VYBERTE SI REGION

Vanu si lidé napustí díky energii z odpadu, tvrdí ředitel spalovny

Brno /ROZHOVOR/ - Nový ředitel společnosti SAKO Jiří Kratochvil šéfuje brněnské spalovně, jedné z nejmodernějších v Evropě. Podle něj je výjimečná i tím, že z odpadu vyrábí teplo.

3.2.2013
SDÍLEJ:

Ředitel společnosti SAKO Jiří Kratochvil šéfuje brněnské spalovně, jedné z nejmodernějších v Evropě.Foto: DENÍK/Lubomír Stehlík

Spalovna odpadů v brněnských Židenicích patří po předloňské rekonstrukci k nejmodernějším v Evropě. Nejen, že prakticky neškodí životnímu prostředí, ale navíc vyrábí teplo a elektřinu. Podle ředitele společnosti Spalovna a komunální odpady Brno Jiřího Kratochvila by bez ní Brňané za svoz odpadů platili mnohem více peněz. „Prodej energií zlevňuje systém svozu," říká.

Stal jste se ředitelem loni na podzim. Trvalo vám dlouho, než jste se rozkoukal ve funkci?

Pracoval jsem tu rok jako obchodní náměstek. Přechod proto nebyl tak obtížný, jako kdybych přišel z cizího prostředí. Orientuji se už komplexně.

Víte, čím jste přesvědčil výběrovou komisi?

To nevím, to byste se musel zeptat jejích členů. Předložil jsem svoji vizi. Předpokládám, že ta byla základem rozhodování.

V čem byste chtěl navázat na svého předchůdce Karla Peroutku?

Za jeho vedení se podařilo dokončit obrovský projekt odpadového hospodářství, tedy rekonstrukci spalovny. Rád bych navázal optimalizací jejího provozu a energetického využití odpadů. A také na velmi kvalitní svoz komunálního odpadu, který v Brně zajišťujeme.

Chtěl byste něco naopak změnit? Jaké jsou vaše vize?

Více se otevíráme lidem. Zřídili jsme nové environmentální centrum, kde vzděláváme dospělé i děti v tom, jak nakládat s odpady. Například je učíme, jak správně třídit.

Přišel jste do společnosti až po rekonstrukci spalovny za dvě a půl miliardy korun. Čeká vás nějaký podobně náročný projekt?

Teď se soustředíme na dodávky elektrické energie a tepla do centrálních sítí. Projekt takového rozsahu nás tedy nečeká. Ale začínáme už plánovat další možnosti rozvoje.

Můžete naznačit, jaké to jsou ?

Mluvit o přesných plánech je zatím předčasné. Nové zařízení funguje teprve dva roky.

V čem vidíte největší přínos rekonstrukce?

Do Brna přináší efektivní zdroje tepla a elektrické energie přímo napojené do centrálních sítí. To znamená, že je využívají přímo obyvatelé města. Roční produkce našeho zařízení představuje teplo a elektřinu zhruba pro čtrnáct tisíc domácností, tedy třiatřicet tisíc obyvatel. To je město o velikosti Znojma.

Ředitel společnosti SAKO Jiří Kratochvil šéfuje brněnské spalovně, jedné z nejmodernějších v Evropě.Ale poplatky za svoz odpadu magistrát lidem zvýšil. Bylo to nutné?

Brno na systém sběru a využití odpadu doplácelo. A zdražilo jen mírně. Musím také připomenout, že jsou do pokladny města, to si pak u nás objednává služby.

Znamená to, že pokud by spalovna nevyráběla energie, platili by lidé ještě více?

Ano, výrazně více.

Je pravda, že v létě vytápí Brno jen spalovna?

Od června do září systém zásobuje pouze teplo z odpadu. Týká se to především horké vody. Je tedy celkem zajímavé, že v létě si lidé napustí vanu díky energii z odpadu. A také si díky němu posvítí.

Jaké je vlastně hospodaření spalovny? Vyděláváte, či proděláváte?

My jsme ekonomicky soběstačná akciová společnost. Nijak nás nedotuje, ani Brno, ani nikdo jiný. Samozřejmě kromě rekonstrukce. Na ni dalo dotaci město, evropské fondy i stát. Také jsme si vzali úvěr. Hospodářsky jsme ale v plusu.

Týkala se rekonstrukce snížení dopadů na životní prostředí?

Ano. Byla to komplexní přestavba, týkala se i systému čištění spalin.

Do té doby tedy spalovna škodila svému okolí?

Vždy vyhovovala normám a předpisům. Od spuštění nové spalovny v roce 1989 až do roku 2004 ji společnost stále modernizovala. Určitě bych neřekl, že někdy významně škodila přírodě. Jen v současnosti je na tom ještě lépe.

Má její provoz vůbec nějaká bezpečnostní rizika?

Riziko je v tom, že může vypadnout ze systému významný zdroj a nebudeme vyrábět energii nebo páru. Tím způsobíme výpadek v centrálním systému. Ale představa, že tu něco vybuchne nebo výrazně ohrozí obyvatele, není reálná.

Tam, kde mají růst nové spalovny, lidé protestují. Čím byste je přesvědčil, že je spalovna neškodná?

V Brně stojí spalovna od roku 1905. Místní tak mají hluboké zkušenosti s tím, že je neomezuje. Současná technologie se navíc od té původní výrazně liší jak z pohledu čistoty, tak i bezpečnosti. Současný provoz zařízení na energetické využití odpadu nepřináší žádná rizika. Máme velmi propracovaný systém čištění spalin, který stále kontrolujeme. Limity škodlivin jsou pro spalovnu mnohem přísnější než u ostatních zdrojů. Máme v tomto ohledu nejtvrdší podmínky. To, co lidé považují za kouř vycházející z komína, je jen kondenzovaná voda. Tedy pára. Právě proto je podle počasí v některých obdobích viditelná více, někdy méně. Někdy se může zdát, že nefunguje a jindy zase že jede na plný provoz. Ale ten je přitom během roku stále stejný.

Přesto, stěžují si lidé v okolí?

Ojediněle samozřejmě ano. Stává se, že si stěžují na zápach, ale pak zjistí, že nevychází od nás. Spalovna prostě evokuje jisté negativní pohledy lidí. Problémy si tak spojují přímo s ní. Přitom například v zásobníku odpadu je podtlak, a odčerpává tedy vzduch z okolí. Takže zápach prakticky nemůže být cítit. Vzduch ze zásobníku používáme pro předehřev při spalování. I proto jsme věnovali při přestavbě hodně úsilí diskuzím. A nyní se s pomocí nového Envicentra snažíme předávat lidem pravdivé informace. Mohou se u nás dozvědět, jak zařízení funguje. Pustíme jim film o nakládání s odpady a následně je provedeme provozem. Máme velmi pozitivní ohlasy, centrum už navštívilo přes půl druhého tisíce lidí.

Co má udělat člověk, který chce do spalovny na exkurzi?

Pokud se objedná organizovaná skupina deseti až dvaceti lidí, zařídíme exkurzi přímo. Jednotlivci se pak přihlašují v Envicentru a zařadíme je k ostatním, kteří se přihlásili. Ale zájem je obrovský a kapacity omezené. I letos proto uspořádáme den otevřených dveří. Loni nás při něm navštívilo přes tisíc lidí.

Jak je to v Brně s odpady. Přibývá jich?

V posledním roce množství svezeného odpadu stagnuje. Tříděného pozvolna přibývá.

Kolik odpadu využijete za rok?

Loni 238 tisíc tun.

Liší se produkce odpadů podle ročního období?

Obecně v zimě, kromě menšího nárůstu o Vánocích, je odpadu méně. I kvůli tomu, že v zimě stále hodně domácností odpady doma spaluje.

Jenom pálíte, nebo odpad také ukládáte na skládky?

Žádný odpad neukládáme. Vše využijeme k výrobě energie.

Ředitel společnosti SAKO Jiří Kratochvil šéfuje brněnské spalovně, jedné z nejmodernějších v Evropě.Určitě ale zůstávají v odpadu i nespalitelné věci. Co se děje s nimi?

Také projdou kotlem. Skončí jako součást škváry. Ta má jen čtvrtinu původní hmotnosti a desetinu původního objemu. Oddělíme z ní kovy, které můžeme dále použít. Škváru pak využíváme na zabezpečení skládek.

Jakou roli hraje třídění odpadů?

Jsem nerad, když se mezi lidmi šíří fámy, že tříděný i netříděný odpad skončí na stejném místě a všechen jej spálíme. To je lež. Tříděný odpad vozíme k nám. Ale míří na dotřiďovací linku. Tam jej dále rozdělujeme. Pet lahve roztřídíme podle barvy a oddělíme od nich tetra paky a hliníkové obaly. Slisujeme je do balíků a připravíme k dalšímu využití. Nikdy se nepálí. Naopak směsný komunální odpad dále netřídíme a přímo energeticky využíváme. Proto na lidi apelujeme, aby třídili. Má to smysl. Třídění zlevňuje celý systém.

Jak? Tím, že vytříděné balíky prodáváte dál?

Ano. Papír do papíren, pet lahve na další zpracování.

Kolik tun odpadu Brňané recyklují?

Loni to bylo pět a půl tisíce tun. Z toho přes čtyři tisíce tun papíru a 1,3 tisíce tuny směsi pet lahví, tetra paků a hliníkových obalů.

Dotřiďovací linka je automatická?

Není. Pracují na ní lidé, kteří ručně odebírají z pásu nečistoty a věci, které do barevných kontejnerů nepatří. Každá nevhodná věc, kterou do nich lidé hodí, tak zatěžuje provoz.

Neuvažovali jste po vzoru jiných měst o dalším rozdělení tříděného odpadu? Třeba oddělení pet lahví a kartonů?

Nám se osvědčil současný systém. Jsme schopní vše rozdělit na lince. Další nádoby na odpady systém zkomplikují. A sníží se dostupnost kontejnerů, přitom chceme, aby je lidé měli co nejblíže.

Moderní jsou podzemní kontejnery. V čem jsou jejich výhody a nevýhody?

Největší výhodou je vzhled a začlenění do území. Používají se proto v historických středech měst. V Brně zatím šest kontejnerových stání. Nevýhodou je to, že je musí obsluhovat speciální auto, které dokáže celý kontejner vyzdvihnout a obsah vysypat do zásobníku. A také cena. Jedno stání přijde na milion korun. U normálních kontejnerů je to jen zlomek této ceny.

Jak velkou část Brna obsluhujete vlastními auty?

Tři čtvrtiny. Zbylá čtvrtina je rozdělená do dvou svozových oblastí, kde obsluhuje společnost Ave.

Dříve odpadové hospodářství řešil antimonopolní úřad. Dá se říct, že podnikatelé v této oblasti mají větší snahu vytvářet kartelové dohody?

Na konci loňska rozhodl úřad o kartelové dohodě mezi nadnárodními společnostmi a dal jim dohromady pokutu skoro sto milionů korun. To je jedna z nejvyšších doposud udělených pokut. Ale my nedokážeme říct, zda kartel existuje, či ne. Musíme respektovat rozhodnutí úřadu.

Co říkáte na snahu ministerstva životního prostředí podporovat stavbu spaloven a spalování odpadů na úkor jejich ukládání?

Snižovat skládkování je celoevropský zájem. V některých zemích je dokonce úplně zakázané. U nás zatím fungují jen tři spalovny v Brně, Praze a Liberci. Využívá se tak jen zlomek produkovaných odpadů a většina se skládkuje. Dopad na životní prostředí si určitě všichni dokáží představit.

Spalujete odpad jen pro Brno, nebo i pro okolní obce?

Spalujeme odpad z Jihomoravského kraje a některých obcí sousedních krajů. Je jich mnoho.

Odkud nejdále?

Jezdí k nám třeba z Olomouce.

Autor: Petr Jeřábek

3.2.2013 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Chovatelé představili netradiční mazlíčky. Lužánky zaplnilo 120 potkanů

Brno – Asi 120 potkanů zaplnilo v sobotu lužánecké centrum volného času. Nikdo z přítomných z nich ale nepanikařil. V čistých klecích a většinou odpočívající v jejich pelíšcích je tam na osmý ročník vánoční výstavy potkanů donesli jejich chovatelé.

Z aktivisty politik. Jestli jsem nezcvokl, musí posoudit ostatní, říká Hollan

Brno /ROZHOVOR NA KONCI TÝDNE/ - Už dva roky je bývalý občanský aktivista Matěj Hollan člen brněnské vládnoucí koalice. Zviditelnil se především kritikou bývalého primátora Romana Onderky. Teď ale sám musí řešit výtky a dokonce výzvy k rezignaci od bývalých představitelů města.

Přes 300 tisíc lidí. Na druhé nejvyšší návštěvnosti se výrazně podílí medvědice

Brno - Druhý nejúspěšnější. Takový je, co se týče počtu návštěvníků, pro brněnskou zoo letošní rok. Do konce listopadu totiž do zahrady zavítalo více než tři sta tisíc lidí, a to se v historii zoo zatím povedlo jen v roce 2008. Tehdy lidé chodili na čerstvě narozená mláďata ledního medvěda, samce Toma a Billa. Letos má lví podíl na rekordním počtu návštěvníků další potomek lední medvědice Cory, samice Noria.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies