VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Vidět kroupy větší než centimetr je neobvyklé, říká meteorolog

Brno /ROZHOVOR/ - Počasí na jižní Moravě předpovídá už deset let. Za tu dobu zažil vytopené sklepy i velké ledové kroupy. „Na počasí mě baví hlavně to, že není nikdy stejné. Každý den se tak stavím před novou výzvu," vysvětluje vedoucí oddělení prognózy v brněnské pobočce Českého hydrometeorologického ústavu Petr Münster.

2.7.2017
SDÍLEJ:

Vedoucí oddělení prognózy v brněnské pobočce Českého hydrometeorologického ústavu Petr Münster.Foto: DENÍK/Filip Fojtík

Jak vypadá normální den meteorologa?
V naší brněnské pobočce je nepřetržitý provoz. To znamená, že máme den rozdělený na dvanáctihodinové služby a ty si střídáme. Pokud jdu ráno na službu, jako první hned zjišťuji od kolegů, co se dělo přes noc. Celý zbytek dne pak sledujeme různé meteorologické modely, porovnávám je s aktuální situací a chystám další aktuální předpovědi. Kromě těch, které vydává náš ústav třikrát denně, jsou to předpovědi, které připravujeme na zakázku. Poslední větší akce byla například Ignis Brunensis, kde jsme organizátorům dělali aktuální předpovědi na každý ohňostrojový večer. V neustálém kontaktu jsem také s hasiči.

Je běžné, že si od vás lidé vyžádají předpověď například kvůli nějaké kulturní akci?
Úplně neobvyklé to není. Meteorolog ve službě vyprodukuje za čtyřiadvacet hodin předpověď pro asi padesát odběratelů. V zimě je to samozřejmě ještě více, protože se k tomu přidávají třeba silničáři, kteří sledují sněhovou situaci. V létě děláme předpověď pro přehlídku ohňostrojů nebo kulturní akce pod širým nebem. U těch organizátoři do poslední chvíle sledují, jestli opravdu bude pršet, nebo se jim déšť vyhne.

Co vás na práci meteorologa nejvíce baví?
K vědě jsem byl vedený už odmala. Konkrétně meteorologie je velkým koníčkem mého otce a tuto zálibu časem přenesl i na mě. Fascinuje mě atmosféra jako taková a třeba pohled na mraky. Kromě toho hraje roli i jakási soutěživost. Ačkoliv se to nemusí zdát, žádné dva dny není stejné počasí. Vždy jsou v atmosfé-ře trochu jiné podmínky. Proto je předpověď počasí každý den nová výzva. A když pak moje výpočty vyjdou a je opravdu takové počasí, jaké jsem čekal, považuji to za malé osobní vítězství.

A je něco, co vás na tom naopak nebaví?
Asi nemůžu říct, že by mě něco vyloženě nebavilo. Je ale pravda, že jsem často pod velkým tlakem. Obzvlášť, když nastane nějaká nenadálá situace, například při bouřkách nebo povodních. To pak kromě toho, že sledujeme opravdu aktuálně, kde se co děje, musíme řešit také dotazy lidí. Volají nám novináři, kteří chtějí znát situaci na konkrétním místě. K tomu všemu ještě pomáháme hasičům a policistům a vydáváme případné výstrahy. Někdy je to do-konce tak náročné, že nemáme ani čas se najíst nebo si odskočit.

Jak často se stává, že vaše předpověď nevyjde?
Skoro denně. Máme určitou metodiku, podle které odhadujeme, jaké by mělo být na určitém místě za určitých podmínek počasí. Podle této metodiky předpovíme, kolik by v ten den mělo být stupňů. Pak se ale stane, že například na Znojemsku svítí slunce o hodi-nu déle a hned je tam o jeden, dva stupně tepleji, než jsme předpověděli. To, jestli předpověď vyšla, nebo nevyšla, také hodně závisí na tom, jak velké území posuzujete.

Stěžují si vám lidé, že bylo nakonec jiné počasí?
To se stává také prakticky denně. Často vzniká rozpor mezi tím, jak to vidíme my, a jak to vidí obyčejný člověk. Lidi totiž zajímá jen to, jaké je počasí v místě, kde oni zrovna jsou. Kdežto my vidíme v případě Jihomoravského kraje všech sedm tisíc dvě stě kilometrů čtve-rečních, a ne jen malou oblast ve středu Brna. Nejčastěji lidi zajímá, jestli bude pršet, nebo ne. A pokud ano, tak jak moc. Meteorolog je schopen říct, odkud srážky přichází a jak rychle se blíží. V předpovědi pak řekneme třeba to, že srážky budou v kraji postupovat od jihu. Inteligentnímu člověku je tak jasné, že jako první bude pršet ve Znojmě a až za nějakou dobu v Brně. Už ale konkrétně nepíšeme, že v brněnských Žabovřeskách bude pršet od čtvrt na pět, ale jen, že to bude později odpoledne. Jestli tohle lidem nestačí, tak s tím už my nic dalšího neuděláme.

Už od zimy se v médiích objevují první odhady o tom, jak bude vypadat léto. Jestli bude horké, suché, nebo naopak celé proprší. Jak moc se na tyto odhady dá spolehnout?
To záleží na tom, kdo tu prognózu dělá. Odhadovat počasí na několik měsíců dopředu si může dovolit jen několik světoznámých středisek, které mají dokonalé přístroje a modely. I tak ale pracují spíše s tím, jak se ohřívá nebo ochlazuje oceán a jak jeho teplota pravděpodobně ovlivní kterou zemi. Dá se tedy například předpokládat, že bude Česká republika jako země ve střední Evropě o jeden stupeň teplejší než okolní státy. Je to ale všechno strašně relativní, navíc to často ani nejsou přízemní teploty, ale teploty ve vyšších vrstvách atmosféry. A až z těch postupně vypočítávají, jak by asi mohlo být. Není to ale o tom, jaké bude počasí. Modely například řeknou, že v létě bude teplo a v zimě zima. Lepší modely pak řeknou, že v létě bude třeba velké teplo a v zimě bude mírná zima.

Takže předpovědět počasí na tak dlouho dopředu nejde?
Lidé si strašně pletou pojmy. Předpověď počasí nám jasně řekne, jaká bude oblačnost, kolik bude stupňů a jaké budou srážky. Tyto dlouhodobé odhady jsou opravdu spíš o tom, jestli bude vedro, nebo ne. Žádný meteorolog vám v lednu není schopen říct, jestli druhý týden v červenci, kdy si chcete vzít dovolenou, bude pršet, nebo ne. Data, se kterými tyto odhady pracují, se mění každý den, takže to, co odhadovaly v lednu, už v březnu nemusí být pravda. To ale člověk, který si v lednu bere dovolenou na červenec už neřeší, a pak v létě jen nadává, že mu celý týden propršelo, i když v lednu říkali, že pršet nebude.

Jak moc dopředu se tedy dá spolehlivě předpovídat?
V našem ústavu se soustředíme na předpovědi na čtyři až pět dní dopředu. To už se dá poměrně slušně vypočítat, jaké asi přibližně bude počasí. I tak se ale může vše v okamžiku změnit. Například bouřka může z čistého nebe vzniknout během hodiny.

Vedoucí oddělení prognózy v brněnské pobočce Českého hydrometeorologického ústavu Petr Münster.

Bouřky jsou v létě častý jev. Můžete popsat, jak vznikají?
Bouřka je nepříjemný dynamický jev, který vzniká tak, že se vyrovnává rozdíl teplot v nižších a vyšších vrstvách atmosféry. K fyzikálním vlastnostem vzduchu patří, že čím teplejší je, tím více stoupá vzhůru. Ve vyšších vrstvách atmosféry se pak tento teplý vzduch dostává do poměrně studeného prostředí a vzniká malá fronta. Ten rozdíl v teplotách, který v atmosféře vzniká, se musí vytratit. A bouřka je takové vyjádření vyrovnávání rozdílu. Každé stoupání vzduchu, který má nějakou vlhkost, znamená vytváření oblačných kapek. To máte podobné, jako když si dýchnete teplý vzduch na studené brýle. Také se orosí.

Pro bouřku jsou typické také rychlé a intenzivní průtrže mračen. Proč?
Když ten teplý vzduch stoupá, oblačnost se v atmosféře tvoří postupně. Do nějakého momentu ale všechnu vodu drží právě masa teplého vzduchu. Pak se ale vše dostane do bodu, kdy už vodu vzduch neudrží, a ona spadne na zem všechna najednou. Proto je na začátku bouřky déšť často intenzivnější než na jejím konci.

V čem jsou bouřky pro lidi nejnebezpečnější?
Nebezpečí bouřek lidé často podceňují. Mají pocit, že když jsou zavření doma, nemůže se jim nic stát. Právě silné průtrže mračen ale často způsobují náhlé zatopení sklepů nebo vyplavení kanalizací. Nebezpečné jsou určitě i blesky, které jako elektrické výboje mohou během vteřiny cokoliv zapálit nebo zničit. Podceňované bývají i přívaly studeného větru, které při zemi často rotují a v extrémních případech mohou vytvořit i menší tornádo.

Když už jsem u toho tornáda, setkal jste se na jižní Moravě s nějakým neobvyklým meteorologickým jevem?
Ačkoliv se to nezdá, poměrně neobvyklý jev jsou třeba kroupy. Slýcháme o nich sice často, týkají se většinou pouze velmi malé oblasti. Když je třeba na sto kilometrech čtverečních silná bouřka, kroupy mohou zasáhnout třeba pět procent území. Vidět ledové kroupy, které jsou větší než centimetr, je tedy samo o sobě dost neobvyklé.

Když už jsme u těch neobvyklých situací, řešili jste nějakou i vy?
Nejvíce nás tady zatím asi potrápil silný vítr. Jednou dokonce foukalo tak moc, že kolegové museli držet dveře, které vedou na střechu, protože by je vítr jinak utrhl pryč. Většinu situací spíš ale jen pozorujeme a analyzujeme.

V posledních letech zažíváme v tuzemsku extrémně teplá léta. Dá se předpokládat, že bude tento trend pokračovat i nadále?
Současné teploty určitě extrémní jsou, nebo jsou jako extrémní alespoň vnímány, protože máme větší možnosti jejich medializace. Je jasné, že v posledních letech je tepleji, a to nejen v létě, ale také v zimě. Určitě najdeme spoustu pamětníků, kteří vám řeknou, že takové horko za jejich život ještě nebylo. Když to ovšem vezmeme z dlouhodobého hlediska, například ve středověku tady bylo i tepleji. V horizontu lidského života bych ale řekl, že tyto teploty budou už takový standard. Třicetistupňová vedra se tak v Jihomoravském kraji mohou objevovat od června až do září.

A co vy? Máte rád horko?
Já mám obecně rád léto, hlavně z toho důvodu, že je mnohem víc možností k sportovním aktivitám. Je ale pravda, že když jsou tropické noci a kvůli vedru se nedá vůbec usnout, je to k nevydržení. V zimě se vždycky něčím přikryjete, ale v létě ze sebe už další vrstvu nesundáte.

Peter Münster∙ Narodil se v roce 1983 v Novém Jičíně.
∙ Vystudoval fyzickou geografii na přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity.
∙ Od roku 2007 pracuje jako meteorolog v brněnské pobočce Českého hydrometeorologického ústavu.
∙ Má tři děti.
∙ Ve volném čase rád hraje volejbal a jezdí na kole.
…a jeho čtyři letní nej∙ Nejoblíbenější letní aktivita:
Určitě sport a nejvíce asi plážový volejbal.
∙ Nejoblíbenější letní nápoj:
V posledních letech jsem si zvykl pít čistou vodu. Když je ale pořádné vedro, nepohrdnu dobře vychlazenou limonádou.
∙ Nejhezčí léto života:
Opravdu jsem si užil léto, kde jsem tenkrát ještě bez dětí cestoval po Evropě. Nezapomenutelný zážitek bylo třeba stanování ve Švédsku.
∙ Co mi v létě nejvíc vadí:
Určitě tropické noci. Nemám ale rád ani to, když se zapomenu namazat a spálím se.

VIKTORIE POKORNÁ

Autor: Redakce

2.7.2017 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Domácí celek do sezony vstoupí v nových dresech, které mění po dvou letech. Zdobí je výrazné bílé pruhy na ramenou a kolem krku. Na hrudi se pak hráčům skví název nového titulárního partnera, společnosti Synerga.
26

Zbrojovka představila nový dres i partnera, vepředu spoléhá na tři útočníky

Krajský soud v Brně začal projednávat dvojnásobnou 
vraždu v Jihlavě.
 Obžalovaným je
 nadějný hudebník Marek Č.
3

Bratrovi skoro uřízl hlavu

Lidé se v Brně pokusí o rekord. Chtějí sestavit největší živou vlajku EU

Brno – O zápis do české knihy rekordů se ve čtvrtek v Brně pokusí lidé, kteří se zúčastní Mezinárodního evropského parlamentu mládeže. V lužáneckém parku se budou snažit sestavit největší živou vlajku Evropské unie.

Po srážce v brněnské Sportovní ulici skončilo auto na střeše

Brno - Vážně vypadající nehoda, která se naštěstí obešla bez zranění. Tak lze popsat havárii, která ve středu krátce před pátou hodinou odpoledne zaměstnala v brněnské Sportovní ulici policisty i hasiče.

OBRAZEM: Děti v nemocnici rozveselí obrázky. Na zástěrách sester

Brno - Podívej, vláček! Kam asi pojede? Podobným povídáním o obrázcích mohou od středy zdravotní sestry v Dětské nemocnici odvádět pozornost malých pacientů od bolesti či strachu z bílých plášťů. Zástěry zdravotníků nově zdobí obrázky zvířátek a další dětské motivy.

Posila Zbrojovky Kratochvíl: Nářečí v Brně? Občas mám problém

Brno /ROZHOVOR/ – V letní přípravě zařídil záložník Miloš Kratochvíl téměř polovinu gólů fotbalové Zbrojovky, ale za ofenzivního středopolaře se nepovažuje. „Hrál jsem ho naposledy v dorostu, od té doby jsem vždy nastupoval v poli o dost níž,“ říká autor tří přípravných tref. Jedenadvacetiletá posila z Plzně se chce brněnským fanouškům ukázat v základní sestavě už v pátečním prvoligovém startu proti ostravskému Baníku.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení