VYBERTE SI REGION

Vedoucí odboru dopravy: Je to nezastavitelný kolotoč

Brno /ROZHOVOR/ - Brněnskou Husovou ulicí od pátku znovu jezdí auta a ode dneška i tramvaje. Lidé si po čtrnáct měsíců trvající rekonstrukci oddechli. Rozkopaným ulicím a výlukám ve městě konec není. „S nadsázkou se dá říct, že oprava Husovy ulice byla jen takovou kapkou v moři,“ podotkl vedoucí odboru dopravy Magistrátu města Brna Vladimír Bielko.

30.8.2009 5
SDÍLEJ:

Vladimír Bielko.Foto: DENÍK/Tomáš Škoda

Rekonstrukce Husovy a Pekařské ulice skončila. Jaký z ní máte pocit? Dopadlo všechno tak, jak mělo?
Čekali jsme, že pro dopravu to bude podstatně větší zátěž. Zpočátku nějaké problémy byly, ale myslím, že si řidiči na objízdné trasy rychle zvykli. Pak už šlo všechno hladce. Po organizační stránce to bylo připravené dobře, možná až nadstandardně. Rekonstrukce měla samozřejmě velký dopad na obyvatele a podnikatele v obou ulicích. Jenže tyto dočasné komplikace byly nezbytné. Dopravu to teď zklidní a vylepší.

Co konkrétně se díky opravám zlepšilo?
Dříve tramvaje vjížděly do Pekařské ulice v nevyhovujících podmínkách, příliš blízko sebe. Musely čekat, což zdržovalo. Teď už jsou poloměry oblouků kolejí podle pravidel a tramvaje se můžou míjet bez problémů. Také v přímém směru je to lépe vyřešené. V minulosti tramvaj zastavila na zastávce a za ní čekala kolona aut. Nyní budou lidé stát na nástupním ostrůvku a auta mohou projíždět. Díky tomu by už neměly vznikat zácpy.

Uzavírka ulic trvala dlouho. Lidé to kritizovali.
Lidé si stěžují, ale neulehčují nám to. I taková jejich na první pohled zábavná hříčka zdrží stavbu o několik dní. Vezměte si, jak o muzejní noci přeskládali dlažební kostky. Bylo jich několik druhů, a tak se nám hodně pomíchaly. Jen si představte, že si někdo třeba staví rodinný domek. Má připravené cihly, aby mohl o víkendu zdít, někdo přijde a vyskládá mu z těch cihel obrázky a sochy. Myslíte, že se bude majitel smát a radovat? To, co se stalo o muzejní noci, byl podle mě nejapný vtip.

Stihli dělníci udělat vše podle plánu? Nehrozí, že bude potřeba do stavby ještě vstupovat?
Stavbu jsme předali do předčasného užívání a teprve provoz ukáže, jestli tam je nebo není nějaká technická závada. Samozřejmě všichni doufáme, že vše bude v pořádku. Kromě toho musíme doladit některé věci, které se přímo stavby netýkají. Například u Šilingrova náměstí začíná zóna s dopravním omezením a v ní nově vznikl hotel. Spadá do ní i stavba dalšího hotelu na Zelném trhu. To vyřešíme díky naší dopravní strategii, v níž přemýšlíme, jak si poradit s dopravou v městských památkových zónách. Během dvou let nastanou zásadní změny. Zatím se na to teprve chystáme.

Byly v Brně v minulých letech nějaké stejně rozsáhlé nebo ještě větší rekonstrukce?
Ano. Třeba stavba Husovického tunelu nebo úprava křižovatky ulic Bauerova a Hlinky. Ta byla velmi komplikovaná a musela se dělat za plného provozu. V současné době je jednou z největších staveb na území Brna Dobrovského tunel. Díky němu bychom mohli nějak dokončit severní část velkého městského okruhu. Přeji si, aby se nám v něm dařilo pokračovat dál.

Jaká je tedy současná situace?
Inženýři začali plánovat velký městský okruh už někdy v sedmdesátých letech. Měli vizi, že v roce 2000 bude všechno hotové. A vidíte, jak jsme na tom ve skutečnosti – dokončené není skoro nic. Takže já jsem skromnější. Zbývá nám ještě celý úsek od Bauerovy ulice až po Brno-jih a navazující úsek pod Vinohrady a zpět k Husovickému tunelu. Je před námi ještě velký kus práce. Bereme­li to podle toho, co se stihlo za posledních patnáct let, tak nás ještě dalších patnáct let výstavby čeká.

Na co se mají Brňané připravit ještě?
Určitě na přestavbu železničního uzlu. To bude jedna z největších staveb na území Brna snad za tisíc let. Jen projektová dokumentace k ní by zaplnila velkou místnost. Je tam velké množství nejrůznějších faktorů: výstavba městské infrastruktury, železničního uzlu jako takového, seřizovacího nádraží a různých souvisejících staveb. I tam se navíc musí přemýšlet o navázání velkého městského okruhu.

A co další rekonstrukce dopravních uzlů? Určitě jsou nějaké v plánu.
To ano. Jedna z velkých oprav čeká Joštovu ulici. Tam to přímo není rekonstrukce dopravního uzlu, spíše sítí, kterým už končí životnost. Opravovat budeme i Moravské náměstí. Tyto akce už jsou na spadnutí, teď se na nich pomalu začíná pracovat a plně začnou na jaře. Připravujeme se i na jiné důležité ulice, možná ještě náročnější než rekonstrukce Husovy ulice.

Které to budou?
Na podzim chystáme hlavně kompletní rekonstrukci sítí v ulici Milady Horákové. Tam bude úplná uzavírka od Koliště až k dětské nemocnici. Jsou tam sice lepší objízdné trasy než v Husově, ale bude to náročná investiční akce a nejméně rok až rok a půl zabere. Potom přijdou na řadu opravy sítí a vozovek v Pionýrské ulici, pak na Veveří a nakonec v Mlýnské ulici. To se dopravy také velmi výrazně dotkne.

Kdy si tedy Brňané od rekonstrukcí a výluk oddychnou?
To můžu říct přesně – nikdy. Jsou to jednoduché matematické počty. Životnost sítí je asi osmdesát let. Silnice jsou na tom podstatně hůř, jejich životnost se pohybuje mezi patnácti a dvaceti lety. Takže zhruba jednou za dvacet let se opravovat musí. Většinou se snažíme navazovat na rekonstrukce sítí, aby se všechno udělalo co nejrychleji a nejjednodušeji. Je to ale nezastavitelný kolotoč. Zatím ještě nikdo nevymyslel takový materiál, ze kterého jsou třeba hrady z dvanáctého století, které stojí dodnes. Jenže i na nich bylo nutné třeba jednou za sto let udělat zásadní opravy. Nic nevydrží věčně.

Dají se rekonstrukce alespoň nějak urychlit?
Dají. Při opravě Husovy a Pekařské ulice jsme vyzkoušeli nový mechanismus, který se osvědčil. Běžně to bývá tak, že se zvolí zhotovovatel stavby, ten navrhne dopravně-organizační harmonogram prací, celý systém stavby, a na základě toho se připravují všechna dopravní opatření. Tentokrát jsme udělali částečná opatření ještě předtím, než jsme věděli, kdo bude stavbu dělat. Povedlo se nám tak dohodnout všechno daleko rychleji. Tento systém možná použijeme u příštích oprav.

Při rekonstrukcích ulic se stává, že je dělníci několik měsíců opravují, a zakrátko jsou rozkopané znovu. Třeba proto, že tam někdo zapomněl položit nějaký kabel. Jak je to možné?
Stává se to kvůli soukromým firmám, které ulice opravují a někdy to odbudou. Přitom moc dobře vědí třeba už tři čtyři roky dopředu, že se rekonstrukce plánují, a tak si je můžou bez problémů zorganizovat. Bohužel někteří jsou nesvědomití a chtějí pak na silnici pracovat znovu v záruční lhůtě. Když už se ale tohle stane, trváme na tom, aby vyměnili úplně všechno.

Proto je potom ulice znovu rozkopaná delší dobu?
Ano. Ale je to nejlepší řešení. Když totiž vyměníte jen něco, tak už nikdo nezhutní a nezapraví silnici tak, aby měla stejnou hodnotu jako původně. Jakmile pak přijde zima, okamžitě se pod ni dostane vlhkost, výtluky, výmrazky, působí na ni auta i voda, v létě popraská, a jsou z toho jen problémy. Myslím si tedy, že jsme v tomhle dost nekompromisní a také firmy už pochopily, že se jim to jen zbytečně prodraží. Takže v poslední době je podobných problémů méně.

Do některých oprav nikdo znovu nevstupuje, a přesto mají výrazná zpoždění. Na tom také nesou vinu firmy?
Takhle je na tom třeba Jílkova ulice v Židenicích. Měla být už dávno dokončená a chápu, že lidé to nevnímají dobře. Jenže je tam technický problém. Když jsme kontrolovali zakrytí teplovodu, zjistili jsme zásadní nedostatky. Byly tam zákrytové panely, které neměly vůbec žádnou nosnost. Měly být naprojektovány jako mostní konstrukce, protože jsou uloženy těsně pod vozovkou a ponesou velké zatížení. Nebylo tomu tak. Výroba těch správných panelů teď bohužel stavbu zdržuje, a teprve po jejich umístění se můžou dělat povrchy. Opravdu doufám, že se to do zimy stihne. Pokud ne, můžou nastat další velké komplikace.

Můžete předem odhadnout, zda tam stavbu do zimy stihnou dokončit?
Bohužel ne, vždycky se může najít něco, co vás zaskočí. Takový byl třeba můj křest ohněm, když jsem začal dělat zástupce vedoucího odboru dopravy asi před deseti lety. Tehdy byla přes poslední prázdninový víkend kvůli celkové rekonstrukci uzavřená křižovatka Poříčí– Heršpická. Mělo to být hotové do prvního září do šesti ráno. Problém byl v tom, že když se sundal povrch vozovky, tak vyšlo najevo, že celé podlaží je úplně rozpadlé a nejde použít. Opravu to proto protáhlo o den. Jenže když zavřete tuhle křižovatku, je to děs. Všude se tvořily kolony, protože byl první školní den, lidé vezli děti do školy, všichni měli hodinová zpoždění, prostě kalamita. Tenkrát jsem to od radních schytal jako malý kluk.

Takže vy zjistíte třeba až v polovině stavby, jak dlouho potrvá?
Dá se říct, že ano. Tohle jsou věci, které prostě předem neovlivníte. Můžou bohužel stavbu zásadně zpozdit i zdražit. Podloží totiž vznikla třeba před pětašedesáti lety a jsou v hrozném stavu. Když se dělala rekonstrukce Táborské ulice, byl to podobný oříšek jako Husova. Také tam byly některé štoly dokonce částečně dřevěné. Vážně hrozilo i propadnutí tramvaje.

Říkáte, že to stavbu může zdražit. Kolik takové opravy Brno stojí?
Ubírají pětatřicet až čtyřicet procent rozpočtu, což jsou dvě až tři miliardy korun ročně. Je to hodně, ale jinak to nejde. Na správu komunikací jako takovou pak město ročně dává přes tři sta milionů korun. Je potřeba si uvědomit, že stavby v Brně a okolí platí tři zdroje. Za prvé kraj, který se stará o silnice druhé a třetí třídy. Pak jsou tu silnice první třídy a dálnice ve vlastnictví státu. A za ulice přímo v Brně odpovídá město.

Z oprav, za které město neodpovídá, asi nejvíc zatěžuje dopravu rekonstrukce Heršpické ulice. Jak jste spokojeni s prací Ředitelství silnic a dálnic, které ji má na starost?
Vše s námi podrobně projednávali a myslím, že dělají, co mohou. My jsme se jim snažili pomoct stavbu zajistit. Svedli jsme dopravu do jednoho pruhu, abychom zachovali aspoň nějakou průjezdnost. Je však vidět, že silnice je extrémně zatížená. Když svedete dopravu ze dvou jízdních pruhů do jednoho, nemáte padesátiprocentní kapacitu silnice. Ve skutečnosti získáte sotva třetinu. Nicméně si myslím, že Ředitelství silnic a dálnic dělá, co může.

Nedala by se zmíněná stavba nějak urychlit? Přece jen to dopravu v Brně hodně ochromuje.
Lidé to možná vnímají tak, že tam přes víkend leží odložené kladívko a nic se neděje. Jenže tak tomu není. Nějakou dobu už se dokonce uvažuje o tom, že by se pracovalo na více směn. Ta myšlenka se však nejdříve musí důkladně vyhodnotit. A to třeba i po ekonomické stránce, protože když pracujete o víkendech a v noci, musí vám zaměstnavatel platit víc, je to větší nárok na osvětlení a stavební stroje. Navíc lidé, kteří bydlí v okolí, by si mohli stěžovat, že přes den jim tam rachotí stavební stroje a v noci se také nevyspí. Tohle všechno je proto potřeba nejdřív zmapovat. Samozřejmě by bylo dobré, kdyby se ty práce daly zkrátit.

Máte v záloze ještě nějaké projekty, které přijdou na řadu později?
V širším časovém horizontu chystáme tři důležité věci v brněnské městské hromadné dopravě. Je to prodloužení tramvaje linky číslo osm k univerzitnímu kampusu, potom daleko více rozpracovaný a už schválený záměr prodloužení tramvaje na Lesnou a pak je obnovení tramvajové dopravy v Líšni. Tam teď za konečnou desítky vznikla nová zástavba. Chceme tam proto zavést dvoukolejnou trať, která by vedla až k muzeu. Také by tam možná v budoucnu mohlo být obratiště tramvají. A budova muzea by se možná dala předělat na malou vozovnu, takže bychom nemuseli zbytečně jezdit do Pisárek.

MARKÉTA FORRÓ

30.8.2009 VSTUP DO DISKUSE 5
SDÍLEJ:

Převadeč vecpal do auta 6 migrantů. Na hranici u Mikulova je chytili policisté

Mikulov – Šest mladíků íránského a iráckého původu a jednoho převadeče zadrželi cizinečtí policisté na bývalém hraničním přechodu v Mikulově na Břeclavsku. Zkontrolovali osobní auto značky Hyundai pětadvacetiletého Rumuna a jeho pět spolujezdců. „V zavazadlovém prostoru policisté našli další ukrytou osobu. Muži ve věku sedmnáct až jednadvacet let neměli u sebe platné doklady," informovala v pátek o kontrole z úterý policejní mluvčí Štěpánka Komárová.

Záhadu oslabené imunity odhalili brněnští odborníci

Brno – Proč jsou někteří lidé náchylnější k infekcím a alergiím? Na tuto otázku možná našli odpověď vědci z Masarykovy univerzity a Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně. „Zhruba dva z tisíce Evropanů mají poruchu imunity s názvem selektivní deficit IgA. Kvůli němu častěji onemocní autoimunitními chorobami. Doposud nikdo netušil, jak nemoc vzniká," popsala Ema Wiesnerová z tiskového odboru univerzity.

Před 70 lety začal proces s prominenty Slovenského štátu

Pro umírněného ľuďáka, kněze a prezidenta Jozefa Tisa provaz, ale pro radikálního ministra vnitra Alexandera Macha pouhé vězení. Verdikt soudu s předáky Slovenského štátu, který byl zahájen 2. prosince 1946, byl ovlivněn mocenskými zájmy nastupujících komunistů.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies