„Týmové úspěchy mne těší nejvíc. Je vidět, že jsme profesionálové na svém místě," říká muž, který psům zasvětil celý život.

Kdy jste se poprvé rozhodl, že chcete pracovat se psy?

Měl jsem je rád od- malička. Vždy jsem nějakého doma měl. Později jsem je začal cvičit. To bylo ještě dlouho předtím, než jsem šel k policejním kynologům.

K těm jste se dostal jak?

Vždy jsem chtěl pracovat se psy. Nejprve jsem se proto v roce 1986 přihlásil na policejní školu. V roce 1992 jsem se dostal k jednotce psovodů v Kralupech nad Vltavou. Tam jsem přišel s německým ovčákem, kterého jsem si předtím vycvičil.

Proč jste nešel k psovodům rovnou?

Tehdy to nešlo. Musel jsem nejprve odsloužit několik let na obvodním oddělení policie. Až potom jsem mohl přejít.

A nyní může jít policista rovnou k psovodům?

Do náboru policie se sice může přihlásit každý, ale nemůže si rovnou říct, že chce ke kynologům. Záleží na tom, kde je zrovna nedostatek policistů. Pokud ale má k práci se psy předpoklady a je u nás zrovna místo, může k nám nastoupit bez předchozí zkušenosti u policie.

Co je nejdůležitějším předpokladem pro to, aby byl člověk dobrým psovodem?Psovod Radek Severin.

Nejdůležitější je láska ke psům. Člověk musí tímto povoláním žít. A měl by také mít zkušenosti s výcvikem psů.

U jakých případů policejní kynologové zasahují?

Každý pes má svou specializaci. Hlídkové využíváme například při demonstracích, když je potřeba někde hlídat. Pak máme také pátrací psy a nebo ty zaměřené na vyhledávání drog, výbušnin, zbraní nebo mrtvol.

Jak vlastně cvičíte psy na hledání mrtvol?

Pokud to chceme psy naučit, nezbývá nám než trénovat na reálných vzorcích, které se nám podaří získat.

Chodíte se psy na zásahy každý den?

Na vyhledávací akce chodíme tehdy, když si nás někdo vyžádá. Například cizinecká policie nebo kriminálka. Rozhodně to není denně. Určitě se dá ale říct, že s Oberonem, který hledá drogy, jsem v terénu častěji než se psy, kteří hledají mrtvá těla.

Jak vlastně takové pátrání v terénu vypadá?

Přijedeme tam, kam nás povolají. Úkolem psa pak je označit místo, kde je nějaký problém. Záleží vždy na tom, o jaký případ se jedná. Buď musí najít právě mrtvolu, drogy nebo například bombu.

Když pes místo najde, co musí udělat?

Hlavně nesmí začít štěkat. Nejčastěji máme psy naučené, že si na místo lehnou nebo sednou. Vyhledávači drog mohou navíc začít také hrabat.

Proč nesmí začít štěkat?

Je to hlavně kvůli případům, kdy hledáme výbušniny. Tam to může být životu nebezpečné. Štěkáním by totiž zvíře mohlo narušit nějaké vlny v okolí bomby a třeba ji tím dokonce spustit.

Vzpomenete si na nějaký výjimečný případ, který jste s vašimi současnými psy řešil?

Před dvěma lety jsem byl s Cifou a Santonem u případu vraždy bývalého místostarosty brněnských Židenic AlešeVytopila. Vrazi ho zastřelili a jeho tělo potom zakopali v lese u Ivančic na Brněnsku. Právě moji psi našli a označili místo, kde byla mrtvola.

U policejních psovodů pracujete přes dvacet let. Kolik jste měl za tu dobu psů?

Vycvičil jsem zhruba deset až dvanáct psů. A služebních zvířat jsem měl sedm.

Kolik psů a psovodů mají v současnosti jihomoravští policejní kynologové?

Na oddělení je nás devětatřicet psovodů. Pracujeme s dvaašedesáti psy.

Kolik z těchto psů je vašich?

Mám tři služební psy. Oberon je vycvičený na vyhledávání drog. Další dva jsou Santon a fena Cifa. Ti hledají mrtvoly.

Jména pro psa si vybírá policista, který ho cvičí nebo už je dostáváte pojmenované?

Jména mají psi většinou přidělená. Často jsou to totiž takzvaní papíroví psi. Těm dávají jména původní majitelé. Vždy podle toho, ze kterého jsou vrhu. Ty jsou odlišené podle abecedy.

Se služebními psy se účastníte také různých kynologických soutěží. Poznají psi, jestli jsou zrovna na soutěži nebo zda řeší skutečný případ?

Nepoznají, je jim to jedno. Pro ně je to všechno hra, zábava. Ke splnění úkolu je motivuje to, že za to dostanou odměnu.

Za jak dlouho se vám povede vycvičit dobrého policejního psa?

Začínáme je cvičit tak ve třech měsících až půl roce. Pak záleží na jednotlivých psech, za jak dlouho to stihnou. Některým to bere hlava rychleji a jiní jsou zase pomalejší, takže cvičitel musí být trpělivější. Průměrně ale výcvik trvá přibližně půl roku.

Může si každý psovod vybrat psa podle svých představ nebo je dostáváte přidělené?

Každý psovod si sám hledá psa, který mu bude vyhovovat jak povahou, tak vlastnostmi. Ty se musejí hodit také k zaměření výcviku, který pak zvíře čeká. Jiný pes je vhodný pro drogaře, jiný na vyhledávání mrtvol.

Psovod Radek Severin.Kde si psovod psa pořizuje?

Nejčastěji si je bereme z policejní chovné stanice. Asi čtvrtinu zvířat kupujeme i od civilních chovatelů.

Máte nějakou představu o ideálním psovi?

Pro mě je ideální Oberon. Nebojí se nikam vlézt, není agresivní na lidi ani na zvířata. Je kamarádský, veselý a hravý. Pořád chce něco dělat, je pracovitý.

Oberona jste si také vybral už jako štěně?

Ne, dostal jsem ho od jiného psovoda. Původně ho cvičil pro všestranné zásahy. K tomu se ale nehodil. Byl málo sebevědomý a agresivní. Bál se kousat. Jinak byl ale šikovný. Proto jsem si ho vzal, že ho zkusím vycvičit pro vyhledávání drog. A povedlo se. Už jsme spolu dva roky.

Když zjistíte, že se vybraný pes pro službu u policie nehodí, co s ním pak děláte?

Musíme ho vyřadit jako nepotřebný majetek policie, stejně jako staré psy.

Co to pro ně znamená?

Prodáme je vhodným majitelům, kteří se o ně budou starat. Staré psy si většinou nechávají sami psovodi, aby u nich v klidu dožili.

Kolik let vydrží psi v policejní službě?

Je to individuální. Většinou chodí psi do důchodu po osmi letech. Jeden z mých psů na vyhledávání mrtvol už se mnou ale slouží deset let. Pořád je schopný.

Doma máte ještě dva psy. Máte k nim jiný vztah než k těm, se kterými pracujete?

Nikdo z nich nemá žádné výhody nebo nevýhody. Všechny mám stejně rád. Civilní psy s sebou každý den vozím do práce, aby nebyli doma sami a abych je mohl venčit. Jsou v kotcích s těmi služebními. Když jdu ze služby domů, tak vlastní psy samozřejmě beru s sebou. Stejně jako Oberona. Psy na hledání mrtvol ale nechávám přes noc ve služebních kotcích. Už by se mi nevešli do auta.

KDO JE RADEK SEVERIN• narodil se 28. června 1971 ve
  Znojmě 
• žije ve Znojmě, každý den
  jezdí do práce do Brna 
• vystudoval střední policejní
  školu
• po maturitě v roce 1990
  nastoupil k policii do Kralup nad
  Vltavou 
• v Kralupech se v roce 1992
  stal psovodem
• pak sloužil ve Znojmě,
  sedmnáct let byl vedoucí
  skupiny znojemských psovodů
• v současnosti pracuje v
  kynologickém oddělení
  jihomoravské policie jako
  vrchní inspektor-psovod
• jeho největším koníčkem je
  kynologie, které se věnuje celý
  život
• v minulosti choval papoušky a
  jezdil se svými civilními psy na
  výstavy 

Dlouhodobě se se služebními psy umisťujete na stupních vítězů na mistrovství republiky v policejní kynologii. Naposledy jste byli s Oberonem těsně druzí. Na jaký úspěch jste nejpyšnější?

Všechny výhry jsou odměnou nejen pro mě, ale také pro zvířata, která na mistrovství dlouho tvrdě trénují. Nejvíc mi ale vždy záleží na tom, abychom se dobře umístili jako jihomoravský tým. Aby bylo vidět, že každý z nás je opravdu profesionál ve své specializaci.

Můžete popsat, jak soutěže vypadají?

Trvají pět dní. Každý den psi musejí splnit dva úkoly. Například nalézt vzorek drogy v místnosti nebo v autě. Podle toho jak rychle a jak přesně místo označí, dostáváme body. Na konci je rozhodčí sečtou. Pár s nejvyšším počtem bodů vyhrává.

Dá se říci, které rasy psů se hodí pro jaké specializace?

Každý pes je jedinečný, nedá se to zobecnit. My tady máme německé ovčáky, labradora, kolega zaměřený na vyhledávání výbušnin pracuje s border kolií, na odhalování drog jsou také dobří knírači.

Nejsou na to knírači moc malí?

Na velikosti nezáleží. Malí psi jsou lepší třeba při hledání v autech. Lépe se v nich pohybují. Když někam nedostanou, psovod je vyzvedne.

Většinu času věnujete psům. Máte vůbec čas na nějaké další koníčky?

Mým jediným a největším koníčkem je právě kynologie. Psům jsem věnoval celý život. Když netrénuji s pracovními, věnuji se těm, co mám doma. Dřív jsem choval i papoušky, ale teď už na to nemám čas.