VYBERTE SI REGION

Sudové víno v každém květinářství? Je to zvrácené, říká Krška

Valtice /ROZHOVOR/ - Na ochutnávku nejlepších vín z Moravy i Čech jezdí do Valtic na Břeclavsku lidé až z Číny, Koreje nebo třeba Kanady. Expozici sta vzorků z národní soutěže Salon vín ve sklepních prostorech tamního zámku má na starost ředitel Národního vinařského centra Pavel Krška. „Oblíbenost vína každý rok roste. Chceme, aby se v něm lidé zorientovali a poznali dobré od špatného. Dříve za nejlepší označovali francouzská vína, teď preferují ta z Moravy," říká Krška, kterého k vinařství přivedla rodinná tradice.

24.5.2015 4
SDÍLEJ:

Pavel Krška.Foto: DENÍK/Attila Racek

Čím si vysvětlujete, že víno je stále oblíbenější?

Jednoduše je to trendový a módní společenský nápoj. Když chce člověk strávit chvíle s přáteli nebo partnerem, je ideální. Víno totiž sbližuje lidi. A také jde o dobrý námět na diskuzi. Všiml jsem si, že poslední dobou se k němu přiklánějí i lidé, kteří dřív byli zatížení na destiláty. Oproti nim je zdravější a příjemněji se pije. Má širokou škálu chutí a vůní. Jak říká moravské přísloví: Po pivu se spí, po kořalce blbne a po vínu zpívá.

Může být důvod větší oblíbenosti i v lepší propagaci a marketingu?

Rozhodně to má vliv. Jak na zvýšení konzumace obecně, tak na prodej konkrétních vín. Když jsem byl před deseti lety u začátku značky Vína z Moravy a dělali jsme marketingový průzkum, lidé jednoznačně preferovali ta ze zahraničí. Na otázku, jaká jsou nejlepší vína, odpovídali, že francouzská.

Jaká zákazníci preferují teď?

Jednoznačně moravská, protože věří v jejich kvalitu. V poslední době jsou oblíbená a hojně žádaná.

Je reklama pro vinaře důležitá?

Marketing vládne světu. To, že se dobrý produkt v podstatě prodá sám, sice relativně platí, ale nelze na to spoléhat. Kvalitní víno je základ, na něm se dají stavět další aktivity.

Považujete Čechy za odborníky na víno?

Nelze předpokládat, že každý konzument je odborník. Chceme, aby lidé měli základní orientaci ve víně, znali primární odrůdy, jakostní typy a vinařské oblasti. Aby se zvládli zorientovat v restauraci při výběru a dokázali zpozornět, když je něco špatně.

Jak poznají problémové víno?

Základní vada je pachuť po korku. Velká většina vín se totiž uzavírá tím klasickým a u drobného procenta může být specifická příchuť trouchnivého dřeva až plísně. To je v restauraci důvod k vrácení. Další pak třeba u zoxidovaného vína, kdy může být vada v korku nebo prostě vinař nedodržel základní technologické postupy. Takové víno má intenzivní barvu dozlata až dohněda a voní po nahnilém jablku.

Nepomohly by šroubové uzávěry?

Korek má a určitě i nadále bude mít svou roli. Je to tradiční uzávěr zejména pro víno do gastronomie. V tomto smyslu je nenahraditelný. Ovšem počet dalších typů uzávěrů, šroubovacích a skleněných, se zvyšuje. Podíl v okolních zemích, například v Rakousku, je velmi vysoký.

Mají vliv na kvalitu vína?

Z tohoto hlediska nevidím žádný problém. Šroubových uzávěrů i kvůli tomu bude nepochybně přibývat.

V poslední době jsou oblíbenější biovína. Vy je vyrábíte?

Jsem pouze malý vinař. Snažím se zachovávat šetrné postupy ve vinici i ve sklepě, ale certifikát bio nemám, protože je to administrativně náročné. Biovinaře ale znám a jsou to zajímaví lidé jak z hlediska osobního, tak z profesionálního.

Jaký je váš postoj k biovínům?

Jde o pozitivní trend. Na druhou stranu vývoj k němu směřuje obecně. To znamená omezování chemie při ochraně vinice a používání šetrnějších postupů venku i ve sklepě. Většina vinařů dnes preferuje postupy integrované produkce, což je přechod mezi tou konvenční a bio, ale není tak administrativně náročný. Obecně se používá méně síry a chemie. Je to dobrý směr, který podporujeme. Musí se v něm ale potkat šetrná technologie a kvalita.

Považujete chuť biovína za hodně odlišnou?

Pokud je dobře technologicky zpracované, běžný konzument to nepozná.

Hodně se mluví o novele vinařského zákona. Ministr zemědělství Marian Jurečka navrhuje zákaz dovozu sudových zahraničních vín. Může to podle vás zabránit falšování tak, jak si ministr přeje?

Verzí bylo několik. Nejsem odborník na legislativu, ale myšlenka omezení falšování a dovozu načerno bez placení daní je správná a je potřeba ji podpořit. Sudové víno se prodává nejen ve sklepech nebo dobrých vinotékách, kde je to v pořádku, ale aby bylo v nabídce pomalu v každé kočárkárně nebo železářství a květinářství, je zvrácené. Musíme s tím něco dělat.

Pavel Krška.Máte s tím vlastní zkušenost?

Loni u nás jeden časopis pořádal hodnocení sudových vín nakoupených různě po republice. Měl jsem tak možnost některá ochutnat. U většiny vzorků jsem byl zklamaný. Osobně bych si ho do plastové lahve nekoupil. Víno je kulturní nápoj, který si zaslouží kvalitní obal, tedy sklo a pořádný uzávěr. Doporučuji si raději nakoupit klidně méně, ale kvalitu. Dnes se dají sehnat výborná vína i v obchodních řetězcích. Stojí do sta korun a je tam garantovaná kvalita, výrobce i původ.

Jaké je vůbec vaše nejoblíbenější víno?

Každé dobré. (úsměv) Záleží na situaci, příležitosti a náladě. Při oslavách preferuji suchá typu Vlašský nebo Rýnský ryzlink či Veltlínské zelené. Rád si dám i dobré červené, jako je Svatovavřinecké nebo Frankovka. Někdy i sekt. Jako digestiv po dobré večeři pak zase ledové nebo slámové víno.

Kdy jste začal s vinařstvím a kdo vás k němu přivedl?

Tuhle tradici máme v rodině. Můj otec měl vinařství jako hobby za socialismu. Ostatně jako každý druhý u nás na vesnici. My jsme měli sklep a vinici, kterou jsem ještě trochu rozšířil. Vyrůstal jsem v tom a přirozeně pak rodinný koníček převzal. Jsem ale spíš vinař amatér a člověk, který se snaží postupně vzdělávat.

Které odrůdy pěstujete?

Jsem spíš takový zahrádkář než vinař. Mám jen čtvrt hektaru. Pěstuju Chardonnay a Pálavu a občas koupím dobré hrozny od sousedů, třeba Cabernet Sauvignon, Svatovavřinecké nebo Veltlínské zelené.

Jste ředitel Národního vinařského centra. Jak jste se k tomuto postu propracoval?

Byl jsem u vzniku národní soutěže vinařů Salon vín v roce 2000, pak jsem nějakou dobu pracoval ve Svazu vinařů. A teď už v centru budu deset let.

O co všechno se staráte?

Základní cíl Národního vinařského centra je propagace vína a vinařství v obecném slova smyslu. Pod tím je zahrnutá řada činností. Nejviditelnější je právě organizace Salonu vín, tedy národní soutěže vín a celoroční degustační expozice. To je hlavní lákadlo pro turisty a top cíl z hlediska vinařské turistiky.

Na co turisty lákáte?

Expozice je výkladní skříň všech vinařství v České republice. Jde o to nejlepší, co naše vína a vinaři mohou ukázat a nabídnout. Každý rok prezentujeme sto nejlepších vín v podzemí valtického zámku.

Všechny mají návštěvníci možnost ochutnat?

Přesně tak. Máme několik degustačních programů. Nejoblíbenější je volná ochutnávka, kdy člověk dostane katalog a skleničku a po dobu devadesáti minut může vína volně testovat. Oblíbený je i degustační automat. Nabízí totiž všechna vína včetně ledových a slámových, která ve volné ochutnávce chybí. Člověk si zvolí, která vína chce, a automat mu je vydá.

Která jsou u návštěvníků nejoblíbenější?

Co člověk, to jiná chuť. Každá cílová skupina chce něco jiného. Ale ta nejpočetnější preferuje bílá, suchá a polosuchá. Odrůda typu Ryzlink vlašský je hodně populární. A dál Veltlínské a Sylvánské zelené a Neuburské.

Pavel Krška.Preferují ženy nějaké typy vína?

Spíše sladší. (úsměv)

Kolik vám do expozice jezdí zákazníků z ciziny?

Přibližně jedna čtvrtina. Nejvíc samozřejmě ze Slovenska, ale jinak celý svět. Poláci, západní Evropa, Německo, Benelux. Ale i Korejci a Číňané. Jezdili také Rusové, těch je teď ale méně. Občas se objevují Američané a Kanaďané.

Jak se vůbec vína do vaší expozice dostanou?

Hodnocením v Salonu vín. Předchází mu národní trojkolová soutěž. První kolo je v jednotlivých vinařských oblastech a podoblastech. Pak následuje dvoukolové hodnocení salonu.

Kolik vín se zapojuje?

Na začátku je to víc než šestnáct set. Jde o největší, nejpřísnější a nejprestižnější soutěž v republice.

Co kromě Salonu vín v prostorách valtického zámku nabízíte?

Prezentujeme i krátkodobé tématické kolekce. Momentálně devět vín finalistů Vinařství roku. Zanedlouho představíme růžová vína. Zaměřujeme se také na ta oceněná v zahraničí, ale i na další témata. Zároveň lákáme na síň slávy, která navazuje na Vinařství roku.

Organizujete také další vinařské soutěže?

Ano, spolupracujeme na nich se Svazem vinařů a Vinařským fondem. Pořádáme například mezinárodní soutěž vín Grand Prix Vinex, která je teď o víkendu na brněnském výstavišti.

Pavel Krška.

Co na ní návštěvníci uvidí?

Zhruba čtyři stovky vín z České republiky, ale také ze Slovenska, Polska, Argentiny nebo třeba Nového Zélandu. Všechna z nich můžou lidé ochutnat.

Jakým způsobem vlastně vína hodnotíte?

Máme unikátní počítačový systém, který se jmenuje Elwis, podle slov Electronic wine system. Dřív měl degustátor tabulku, kde vyškrtával políčka, a pak jsme museli počítat body a všechno ručně přepisovat. Byl to zdroj zmatků a chyb.

A teď?

Každý degustátor má malý počítač a na něm tabulku vyplňuje. Body se automaticky sčítají a na serveru jsou hned výsledky. Hodnocení se posunulo hodně dopředu. Podobných systémů je na světě jen pět nebo šest.

Organizujete také školení o víně?

Jak pro laiky, tak pro degustátory. Jako jediní děláme zkoušky podle evropských norem. Vedeme také registr degustátorů a pořádáme vzdělávací projekty. Zároveň spolupracujeme s vinařským fondem na propagaci našich vín pod značkou Vína z Moravy, vína z Čech. Spravujeme webové stránky, vydáváme propagační materiály a celkově podporujeme vinařskou turistiku.

Autor: Věra Sychrová

24.5.2015 VSTUP DO DISKUSE 4
SDÍLEJ:

Průměrná mzda na jihu Moravy vzrostla o pět procent na 26 413 korun

Brno - Průměrná mzda v Jihomoravském kraji vzrostla ve 3. čtvrtletí meziročně o pět procent na 26.413 korun. Zaměstnanci si tak v průměru polepšili o 1261 korun. Reálný růst mezd s ohledem na inflaci dosáhl 4,5 procenta. Vyplývá to z informací, které v pondělí zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ).

AKTUALIZOVÁNO

Zátah revizorů v rozjezdech: Pozvracím vás, hrozil černý pasažér

Brno /REPORTÁŽ/ – Téměř prázdnými ulicemi nočního Brna se řítí potemnělý autobus. Navzdory tomu, že v něm sedí devět revizorů a osm strážníků, světla v kabině jsou zhasnutá. „Je to proto, aby působil nenápadně," vysvětluje mluvčí brněnských strážníků Jakub Ghanem. Autobus totiž jede na další ze zátahů revizorů v nočních linkách, takzvaných rozjezdech. O víkendu při něm zkontrolovali dvanáct autobusů, chytli téměř sto černých pasažérů. Za jedinou noc revizoři dokáží zkontrolovat až devět set cestujících.

Německý dům? S portrétem Adolfa Hitlera, ukazuje také nová kniha

Brno – Když v roce 1900 vyšla série fantaskních pohlednic o tom, jak bude Brno vypadat za sto let, byla na nich spousta vzducholodí a snových vynálezů, ale Německý dům stál stále na Lažanského – dnešním Moravském náměstí. Nakonec se tato budova v Brně dočkala čtyřiapadesáti let. Poté ji město na přání mnoha Čechů zbouralo. Historii Německého domu a s ním spřízněných spolků představuje nová kniha, jejíž křest je ve čtvrtek v Moravském zemském muzeu.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies