VYBERTE SI REGION

Výjimky kasinům vytváří prostor pro korupci, má jasno Ander

Brno /ROZHOVOR/ - Předseda klubu zastupitelů Strany zelených Martin Ander prosazuje Brno bez hazardu. Kritizuje proto vedení Brna-středu, které povolilo dvě kasina.

26.1.2014 42
SDÍLEJ:

Aktivista, podnikatel i politik. To je předseda klubu zastupitelů Strany zelených Martin Ander.Foto: DENÍK/Attila Racek

Aktivista, podnikatel i politik. To je předseda klubu zastupitelů Strany zelených Martin Ander. V poslední době je jeho jméno slyšet v souvislosti se třemi tématy. Prvním je regulace hazardu v Brně. Město totiž tento týden na zasedání zastupitelstva schválilo novelu vyhlášky, která na rozdíl od původní umožňuje provoz videoloterijních terminálů v Brně-středu. Ander také kritizuje takzvanou aktualizaci územního plánu. K dokumentu, který určuje, co se kde může, nebo naopak nesmí stavět, mohou lidé do jedenáctého února podávat připomínky. Referendum o poloze hlavního brněnského nádraží se Ander snažil prosadit u zastupitelů v úterý. Nepodařilo se mu to. „Koaliční zastupitelé mají strach svěřit rozhodnutí lidem. Kdyby si byli jisti, že většina Brňanů podporuje odsunutou variantu, dávno by už referendum vyhlásili," myslí si Ander.

Zasazujete se o ochranu životního prostředí. Co vás k tomu přivedlo?

Každý chceme žít ve zdravém a čistém prostředí. Z toho pramenila i má aktivita, se kterou jsem začal na střední škole. V tu dobu jsem se podílel na práci v hnutí Duha nebo v hnutí Nesehnutí. Spíše než vědec-ekolog jsem v oboru poučený laik. Vycházím ze studií a názorů publikujících ekologů. O ochranu životního prostředí se nyní zasazuji jako zastupitel a politik.

Do politiky jste tedy vstoupil kvůli ochraně životního prostředí?

Deset let jsem působil v různých občanských sdruženích. Díky tomu jsem zjistil, že některé věci jako aktivista už neovlivním. Šlo například o odsun brněnského hlavního nádraží. Jediná možnost, jak s řadou problémů pohnout, byla stát se zastupitelem.

Aktivista, podnikatel i politik. To je předseda klubu zastupitelů Strany zelených Martin Ander.Prosazujete nádraží v centru. V čem je výhodnější než odsunutá varianta?

Poloha v centru je unikátní. Umožňuje pohodlný přestup z vlaků na městskou hromadnou dopravu. Skoro desítka linek veřejné dopravy přímo před nádražím je poměrně ojedinělý jev. Nemá smysl se ho zbavovat. Odsunem nádraží na jih se prodlouží jízda městskou hromadnou dopravou většiny lidí. V době dopravní špičky to bude nejméně o pět minut, večer i o patnáct. Cestující pak začnou hledat jiná řešení, například přesednou do aut. Varianta v centru také méně zatíží městský rozpočet. Existuje ale ještě mnoho dalších důvodů, kvůli kterým je stávající nádraží výhodnější.

O odsunutém nádraží se v Brně hovoří skoro sto let. Proč tento projekt ještě nikdo nevyřešil?

Je příliš megalomanský. Odsunuté nádraží se nepostavilo ani za první republiky, ani za komunistů, ani v období po sametové revoluci. Myšlenka nádraží v odsunuté poloze vznikla těsně po konci první světové války. V době založení nového státu byli všichni plní nadějí. V atmosféře očekávání velkého rozvoje a rozmachu bylo zvykem přistupovat k vizím s velkýma očima. Urbanisté si tehdy mysleli, že v Brně bude brzy žít šest set až osm set tisíc lidí. Musíme si také uvědomit, že tehdy jezdily parní vlaky. Železnice byla hlučná a špinavá. To byl hlavní důvod, proč lidé nechtěli nádraží v centru.

Vedení města a někteří odborníci chtějí nádraží v odsunuté poloze. Moderní železniční uzel se podle nich do centra nevměstná.

Není to pravda. Je to uměle vytvořený argument. Existuje mnoho studií, které dokládají, že se nové nádraží do centra vejde. Poslední návrh je z dílny architektů Michala Krištofa a Ondřeje Chybíka, kteří vytvořili například i pavilon na Expo 2015. Nádraží mimo centrum je projekt z období uhlí a páry. Dnes máme jiné technické možnosti než před sto lety, kdy architekti začali o nádraží v odsunuté poloze uvažovat.

Proč tedy vedení města usiluje o nádraží mimo centrum?

Stavební firmy samozřejmě vidí, že se jedná o obří zakázku. Pošilhávají po dvaceti miliardách, které případně půjdou ze státního rozpočtu na železniční část nádraží v odsunuté poloze. Je veřejným tajemstvím, že tito lidé mají tendenci lobbisticky pošťuchovat politiky, kteří mají pravomoc rozhodovat v oblasti dopravy. Nádraží v odsunuté poloze vyjde dráž než to v centru. Pro firmy to je výhodnější. Zkrátka za tím vidí velký byznys. Stejně tak jako různí majitelé pozemků v jižním centru.

Minulý týden jste se na jednání brněnského zastupitelstva zasazoval o druhé referendum o poloze brněnského nádraží. Neuspěl jste. Jak si to odůvodňujete?

Koaliční zastupitelé mají strach svěřit rozhodnutí lidem. Kdyby si byli jisti, že většina Brňanů podporuje odsunutou variantu, dávno by už referendum vyhlásili. Oni ale jejich podporu nemají, proto se snaží referendu zabránit.

Na druhou stranu se může zdát, že váš zájem o referendum je populistický záměr, kterým chcete získat voliče v podzimních komunálních volbách.

O referendum se zelení nezasazují proto, že budou volby. Už před deseti lety jsme vyvolali první lidové hlasování, které se týkalo nádraží. Není to tedy žádná populistická otočka. Prosazování referenda v důležitých záležitostech života města je dlouhodobě součástí našeho programu. Referendum není a nebude naše hlavní volební téma.

Aktivista, podnikatel i politik. To je předseda klubu zastupitelů Strany zelených Martin Ander.

Dokážete popsat voliče Strany zelených?

Naši voliči jsou různorodí. Často jsou to lidé, na které většinová společnost zapomíná. Třeba kvůli jejich národnosti, sexuální orientaci, životnímu stylu nebo sociálnímu postavení. Potřeby těchto lidí jsou specifické a velké strany se na ně neohlíží. Oni se pak cítí v lecčems opomíjeni. To je jejich společný znak. Proto pro nás není jednoduché tvořit volební kampaň. Na masy ji směřovat nemůžeme.

Budete letos znovu usilovat o post brněnského zastupitele?

Ano. Jsme ale demokratickou stranou a o našich kandidátních listinách rozhodují naši členové. Budu se ucházet o jejich důvěru. Naše městská konference k volbě čela kandidátky bude v první polovině března. Na ní rozhodneme, jak bude listina vypadat.

Ve volbách do poslanecké sněmovny v letech 2010 a 2013 jste křesla nezískali. Oproti volbám v roce 2006, kdy jste měli šest mandátů, je to neúspěch. Neobáváte se, že propadnete i v letošních komunálních volbách?

V tuto chvíli jsme na cestě vzhůru. Ano, propad v roce 2010 byl velice drsný. Tenkrát při nás stálo jen pevné voličské jádro. Od té doby ale uběhl nějaký čas a nám se podařilo přesvědčit lidi o tom, že jsou pryč doby, kdy za nás mluvily političky typu Olgy Zubové. Jsou to lidi, se kterými jsme se už dávno rozloučili. Restart značky zelených se podařil v loňských parlamentních volbách. Šli jsme o procento nahoru. Je to známka toho, že se k nám lidi postupně vracejí.

Na sněmovnu to ale přesto nestačilo.

Jsme nejsilnější neparlamentní stranou, což jsme po volbách v roce 2010 ani náhodou nebyli. V komunálních volbách máme ambice vyšší. Lidé totiž vnímají, že zastupitelé za Stranu zelených na zasedáních skutečně pracují.

Například tento měsíc se zelení na zastupitelstvu městské části Brno-střed pokusili odvolat starostu Libora Šťástku. Dopředu bylo zřetelné, že neuspějí. Vyvolává to dojem, že se chtěli zviditelnit za každou cenu.

Kolegové tím dali signál, že starosta jedná za hranicemi toho, co je akceptovatelné. I když návrh podpořili jen zelení zastupitelé, vyvolal diskuzi o Šťástkových metodách i v dalších politických stranách.

Čím tedy starosta pochybil?

Evidentně lhal při obhajobě svého návrhu. Sám před dvěma a půl lety přišel s návrhem plošného zákazu videoloterijních terminálů v Brně-středu. Byl to nehorázný populizmus. Dobře věděl, že naplnění vyhlášky vázne na ministerstvu financí, které tehdy terminály povolovalo. Zkrátka věděl, že vyhláška nebude mít žádný okamžitý dopad, že terminály i přes její schválení zůstanou. Loni ale Ústavní soud rozhodl, že obce terminály vymýtit mohou. Situace se změnila. Proto nyní navrhl novelu vyhlášky, která umožňuje výjimky pro provozování terminálů v kasinech. Výjimky, které se mohou někomu dávat, a někomu ne, pak vytváří prostor pro korupci.

Bojujete proti hazardu. Brno-střed ale není jedinou městskou částí, kde automaty zůstávají. Dalších pět je vyhláškou nezakázalo. Na veřejnosti ale vystupujete pouze proti Brnu-středu. Působí to zaujatě.

Zbývající městské části svou původní vyhlášku buď zpřísnily, nebo ji zachovaly. Brno-střed šlo opačným směrem. Kdysi schválilo úplný zákaz, nyní ustupuje. Ve třech městských částech, kde terminály dosud zůstávaly, letos zelení prosadili jejich zákaz. Konkrétně šlo o Bosonohy, kde máme našeho starostu Anastaziose Jiaxise, o Komín, zpřísnění tam navrhla zastupitelka za zelené Milada Blatná. A Medlánky, tam se o zákaz zasadili lidé ze sdružení Občané pro Medlánky, se kterým spolupracujeme.

Aktivista, podnikatel i politik. To je předseda klubu zastupitelů Strany zelených Martin Ander.Kromě hazardu kritizujete i aktualizaci územního plánu, kterou mohou lidé do jedenáctého února připomínkovat. Co přesně vám vadí?

Brněnský magistrát lidem tento dokument dostatečně nepředstavuje. Náměstek primátora Ladislav Macek, který za územní plánování zodpovídá, se totiž snaží o to, aby měl co nejmíň práce. Nechce se mu dělat nic nad jeho zákonné povinnosti.

Jak má tedy postupovat?

Má vytvořit komplexní kampaň, ve které lidem změny přehledně vysvětlí. Myslím tím sérii besed, které problémová místa dokumentu představí postupně. Ne všechna na jediném setkání, které magistrát chystá. Tak složitý dokument, jako je aktualizace územního plánu, je potřeba tematicky členit. Náměstkovi ale zřejmě vyhovuje, když bude o celé věci vědět jen malý počet lidí. Pak totiž dostane méně připomínek.

Věnujete se politice, k tomu ještě podnikáte. V jakém odvětví?

Spíš než podnikání to je poradenství. Souvisí s předáváním mých zkušeností dalším lidem. Pořádám vzdělávací semináře v oblasti fungování veřejné správy se specializací na agendu, která je svěřená zastupitelům. Oblast mého poradenství se tedy často prolíná s politickými záležitostmi. Nutí mě to udržovat se v informovanosti. Především pokud jde o nové zákony. Dělám práci, která se dost podobá tomu, co v zastupitelské rovině musím zpracovávat.

Zbývá vám čas na koníčky?

Veškerý volný čas se snažím trávit s rodinou. Před třemi lety se narodil můj syn. V loňském roce ještě přibyla dcera. Chodíme plavat, jezdíme na kole. V mládí jsem hrával hokej, teď se s přáteli na ledě setkávám jednou za dva týdny.

Autor: Vladimíra Krejsová

26.1.2014 VSTUP DO DISKUSE 42
SDÍLEJ:

Z okolí hlavního nádraží mizí zápach moči, žvýkačky a nedopalky

Brno – Stovky nedopalků a žvýkaček, které ještě minulý týden zdobily okolí hlavního vlakového nádraží v Brně, mizí. Město a městská část od prvního prosince spustily nový systém nepřetržitého úklidu. Ve středu jej politici kontrolovali.Podle Iva Rubeše ze společnosti Ave cz odpadové hospodářství je na úklidu nejtěžší hlavně množství odpadu. „Na takových místech totiž jen přibývá, nemůže se přestat ani na chvíli," sdělil.

Fenomén Ondra: Lezení na OH? Mám z toho strach, je to trochu paskvil

Praha, Brno /ROZHOVOR/ - Není to až tak dávno, co o něm věděl jen úzký okruh lezeckých nadšenců. A vida když v pondělí uspořádal tiskovku po návratu z úspěšné mise Dawn Wall (v kalifornských Yosemitech vylezl za rekordních osm dní nejtěžší stěnu světa v proslulém masivu El Capitan), tísnil se na ní solidní hrozen novinářů a několik televizních štábů. Z brněnského sportovního lezce Adama Ondry je definitivně hvězda tuzemského sportu.

Ministr Jurečka odvolal ředitele Povodí Moravy. Nebyl spokojen s jeho vedením

Brno, Praha – Ministr zemědělství Marian Jurečka ve středu odvolal generálního ředitele státního podniku Povodí Moravy Jana Hodovského. Ministr podle všeho nebyl spokojený s výsledky jeho práce. „Generální ředitel nedokázal čerpat finanční limity pro Povodí Moravy ze státního rozpočtu, časté byly chyby v zakázkách a často se střídali také ředitelé na klíčových postech podniku," nastínila důvody odvolání mluvčí ministerstva zemědělství Markéta Ježková.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies