Nejdříve se podle něj lidé pravděpodobně podívají do míst pod Českou ulicí. „Vytipoval jsem tři zajímavé trasy. Zatím zpřístupníme jednu. Očekáváme, že o ně bude zájem. Ale zatím není úplně jisté, jestli se nám ve spolupráci s brněnským turistickým informačním centrem kvůli bezpečnosti nakonec podaří otevřít lidem všechny," říká Svoboda.

Jaké trasy jste pro adrenalinové prohlídky zvolili?
Jde o místa, do nichž je přístup složitější, často přes žebříky a poklopy. Trasy jsem pojmenoval A, B a C a právě áčkovou začneme. Prohlídka odstartuje pod zahrádkou hotelu Slavia. Tam jsme objevili zachovalou středověkou baštu, která byla součástí brněnského hradebního systému. Říkalo se jí Bílá prašná věž. Hned naproti, u budovy Janáčkovy akademie múzických umění, jsme našli odvodňovací kanál, který odváděl vodu ze Špilberku a procházel pod Českou až na Moravské náměstí. Štolou se dá projít, je to krásná ukázka stavebního umu našich předků. Nachází se čtyři metry pod domy. Když jsme ji čistili, náhodně jsme udělali další zajímavý objev.

Jaký?
Štola byla na dně příkopu. Když jsme ji čistili, pod okny zmrzlináře na České jsme v dvoumetrové hloubce našli středověký most. Měl tři oblouky a my jsme se dostali pod střední. Most překlenoval příkop, a i ten lidé uvidí. Málokdo ví, že pod okénkem se zmrzlinou je most. Právě takové zajímavosti chceme na prohlídkách ukázat.

Kam pak trasa vede dál?
Projdeme pod Českou ulicí, kde se zastavíme v malém středověkém sklepě s funkční studnou. Následně se podíváme pod Běhounskou ulici, kde lidé zavítají do štoly kartuziánského vodovodu. Přiváděl vodu do brněnských kašen až z Králova Pole. Trasa bude končit v parku u Rooseveltovy, kde jsme objevili druhou městskou bránu.

Přečtěte si také: Pivo v lázních naředí vodou z ledovce. Areál vyroste v Tišnově

Co lidé najdou na dalších dvou trasách?
V trase B se soustředíme na Špilberk a Pekařskou ulici. Pokud se ji podaří zpřístupnit, lidé uvidí například odpadní kanál, který vedl ze Špilberku přes Pellicovu ulici až na Pekařskou do Svrateckého náhonu. Je to nádherná stavba, částečně vysekaná ve skále. Zároveň se nachází v prudkém svahu, a jak se stavitelé snažili zbrzdit proud vody, který se kanálem valil, má spoustu zatáček. Je to zrovna místo, kde budeme muset velmi dbát na bezpečnost návštěvníků. Musíme třeba připravit úchyty, aby nikdo nesklouzl. V této trase plánujeme i návštěvu nedokončené tramvajové štoly, která byla vykopaná pod špilberským kopcem.

A co poslední trasa?
Její největší atrakcí bude návštěva takzvaného jezera pod Petrovem. Když o něm mluvím, nikdo mi nevěří, že pod trávníkem u katedrály se dá plout na loďkách. Jezero se nachází ve středověkém sklepení bývalé hospody U veliké dýmky, které se říkalo U fajfky. Sklepy jsou zhruba v místě, kde stojí socha Cyrila a Metoděje. Rozsáhlé sklepení je často zaplavováno vodou.

Která z tras je podle vás nejzajímavější?
Všechny jsou atraktivní. Někoho víc zajímají sklepení, někoho štoly, a v tomto ohledu jsou vyvážené. Ale návštěva třeba jezera pod Petrovem je sázka na jistotu. O ni bude určitě velký zájem. Musím ale upozornit na to, že trasy se nejmenují adrenalinové jen tak. Polezeme třeba do hloubky čtyř metrů po žebříku, a kdo trpí klaustrofobií nebo závratěmi, by se do jejich návštěvy pouštět neměl. Na druhou stranu, zvládnou je i malé děti.Zdroj: DENÍK

A co vodojemy na Žlutém kopci? Ty součástí tras nebudou?
Čtyři vodojemy jsou naprostý unikát. Seznámili jsme se s nimi teprve nedávno, protože do roku 1997 sloužily jako zásobárna vody pro celé Brno. Teď jsou úplně prázdné a snažíme se je zpřístupnit. Budeme to dělat postupně a už teď mohu prozradit, že poprvé je lidé uvidí v první polovině letošního června. Dva víkendy po sobě v nich připravíme den otevřených dveří.

A pak už budou zpřístupněny trvale?
To bychom byli rádi, ale bude to trvat delší dobu. Vodovody jsou perfektní stavební díla obrovských rozměrů a my s nimi máme velké plány. Mně připomínají slavné istanbulské vodojemy. Ty jsou jedním z hlavních lákadel tureckého hlavního města a řadí se mezi tamní nejnavštěvovanější památky. Jde o multifunkční prostor, kde by se mohly pořádat výstavy, nebo plavit se na loďkách. Zároveň chceme oslovit umělce, aby je zajímavě nasvítili. Ale to všechno půjde pomalu. Nutné je třeba zbudování lepšího vstupu, které vyžaduje dost peněz.

Kde vznikl nápad zřídit adrenalinové trasy?
Mohou za to návštěvníci. Když o podzemí přednáším, neustále se ptají, jestli se do něj dá jít. Podzemí skrývá neobyčejnou historii, o které se nikde jinde nedozví. Znalec brněnského podzemí Aleš Svoboda.Zdroj: DENÍK/Attila Racek

Brněnské podzemí je v současnosti jedním z nejnavštěvovanějších míst v Brně. Čekal jste takový zájem, když jste ho začal zpřístupňovat?
Upřímně, ano. Přesvědčení ale přišlo postupně, když jsem o něm začal přednášet a zjistil jsem, že je pro lidi přitažlivé. A to proto, že je tajemné, a co je tajemné, je i zajímavé. Jenomže zpřístupňování podzemí je velmi drahé.

Jsou pod Brnem ještě neprobádaná místa?
Určitě chceme prozkoumat prostor pod Kapucínským náměstím, Jánskou, Rooseveltovu a Divadelní ulicí nebo pod parkem u Janáčkova divadla. Velmi se těšíme na průzkum pod bývalým Německým domem na Moravském náměstí. A třeba ještě Špilberk je neprobádaný.

S podzemím se určitě pojí i spousta zajímavých příběhů. Vzpomenete si na nějaký?
Třeba odpadní štola vedoucí ze Špilberku, kterou vede adrenalinová trasa B, byla svědkem útěku vězňů ze špilberské pevnosti. Využil ji i jeden Francouz, který už pak nebyl dopaden. Nejdříve prolezl takzvaným krysím kanálem v kasematech a pak vnikl do odpadní štoly. Vždy, když jí procházím a vidím ten prudký tobogán, kterým se kdysi valila voda, a zejména, když si uvědomím, že utečenec štolou procházel v úplné tmě, tak si říkám, že musel zažít skutečný adrenalin. Nakonec se štolou dostal až na Pekařskou a do Svrateckého náhonu a zmizel.

Vy jste se někdy v podzemí něčeho bál?
O sebe jsem strach nikdy neměl, ale vždy mám obavy o sklepy, které najdeme. Třeba jsme objevili krásné sklepy pod náměstím Svobody, ale už dopředu jsem věděl, že přes ně povedou kolektory. Bál jsem se, že zmizí, což se nakonec skutečně stalo. A je to škoda, protože na náměstí Svobody moc sklepů nemáme. Bohužel jsme je objevili příliš pozdě, trasa kolektorů už byla naplánovaná a nedalo se s tím nic dělat. Ale všechno se zachránit nedá. Navíc, i zničené sklepy nám přináší svědectví, jak to kdysi vypadalo. A protože Brno se nachází ve vinařské oblasti, sklepů je pod městem skutečně mnoho. Téměř každý měšťan si vybudoval pod domem prostor na uskladnění vína a piva.

Vzpomenete si na nějaký zajímavý zážitek spojený s objevováním sklepů?
Byli jsme s horníky ve sklepech pod Kapucínským náměstím. Vždy, když sklep vyčistíme a jeho zdi se nám zdají být nápadné, uděláme v nich průraz, jestli sklep nepokračuje. I v tomto případě jsme jej udělali. Horníci začali vysekávat cihly a najednou jsem spatřil, že pracují s neuvěřitelnou rychlostí. Za cihlou se objevila dutina, a když uviděli, co se za ní nachází, začali doslova vytrhávat cihly ze zdi a zvětšovat otvor. Když jsem pak přišel blíže, jeden horník už dírou dokonce prolezl. Za zdí se nacházel sklep, kde po obou stranách byly dřevěné regály, prohýbající se pod lahvemi různobarevných alkoholů. Horník neomylně hmátl po nejbližší lahvi, otevřel ji a ochutnal. Načež se vzadu rozsvítilo světlo a objevil se vedoucí černohorské pivnice. Protože my jsme se tím průlezem dostali do jejího skladu lihovin. Nakonec se vše rychle vysvětlilo.

Přečtěte si také: Přetížená řečkovická pošta dostane další klienty. Jehnice ztratí výdejní místo

Účet po horníkovi vedoucí nechtěl?
Ne. Domluvili se na nějaké spolupráci. Vrchní horníkům nosil svačiny a oni mu zase pomáhali spravit nějaké věci ve sklepení podniku.

Máte do budoucna kromě dalších průzkumů podzemí a jeho zpřístupňování nějaké další plány?
Mým snem je i s kolegy archeology připravit velkou výstavu o brněnském podzemí. Nevíme, v jakých prostorách, možná i ve vodojemech. Výstava by ukázala i spoustu nálezů, které jsme při objevování podzemí našli a které zatím nemáme kde vystavit. Mám také mnoho fotografií a videí z míst, kam se lidé zatím podívat nemohou. Ale to je plán do budoucna. Expozice o podzemí by však mohla být dalším velkým lákadlem Brna.

Na jaké nálezy jste při objevování podzemí s týmem narazili?
Třeba já jsem pod Českou našel zlatý snubní prsten. Nacházeli jsme také mince, sošky nebo i sklenice.