VYBRAT REGION
Zavřít mapu

V roce 2020 vám autobus sám strhne peníze, říká ředitel dopravního podniku

Brno /ROZHOVOR/ - Pro odreagování od práce ředitele řídí tramvaj nebo autobus. Dopravní podnik pod jeho vedením zažil zavedení autobusů na stlačený plyn i pondělní příchod elektronického jízdného. Inspirací Miloši Havránkovi je ale Bratislava. „Nakoupili tam šedesát tramvají za rok. Rychlost je ohromující," říká Havránek.

8.1.2017 20
SDÍLEJ:

Ředitel brněnského dopravního podniku Miloš Havránek.Foto: DENÍK/Attila Racek

Čekali jste takový zájem o elektronické šalinkarty?
Když se podobné produkty objevily jinde v Evropě, tak si klienty našly. Takže jsme to očekávali. To, že ale zájem bude tak obrovský, a to hlavně v pondělí, jsme netušili. Ale umocnilo jej i to, že je v nabídce ukryta sleva. Reakce lidí byla možná až panická. Asi si mysleli, že když to neudělají prvního ledna, tak slevu mít nebudou. Velký zájem nás těší a zatím ten nával zvládáme.

Překvapilo vás, že lidé dali přednost anonymním kartám před navedením jízdného na platební karty?
Já osobně zaskočený nejsem, ale patřím už do střední generace. Je to prostě nový produkt. A i když je v Česku největší počet platebních karet na hlavu, tak se teď projevuje konzervatismus. Než se lidé přesvědčí o tom, že je to naprosto bezpečné, bude to chvíli trvat. A pak je tu ještě druhá věc ta šalinkarta v papírové podobě je fenomén. Lidé to berou tak, že když jedou hromadnou dopravou, chtějí mít nějaký doklad v ruce. Plánujeme pořídit vlastní bankovní kartu, kde by bylo logo a stal by se z ní nový symbol. Byl bych velmi rád, kdybychom už v polovině roku svou kartu vydávali. Ale připomínám, že na prvním místě byla myšlenka, aby si lidé ušetřili místo v peněžence.

Jak se bude dál šířit elektronické jízdné do Jihomoravského kraje?
Další etapa je daleko složitější. Vyžaduje vybavit regionální linky. Odhaduji, že by to mohlo fungovat do konce roku 2020.

Kdy si takto koupíme jednorázové jízdenky?
I to je součástí druhé etapy. Nastoupíte do vozu bez předplatní jízdenky a pouze s platební kartou. Vůz si vás načte, pojedete kam potřebujete a při vystupování si vás načte znovu. Rovnou vám spočítá cenu a strhne si peníze z účtu.

To zní jako science fiction.
Tak to ale je. Stejné systémy už existují, v Londýně takový model funguje. Něco podobného ale zavedli i třeba v Ostravě. Systém ale vyžaduje velké zúčtovací centrum pro jednotlivé platby a další zařízení. Zároveň chceme, aby systém měl nějaký strop plateb. Dejme tomu, že budete jezdit na jednotlivé jízdenky hromadnou dopravou od ledna do května. A když projedete cenu roční jízdenky, tak systém bude dost inteligentní, aby vás zbytek roku nechal jezdit zadarmo. Protože se bude chovat, jako byste si tu celoroční jízdenku koupil. Ulehčí to cestujícím rozhodování. Systém je ovšem složitý. Nechceme, aby z toho vznikla nějaká Opencard nebo jiný problém.

Co bude s papírovými předplatními jízdenkami?
Dokud si lidé plně nezvyknou, budeme je používat souběžně. Nikdy se ale nezavděčíme všem.

Jak to myslíte?
Třeba teď řešíme sedátka ve vozech. Lidé kdysi volali po větší hygieně, a proto jsme dávali plastové sedačky. Po celé Evropě se dějí případy, že si někdo sedne na sedačku a ona je, pardon, pročuraná od předchozího cestujícího. Takových případů máme poslední dobou bohužel relativně hodně. Dělali jsme anketu a lidé si vybrali takové sedačky, jaké jsou. Ale teď směřujeme k tomu, že na ně přidáme polstrování, protože cestujícím vadí, že jsou studené.

Ředitel brněnského dopravního podniku Miloš Havránek.

Jak vypadá projekt tramvaje v Plotní ulici?
Stavbu připravuje město, které s dopravním podnikem spolupracuje. Naším úkolem bude postavit tramvajovou trať za asi 250 milionů korun. Stavba začne v druhé polovině roku.

A co další stavby?
Největší projekt je prodloužení tramvajové tratě ze Stránské skály do Líšně. Je to i symbolické, protože za poslední roky jsme spíše opravovali, než stavěli. Poslední stavební projekt bylo prodloužení trati do technologického parku. Na Stránskou skálu povede kilometr a půl dvoukolejné trati.

Bude se něco měnit i na přehradě?
Chceme každý rok přijít s něčím novým na přehradě. Loni to bylo molo na Kozí horce, letos chceme udělat lávku pod hradem Veveří. Přístup byl katastrofální nejen pro handicapované, ale i pro rodiče s dětmi. Město nám finančně pomůže. Lávku za deset milionů korun už jsme začali stavět a až zahájíme sezonu lodní dopravy, tak ji slavnostně otevřeme. Není to jen přístaviště, ale i pěší trasa se zázemím pro cestující, kteří půjdou na hrad.

Děje se něco ohledně památné lodi Dallas?
Kauzu Dallas musíme letos naprosto jednoznačně a definitivně rozseknout. Už se řeší tři nebo čtyři roky. Dopravní podnik obnovil vozový park lodí a staré lodě jsme měli zlikvidovat. Jedna z nich je v Jundrově, další v Komárově… Jako poslední zbyla loď Dallas. Kolem ní se zvedla diskuze ohledně její historické hodnoty. Řešilo se, jestli má větší hodnotu Dallas, tedy bývalá loď Moskva, nebo Pionýr, čili současná loď Brno. Tu si dopravní podnik nechal jako historický odkaz. Opravili jsme ji před deseti lety a je schopná plavby, na rozdíl od Dallasu. Do diskuze začali zasahovat politici. A loď byla prohlášena za technickou památku. Mluvili do toho i kraj a památkáři. Ale nikdo nám nedal peníze na to, abychom ji opravili. Takže jsme získali takový danajský dar.

Jak se s ním vypořádáte?
Možných řešení je více. Jednak Dallas můžeme opravit na funkční plavidlo, ale bude to stát třináct až patnáct milionů korun. Předpisy jsou přísnější a prakticky bychom museli udělat repliku lodi. Další možnost je muzeum někde v loděnici.

Jaká je historie původních lodí z přehrady?
V roce 1943 koupil dopravní podnik z Německa dvě lodě, které opravili v tramvajových vozovnách i proto jsou to elektrolodě. Pionýr alias Brno byla první loď, která začala plout po přehradě. Moskva, tedy nynější Dallas, byla sestrojena v brněnských loděnicích v padesátých letech. A někteří lidé tvrdí, že proto má vyšší historickou hodnotu, protože vznikla v Brně. Klidně si jako odkaz necháme obě, ale v současnosti nemáme na velké investice do lodí.

Do roku 2020 se měl zvýšit počet nízkopodlažních vozů. Stíháte to?
Co se týče autobusů a trolejbusů, tak určitě ano. U tramvají je to problém. Ani tramvaje Vario nejsou zcela nízkopodlažní část tramvaje je a část není. Je ovšem na diskuzi, jestli Brno potřebuje zcela nízkopodlažní vozy. Rozdíl je v ceně. Částečně nízkopodlažní tramvaj stojí asi třicet milionů korun, zcela nízkopodlažní vyjde na dvojnásobek. Zatím je v Brně nízkopodlažních asi šedesát procent tramvají a dostat se na sto procent bude náročné.

A kdy se lidé dočkají klimatizované hromadné dopravy?
Rozhodli jsme se, že od současných nákupů budeme vybírat vozy s klimatizovaným prostorem pro cestující. Poslední nákup ale ještě byl bez klimatizací. A ty tramvaje tady ještě roky budou jezdit.

Ředitel brněnského dopravního podniku Miloš Havránek.

Sám řídíte tramvaj i autobus. Proč to děláte?
Pár roků jsme měli nesnáze s psychotesty pro řidiče. Lidé panikařili a já jsem chtěl vědět, kde je problém. Test jsem zvládl a když už jsem ho měl, tak jsem šel i na zdravotní prohlídku a pak na kurz. Já jsem původně železničář. A tramvaj to je v podstatě vlak, má to čtyřicet tun. Potřebujete také přemýšlet dopředu. Zjistil jsem, že mi to pomáhá. Jednak vím více o té práci a lidech, kteří ji dělají. A také jsem si uvědomil, že na řízení se musím pekelně soustředit a proti práci ředitele se u toho uvolním. Když jsem si udělal papíry na tramvaj, začali se řidiči autobusů ptát, kdy si udělám řidičský průkaz i na autobus. A teď když ho mám, začali zase řidiči trolejbusů. Ale nevím, jestli to ještě zvládnu.

Co jste zažil za volantem?
Mám za sebou jeden strašlivý příběh s člověkem, který mi nadělal do vozu. Když nastupoval, tak jsem nic nepoznal. Nějaký smrad jsem cítil, ale myslel jsem, že je to zvenku. Na Zvonařce za mnou přišli lidi, ať to jdu řešit. Pasažéři stáli na jednom konci autobusu, na druhém konci autobusu a uprostřed seděl ten pán. Vypoklonkoval jsem ho ven, ale tehdy jsem byl opravdu hodně rád za to, že jsou ty sedačky plastové. Bylo to úplně nepředstavitelné. Naopak třeba miluji historickou tramvaj. Ty mívají silnou atmosféru.

Jak se dá stíhat jízdní řád?
Není to lehké. Na linkách číslo 44 a 84 můžete nabrat snadno desetiminutové zpoždění. Pak se mi všichni smáli. Naložil jsem plný autobus basketbalistek, dlouho nastupovaly a chtěly lístky, protože byly přespolní. Nepostihujeme řidiče, když vyjedou pozdě, jen když vyjíždí předčasně.

Co považujete za svůj největší úspěch a neúspěch?
Jako největší úspěch vidím zavedení vozů na stlačený plyn. Uspoříme třicet milionů ročně a navíc jsme zmodernizovali autobusy. Vyžadovalo to i změnu myšlení lidí. Neúspěchy vidím spíš jako dílčí věci, které se třeba nepodařily tak rychle, jak jsem si představoval. Příkladem je naše budova na Mendlově náměstí, kterou opravujeme až teď přes zimu.

Autor: Jan Žlebek

8.1.2017 VSTUP DO DISKUSE 20
SDÍLEJ:
Oblohu nad Špilberkem v sobotu prozářil závěrečný nesoutěžní ohňostroj festivalu Ignis Brunensis. Podívaná nesla název Nebe na zemi podle slov známé skladby Jaroslava Ježka.
18

OBRAZEM: Poslední ohňostroj ukázal Nebe na Zemi. V jazzovém rytmu

Dny dopravní nostalgie v Brně.
17

Parní vlak na šestiproudé silnici? Dopravní nostalgie připomíná historické linky

Nejlepší osvěžení? Jízda na obří skluzavce na Kraví hoře, pochvalují si Brňané

Brno /VIDEO/ – Z brněnské Kraví hory se v sobotu rozléhá nadšený výskot. Přestože je venku úmorné horko, davy lidí pospíchají parkem až na vrchol kopce. S nafukovacími kruhy nebo lehátky pod paží se přišli osvěžit na více než tři sta metrů dlouhou vodní skluzavku. V Brně začal druhý ročník akce Slide Czech, která se bude postupně konat ve více než deseti městech v České republice.

Nezletilý motorkář má středně těžké poranění nohy. Po srážce s náklaďákem

Brněnsko - V péči lékařů skončil v sobotu odpoledne sedmnáctiletý motorkář. Na křižovatce mezi Újezdem u Brna a Sokolnicemi na Brněnsku se srazil s nákladním autem. "Měl středně těžká poranění dolní končetiny. Záchranáři jej převezli do Dětské nemocnice v Brně," popsala mluvčí jihomoravských záchranářů Hedvika Kropáčková.

Vytrvalejší cestovatel než vlk. Rys přišel do Moravského krasu až z Beskyd

Blanensko – Vědci minulý týden odchytili a očipovali rysa v Moravském krasu. Očekávají, že díky tomu získají nové poznatky o vzácné šelmě.

Díky práci snů zdarma cestuje po světě. Při natáčení mu ale opice ukradla kameru

Brno - Videa z různých koutů světa natáčí z loďky či horkovzdušného balonu. Sedmadvacetiletý Michal Gálik loni vyhrál v brněnské společnosti Sygic Travel konkurz na práci snů. Díky ní rok zdarma cestuje po světě a natáčí 360stupňová videa do internetové aplikace pro cestovatele. „Raději cestuji za přírodou než do měst. Je v nich na mě moc stresu a ruchu," tvrdí mladík.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies