V první vteřině jsem věděl, že musím odstoupit, říká Ondřej Liška

Říkal jste si předem, že pokud neuspějete, odstoupíte?

O tom, že odstoupím, jsem předem vůbec nepřemýšlel. Předpokládal jsem, že náš výsledek bude kolem pěti procent. Že byl pod čtyři procenta, znamenalo, že strana potřebuje nový impulz. Pokud mám dostát tomu, co jsem říkal o politické kultuře a nutnosti skládat účty, neměl jsem jinou možnost než odstoupit. Myslím, že je to správně. Strana nestojí a nepadá s jedním člověkem. Má řadu osobností, které mají zkušenosti z komunální i krajské a celostátní politiky. Nepochybně bude pokračovat. Mimo jiné i proto, že do vedení nastoupila první místopředsedkyně Jana Drápalová, která je dlouholetou starostkou brněnského Nového Lískovce. Je to nejen dobrá úřadující předsedkyně, ale především skvělá kandidátka na primátorku Brna.

A je stejně skvělou kandidátkou i na předsedkyni strany?

To musí na sjezdu rozhodnout především ona a pak členové. Myslím, že to bude řešit teprve po volbách. Ale pro tuto chvíli je to nejlepší možná osobnost, která stranu povede ke komunálním a senátním volbám.

Co bylo podle vás příčinou neúspěchu strany v evropských volbách?

Nepodařilo se nám přivést voliče z podzimu i k těmto volbám. Loni nás volilo 160 tisíc lidí a letos jen sedmapadesát tisíc. Tedy třetina. Ukázalo se, že jsme nedokázali vysvětlit a sdělit, proč jsou Evropská unie a Evropský parlament tak důležité. A proč je důležité a smysluplné zvolit do něj zeleného poslance. Kampaň jsme vedli velmi věcně a snažili se ukázat, že evropské volby témata mají. Ať už otázka energetické bezpečnosti, nebo smysluplné využití evropských fondů. V něm Česká republika zásadně selhává. Důležitá je také otázka otevření a demokratizace evropských institucí. To jsou témata, která hýbou unií, ale ne českou veřejností. Také si myslím, že jsme jako už několikrát předběhli dobu. Snažili jsme se o věcnou a ne ideologickou komunikaci s voliči. To ale hlas nepřineslo.

A nemůže za neúspěch spíš to, že jste stále vnímaní jako strana jednoho tématu? V názvu máte zelenou, tak si dost lidí představí jen ochranu kytiček.

Jako stranu jednoho tématu nás může vnímat jen ten, kdo se vůbec nezajímá o politiku. Už dávno se na jedno téma nesoustředíme. Ano, ekologická témata pokrýváme. Pracujeme na ochraně životního prostředí i zdraví lidí, zvyšování kvality bydlení a udržitelné ekonomice. Jde nám i o kvalitní infrastrukturu. Kdo se o politiku zajímá, musí to vnímat. Nicméně je pravda, že název může na první pohled vnímání strany zužovat. Vedli jsme o tom dlouho diskuzi a uzavřeli ji s tím, že se přejmenovat nehodláme. Nebudeme se podřizovat zjednodušenému vidění světa. V dobrém i zlém je to naše značka. Jsem rád, že se mi za pět let ve vedení podařilo obnovit hrdost na to, kdo jsme. 

Na co jste hrdí?

Martin Bursík nechal stranu v rozvráceném stavu. Mně se ji podařilo sjednotit lidsky i programově a přivést k úspěchům jako zvolení dvou senátorů. V Libereckém a Ústeckém kraji jsme se dostali i do krajského zastupitelstva. V Libereckém máme dokonce dva náměstky hejtmana. Na rozdíl od jednorázových politických projektů, které nemají šanci přežít, stojíme na myšlence, kterou nikdo jiný v České republice nehájí, a jsme pevně ukotvení v komunální politice. Tam lidé vidí, že naše politika má pozitivní dopady na jejich život. Prosazujeme ohleduplnější varianty dopravních staveb, nízkoemisní zóny ve městech, sociální bydlení či energeticky moderní bydlení. V evropských volbách je znát, že tam, kde pracujeme na komunální úrovni, jsme úspěšnější i v celostátních volbách. Proto se ve městech a obcích chceme více uchytit.

Jaké výsledky komunálních voleb by se vám líbily?

Chceme mít letos výsledky lepší minimálně o třetinu až po dvojnásobek. Třeba v Brně se ukázalo, že spojení ODS a ČSSD je koalice arogance a zákulisních kšeftů. Stejně jako v předchozích volbách to voliči spočítali ODS, tak to udělají i stávající koalici, která si tu aroganci osvojila. Právě v Brně patří zelení k celostátně nejúspěšnějším buňkám strany. Máme nakročeno k tomu, abychom po dlouhých pětadvaceti letech vývoj města otočili, dovedli město ke strategickému rozvoji, modernizaci a zlepšení života v něm.

V minulém volebním období jste ale v radě byli. Co je tedy k tomu otočení ještě potřeba? Mít většinu v radě?

Ideální by bylo, kdyby se nová koalice obešla bez ODS i ČSSD. Jsou to vnitřně zcela prohnilé strany. S nimi lze jen obtížně přemýšlet o nějakém progresivním rozvoji města. Když jsme byli s ČSSD v koalici, řada věcí se podařila. Ale ve chvíli, kdy byla hlavní partner ČSSD, v řadě věcí jsme museli brzdit patami. Naše práce tak byla nejen v předkládání pozitivních řešení, ale řadě věcí jsme museli aktivně bránit. Celý příběh s brněnským nádražím, Amazonem nebo územním plánem ukazuje, že je jedno, zda ve vedení je ODS, nebo ČSSD. Stejně rozhodují zájmy v pozadí. A na taková rozhodnutí doplácíme my, co ve městě žijeme. To mimochodem budu i já. Příští týden se vracím na Brno-střed. Budu tam mít trvalé bydliště. Stejně tak svoje působení v zelených přesouvám do Brna.

Uvidíme vás na kandidátce do zastupitelstva?

V podzimních volbách na čelním místě nebudu. Pokud se na kandidátce objevím, jen čistě symbolicky. Aby bylo vidět, že i jako bývalý předseda zůstávám ve straně, podporuji ji a stojím za jejím programem.

A nemůže mít strana právě v Brně problém? Přece jen se tu zformovalo hnutí Žít Brno, které má podobná témata. Matěj Hollan dokonce spolupracoval ve straně LES s vaším bývalým předsedou Martinem Bursíkem.

Bursíkův LES je mrtvý od chvíle vzniku. Byla to zákeřná snaha poškodit zelené těsně před volbami minulý rok na podzim. A lidé to podprahově vnímali. Tohle křiváctví na začátku bylo pro stranu špatná sudička. Co se týče malých sdružení, nejsem si jist, zda si uvědomují, že dělat satiru na internetu a přinášet reálná řešení pro rozvoj města, jsou dvě různé věci. Držím samozřejmě každé snaze proměnit politiku k lepšímu palce a nedívám se na Žít Brno skrz prsty. Ale myslím si, že lepší cesta je ve spojování sil. Měli se spojit se zelenými. Pokud se podaří proniknout do zastupitelstva oběma, přičemž u zelených o tom nepochybuji, je programový průnik tak velký, že věřím, že budeme spolupracovat a pomůžeme k proměně města.

Takže se nebojíte, že Žít Brno bude mít tři procenta, zelení 4,9 a nedostanete se do zastupitelstva nikdo?

Nebojím. V Brně jsme za patnáct let v komunální politice ukázali, že jsme nezkorumpovatelní a stojíme si za tím, co říkáme. Dokázali jsme to v městských částech i zastupitelstvu se zásadními návrhy na zlepšení života ve městě. Máme tři starosty. Moje soukromé přání je, abychom dosáhli stavu jako ve Vídni. A to, že dlouhodobě budou městské části, kde zelení budou první nebo druhá nejsilnější strana. Vídeň je pro nás velká inspirace. Tím, jak tamní zelení dokázali učinit ji lepším místem k životu. Od kvalitní veřejné dopravy až po přívětivost města k návštěvníkům i obyvatelům.

Inspiruje vás Vídeň i v otázce nového nádraží?

To nejdůležitější je, aby nádraží co nejlépe sloužilo cestujícím. Žádná stavba nesmí upřednostnit megalomanské plány radních či požadavky stavební lobby. Jediný a hlavní zájem musí zůstat dostupnost železniční dopravy. Pokud se kdokoliv dívá z tohoto pohledu, vyjde mu, že je třeba modernizovat nádraží v centru. Právě proto, že ve Vídni se skutečně dívají z pohledu obyvatel města, jsou jejich stavby smysluplné a slouží lidem.

Takže jste pro nádraží v centru, i pokud odborníci řeknou, že je lepší jej odsunout?

Zajímá mě názor odborníků a železničářů. Ale nejvíce názor lidí. To je pohled, který nevidím dostatečně reprezentovaný mezi obhájci odsunu. Jsem přesvědčen, že všechny nezávislé studie velmi jasně ukazují, že modernizace nádraží v centru není překážkou pro dopravu. Brno si může zachovat luxus, o který jiná města přišla. Přijet na železnici do centra přestoupit na městskou dopravu. Myslím, že argumenty odsunovačů nemohou obstát. Ale jestliže by jakákoliv studie skutečně průkazně ukázala, že řešení je jinde než v centru a zachová a zlepší dostupnost, budeme první, kdo bude hlasovat pro.

Vraťme se k vašemu působení jako předsedy. Během něj strana nezaznamenala ani jednou úspěch v celostátních volbách. Proč jste odstoupil až teď?

Z mého pohledu jsem vyčerpal dobu, po kterou bylo správné se o to pokoušet. Vedení strany jsem převzal po evropských volbách, kdy ji vedli Bursík a Kateřina Jacques. Tehdy skončily úplným debaklem. Z jednoho procenta se mi podařilo výsledky zvednout, zavést kulturu diskuze ve straně. Trend stoupá. V roce 2010 jsme získali 2,4 procenta, o tři roky později 3,2 procenta. Teď naposledy 3,77. Ale ten růst byl příliš pomalý oproti mým očekáváním. Bylo logické převzít odpovědnost. Z politiky neodcházím. Budu dále aktivní člen. I když na blíže neurčenou dobu nebudu kandidovat do orgánů strany ani na vysokých místech kandidátek.

Ve volbách do senátu vaše strana moc nenasazuje své členy. Není to trochu nešťastné? Vypadá to, že takříkajíc nemáte lidi…

Určitě ne. My lidi máme. Ale považujeme za jeden z důležitých úkolů při obrodě politiky přivádět do ní nové lidi, se kterými máme identický pohled na svět. Nerozhoduje, zda máte legitimaci, ale to, že za vás mluví činy. Považuji za pozitivní, že dokážeme přivádět lidi, kterým věříme a vykonávají dobrou práci jako třeba brněnská senátorka Eliška Wagnerová. Mě by ani nenapadlo požadovat po ní, aby přísahala na nějakou stranickou legitimaci. Kredit a integrita, kterou tito lidé mají, je tisíckrát přesvědčivější než jakýkoliv průkaz. Navíc řada lidí, které jsme přivedli, se postupně stává členy. Václav Láska na minulém sjezdu prohlásil, že nejen kandiduje v Praze, ale stane se i členem.

Do vlády jste takhle vytáhli Karla Schwarzenberga, který získal popularitu a následně si vytvořil TOP 09. Strhla na sebe velkou část mladých, tedy vašich voličů, to nebyla chyba?

Měl dobré důvody, aby odešel. Strana řízená duem BursíkJacques nešla na nervy jen jemu. Myslím, že je dobře, že jsme jej tehdy oslovili. Že se cesty rozešly, nevnímám negativně. Je to osobnost, která se nevejde do žádné škatulky.