VYBERTE SI REGION

Stanislav Michalík: Chystáme nový systém, který pomůže i klubům

Brno /ROZHOVOR/ -  Přesně před deseti dny vznikla v Brně iniciativa Výzva 2013. Její tvůrci kritizují přístup magistrátu k brněnské kultuře a požadují odstoupení náměstkyně primátora Jany Bohuňovské, vedoucí odboru kultury Viery Rusinkové a předsedy kulturní komise Stanislava Michalíka. Ten výzvu odmítá.

27.1.2013 7
SDÍLEJ:

Jeho kritici tvrdí, že jako bývalý stavař nemá s kulturou nic společného a může za její devastaci. Předseda kulturní komise Brna Stanislav Michalík kritiku odmítá.Foto: DENÍK/ Attila Racek

„Nikdy dřív město se zástupci nezávislé scény nespolupracovalo tak jak nyní. Situaci ale nejde změnit ze dne na den a mnoho lidí už to chápe. Proto této aktivitě příliš nerozumím," říká Michalík.

Budete nějakým způsobem reagovat na výtky tvůrců výzvy?

Jejich názor nám není lhostejný a na rozdíl od nich jim nasloucháme. Prošli jsme si celý text výzvy a odpovíme na každý bod. Kritice jsem se nikdy nebránil, ale většina z toho, z čeho nás obviňují, není pravda. Odpovědi zveřejníme v nejbližší době na webu magistrátu.

Zástupci výzvy vám vytýkají, že devastujete brněnskou kulturu. Co je k tomu podle vás vede?

Nechápu to a absolutně odmítám. Tvůrci Výzvy 2013 se mnohdy označují za zástupce takzvané nezávislé, čili městem nezřizované kultury. Před mým nástupem do čela kulturní komise s nimi přitom nikdo nikdy nejednal. Já se o to pokouším a vzejde z toho opět nový útok proti magistrátu. Chvílemi si myslím, jestli není lepší nic nedělat. Ale mně není budoucnost nezávislé scény lhostejná, jak si někteří kritici myslí.

Jak tedy město s touto nezávislou scénou spolupracuje?

Na kritiku jsme už reagovali loni, kdy jsme začali jednat s iniciativou Brno kulturní. Na základě toho vznikla Koordinační skupina pro kulturní politiku v Brně. Jejími členy jsou jak zástupci magistrátu a městských kulturních zařízení, tak především zástupci na městu nezávislé scény. Skupina se už několikrát sešla a podařilo se nám řadu věcí vyjasnit. Zpracovali jsme analýzu problémů v brněnské kultuře. Ta se v naprosté většině shoduje i s materiálem připraveným nezávislou scénou. Tvůrci Výzvy 2013 to ale nechtějí vzít na vědomí a stále tvrdí, že nic neděláme.

Co konkrétně jste si se zástupci městem nedotované kultury vyjasnili?

Především naše peněžní možnosti. Že některé kroky prostě nejdou dělat ze dne na den. Musíme se řídit zákonem o obcích a schváleným rozpočtem. Nemůžu jen tak vzít balík peněz určený na investice a přelít ho na podporu nezávislé kultury. Navíc veškeré naše návrhy musí schválit radní a potom zastupitelé, což také nějakou dobu trvá. Myslím, že se nám to podařilo zástupcům Brna kulturního objasnit a spolupracujeme s nimi také na nové koncepci podpory nezávislé scény.

Čím chcete situaci zlepšit?

Pro mnohé tvůrce bylo těžké na dotace z magistrátu dosáhnout. Připravujeme proto grantový systém na dlouhodobější projekty. Všichni umělci budou mít jistotu, že peníze nedostanou pouze jednou.

Provozovatelé brněnských hudebních klubů si stěžují, že i při podpoře nezávislé scény myslíte zejména na divadla. Změní se něco v tomto ohledu?

Bohužel to opravdu vypadá tak, že peníze dostane ten, kdo nejvíce křičí. Brno je však proslavené i díky kvalitní živé produkci ve zdejších klubech. Připravovaný grantový systém otevře dveře k penězům i jim.

Kolik peněz dává Brno do kultury?

Město dotuje kulturu asi deseti procenty svého rozpočtu, což je jedna z největších částek v republice. Musíme si přiznat, že Brno není tolik turisticky atraktivní na památky jako například Praha. Proto je podpora kultury jednou z cest, jak sem turisty přitáhnout. Kvůli zvýšení atraktivity města je hodně důležitá právě nezávislá kultura.

A ta od města získává kolik peněz?

Do nezávislé sféry putuje asi dvanáct milionů korun ročně. Uvědomuji si, že to není mnoho a chci tuto částku zhruba o polovinu navýšit. Tyto peníze však musíme uspořit v městem dotované scéně.

Jak toho chcete dosáhnout?

Nabízí se spousta možností. Musíme se zamyslet nad nabídkou městem dotovaných institucí. Na tom už spolupracují například ředitelé divadel a navrhují snížení počtu premiér.

Bude to požadavek i na nového ředitele brněnského Národního divadla?

I v projektu budoucího vítěze výběrového řízení na ředitele Národního divadla má být konkrétní návrh úspor. Jakým způsobem toho chce dosáhnout, bude především v jeho kompetenci.

Právě kvůli výběrovému řízení na ředitele divadla čelíte další kritice. Kdy si myslíte, že ho vyberete?

Je zajímavé, že samozvaní znalci brněnské situace v kultuře nejdřív kritizovali minulého ředitele Daniela Dvořáka. Když divadlo opustil, vadí jim, že výběrové řízení na nového trvá dlouho. Vybrat ředitele ale není jednoduché. V naší republice je maximálně deset lidí, kteří jsou schopní řídit vícesouborová divadla. Těchto divadel je ale bohužel mnohem víc. Například v Německu je jich kolem osmdesáti, a v Brně jsou hned tři. Chceme vybrat kvalitního člověka, což nejde ze dne na den. Navíc máme omezené množství peněz, nemůžeme si dovolit například člověka ze zahraničí, který bude požadovat několikanásobně vyšší plat.

Bývalý ředitel Dvořák svůj odchod mimo jiné zdůvodnil tlakem politiků na chod divadla. Co ho podle vás k tomuto obvinění vedlo?

Absolutně to odmítám. Politikové nikdy do chodu divadla nezasahovali. Ředitel se nařčením bránil výběrovému řízení, které jsme na jeho pozici plánovali vypsat. Stojí za ním nejspíš možné angažmá Martina Stropnického jako šéfa činohry. Přivést si ho chtěl právě Dvořák a já mu v tom nijak nebránil. Jen jsem chtěl, aby Stropnický prošel řádným výběrovým řízením na tuto funkci. On to však odmítl.

Jeho kritici tvrdí, že jako bývalý stavař nemá s kulturou nic společného a může za její devastaci. Předseda kulturní komise Brna Stanislav Michalík kritiku odmítá.

Dvořák ho mohl jmenovat bez vyhlášeného konkurzu?

Právě to mi vadilo. Stropnického oslovil v době, kdy bylo jasné, že vyhlásíme výběrové řízení na post ředitele. Kdyby Dvořák své místo opustil, nový ředitel by si na místo šéfa činohry mohl dosadit svého člověka a Stropnický by po několika měsících přišel o práci. Vzhledem k tomu, že chtěl kvůli tomuto místu zpřetrhat své další pracovní vztahy, nepřišlo mi to fér. Kdyby byl ale jmenovaný po výběrovém řízení, měl by krytá záda a ani nový ředitel by jej nemohl jen tak odvolat.

Jakým způsobem chcete nového ředitele vybrat?

Trochu jsem zkopíroval nápad ministerstva kultury, které vybírá ředitele pražského Národního divadla. Oslovili jsme několik kapacit v divadelním oboru a požádali je o spolupráci na výběrovém řízení. Někteří z nich také zasednou v komisi, která bude kandidáty posuzovat. Spolupracujeme například s ředitelem Západočeského divadla Janem Burianem, ředitelem Jihočeského divadla a senátorem Jiřím Šestákem, rektorem Janáčkovy akademie múzických umění Ivem Medkem nebo divadelním kritikem Josefem Hermannem. Radíme se také s dramatikem Milanem Uhdem. Navíc navrhujeme, aby tentokrát ve výběrové komisi převážili odborníci.

Někteří kritikové městu také vytýkají spolupráci Národního divadla s loterijní společností, jejíž logo se objevuje i na programech divadla. Nemyslíte si, že hazard do kultury nepatří?

Do těchto věcí jsme nezasahovali ani zasahovat nebudeme. To je vždy v kompetenci ředitele, který samozřejmě musí shánět podporu i u soukromých firem. Soběstačnost velkých divadel se pohybuje mezi dvaceti a třiceti procenty, proto musí oslovovat sponzory. Můžeme na to nahlížet, jak chceme, ale nejde odmítnout legálně fungující firmu na základě toho, že se někomu nelíbí, co dělá.

Nemyslíte si, že o obsazení dalších postů v kulturních organizacích v Brně mají rozhodovat spíše odborníci než úředníci?

O organizaci zřizované magistrátem nemohou rozhodovat pouze lidé zvenčí. Nový šéf městské instituce musí být schopný manažer, musí mít i znalosti v oblasti marketingu. Přece jen se jedná o vedoucí funkci, a ne jen o uměleckou.

Kritici vás vidí i za koncem ředitele Domu umění Rostislava Koryčánka. Neovlivnila výběrové řízení právě převaha lidí z magistrátu v komisi?

Zástupců magistrátu bylo v devítičlenné komisi pět. Nová šéfka Terezie Petišková získala sedm hlasů. Na jejím zvolení se tak podíleli i minimálně dva odborníci.

Co bylo špatného na Koryčánkově koncepci?

Vycházela z toho, jak Dům umění funguje posledních pět let. Petišková nabídla novou koncepci, kterou na Koryčánkovu práci naváže. Chce ale oslovit širší spektrum lidí. Slibujeme si od ní zvýšení návštěvnosti.

Jeho kritici tvrdí, že jako bývalý stavař nemá s kulturou nic společného a může za její devastaci. Předseda kulturní komise Brna Stanislav Michalík kritiku odmítá.

Důvodem, proč jste byli s Koryčánkem nespokojení, je tedy malá návštěvnost?

Dům umění v žádném případě není výdělečná organizace. Peníze z prodeje vstupenek jsou spíš symbolickým příspěvkem do jeho rozpočtu. Ale když na téměř dvouměsíční výstavu přijde tři sta lidí, přijde mi to skutečně málo.

Nemyslíte si, že úbytek návštěvníků je spojený i s hospodářskou krizí, kdy lidem na vstupné chybí peníze?

V devadesátých letech navštívilo Dům umění sto dvacet tisíc lidí ročně. Loni to bylo asi šestnáct tisíc. Takový úbytek nemůže mít na svědomí pouze krize.

Podle zastánců Koryčánka přišel ředitel o místo kvůli jediné besedě o přesunu nádraží, kterou uspořádal. Ovlivnila tato akce nějak výběrové řízení?

Tuto akci nikdo nikdy Koryčánkovi nevytkl. Naopak jsem byl rád, že v době diskuze byl Dům umění plný lidí. Koryčánka si velmi vážím, on nikdy kvality nové ředitelky nezpochybnil. Co mě však rozčiluje, jsou právě podobná, ničím nepodložená nařčení z řad některých jeho příznivců.

Kritici městu vytýkají, že za kulturu jsou zodpovědní lidé bez odpovídajícího vzdělání. Jak se díváte na tuto výtku?

Jsem sice vystudovaný stavař, ale v kulturní komisi působím od roku 2006. Náměstkyni primátora radí řada významných kapacit v jejím poradním sboru. Působí v něm například historik umění Jan Sedlák, hudební vědec Miloš Štědroň nebo divadelník Petr Oslzlý. Důležité kroky s nimi konzultuje.

Jaká kulturní instituce ve městě má podle vás v současnosti největší renomé?

Muzikálová scéna Městského divadla. Je jedním z šesti divadel na světě, které má licenci na muzikály Čarodějky z Eastwicku nebo Mary Poppins. A to jen díky tomu, že držitelé těchto práv vědí, že divadlo je jedním z nejlepších na světě. Byl jsem několikrát na zahraničních zájezdech divadla a viděl, jak dvanáct stovek diváků tleská vestoje, dupe a půl hodiny po skončení nechce pustit herce z pódia. Dodnes mám z toho husí kůži.

Autor: Jan Spěšný

27.1.2013 VSTUP DO DISKUSE 7
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Z aktivisty politik. Jestli jsem nezcvokl, musí posoudit ostatní, říká Hollan

Brno /ROZHOVOR NA KONCI TÝDNE/ - Už dva roky je bývalý občanský aktivista Matěj Hollan člen brněnské vládnoucí koalice. Zviditelnil se především kritikou bývalého primátora Romana Onderky. Teď ale sám musí řešit výtky a dokonce výzvy k rezignaci od bývalých představitelů města.

Přes 300 tisíc lidí. Na druhé nejvyšší návštěvnosti se výrazně podílí medvědice

Brno - Druhý nejúspěšnější. Takový je, co se týče počtu návštěvníků, pro brněnskou zoo letošní rok. Do konce listopadu totiž do zahrady zavítalo více než tři sta tisíc lidí, a to se v historii zoo zatím povedlo jen v roce 2008. Tehdy lidé chodili na čerstvě narozená mláďata ledního medvěda, samce Toma a Billa. Letos má lví podíl na rekordním počtu návštěvníků další potomek lední medvědice Cory, samice Noria.

AKTUALIZUJEME

Ve vlaku na brněnském nádraží se střílelo. U Malé Ameriky cvičily aktivní zálohy

Brno – Posily! Ozbrojený útočník! Výkřiky a výstřely se nesly v sobotu okolím brněnské Malé Ameriky. Ozbrojené zálohy na tamních kolejích trénovaly, jak se chovat při nečekaných situacích, které jejich členy mohou potkat při rutinních konrolách cestujících.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies