VYBERTE SI REGION

Zahrádkářské kolonie jsou zelené plíce měst, říká Kozlík

Brno /ROZHOVOR/ - V listopadu opustil místo v dopravní společnosti a začal se věnovat svému největšímu koníčku zahrádkářství. Nový předseda Českého zahrádkářského svazu Stanislav Kozlík ze Skalky na Hodonínsku má s organizací velké plány. „Chci zvýšit prestiž svazu. Nejsme jen ti, co se hrabou v hlíně," tvrdí šéf zahrádkářů.

11.1.2015 40
SDÍLEJ:

Předseda Českého zahrádkářského svazu Stanislav Kozlík.Foto: DENÍK/Lubomír Stehlík

Češi jsou považovaní za národ chatařů. Jsou také národ zahrádkářů?

Určitě jsou. V dobách největšího rozkvětu zahrádkářského svazu na konci osmdesátých a začátku devadesátých let minulého století měl svaz asi 420 tisíc členů. To byla obrovská síla. Bohužel počet neustále klesal až na dnešních 150 tisíc členů. Ale i tak si myslím, že zahrádkaření je na Moravě a v Čechách oblíbené. Jsme druhý největší zájmový svaz v České republice. Víc už je jen rybářů.

V čem čeští zahrádkáři vynikají?

Určitě v ovocnářství. Uvnitř zahrádkářského svazu se mu věnuje nejvíc lidí. Nejvíc pěstujeme jablka.

Proč bylo za minulého režimu o tolik zahrádkářů víc?

Částečně za to mohlo tehdejší státní zřízení. Zahrádkářský svaz vznikl v roce 1957. Potřeby lidí byly tehdy úplně jiné než dnes. Na pultech obchodů se o nějakém širokém sortimentu ovoce a zeleniny mohlo lidem jenom zdát. Proto se tedy snažili samozásobovat jinde. Tehdy také nebylo možné hospodařit na vlastní půdě. Kdo chtěl mít nějaké políčko, musel pozemek získat prostřednictvím zahrádkářského svazu. Také hnojiva nebo chemické postřiky nebyly běžně k dostání. I o to se starala organizace. A tak měli motivaci do něj vstoupit.

A co je dnes tou hlavní motivací?

Řekl bych, že kromě zájmu lidí se sdružovat v nějakém spolku je to návrat ke kvalitním potravinám. Nabídka supermarketů je oproti minulým letům sice široká, ale kvalita ovoce i zeleniny v nich je velmi sporná.

Předseda Českého zahrádkářského svazu Stanislav Kozlík.Věnují se zahrádkaření i mladší lidé?

V poslední době registrujeme obrovský zájem právě i mladších lidí nebo rodin s dětmi. Chtějí sobě i svým dětem vypěstovat kvalitní ovoce a zeleninu, o které vědí, jak byla ošetřená a jak vznikala.

Účastníte se i nějakých zahraničních výstav? Jak si stojí naše zahradnictví?

Mezi zahrádkáři patříme v Evropě ke špičce, hlavně co se týče ovocnářství. Na jižní Moravě převažuje vinařství. Dokazuje to i fakt, že v roce 2017 uspořádáme evropskou výstavu Europom, kam se sjedou profesionálové například z Polska nebo Německa,tedy zemí, které jsou evropskými zahrádkářskými velmocemi. Ve stejném roce slavíme také šedesát let od založení našeho svazu, což se krásně sešlo.

Před několika lety byl problém u nás sehnat český česnek. Zvýšil se kvůli tomu nějak podíl na pěstování této zeleniny u nás?

Jednu dobu to byl opravdu problém. I ti, kdo měli zájem ho pěstovat, měli problém sehnat sadbu. To se naštěstí podařilo částečně zachránit. Dnes už se sadba zase šíří v dostatečném množství. Už tedy nehrozí, že by nebyl k sehnání. Přispěli jsme k tomu i my, protože jsme v našich zahrádkářských publikacích hodně český česnek propagovali a šířili osvětu o jeho pěstování.

Je český česnek ta největší česká deviza nebo je ještě něco významnějšího?

Největší deviza českého zahrádkaření je hlavně rozmanitost pěstovaných plodin. Oproti dnešní monokultuře profesionálního zemědělství, kde jsou lány kukuřice nebo řepky, je zahrádkaření velmi různorodé. Drobné ovoce, jako je rybíz nebo angrešt, už nikdo ve větším množství nepěstuje. Jen zahrádkáři.

Promítají se do zahradničení nějaké módní trendy?

Určitě ano. Právě zahrádkáři se trendy snaží zachytit, popularizovat a rozšiřovat je do českých zahrad.

V některých městech ruší zahrádkářské kolonie. To se vám asi nelíbí.

Snažíme se proti tomu bojovat. Bohužel se už asi patnáct let marně snažíme o prosazení zahrádkářského zákona, který by definoval zahrádkaření jako veřejně prospěšnou činnost. Zahrádkáři si ve městech nepěstují jen pro sebe. Ze zahrad mají užitek všichni. Zahrady jsou zelené plíce měst. Jsou rozšíření městských parků. Pro město jsou výhodné v tom, že se o ně nemusí starat, ale přesto mají uprostřed města zeleň.

Města s vámi nespolupracují?

Město dostane za jednorázový prodej pozemků několik milionů korun. Zahrada ovšem za rok taky takovou sumu vyprodukuje. To si vedení měst často neuvědomuje. Světu dnes vládnou peníze. Přitom v dnešní době se už dá i vypočítat, kolik jeden strom za rok vydělá peněz. Chceme na tom postavit část naší politiky. Plánujeme vypracovat studii, která ukáže, proč jsou naše zahrady prospěšné.

Předseda Českého zahrádkářského svazu Stanislav Kozlík.Vidíte za koncem některých zahrádkářských kolonií tlak developerů?

Samozřejmě jsme mnohde neuspěli i kvůli různým zájmovým skupinám, které o tyto pozemky měly zájem. Zahrádkářské osady totiž původně vznikaly na okrajích měst. Často to byly dokonce skládky, které naši členové vlastními silami zkultivovali. Dnes se však díky růstu městských aglomerací dostaly do jejich středů a jsou z nich lukrativní pozemky. Různé developerské skupiny mají o tyto pozemky zájem a my nemáme prostředky, abychom s nimi dokázali bojovat a tyto pozemky vykupovat. Nejsme schopni konkurovat jejich cenám.

Spolupracujete i s ekologickými organizacemi?

Nejenom ekologickými, ale i s jinými zájmovými svazy, které mají vztah k venkovu a zemědělství. Nedávno se třeba změnil rejstříkový zákon. Podle něj musí být každá organizace registrovaná u rejstříkového soudu. Bohužel tento zákon na nás klade stejné požadavky jako na podnikatele. Registrace tudíž obsahuje správní poplatek, který není malý. Společně se nám podařilo dosáhnout změny toho zákona a odložení zpoplatnění registrace.

Jaká je tedy budoucnost zahrádkaření na jižní Moravě?

Určitě nezanikneme. Dokonce se prosazují i nové trendy v zahrádkaření jako jsou třeba komunitní zahrady. Ty zakládají lidé na nevyužívaných místech ve městech. Věříme, že tito lidé mohou časem třeba přijít k nám a rozšiřovat zahrádkaření dál.

Jaké výhody jim členství ve svazu přinese?

Kromě toho, že získají naši podporu v případných sporech a nejistotě, nabízíme i odborné nebo právní poradenství. Získají jistotu velké stabilní organizace, která řeší spoustu záležitostí za své základní organizace na rozdíl od spolků, které se o sebe starají samy. Největší deviza je však už zmíněné odborné poradenství, které svým členům nabízíme zdarma. V každém krajském městě máme školící středisko, kam lze zajít pro radu.

Ničí zahrádkářské kolonie také vandalové nebo zloději?

Ano. Chceme třeba po vzoru rakouských a německých kolegů zahrady otevřít lidem. Kolonie by se tak třeba o víkendech zpřístupnily a lidé by se mohli přijít podívat, jak to tam funguje. Jde to v Rakousku, jde to v Německu, ale u nás ne. Spousta našich členů zjistila, že pokud něco takového zkusí, po skončení akce najdou poničené rostliny a ukradené plodiny. Přesto apelujeme na jednotlivé spolky, aby se zkusily otevřít. Oni jen odpovídají, že ti, kdo tam přijdou, si chtějí jen obhlédnout, co by mohli další den ukrást. Pokoušíme se tento přístup některých zahrádkářů a spolků změnit, ale chce to hlavně čas.

Řešíte i konflikty mezi jednotlivými zahrádkáři v osadě?

Řešení konfliktů funguje díky naší struktuře. Máme ústředí v Praze, ale pak jednotlivá územní sdružení, která kopírují okresy a pak základní organizace v obcích. Pokud lidé neuspějí u své organizace, mohou se odvolat k vyšší instanci. Navíc, pokud se o osadu stará svaz, má to pro zahrádkáře další výhody. Stará se třeba o poplatky za energie a vodu. Častý jev ovšem je, že si zahrádkáři jednotlivé zahrady koupí i s příjezdovými cestami. Pak se může klidně stát, že jeden člověk zahradí cestu ostatním. To už ale svaz řešit nemůže. Také starosti s placením poplatků pak mají jednotliví zahrádkáři. Mnohdy si s nimi nevědí rady a přejdou zpět do svazu.

Předseda Českého zahrádkářského svazu Stanislav Kozlík.Nedávno zemřel Přemek Podlaha, který proslul především jako propagátor kutilství a zahrádkaření. Pomáhá práce takto známých osobností prestiži zahrádkáření?

Ano. Běžný člověk pak vidí, že i populární osobnosti mají svoje zahrádky, že je to baví a zajímá. Sice je to práce, ale i relaxace. Nynější zahrádkáře to jen utvrdí v tom, že má smysl se své zahradě dál věnovat a možná to přiláká i nové zájemce.

V listopadu jste se stal historicky nejmladším předsedou svazu. Ve volbě jste neměl protikandidáta. Jak si to vysvětlujete?

To nevím. To je spíš otázka pro ostatní členy sněmu, proč nechtěli kandidovat. Sám si to nedovedu vysvětlit. Posledních pět let jsem pracoval ve svazu jako místopředseda. Většina členů mě za tu dobu asi stihla dobře poznat. Možná to je ten důvod, proč mě podpořili.

Co byste rád za svého předsednictví prosadil nebo změnil?

Mám víc směrů, na které se zaměřím. Jeden je vrátit svazu prestiž ve společnosti. Důvody jsem tady už zmiňoval. Zahrádkaření je veřejně prospěšná činnost, máme osady, napomáháme zeleni ve městech, na venkově udržujeme společenský život.

A další priority?

Chci částečně zastavit pokles počtu členů zahrádkářského svazu. Ubývá jich a nadále ubývat i bude. Budu se snažit tento trend zmírnit. Příliš složitá legislativa klade vysoké nároky na organizace i v malých městech. Ne všem se bude chtít zařizovat veškeré záležitosti a tak raději skončí. Další priorita je získání peněz. Každoročně pořádáme spoustu akcí. Snažíme se vzdělávat zájemce už od nejmenších dětí. Plánujeme v takových akcích pokračovat, ale kvůli menšímu počtu členů se snížily i členské příspěvky, takže musíme hledat peníze i jinde.

HANA FLORIANOVÁ

Autor: Redakce

11.1.2015 VSTUP DO DISKUSE 40
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Zbrojovce začala zimní pauza. Dobrý start jara nám dodá kyslík, myslí si Hyčka

Brno – Poslední trénink, po němž začalo hráčům třítýdenní volno. Fotbalisté brněnské Zbrojovky v pátek měli poslední sraz, na kterém společně ukončili volnější týdenní přípravu.

Snad budou na řadě jiní. Další koláče by mě zruinovaly, smál se oslavenec Němec

Brno – Ráno donesl do brněnské kabiny koláč jako zápisné. A večer hokejový útočník Vojtěch Němec oslavil narozeniny se spoluhráči domácím extraligovým vítězstvím 4:3 nad Hradcem Králové. „Jsem zase o rok starší a je super, že jsme po dlouhé době vyhráli, splnilo se mi přání," povídal jedenatřicetiletý centr Němec.

Na pláže Brněnské přehrady chtějí zakázat vstup psům. Kvůli stížnostem plavců

Brno /ANKETA/ – Břehy Brněnské přehrady každé léto lákají tisíce lidí k odpočinku. Aby je nerušili pobíhající psi, chce radnice Kníniček vstup zvířat omezit.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies