VYBERTE SI REGION

Zlatuška: Zmenšili jsme prostor pro velkou korupci

Brno /ROZHOVOR, ANKETA/ - Dosluhující brněnský radní a bývalý senátor Jiří Zlatuška je rád, že se vedení Brna podařilo zamezit korupčním aférám.

30.10.2010 8
SDÍLEJ:

Dosluhující brněnský radní a bývalý senátor Jiří Zlatuška. Foto: DENÍK/Attila Racek

Vážení čtenáři, hlasujte v pravidelné anketě v pravém sloupci. Konečné výsledky ankety, která skončí v neděli ve 20:00, najdete v pondělním vydání jihomoravských deníků Rovnost.

Po čtyřech letech v radě a zastupitelstvu města Brna se rozhodl skončit s komunální politikou někdejší lídr sdružení Brno 2006 Jiří Zlatuška. Následovnické seskupení Brno 2010 se letos do zastupitelstva nedostalo. Zlatuška přiznává, že to mohlo být i tím, že nekandidoval. Tvrdí, že se teď chce víc věnovat svým vysokoškolským povinnostem a na práci na magistrátě by neměl čas. „K voličům by to nebylo fér, kdybych znovu kandidoval,“ říká děkan Fakulty informatiky Masarykovy univerzity Zlatuška.

Do brněnského zastupitelstva jste letos nekandidoval. Jak se nyní už s odstupem díváte na současná vyjednávání o nové brněnské koalici?
Jsem rád, že u toho nejsem. Nelíbí se mi způsob, kterým se vyjednává. Je vidět, že přes všechny proklamace mají k sobě ČSSD i ODS tak blízko, že dokáží popřít všechno, čím mají být občanům odpovědní. Například rozdělování radnic v městských částech ukazuje, že nejpřednější je dělba moci.

Myslíte si tedy, že v Brně vznikne velká koalice?
Jasné to není, ale schyluje se k tomu. Fakt, že se vážně jedná o této variantě, je hodně smutný. Ale nejsem tím úplně překvapený. Náznaky k podobnému kroku byly dlouhodobé. I proto jsem se rozhodl znovu nekandidovat.

Co říkáte na nepříliš dobrý volební výsledek Brna 2010, tedy přejmenovaného vašeho Brna 2006?
Je mi líto, že se nedostali do zastupitelstva. Vzhledem k nástupu nových menších stran, tedy TOP 09 a Věcí veřejných, ale nebyl výsledek úplně špatný. Je třeba také zdůraznit, že naši lidé kandidovali i jinam než na magistrát. Uspěli například v Líšni či v Brně-severu. Zůstane nám tedy určitý způsob, jak ovlivňovat dění ve městě.

Proč jste se vlastně rozhodl dále nekandidovat za svoje sdružení?
Vždy jsem tíhl spíše k politice související se zákonodárstvím, a ne přímým řízením na komunální úrovni. Před čtyřmi roky bylo ale potřeba zahýbat situací v brněnské politice. Teď se o to musí starat další. Nemám mesiášské sklony a nemyslím si, že dokáži vše napravit. Usoudil jsem také, že se potřebuji víc věnovat záležitostem kolem vysokého školství a mého působení na univerzitě.

Nemohla vaše neúčast na kandidátce sdružení potopit? Byl jste přece hlavní tváří Brna 2006.
Dlouho mne přesvědčovali, abych kandidoval. Zvažoval jsem i možnosti, že jim pomůžu svojí tváří na kandidátce a poté třeba nebudu v radě. Ať jsem se na to ale díval z jakékoliv strany, připadalo mi to jako nečisté řešení vůči voličům. Politiku neberu tak, že je nutné lidi před volbami napálit a pak na ně udělat nějakou kulišárnu. Nenašel jsem způsob, jak být na kandidátce a zároveň utlumit mé působení na magistrátu. Nejsem si také jistý, zda by moje tvář natolik ovlivnila voliče, aby strana získala potřebná dvě či tři procenta navíc. Ale sdružení jsem podporoval. Ze společného fondu vytvořeného z peněz za působení v orgánech městských společností jsem pomáhal platit kampaň.

Chcete ještě nějakým způsobem navázat na politickou kariéru? Například se vrátit do senátu?
Do letošních senátních voleb jsem odmítl kandidovat, přestože mi to nabízely Věci veřejné. V senátu nyní nelze udělat nic smysluplného. Vstupoval jsem do něj v době po opoziční smlouvě, v době, kdy nebyl jen převodní pákou stranických zájmů. Jenže to se od té doby změnilo. Stádní duch klubu ODS se teď rozšířil i do klubu ČSSD. Přijde mi, že pro politiku založenou na skutečně nezávislém posouzení problémů se prostor hodně zmenšil.

Takže s politikou končíte?
Politika se dá dělat z různých pozic. Nejen senátoři a poslanci, ale i odborná gremia kolem vysokoškolského vzdělávání dělají politiku. Jsem místopředseda Rady vysokých škol. Nedávno jsme například představili kritické stanovisko k návrhům ministerstva školství týkajícího se poplatků za zápis na vysoké školy. To jsou věci, které ovlivňují politické prostředí. Na politiku jsem tedy nezanevřel.

Na co jste nejvíc hrdý za dobu vašeho členství v zastupitelstvu a radě?
Trošku se povedlo pročistit způsob zadávání veřejných zakázek. Skončila praxe losování a skandálních výsledků. Jsem velmi rád, že za čtyřleté působení se nám podařilo vyvarovat aférek, které mělo předchozí vedení města. Ne vše samozřejmě bylo dokonalé, z lidí se přes noc andělé nestanou. Hodně jsme se zasadili za záchranu sportovišť pro všechny, ne jen pro velké sportovní kluby. Zabránili jsme privatizaci bazénu v Kohoutovicích, zprovoznili jsme padesátku za Lužánkami. Jsem rád i za věci, které mají charakter škodolibého kazisvětství. Nesouhlasili jsme se zhoubnými plány na dopravní zásahy do města. Tedy s odsunem nádraží, kde jsme prosadili vypracování analýzy, která dokázala, že výhodnější je zachování nádraží v centru. Malými manévry jsme dosáhli také toho, že se začalo uvažovat o vedení transevropské silnice mimo Brno. Ale pro to bych neužíval velká slova jako hrdost.

Před čtyřmi roky jste šli do voleb s tím, že vymýtíte korupci. Podařilo se to?
Nikdy jsme neřekli, že korupci vymýtíme. Nebyli jsme tak naivní. Korupci jsme kritizovali a chtěli dosáhnout alespoň toho, aby se kradlo méně. A domnívám se, že pro velkou korupci se prostor zmenšil. Jsem ale příliš zaujatý, byl jsem v radě, nemohu to posoudit. Je to otázka spíše pro podnikatele.

Proč jste šli do koalice s ČSSD? Byla méně navázaná na podnikatelské kruhy než ODS?
Při jednání s ODS jsme jako první podmínku měli to, že určití straníci musí složit mandát. Tehdy brala strana naše vystupování jako arogantní a nepřípustné. Jediné, co nám zbylo, byla varianta se sociálními demokraty. Už v úvodních jednáních jsem řekl, že je třeba přerušit klientské vazby tehdejší ODS. A že pokud se to sociální demokracii podaří, může mít před sebou perspektivu delšího vládnutí.

Co zůstalo z takzvaných kostlivců ve skříni? Co se vám na magistrátu nepodařilo?
Nepodařilo se dotáhnout do konce prohřešky v rekonstrukci vily Tugendhat. Postupně se zlegalizovala evidentní manipulace ve výběrovém řízení, jež napadl architekt Jan Sapák. Také jsme nedokázali prosadit, aby se otázka odsunu nádraží řídila podle odborných analýz. Vidina toho, že Brno dostane peníze z Bruselu, byla u sociálních demokratů mnohem silnější než hrozba možného zásahu, který uškodí městu. Přitom ti, kteří přesun připravují, nejsou schopní projekt připravit tak, aby se vůbec dalo o peníze žádat. Jako možná největší neúspěch ale vidím mírnou devastaci kulturního prostředí v Brně. To, co se dělo kolem vedení Mahenova divadla a propagace představení s Danielem Landou, ukázalo, jaké úrovni vkusu se vychází vstříc.

Předsedal jste komisi informatiky. I na ni se snesla kritika kvůli třicetimilionové zakázce na obnovu IT technologií na úřadech, jež byla údajně napsaná na míru společnosti Autocont. Jaký je váš pohled na tento problém?
Autocont má smlouvu na obnovu vybavení. Zásadní parametr smlouvy je přitom rychlost servisu. Neexistovaly jiné nabídky, které mohly tomuto konkurovat. Výsledek jsem rozporovat nechtěl. Nebyl jsem si totiž jistý, zda by úředníci neměli navrch s argumentem, že servis do tří dnů, místo do čtyřiadvaceti hodin, který nabízel Autocont, může zastavit chod úřadu.

Problematické bylo i zavádění informačního systému od společnosti IDS Scheer, které nakonec ztroskotalo.
To byl horší případ. Společnost naprosto nehorázně navyšovala peněžní požadavky. Jenže dodavatele vybrali ještě před mým nástupem na magistrát. Když bylo i podle antimonopolního úřadu vše v pořádku, nepovažoval jsem za možné sabotovat dokončení projektu. Znamenalo by to dvouleté zdržení. Proti svému přesvědčení jsem projekt respektoval. Nicméně jsem rád, že se nakonec podařilo smlouvu vypovědět. Je to ale obecný problém v informačních technologiích. Firmy mají zákazníky v hrsti a účtují si neskutečné peníze.

Po volbách jste řekl, že Brno ovládla betonová lobby. Kterou stranu tím myslíte? Nebo jednotlivce?
Všechny politické strany se vyjadřovaly pro odsun nádraží, přestože studie dokázala, že je to nevýhodné. To si nedokáži vysvětlit jinak, než že je zřejmě třeba prostavět co nejvíce peněz a strany doufají, že malý odlesk těchto peněz dopadne i na ně.

Stále zmiňujete klíčové dopravní stavby, především přesun hlavního vlakového nádraží. Byly rozdílné názory na tyto projekty v koalici velký problém?
Když jsme dávali koalici dohromady, věděli jsme, že rozdíly mezi námi jsou v tomto nepřekročitelné. Vzali jsme to jako fakt, se kterým budeme muset žít. Na druhou stranu jsme se alespoň domluvili na tom, že koalice nechala udělat analýzu obou variant přestavby nádraží. Dosáhli jsme i toho, že předseda komise dopravy Josef Veselý vypracoval návrh řešení pomocí příměstské dráhy. Ta by eliminovala část negativních efektů s přesunem nádraží spojených. Návrhy pak v koalici ztroskotaly na tom, že větší strany nechtěly přistoupit na argumenty menších a oslabit tak svoji pozici před voliči.

V minulosti jste kritizoval to, že Brno platí hokejové Kometě deset milionů korun za propagaci města. Po letošním odsouhlasení této nepřímé podpory jste se neozýval. Změnil jste názor?
Toto rozhodnutí mělo vždy velkou podporu. Já jsem si neodpustil ironické poznámky na zasedáních rady. Například nemohu uvěřit představě, že hokejové publikum neví, odkud klub je. Jiné organizace musí za užívání loga města naopak žádat radu o povolení. Podle mne je to obcházení zákona a zakázaná veřejná podpora soukromé společnosti v rozporu s našimi i evropskými zákony. Nepodporujeme klub, který vychovává mládež, ale společnost podnikající v zábavním průmyslu s najatými gladiátory. Ale je na jiných, aby to posoudili. Měl by konat úřad pro ochranu hospodářské soutěže.

Jak má Brno sport podporovat?
Primárně zpřístupňováním sportovišť pro mládež. To lidem přinese možnosti sportovního vyžití. Bohužel v Brně zuří konkurenční boj mezi komerčními společnostmi. Byl znát třeba při vytlačení družstev hokejové Techniky do Rosic, když zapůsobil vliv Komety. Zastupitelé bohužel rádi dají na viditelné úspěchy před masou diváků. Rozdrobení peněz do míst, kde je to skutečně potřebné, není bohužel tak viditelné.

Autor: Petr Jeřábek

ANKETA

Pomohl Zlatuška v boji proti korupci?

Ano

16 %

Ne

84 %

Hlasovalo: 97     Anketa byla ukončena

30.10.2010 VSTUP DO DISKUSE 8
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Nové kanceláře pro tisíc lidí otevřeli ve Slatině. Investor už plánuje další

Brno – Další kancelářský komplex se otevřel ve čtvrtek firmám i živnostníkům v Brně. Zájemci jej najdou v městské části Slatina kousek od brněnského letiště. Nové kanceláře ve městě rostou díky nízkým nájmům.

AKTUALIZOVÁNO

Zbrojovka po podzimu pouští Lacka či Vávru, přichází rychlonohý Nigerijec

Brno – Nechtějí navázat na bídný podzim. Nejvyšší představitelé brněnské Zbrojovky po skončení podzimní části první fotbalové ligy intenzivně pracují na obměně kádru. V pátek se čtveřice stávajících hráčů dozvěděla, že s nimi klub už dál nepočítá.

AKTUALIZOVÁNO

Nehoda u Lomničky: Držte se! vzkázali spolužáci. Dívka je stále ve vážném stavu

Lomnička – Nezletilá dívka, která si vážně poranila hlavu při čtvrteční dopravní nehodě u Lomničky na Brněnsku, je nadále ve vážném stavu. „Není už bezprostředně v ohrožení života, ale její stav je pořád vážný. Má poraněnou hlavu a je na umělé plicní ventilaci," uvedl mluvčí Fakultní nemocnice Brno Pavel Žára. Dívka leží na oddělení ARO v Dětské nemocnice v Brně. Při havárii se zranilo celkem pět mladých lidí.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies