VYBERTE SI REGION

Stejskalová: Létáme jen ráno a večer. Přes den může být balon neovladatelný

Brno /ROZHOVOR/ - V Brně ve středu začal svátek balonového létání Balloon Jam. Počasí mu nepřeje, protože v dešti se nedá létat. Ředitelka akce Petra Stejskalová doufá, že vyjde alespoň středeční let historických balonů na medláneckém letišti. Stejskalová byla u zrodu moderního balonového létání v České republice.

2.6.2013
SDÍLEJ:

Přestože provozuje balonovou firmu, hlavu v oblacích Petra Stejskalová rozhodně nemá. Naopak stojí na zemi a úspěšně podniká. O svém koníčku a zároveň povolání vypráví s nadšením.Foto: DENÍK/Attila Racek

Třináctému ročníku balonové přehlídky Balloon Jam jako by přinesla třináctka smůlu. Vytrvalý déšť a podmáčená louka u Brněnské přehrady znemožnily balonům startovat. Týdenní přehlídka, při které mají lidé možnost proletět se nebo se o létání něco dozvědět, začala ve středu. „Ještě žádný rok to nebylo tak špatné," říká ředitelka Balloon Jamu Petra Stejskalová.

Počasí zatím akci nepřeje. Vzlétly vůbec nějaké balony?

Ne, museli jsme všechny starty od středy až do neděle zrušit. Všechno je podmáčené, takže není kde startovat, ani přistávat. Ať je akce v kterémkoliv termínu, je vždy padesátiprocentní pravděpodobnost, že bude pršet. Počasí je naším pánem.

Kolik zvládnete svézt zákazníků?

Padesát nebo šedesát. Ale Ballon Jam není o tom svézt co nejvíc lidí. Chceme jim hlavně balony ukázat a taky se sejít s kamarády a společně si zalétat.

V době akce vždy nad Brnem létá několik balonů. Kolik se jich na Balloon Jamu celkem sejde?

Dřív se sjelo do Brna až čtyřicet balonů, některé posádky byly ze zahraničí. Teď v krizi už není tolik peněz a akce je komornější. Schází se patnáct až dvacet balonů. S jedním balonem přijdou vždy tři až čtyři lidé, takže dohromady je v Brně stovka balonářů. A to už je dost. Jen zamluvit na večer restauraci pro tolik lidí je obtížné. Čím víc balonu přijede, tím je samozřejmě organizace náročnější.

Balloon Jam je součástí festivalu Brno město uprostřed Evropy už potřinácté. Jak vznikl nápad uspořádat tuto balonovou akci?

Pro lidi je vždy zajímavější, když je víc akcí naráz. S balony můžeme plánovat program jen dvakrát denně. Odlety bývají buď v šest ráno, nebo v sedm večer. Přes den balony nemají co nabídnout. Proto je ideální, když přehlídku doplňuje další program festivalu.

Proč nelétáte přes den?

Balony nemůžou létat v termice. Ta vzniká při ohřívání zemského povrchu Sluncem. Problém jsou stoupavé vzdušné proudy. Ty mají větší stoupavost než balon, a kdyby pak do termiky vletěl, stane se neovladatelným. To jsme si vyzkoušeli, když jsme se před třiceti lety učili létat. Teplé proudění balon vynese vysoko, aniž je textilní obal vytopený horkým vzduchem. Pak pilot najednou zjistí, že je balon nevytopený a má co dělat, aby se vrátil živý a zdravý. Na historických fotografiích je vidět, jak balon splaskne, když se dostane do termiky. Snímky jsou k vidění třeba na internetových stránkách, které se věnují třiceti letům balonového létání v České republice.

Jaké je nejlepší počasí pro let?

Nemusí být zrovna jasno, ale ideální je dobrá dohlednost, přibližně třicet až čtyřicet kilometrů. Nejlepší je ne moc slabý a ani moc silný vítr, tedy kolem dvou až tří metrů za sekundu. Je dobré, když na startu nefouká, výš nad zemí ano, ať se někam doletí a na přistání je zase bezvětří. Možná to zní nemožně, ale je to reálné.

V jaké výšce létají balony se zákazníky?

Obvykle ve tři sta metrech. Často na chvíli vystoupáme až do jednoho kilometru. Z této výšky je už krásný rozhled.

Je v takové výšce velká zima?

Je tam chladněji než na zemi, ale není to dramatické. Zákazníkům doporučujeme, aby se oblékli podle počasí na zemi. V koši totiž sálá teplo od hořáků.

Máte problémy s tím, že se majitelům nelíbí, že přistáváte na jejich pozemcích?

Snažíme se dělat co nejmenší škody. Někdy se stane, že balon přistane v ohradě se zvířaty. Zvědavé stádo se pak jde podívat na balon. Jindy ale zvířata utíkají a může se stát, že se krávy splaší. Ale naši piloti znají dobře okolí Brna, takže se to stává málokdy. Každý si svůj majetek hlídá, ale problémy s majiteli nemáme, protože se snažíme chovat slušně. Dobrý pilot dokáže přistát tak, že nic neponičí. Přistane třeba s košem na cestě a balon se položí do obilí. Když se opatrně vytáhne, slehlé rostliny se další den vzpamatují a vše je v pořádku.

 Přestože provozuje balonovou firmu, hlavu v oblacích Petra Stejskalová rozhodně nemá. Naopak stojí na zemi a úspěšně podniká. O svém koníčku a zároveň povolání vypráví s nadšením.

Je létání nad Brnem speciální?

Létání nad Brnem je výborné. Město je velké, ale dá se bez problémů přeletět. Z výšky je Brno pěkně zelené, a to si možná běžný chodec neuvědomuje. Ale když fouká směrem na Moravský kras, tak jsou starty z centra komplikované. Směrem na severovýchod je velmi málo míst k přistání.

Loni ještě balony létaly právě i z Kraví hory ve středu města. Proč je to letos jinak?

V parku bude nový trávník a balony by ho poškodily. Doufám, že příští rok se tam vrátíme.

Ve středu připravujete akci na medláneckém letišti. Co je na ní zajímavého?

Oslavíme tam třicet let balonů české výroby. Právě tyto historické balony vytáhneme z garáží a ukážeme lidem. Balonové veterány tak mohou porovnat s moderními horkovzdušnými.

Liší se nějak od nových?

Už nemají tak zářivé barvy a jsou šité z méně kvalitních látek. Dřív se používaly i jiné střihy. Stejně tak hořáky měly malý výkon.

Je bezpečné létat v tak starých balonech?

Než vyletí, důkladně je prohlédneme. Zkouška trhacím zařízením ukáže, jestli je látka na vrcholu balonu, která je nejvíc zatěžovaná, stále dost pevná. Majitelé se nebudou bát vznést, spíš mají strach, aby balon neušpinili.

Jak se takový balon čistí?

Bohužel pračka na to není. V zimě ho vezmeme na sníh a tam očistíme. Nejhorší špína se dá i v létě smýt hadrem. Ale nestává se často, že by se balon moc zašpinil. Nejhorší to mají majitelé bílých balonů, které časem šednou.

Na letišti bude dvacet balonů. Které další lidé uvidí?

Třeba sportovní speciál, který vypadá jako kapka, nebo upoutaný balon. Ten se vznese do výšky dvacet metrů. Může se provozovat jen za slabého větru. Takže záleží na počasí, jestli ho lidé uvidí.

 Přestože provozuje balonovou firmu, hlavu v oblacích Petra Stejskalová rozhodně nemá. Naopak stojí na zemi a úspěšně podniká. O svém koníčku a zároveň povolání vypráví s nadšením.

Byla jste u počátků moderního českého balonového létání. Jak jste se k tomuto neobvyklému koníčku dostala?

V Brně v osmdesátých letech vznikl Aviatik Klub a jeho členové přišli za otcem, jestli se nechce zapojit. Potřebovali ekonoma do své tehdejší základní organizace Svazarmu. Otce balony začaly bavit jako většinu lidí, kteří k nim přičichnou. A když už se balonům věnuje jeden člen rodiny, obvykle se ostatní připojí. Byl jeden z prvních českých pilotů, také moje matka si pak udělala průkaz na balon. Takže jsem u toho byla už od dětství.

Jaký byl váš první let?

Bylo mi patnáct a letěla jsem z Křižanova na Žďársku. Instruktor Aleš Kubíček, který dnes vlastní továrnu na balony v Brně, zaučoval Miloše Sedláčka a vzali mě do koše s sebou. Poskočili jsme dvě stě metrů a pak srazili betonový sloupek. Na to oni uznali, že nás balon všechny neunese, a vysadili mě. Takže jsem jedna z mála, kteří létají balonem a nemám za sebou balonářský křest.

Pilotujete balon jako vaši rodiče?

Ne, průkaz jsem si nikdy neudělala. Neláká mě to, je to velká dřina. Dost práce jsem si užila jako člen posádky. Ten jezdí spolu s řidičem v doprovodném autě, naviguje a pomáhá složit balon. Taky jsem na soutěžích dělala rozhodčí.

Jak se před třiceti lety lišilo balonové létání od toho dnešního?

Spoustu věcí jsme tehdy nevěděli a učili se metodou pokus omyl. Do balonu se třeba nosily helmy, což už dnes není. Velkou změnou jsou mnohem lepší doprovodná auta. Tehdy jsme jezdili s obyčejnou škodovkou. Vjet s ní na pole a zase vyjet bylo umění. Často jsme potřebovali pomoc místních zemědělců s traktorem. Na druhou stranu se tehdy lépe přistávalo, protože všechno bylo všech, a tak to nikomu nevadilo.

Nyní pilot zavolá řidiči doprovodného vozidla, kde přesně přistál. Jak to bylo dřív, když nebyly mobilní telefony?

Měli jsme vysílačky. Ty fungovaly spolehlivě do sta metrů, pak už to bylo horší. Když jsme létali z letiště v Křižanově, ve věži seděla hlídka, která přijímala zprávy od balonů. Jestliže se pilot nemohl spojit s posádkou, tak se auto vrátilo na letiště. Byla šance, že hlídka něco ví. Jako mladá holka jsem mívala službu často, ale neměla jsem ji ráda. Vysílačka hodně praskala a bylo špatně rozumět. Dnes máme navigace a další pomůcky, stará romantika se už vytratila.

Co vás na balonovém létání nejvíc baví?

Je to můj životní styl. Neumím vlastně ani nic jiného. Líbí se mi, že létání je také o setkávání s lidmi. Mám díky tomu mnoho zážitků a je to zajímavé téma, o kterém se dá s kýmkoliv povídat.

Stalo se, že se při letu prudce změnilo počasí?

Už je to dvacet let, co jsme letěli s kamarádem, když se najednou spustila průtrž mračen. Hned jsme přistáli na nějaké cestě. Pršelo tolik, že jsme zůstali schovaní v polonafouknutém baloně. Najednou se k nám přišel schovat i cyklista, který jel kolem. Balon byl úplně promočený a balení mokrého balonu je noční můrou každého balonáře.

Jaký zajímavý let jste v poslední době zažila?

Každý let má něco do sebe. Manžel třeba rád jezdí do Alp, ale já nemám ráda zimu. S balonem jsme jeli i do Řecka. Z nedávné doby nejraději vzpomínám na noční přelet Brna. Ten bych ale doporučila lidem, kteří už v balonu letěli. Ti, kteří jsou v koši poprvé, si ale víc užijí let ve dne.

Autor: Kateřina Foltánková

2.6.2013 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

Novoroční ohňostroj nad hradem Brňané neuvidí. Město akci zrušilo

Brno /ANKETA/ – Novoroční obloha nad Špilberkem rozzářená ohňostrojem Brňany na přelomu roku nečeká. Město ohňostroj zrušilo.

Nebezpečná ulice. Povolenou třicítku řidiči v Kuřimi překračují, stěžují si lidé

Kuřim – Při vjezdu do kuřimské ulice Pod Vinohrady upozorňuje dopravní značka, že povolená rychlost je nanejvýš třicet kilometrů v hodině. Jak ale ukázalo nedávné měření policistů, řidiči ji výrazně překračují. Rekordman tam jel víc než sedmdesátikilometrovou rychlostí.

Brněnský kouč Habanec věří své koncepci: Jsme dole, ale o záchranu hrát nebudeme

Brno – Po šestém utkání za sebou bez vítězství klesli na čtrnácté místo, pouze čtyři body nad předposlední Jihlavu. Ale fotbalisté Zbrojovky, ani jejich trenér si existenční starosti v první lize nepřipouštějí. „Jsme kousek od sestupového místa, ale Zbrojovka o záchranu hrát nebude," odvětil brněnský kouč Svatopluk Habanec.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies