Jak se České dráhy snažily zablokovat váš vstup na trať?

Podávaly například žádosti k soudu o vydání předběžného opatření. Poslaly asi čtyři. Opakováním tak zvyšovaly pravděpodobnost, že se podání dostane k nějakému hloupému soudci a ten jim vyhoví. Vše ale padlo pod stůl. Také udělaly hloupou chybu, když doposud ztrátové vlaky chtějí nově provozovat bez dotací. Už jsme v tom podali podnět k antimonopolnímu úřadu. Jsem zvědavý, co z toho bude. Z hlediska soutěžního práva je to podle mě problém.

Čekáte, že budou nyní dráhy snižovat ceny, jako se to stalo po vašem vstupu na trať do Ostravy?

Ty jsou nízké už nyní, protože dráhy už dříve reagovaly na ceny našich autobusů. Spíš čekám, že budou déle nabízet nejlevnější akční jízdenky, než je tomu dnes. Když to ale srovnám s podobnou vzdáleností mezi Prahou a Olomoucí, kde nyní jezdíme s kreditovou jízdenkou za 103 korun a jsme v zisku, tak tu nějaký prostor ještě je. Nemusí se ale povést získat tak velkou obsazenost. Přiznávám, že se bojíme cenové války. Dostal jsem také informaci, že dráhy rozeslaly svým klientům informaci, že mají jezdit s nimi a že na konkurenčních spojích budou dostávat dvojnásobek věrnostních bodů. To by fakticky znamenalo, že po čtyřech zpátečních cestách mezi Brnem a Prahou dostanou jízdenku zadarmo. Mohl by to být signál začátku cenové války ze strany Českých drah, na kterou bychom museli časem zareagovat.

Radim Jančura
• Narodil se 12. ledna 1972 v Ostravě
• Brněnský podnikatel, známý především jako zakladatel a majitel autobusového dopravce Student Agency a železniční společnosti RegioJet
• Vystudoval elektrotechnickou fakultu brněnského Vysokého učení technického
• Před pěti lety poprvé vyjely jeho vlaky na trať mezi Prahou a Ostravou, od příští neděle přibude trať Brno – Praha

Proč jste si pro své vlaky jako první vybral trať z Prahy do Ostravy a ne do Brna?

Ze všech tras, které se dají v České republice provozovat bez dotací, je trať do Ostravy jediná, která může konkurovat automobilům. Mezi Brnem a Prahou se totiž, i přes komplikace na dálnici, stále rychleji přepravíte autem než vlakem. Do budoucna to zvládne vyřešit jen výstavba vysokorychlostních tratí. Konkurence na železnici ale také přivedla nové cestující.

Proč vám trvalo tak dlouho, než jste vstoupil na další trať?

Nestojí za námi stát, aby nám hradil ztrátu. Když jsme vyjeli do Ostravy, tak dráhy snížily ceny jízdného a rozbily nám podnikatelský plán. Kvůli tomu jsme prodělávali asi osmdesát milionů korun každý rok. Až loni jsme byli poprvé v zisku. Normální firmy banka nepustí do dalších projektů, pokud nemají vyřešené ty předchozí. To je například stále ještě problém Leo Expresu, který tak nemůže expandovat dál. Dnes už nám finanční ústavy poskytnou peníze na ledacos, máme domluvené úvěry až do výše miliardy korun.

Kdy čekáte zisk na trase do Prahy?

Pokud si získáme srdce cestujících, měli bychom být v zisku velmi rychle. Je to otázka jednoho až dvou měsíců. Polovina našich vozů bude ve vyšší kvalitě. Sázíme na to, že v nich nabídneme lepší služby, než České dráhy, ale zároveň za nižší cenu. A vyhledávat je budou právě ti, kteří přesednou na vlaky z aut. Pokud nám cestující zachovají svou přízeň, tak bychom už příští rok mohli jezdit každou hodinu. Pokud ale dojde na cenovou válku s drahami, banky by nám nemusely povolit nákup nových souprav a v hodinovém intervalu bychom jezdit nemohli.

České dráhy na trati dostávaly dotaci sedmdesát korun na kilometr. Vy sice budete jezdit bez nich, ale budou vám náležet kompenzace za státem nařízené slevy. Kolik to bude?Podnikatel Radim Jančura.Zdroj: DENÍK/Drahomír Stulír

Když to srovnám s tratí do Ostravy, úhrady za slevy tvoří osm procent našeho obratu. Aby se nám nová trasa vyplatila, potřebujeme získat alespoň dvě stě korun na kilometr z jízdného. To znamená, že v tomto případě by stát platil zhruba šestnáct korun, což je o čtyřiapadesát méně, než nyní získávají dráhy.

Pro zisk tedy potřebujete zhruba 250 cestujících, kteří zaplatí cenu vaší nejnižší třídy. Budete je ale mít?

To ještě nevím, teprve uvidíme. Počítám s tím, že nejezdíme v těch hlavních časech. Ale průměrnému Brňákovi, který se v Praze potřebuje jenom jednou za den otočit a něco si vyřídit, by naše časy odjezdů měly vyhovovat.

Plánujete i nějaké propojení vlaků a autobusů?

Ne, není k tomu důvod. Autobusy si budou žít vlastním životem. Například do Košic jezdily dva roky souběžně autobusy i vlaky. Jízdenka po kolejích stála 280 korun, spoj byl rychlejší a pohodlnější. Přesto byly dva roky, i při delší cestě a dvojnásobném jízdném v zisku a až poté jsme je začali omezovat. Autobusy budou jezdit, pokud mezi Prahou a Brnem zůstanou cestující, kteří jim dávají přednost. Takových je totiž stále dost.

Stanovil jste si nějaký cíl, kolik chcete za rok ve svých třech párech vlaků svézt cestujících?

Já mám jiný cíl, chci Českým drahám vzít miliardu korun na tržbách za všechno příkoří, které nám v posledních měsících před startem na kolejích udělaly. Dříve bych to tak nehrotil, ale teď jsem rozhodnutý udělat vše pro to, abychom za rok opravdu jezdili do Prahy každou hodinu.

Kam byste chtěl v České republice ještě se svými vlaky jezdit?

Bez dotací to jde ještě z Prahy do Ústí nad Labem, Plzně nebo Českých Budějovic.

Chcete se pustit i do regionální dopravy?

Ono to vypadá, že lukrativní je jen dálková doprava, ale není tomu tak. Dobrý dopravce s dobrým servisem za rozumné peníze může na tratích jezdit dlouhodobě bez příspěvku státu. Například naše autobusy fungují po celé republice. Ekonomicky nejlukrativnější jsou ale objednávané spoje funguje pravidlo, že čím méně zajímavá linka, tím je dotace vyšší, protože tam jezdí méně cestujících.

V roce 2019 bude v Jihomoravském kraji končit smlouva s Českými drahami na dopravní obslužnost. Chcete se zúčastnit soutěže na nového dopravce?

Určitě ano. V ideálním případě by tu mělo jezdit více dopravců, například čtyři nebo pět. Žádný by tak nemohl vyhrožovat, že když nedostane přidáno, nebude jezdit. Ostatní by ho totiž mohli nahradit. To se přitom nyní stávalo. Jižní Morava je průkopník v soutěžení dopravců, protože například autobusovou dopravu doposud krajský úřad soutěžil po regionálních souborech a to jako první kraj už od roku 2004. Bývalý hejtman Michal Hašek ale moc soutěžím nakloněný nebyl.

Se soutěží na krajskou dopravu souvisí také zamýšlená státní půjčovna vlaků. Jste pro vlastní nebo půjčené vlaky?

Já půjčovnu určitě podporuji. Evropská komise souhlasila s tím, že část peněz, které jsou určené na opravy infrastruktury, můžeme použít na obnovu vozového parku. Tuto možnost přitom zatím mělo jen pár východoevropských zemí. Komise si pro to ale stanovila podmínky, například to, že dopravce, který s vlaky bude jezdit, musí vzejít ze soutěže a také, že vlaky budou patřit státu nebo krajům. Ošetří si tak, že v případě krachu dopravce nespadnou vlaky do konkurzního řízení.

Peněz ale komise nepovolila použít dost. Před pár měsíci Asociace krajů České republiky oznámila, že na obnovu vozového parku v celé České republice by bylo potřeba čtyřicet miliard. Evropská unie nabízí osm.

To je pravda. Oni víc asi ani nepošlou, pokud neuvidí, že systém začal fungovat. Další podmínka ale bylo také spolufinancování, kraje měly přidat patnáct procent. Ministerstvo dopravy navíc nabídlo, že to za kraje zaplatí. Jihomoravský kraj s tím ovšem nesouhlasil.

Proč myslíte, že to tak bylo?

Mám podezření, že bývalý hejtman Hašek si chtěl vlaky vysoutěžit sám a soutěž pokřivit tak, aby vlaky mohl dodat jediný dodavatel, Škoda Transportation. Možná z toho měl mít nějaký podíl, ať už pro sebe nebo pro sociální demokracii. Přitom nemá smysl si život na krajské úrovni komplikovat soutěží nebo zbytečně platit za něco, co se nabídl vysoutěžit a uhradit stát.

Když chcete příští rok začít mezi Brnem a Prahou jezdit v hodinovém intervalu a zároveň už nyní zajíždíte na Slovensko, plánujete vstup například i do Rakouska?

Povolení na hodinový takt souvisí také s tím, že bychom každé dvě hodiny jezdili střídavě do Vídně nebo do Bratislavy.

Čekáte nějaké problémy i při vstupu na tamní trh?

Na to by rakouské dráhy rozhodně neměly odvahu. Když na tamní koleje vstupoval první soukromý dopravce, WestBahn, přišel s nižším jízdným než ony. Nedovolily si ale jízdné snížit na stejnou úroveň. Chtěly totiž mít své vlaky stále v zisku.