že se opakuje pravidelně, ale je tu už od dob jejího založení. A vlastně dokonce z dob Občanského fóra. Už v roce 1990 bylo Občanské fórum rozštěpené na dvě části, toto štěpení dostala do vínku brněnská Občanská demokratická strana, která v roce 1994 chtěla dokonce postavit do voleb dvě kandidátky. Tehdy muselo zasáhnout celostátní vedení.

Co je tím největším problémem občanských demokratů v Brně?
Například to, že její hlavní šéf nikdy není tou tváří, kterou si lidé dokážou představit jako primátora nebo kandidáta na primátora. Od roku 1994 se to nestalo ani jednou. Dva dlouhodobé proudy uvnitř strany existují neustále, byť se časem přeskupují. Strana je navíc pod větším tlakem než jiné, protože byť není ve velké magistrátní radě, snad ve všech velkých městských částech obsadili její členové post starosty nebo místostarosty. Občanští demokraté rozhodují o spoustě důležitých věcí, a jsou tak mnohem víc vidět než lidovci, zelení nebo i sociální demokracie.

Korupční kauza tedy podle vás nebude mít tak zásadní vliv na výsledek voleb, jak se může zdát?
Volby nejsou zítra, takže to není tak velká katastrofa. Za těch osm měsíců může být všechno dokonce zapomenuto. Na druhou stranu se možná straně v době voleb přitíží mnohem více. To v případě, že se soud s Kvapilem a Novotným bude konat těsně před nimi. Ale taky se může stát, že budou oba za čtrnáct dní propuštěni z vazby pro nedostatek důkazů. Tak jako tak, možnost, že lidé zapomenou na kauzu úplně, je nereálná. Určitě ovlivní výsledky hlavně v Žabovřeskách, ve velkém zastupitelstvu už asi méně.

A jak se to podepíše na parlamentních volbách?
To se dá velmi obtížně říct. Z našich výzkumů vyplývá celkem překvapivé zjištění, a to, že voliči se chovají v zásadě stejně v jednotlivých úrovních voleb. Když občanští demokraté získají v celé republice o pět procent víc, tak je ta změna rovnoměrně rozložená po celém Česku. Když získají v komunálních volbách o šest procent míň, zase je to rovnoměrně rozložené po celé republice. Ale zároveň spolu tyto dvě úrovně úplně nesouvisí. Voliči se chovají stabilně na parlamentní úrovni a stabilně na komunální, ale neznamená to, že v obou případech volí stejnou stranu.

Takže dávají hlas zároveň třeba občanským demokratům a sociální demokracii?
Přesně tak. Klidně mohou volit sociální demokracii na komunální úrovni a občanské demokraty do parlamentu. To znamená, že taková regionální kauza nemusí mít dopad na výsledky parlamentních voleb, pokud se nerozroste do nějakých větších rozměrů.

Takže jakou volební situaci v regionu očekáváte?
Brněnská soutěž v komunálních volbách bude velmi zajímavá. Poprvé do ní půjdou sociální demokraté jako vládnoucí strana a může se také stát, že půjdou jako vládní strana na celostátní úrovni. Poprvé se komunálních voleb zúčastní s jasně vyprofilovaným lídrem, stávajícím primátorem. Něco takového se ještě nestalo. Na druhou stranu do nich poprvé půjdou také s tím, že čtyři roky vládli, že v minulých volbách slibovali přinejmenším nezdražovat jízdné v tramvajích, a přitom se za jejich volební období zdražilo rovnou dvakrát.

A můžou jejich současné střety se zelenými vyústit ve velkou koalici s občanskými demokraty v Brně?
Je to možné. Volby budou určitě zajímavé právě pro občanské demokraty, protože si vybrala jako lídra Roberta Kotziana, který má velké zkušenosti s politikou na úrovni městské části. Je mladý a vzdělaný. Čeká se, jak do komunálních voleb promluví TOP 09. Souboj může každopádně skončit velmi překvapivě. A protože Roman Onderka jasně deklaroval koaliční rozvod se zelenými, moc možností, s kým po případných vyhraných volbách utvořit koalici, nemá. Kdo ví, jak se vzchopí Zlatuškovo Brno 2006. Takže vše klidně může skončit velkou koalicí.

Stanislav Balík:
- Narodil se v roce 1978 v Šumperku, žije ve vedlejší obci Bludov.
- Vystudoval historii a politologii na FSS a FF Masarykovy univerzity.
- Nyní působí jako vedoucí Katedry politologie FSS MU a jako výkonný ředitel Centra pro studium demokracie a kultury.
- Aktivně působí ve skautském hnutí. Je ženatý a má dvě dcery.

Autor: Markéta Forró

21.2.2010 VSTUP DO DISKUSE 5
SDÍLEJ:

Průměrná mzda na jihu Moravy vzrostla o pět procent na 26 413 korun

Brno - Průměrná mzda v Jihomoravském kraji vzrostla ve 3. čtvrtletí meziročně o pět procent na 26.413 korun. Zaměstnanci si tak v průměru polepšili o 1261 korun. Reálný růst mezd s ohledem na inflaci dosáhl 4,5 procenta. Vyplývá to z informací, které v pondělí zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ).

AKTUALIZOVÁNO

Zátah revizorů v rozjezdech: Pozvracím vás, hrozil černý pasažér

Brno /REPORTÁŽ/ – Téměř prázdnými ulicemi nočního Brna se řítí potemnělý autobus. Navzdory tomu, že v něm sedí devět revizorů a osm strážníků, světla v kabině jsou zhasnutá. „Je to proto, aby působil nenápadně," vysvětluje mluvčí brněnských strážníků Jakub Ghanem. Autobus totiž jede na další ze zátahů revizorů v nočních linkách, takzvaných rozjezdech. O víkendu při něm zkontrolovali dvanáct autobusů, chytli téměř sto černých pasažérů. Za jedinou noc revizoři dokáží zkontrolovat až devět set cestujících.

Německý dům? S portrétem Adolfa Hitlera, ukazuje také nová kniha

Brno – Když v roce 1900 vyšla série fantaskních pohlednic o tom, jak bude Brno vypadat za sto let, byla na nich spousta vzducholodí a snových vynálezů, ale Německý dům stál stále na Lažanského – dnešním Moravském náměstí. Nakonec se tato budova v Brně dočkala čtyřiapadesáti let. Poté ji město na přání mnoha Čechů zbouralo. Historii Německého domu a s ním spřízněných spolků představuje nová kniha, jejíž křest je ve čtvrtek v Moravském zemském muzeu.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies