VYBERTE SI REGION

Šálek: Stoprocentní předpověď? Maximálně na další den

Brno /ROZHOVOR/ -Čtyřiadvacet let pracuje meteorolog Milan Šálek v brněnské pobočce Českého hydrometeorologického ústavu. S předpovědí na letošní rok ještě vyčkává.

29.1.2012
SDÍLEJ:

Meteorolog Milan Šálek.Foto: DENÍK/Lubomír Stehlík

Předpověď počasí si zapisoval už jako malý chlapec, pranostiky se nazpaměť nikdy neučil a nemá rád dlouhodobé předpovědi. S hodnocením letošní zimy brněnský meteorolog Milan Šálek ještě vyčkává. „Abychom nakonec nenadávali, že je až příliš krutá,“ říká Šálek.

Ptali se vás letos lidé, jestli bude sněžit a pořádně mrznout?
Ptají se mě známí i rodina. Vždy jim říkám, že rozumná předpověď, na kterou se dá spolehnout, je maximálně na sedm dní. Každý rok za mnou také chodí lidé už na začátku zimy a ptají se na Vánoce a já jim pokaždé odpovídám, že ze třetiny mohou být na ledě, na sněhu nebo na blátě. Je to neustálé odrážení útoků.

Volají kvůli sněhu lidé také do hydrometeorologického ústavu?
Ano. Ale vždy se jim snažíme vysvětlit, že předpověď má rozumnou spolehlivost do pátého až sedmého dne. Někdy se totiž atmosféra může překlopit do východního nebo západního proudění a najednou začne sněžit. Tento zlom je velmi těžké odhadnout.

Podle jakých metod to zjišťujete?
Data zjištěná meteorologickými stanicemi na celém světě se soustřeďují v určených centrech a matematické modely propočítávají předpověď. Někdy dvacetkrát až padesátkrát. Z výsledků vzniknou různé scénáře, jak bude. Tyto takzvané skupinové předpovědi nám pomáhají odhadnout možné změny v počasí.

Používáte stejné metody výpočtu předpovědi počasí jako meteorologové v jiných státech?
Využíváme velmi podobné počítačové programy, ve kterých je zakódovaná matematika a fyzika. Liší se jen v určitých detailech, například v zohledňování jednotlivých pohoří.

Na kolik dnů maximálně jste tedy schopní co nejpřesněji předpovědět počasí?
Vždy záleží na tom, co přesně chceme vědět. Problém je třeba v létě předpovědět, kdy na konkrétním místě zaprší, kdy se objeví lokální bouřky. Naopak vývoj teplot jsme schopní odhadnout na sedm až deset dnů dopředu. Důležité je také to, jak přesnou předpověď zákazník chce. Jestli na sto procent, tak to jsme schopní předpovědět počasí maximálně na den, a to ne vždy.

Volají vám zákazníci zpátky a nadávají, když předpověď nevyjde?
Každému meteorologovi se stává, že přijde ráno do práce s tím, že mu včera nevyšla předpověď. Potom nám občas lidé píšou e-maily. Víc se ale ozývají naši velcí zákazníci, kterými jsou například energetické firmy. Jim jde o velké peníze. Na druhou stranu jsme rádi, že se ozývají. Alespoň víme v čem se máme zlepšit. Někdy lidé ale také reklamují předpovědi, se kterými nemáme jako ústav nic společného.

Musíte za špatnou předpověď vrátit firmám peníze?
Zatím jsme se s tím nesetkali. V průměru nám předpovědi vycházejí slušně. A to až v devadesáti procentech v prvních dnech. Potom úspěšnost postupně klesá. Šestý den na sedmdesát procent. To už je na hraně užitečnosti. Po desátém dnu už jen odhadujeme počasí, které je pro dané období standardní. Nemá smysl něco nalhávat.

Jak se může lišit počasí lokálně?
Lidé, kteří mají v autě teploměr, si mohou všimnout, že ráno vjedou do údolí a teplota klesne třeba o čtyři stupně. To se může stát na pouhém kilometru a hlavně v noci, kdy studený vzduch proudí po svazích do údolí a vyplňuje takzvané mrazové kotliny. Na podzim nám zase dělají problémy mlhy. Počasí je prostě velmi proměnlivé. Meteorolog například řekne, že na území města je zataženo. To ale nemusí platit pro celé Brno. Člověk se potom diví, co blábolíme, když má nad hlavou jasnou oblohu.

Čím to je, že tuto zimu není v Brně téměř žádný sníh a pořádný mráz?
Ještě bych s hodnocením zimy počkal, protože není u konce. To, že se letos opozdila, je dané vytrvalým západním prouděním vzduchu. Nyní už zesláblo a modely nám napovídají, že do České republiky pronikne od východu až severovýchodu velmi studený vzduch. Abychom ještě nakonec nebědovali, že zima je příliš krutá.

Je tedy možné předpovědět, jaké bude počasí v tomto roce?
Dlouhodobé předpovědi nemám rád. Je to pouze odhad na úrovni spekulací. Můžu jen říct, že hlavně střední Evropa zažívá období, kdy je nadprůměrně teplá. Tyto teplotní stavy mají setrvačnost, ale říci, jak bude v létě, je takzvaně o pověst. Můžu jen říct, jaké počasí obvykle bývá. To je ale známá věc. Můžu si také tipnout, že ze šedesáti procent bude léto teplotně nadprůměrné.

Hrozí jarní povodně?
Také to je těžké odhadnout. Pamatuji si na rok 1996, kdy bylo hodně sněhu a díky počasí tál pomalu. Naopak o deset let později, kdy bylo také hodně sněhu, se na konci března náhle oteplilo a ještě pršelo. Kvůli tomu byly velké povodně. Letos je zatím hodně sněhu pouze na horách, takže to není dramatické. Bude ale záležet také na tom, zda napadne sníh v únoru.

A má podle předpovědi sněžit?
Radost budou mít spíše bruslaři. V nejbližších dnech očekáváme mrazy. Sněhu asi už mnoho nenapadne. Jestli ale bude zima čtrnáct dnů pokračovat, možná skončí díky východnímu proudění vzduchu sněžením. Ale to jsou jen spekulace.

Věříte na pranostiky?
Nepřikládám jim předpovědní význam. Je to pěkná lidová slovesnost. Některé odrážejí schopnost našich předků všímat si rysů počasí. Ale jinou než historicko-kulturní úlohu pranostikám nepřikládám. S ohledem na moderní metody jsou překonané. Spousta pranostik se váže k určitým pohyblivým svátkům v roce, jako například k Velikonocům. Předpovídat podle nich je nesmysl, protože zrovna ony jsou každý rok v jinou dobu. Lidé ale asi chtěli věřit tomu, že si počasí dokáží předpovědět.

Učil jste se někdy pranostiky nazpaměť?
V ústavu máme pranostikon. V této knize jsou u každého dne v roce napsané pranostiky. Někdy je meteorolog uvádí, když mluví o počasí volněji. Beru to jako odlehčené téma.

Už se nějaká pranostika letos vyplnila?
Určitě na Vánoce, kdy se říká, že na Adama a Evu čekejte oblevu. To se letos povedlo.

Když slyšíte zprávy o globálním oteplování, berete je vážně, nebo se jim smějete?
Je to velmi sporné téma. Když slyším, jak považujeme oxid uhličitý za nejhorší ohrožení, tak se usmívám. Ten úsměv ale hořkne, když si uvědomím, že některé státy vydávají obrovské prostředky na boj proti globálnímu oteplování a přitom podle mě jen sypou peníze do kanálu. Teplota sice o něco stoupla, to je neoddiskutovatelné, ale podle klimatických modelů má teplota stoupat mnohem rychleji. V tomto desetiletí se například nezvýšila vůbec. Katastrofické předpovědi se nenaplňují. Téma globálního oteplování především média a některé nátlakové skupiny nezdravě nafoukly.

Hrozí, že se vrátí doma ledová?
Myslím, že je to nepravděpodobné. Ale například ekonomové si také před čtyřmi lety mysleli, že ceny nemovitostí budou stále růst a potom nastal velký obrat. Domnívám se, že může nanejvýš nastat malá doba ledová, která byla ve středověku. Ledovce by se pak začaly zvětšovat a my bychom s radostí vzpomínali na dobu, kdy ustupovaly. Je to ale jenom spekulace.

Může lidstvo dobu ledovou přežít?
Určitě. Například na Sahaře bylo řádově před několika tisíci lety mnohem víc zvířat a rostlin. Špatně by ale bylo lidem na severu Evropy, kde by je postupující ledovec vyháněl z domovů. S tím by se ale lidé určitě vypořádali.

A co říkáte na konec světa, který má být v tomto roce?
Je to nesmysl. Zvěstí o konci světa už bylo několik. Po lidech, kteří ho hlásali, se pak většinou slehla zem. Snažím se to vysvětlil i svým dětem. Nemám rád, když je někdo děsí. Spíš by se měli lidé zamyslet nad tím, co si mohou způsobit sami a připravit se na jiná nebezpečí. Například na velký výbuch sopky nebo i nebezpečného diktátora, který je schopný odpálit atomovou bombu.

Mají meteorologové snazší plánování dovolené, když znají předpověď počasí?
Rozhodně ne, protože máme směny, které si musíme rozdělit měsíce dopředu. Takže i když už víme, že v době dovolené bude ve střední Evropě pršet, nemáme pak příliš na výběr. Jedinou výhodou je, že když mám volno o víkendu, tak si mohu podle vlastní předpovědi počasí vyjet na hory nebo zůstat doma.

Radíte doma dětem, ať si vezmou deštník, protože bude pršet?
Ano, a to téměř každé ráno, když hrozí déšť. Ony mi potom někdy vyčítají, že si braly deštník zbytečně, protože začalo pršet ve chvíli, kdy přišly ze školy. Potom jim říkám, že třikrát si ho člověk vezme zbytečně a počtvrté se mu vyplatí. Lepší nést deštník než zmoknout.

Rozlobil jste se někdy na sebe, že jste si špatně předpověděl počasí a zmokl jste?
Párkrát se to stalo. Potom už nemůžu nadávat na meteorology, ale sám na sebe. Je to prostě o tom, jestli se mi chce nést deštník, nebo nechce. Nicméně zmoklý meteorolog je trochu ostuda.

Jaké roční období máte nejraději?
Snažím se vážit všech. V každém ročním období se najdou krásné dny. Nemám rád listopadový deštivý den s teplotou dva stupně nad nulou a mlhou. Znám ale člověka, který byl dlouho v tropech a toužil po listopadové chladné mlze. Myslím, že počasí v našich podmínkách si můžeme vážit, pokud nás nedostihne například povodeň nebo jiný nebezpečný jev.

Chtěl jste být meteorologem od malička?
Ano, asi od dvanácti let. Jako kluk jsem si dokonce zapisoval výšku, tlak, teplotu a rosný bod z tehdy známého hlášení v rozhlase. To se ještě před rokem 1989 v rádiu Hvězda vysílala zpráva o povětrnostní situaci pod názvem Povětrnostní situace dnes v jednu hodinu v noci. Tato čísla získala nesmrtelnost vlivem hry Divadla Járy Cimrmana Posel z Liptákova.

Autor: Veronika Horáková

29.1.2012 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

Brněnský kouč Habanec věří své koncepci: Jsme dole, ale o záchranu hrát nebudeme

Brno – Po šestém utkání za sebou bez vítězství klesli na čtrnácté místo, pouze čtyři body nad předposlední Jihlavu. Ale fotbalisté Zbrojovky, ani jejich trenér si existenční starosti v první lize nepřipouštějí. „Jsme kousek od sestupového místa, ale Zbrojovka o záchranu hrát nebude," odvětil brněnský kouč Svatopluk Habanec.

Vdechování inzulinu? Díky modelu plic vědců z Brna

Brno - Namísto injekčního vpichování mohou v nejbližších letech pacienti s cukrovkou inzulin vdechovat. Taková je vize projektu vědců z Vysokého učení technického v Brně, kteří vyvinuli nejdokonalejší model plic na světě. „Jde o novinku ve výzkumu proudění aerosolů v plicích člověka," uvedla mluvčí vysoké školy Radana Kolčavová.

AKTUALIZOVÁNO

Kometa ztratila derby s Olomoucí ve druhé třetině, prohrála venku popáté v řadě

Olomouc, Brno – Mizerná venkovní série sráží hokejisty Komety níž extraligovou tabulkou. Brněnský celek na hřišti soupeře podlehl už popáté za sebou, když v pátek večer padl s Olomoucí 2:5.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies