VYBERTE SI REGION

10 vteřin za 5 měsíců vyneslo evropský bronz

Znojmo, Brno /KDYŽ TADY ZÁŘILA/ - Bývalá znojemská plavkyně Pavla Šmídová-Chrástová se díky rapidnímu zlepšení radovala z medaile na mistrovství Evropy v roce 1996.

21.9.2013
SDÍLEJ:

Ještě před dovršením plnoletosti se plavkyně Pavla Chrástová postavila na start olympijského závodu.Foto: archiv Pavly Šmídové-Chrástové

Ještě nedovršila ani plnoletost a už z ní byla česká olympionička. Znojemská plavkyně Pavla Šmídová-Chrástová se na olympijské klání v americké Atlantě v roce 1996 probojovala v pouhých sedmnácti letech. „Když se nyní dívám v televizi na olympiádu, mívám husí kůži. Teprve teď doceňuji, čeho jsem ve sportu dosáhla a nikdy jsem nezalitovala, že jsem ho dělala," vzpomíná čtyřiatřicetiletá bývalá plavkyně.

V Atlantě obsadila ve svém oblíbeném závodě na 400 metrů polohově šestnáctou příčku. „Musela jsem splnit přísný limit, abych se na olym-piádu vůbec dostala. A to znamenalo zaplavat svůj nejlepší čas v kariéře. Obrážela jsem jeden závod za druhým, což bylo hodně vysilující, ale nakonec se to podařilo. Olym-piáda pak byla spíš odměna," poukazuje na obtížnou kvalifikaci.

Z dějiště letní olympiády si ale přivezla i nepříjemné zážitky. „Jeli jsme nakupovat, ale zůstali jsme viset v metru. Zase tam někdo nahlásil bombu," připomíná teroristické útoky, kterým bylo americké město vystaveno.

Až nyní jí ale dochází, jaké nebezpečí jí i ostatním sportovcům hrozilo. „Dvě bomby tehdy vybuchly, ale my jsme byli tehdy mladí a možné následky jsme si neuvědomovali," povídá.

Vzhledem k jejímu útlému věku s ní v olympijském závodě cloumala nervozita. „Tribuny mi přišly strašně obrovské, lidé mi připadali jako tečky. Dodnes si pamatuji, jak jsem stála na startu a byla nervózní," vybavuje si.

Ačkoli cenný kov si domů do Znojma nepřivezla, společnost jí v dalším životě dělal aspoň plyšový maskot Izzy. „Teď si s ním hraje pětiletá dcera," usmívá se.

Přestože Atlanta pro ni v kariéře zůstala jedinou olympijskou zastávkou, účastí si splnila sen. „Po olympiádě jsem toužila, i když na úplném začátku jsem na ni ani nepomyslela. Hnalo mě dopředu, že jsem vždycky chtěla být ve všem první a něčeho dosáhnout," vysvětluje svoji motivaci.

Plavkyně Pavla Chrástová.Pavla Šmídová- ChrástováNarozena: 14. března 1979 ve Znojmě (34 let)
Sport: plavání
Hlavní disciplína: 400 m polohový závod
Úspěchy: 3. místo na ME v Rostocku (1996), 16. místo na OH v Atlantě (1996), juniorská mistryně Evropy (1996), 9. místo na MS v Göteborgu (1997)
Zajímavost: splnila také plavecký limit pro olympijské hry ve španělské Barceloně v roce 1992, ale vzhledem k nízkému věku se jich nezúčastnila

Medailové Německo

Na stupně vítězů ovšem jihomoravská plavkyně vystoupala ještě v témže roce. V prosinci na mistrovství Evropy získala bronzovou medaili. Čas z olympiády přitom vylepšila o bezmála deset vteřin. „Náš trenér už s medailí tak trochu počítal, protože sledoval aktuální tabulky a měl přehled o časech ostatních plavců. Pro mě bylo třetí místo příjemné a nečekané, nikde jsem totiž neprohlašovala, že si jedu pro medaili," povídá o šampionátu v německém Rostocku.

Ziskem bronzu potvrdila naděje, které do ní české plavání vkládalo. Už ve čtrnácti letech se totiž stala juniorskou mistryní Evropy. „Tehdy to byl obrovský výsledkový skok, v mladém věku jsem najednou byla v úplné špičce," říká o triumfu.

O rok později brala na juniorském šampionátu stříbro. „Něco vyhrát je příjemné a překvapivé, ale obhajoba pro mě byla náročnější a kvůli očekáváním do jisté míry i vysilující," připouští.

Úspěchy pro talentovanou závodnici přišly náhle. „Ani jsem nestačila rozmýšlet, zda se vlastně chci plavání vrcholově věnovat. Tréninky byly časově náročné, ale já jsem byla do plavání blázen. Měla jsem klapky na uších, školu jsem chtěla jen nějak zvládnout," popisuje.

Na každodenní dril nyní vzpomíná v úsměvem. „Nenáviděla jsem vstávat v šest ráno a ještě lézt do studené vody," směje se.

Vážnější situaci řešila až po dokončení střední školy. Lákalo ji totiž pokračování ve studiu a úspěšně složila zkoušky na Fakultu tělesné výchovy a sportu na Karlově univerzitě. „Chtěla jsem pracovat s dětmi. Buď učit, nebo se věnovat trenéřině, ale po roce na vysoké škole jsem zase dala přednost plavání," popisuje rozhodování.

Plavkyně Pavla Chrástová.Konec na vrcholu

Vody evropských i světových bazénů ovšem čeřila jen do svých dvaadvaceti let. „Teď se hranice plavců posunují a vydrží delší dobu, ale tehdy končily holky v tomhle věku," porovnává.

Začala jí také docházet motivace, která ji o několik let dřív dotlačila až na olympiádu. „Když jsem začala sbírat dvanáctá a třináctá místa, už mě závody přestávaly bavit," neskrývá.

Rozlučku s kariérou si naplánovala na mistrovství Evropy ve Valencii v roce 2000. A povedla se jí dokonale. Obsadila slušnou pátou příčku a za bronzovým časem z Rostocku zaostala o méně než dvě vteřiny. „Chtěla jsem končit dobrým umístěním, rozhodně ne třeba dvacátá. Nehodlala jsem být stará bába, která se hrabe ve vodě a drží se v ní zuby nehty," komentuje poslední závod ve Španělsku, kde skončila těsně před boskovickou Yvettou Hlaváčovou.

Dobrý výsledek ji ale přece jen trochu zviklal. „Byla jsem rozhodnutá, ale je pravda, že jsem si po závodě říkala, jestli má cenu končit," usmívá se.

Když definitivně odložila plavky do skříně, vrhla se na podnikání. Stále v ní ale přetrvávala touha navázat na přerušené studium. „Chtěla jsem pracovat s mládeží, ale nevyšlo to," vzpomíná na období přibližně před deseti lety.

Na vysněnou práci si musela ještě počkat. „Teď konečně učím ve sportovní školce a moc mě to baví. Všechno přišlo samo. Učíme děti plavat, odpoledne ještě máme hodiny s bývalým trenérem Bergerem," vypočítává současné aktivity.

Plavání ji tak provází v životě i nadále. „Naučilo mě bojovnosti. Jdu si za svým cílem, i když to někdy trvá. Ale docela se mi daří jich dosáhnout. Získala jsem i sportovní nadhled při výchově dětí," nachází pozitiva své sportovní kariéry.

Autor: Martin Vymyslický

21.9.2013 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

Knihkupectví Ryšavý v centru města končí. Může za to vysoký nájem

Brno – Po čtvrt století mizí z brněnského náměstí Svobody poslední rodinné knihkupectví v centru města – knihkupectví Ryšavý. Podle majitele za to může vysoký nájem. Lidé v budově naposled nakoupí knihy o Štědrém dni.

Vyrůstá u homosexuálů. Šestiletá Agnes má místo nefunkční rodiny dva tatínky

Brno – Zatím co poslanci řeší, jak co nejlépe právně uchopit problém adopcí dětí homosexuálními páry, asi tisíc dětí v České republice už u partnerů stejného pohlaví vyrůstá. V jedné takové rodině žije i šestiletá Agnes se dvěma tatínky, Martinem a Filipem, kteří jsou registrovanými partnery necelé tři roky.

Nové kanceláře pro tisíc lidí otevřeli ve Slatině. Investor už plánuje další

Brno – Další kancelářský komplex se otevřel ve čtvrtek firmám i živnostníkům v Brně. Zájemci jej najdou v městské části Slatina kousek od brněnského letiště. Nové kanceláře ve městě rostou díky nízkým nájmům.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies