VYBERTE SI REGION

Alois Král našel perlu: Demänovskou jeskyni

Tišnov /JIHOMORAVANÉ, KTEŘÍ DOBYLI SVĚT/ - Z upravených síní Demänovské jeskyně svobody vychází v neděli 10. srpna 1924 první návštěvníci. Jsou hluboce pohnuti dojmy z krás jeskyně, na něž se nezapomíná. Průvodcům tento den pomáhá nenápadný člověk, obecenstvu trpělivě znovu a znovu ukazuje výzdobu jeskyně.

1.9.2010
SDÍLEJ:

Speleolog Alois král při psaní dopisu.Foto: archiv Podhoráckého muzea v Předklášteří

Další díly seriálu Jihomoravané, kteří dobyli svět naleznete ZDE

Jakoby v oněch krásných síních, jež objevil, byl jen obyčejným zaměstnancem. Tak popisuje spisovatel Rudolf Těsnohlídek úspěch a první ocenění namáhavé práce objevitele Demänovské jeskyně svobody Aloise Krále.

Rodáka ze Senetářova na Blanensku, který později žil a zemřel v Tišnově na Brněnsku, představuje další díl seriálu Deníku Rovnost Jihomoravané, kteří dobyli svět.

Alois Král se narodil 30. července 1877. Po ukončení studií na Učitelském ústavu v Brně začal vyučovat ve Strání na moravskoslovenském pomezí a později v Uherském Brodě. „Na přání svého přítele Leoše Janáčka tam nejen učil, ale také sbíral málo známé slovácké písně,“ připomněl Králův pobyt na Slovácku historik místního muzea Václav Dolina.

Králova cesta ke speleologii vedla přes Karla Absolona. V roce 1904 s ním projel jeskyně na Balkáně a o devět let později se zastavil také na Slovensku v Demänovské dolině. „Když se při studiu literatury dočetl, že v Nízkých Tatrách na Slovensku je rozsáhlý krasový masiv, rozjel se tam. Jeho pozornost upoutala krasová řeka protékající Demänovskou dolinou. Za hodně deštivého počasí se tehdy v horní části doliny propadala do podzemí a po průtoku vápencovým masivem z něj mohutným proudem vytékala. Král byl hned přesvědčený, že v podzemí se nacházejí rozsáhlé jeskynní prostory,“ vzpomíná na objevitele Demänovské jeskyně svobody speleolog Vojtěch Novotný.

Král měl dva syny, Zdeňka a Jaroslava. Druhý jmenovaný v roce 1994 popsal v časopise Tišnovsko otcovu první průzkumnou cestu do Demänovské jeskyně. Byl totiž účastníkem jeho vstupu do jeskynního prostoru a chtěl uvést na pravou míru informace, které otcovi prvenství o vstupu a objevení jeskyně upíraly.

V roce 1913 se Král rozhodl prověřit ponor řeky Lúčanky v Demänovské dolině. Od nadšeného milovníka Tater a autora v té době jedinečné příručky Sprievodca po Vysokých Tatrách Miloše Jánošky si vypůjčil horolezecké lano. „Pěšky do Demänovské doliny se otec se mnou vydal ráno 3. srpna 1913. K prohlídce už objevené Ledové jeskyně si najal syna místního hajného Adama Mišuru, který nás pak doprovázel i dál,“ vzpomíná v článku Jaroslav Král.

Řečiště Lúčanky bylo vyschlé a zanesené náplavou. „Po delší době se nám podařilo uvolnit úzký otvor. Otec mi předal hodinky a peněženku. Vybavený karbidovou lampou se na laně spustil do ponoru. Z jeho dna vedla do vápencového masivu úzká chodba, kterou se otec začal plazit. Volal na nás, že obtížně postupuje a po chvíli jsme ho přestali slyšet. Bylo mně v mých deseti letech do pláče. Mišura do ponoru za otcem nevystoupil, měl jen svíčku,“ líčí první sestup svého otce syn Jaroslav.

Král se ten den proplazil do prostorné chodby k podzemnímu toku ponorné řeky. Nazítří se na místo s Mišurou vrátil a na pomoc si přizval ještě dva skauty, kteří poblíž tábořili. Všichni podzemím postoupili až do takzvaného Velkého dómu. Komisionální ohledání objevených jeskyní se uskutečnilo o čtyři dny později.

Senetářovský rodák ocenil a popsal ve svých publikacích Mišurovu fyzickou pomoc při odklízení náplavy a proniknutí do ponoru. Kladně také zhodnotil ochotu a pomoc skautů Oty Hrabala a Jarmily Vránové, kteří mu poskytli doprovod do podzemí následující den. „Jiný podíl na objevení jeskyně tito tři lidé nemají. Přestože se v šedesátých letech objevilo mnoho článků o tom, jak skauti a Mišura pomohli dezorientovanému Královi zpět na povrch,“ upozorňuje speleolog Novotný. Objevný vstup do jeskyně je nyní opět zaplavený vodou.

Po objevu jeskyní se Král přestěhoval i s rodinou z Uherského Brodu do Liptovského Mikuláše. Během deseti let, než dělníci postavili silnici z Liptovského Mikuláše do Demänovské doliny, došel k jeskyním pěšky více než šestsetkrát. „Chtěl jeskyni, kterou později nazvali Demänovská jeskyně svobody, ukázat lidem, ale současně ji ochránit před zničením,“ připomíná Novotný.

V tomto úsilí mu hodně pomohl článek spisovatele a novináře Rudolfa Těsnohlídka v Lidových novinách. Nebýt Těsnohlídka, skončil by možná dopis, kterým Král popisuje objev a krásy jeskyní v Demänovské dolině na Slovensku, v redakčním koši. Spisovatel, který napsal knihu Demänová, se osobně účastnil průzkumných a mnohdy nebezpečných výprav do podzemí. V jeskyni je proto i romantické místo nazvané Těsnohlídkovo jezírko.

Po překonání značných obtíží se Královi brzy podařilo jeskyni zpřístupnit. V roce 1923 tam dělníci nainstalovali elektrické osvětlení a část jeskyně od Mramorového řečiště přes Velký dóm až po Zlaté jezírko uviděli první návštěvníci o rok později. Jeskyně se skládá z dómů, síní a chodeb, vytvořených v šesti jeskynních úrovních.

Prostory jsou vyzdobené živými krápníkovými útvary, zabarvenými sloučeninami železa a manganu do žluta až červena. Raritou Jeskyně svobody jsou jinovatkové stalaktity v Klenotnici a jeskynní perly – kuličky podobné hrachu – na dně jezírka ve Velkém dómu. Nalezly se tam kosti jeskynního medvěda, v hliněných jezírkách na březích podzemní Demänovky žije jeskynní rak tatranský.

Archiv patří městu

Král se aktivně podílel i na výzkumu jeskyní v Jánské dolině na Slovensku. „Udělal mnohé pro praktickou ochranu krásy a propagaci speleologie. Od roku 1923 až do roku 1930 neúnavně přednášel a promítal obrázky z Demänovské doliny po celém Československu,“ dodává Novotný. V roce 1932 odešel ze Slovenska do Tišnova, kde 27. února 1972 zemřel.

Svůj archiv odkázal Král Tišnovu, teď je uložený v Podhoráckém muzeu v Předklášteří u Tišnova. „Pozůstalost je rozsáhlá. Jsou v ní osobní dopisy, knihy, fotografie, negativy i mineralogické a paleontologické úlomky hornin. Je z ní jasné, že mezi jeho přátele patřily osobnosti jako Těsnohlídek, Janáček nebo Absolon,“ probírá se dopisy ředitel muzea Josef Zacpal.

Král zemřel v pětadevadesáti letech.V Tišnově, kam odešel na penzi, prožil čtyřicet let. Město mu při příležitosti devadesátých narozenin udělilo čestné občanství. Královo jméno nese bohatě vyzdobené poschodí v Demänovské jeskyni svobody – Králova galerie i jeskyně objevená v roce 1972 v Tišnově v kopci Květnice.

Správce Demänovských jeskyní Dušan Mičuch o jeskyni svobody říká:

Očaruje návštěvníky barvami

Liptovský Mikuláš /ROZHOVOR/ - V šedomodrých vápencích z období druhohor se v šesti poschodích Demänovské doliny na severní straně slovenských Nízkých Tater vytvořila Demänovská jeskyně svobody. „Je nejkrásnější ze soustavy Demänovských jeskyní a patří mezi dominanty tohoto nejdelšího jeskynního systému na Slovensku,“ tvrdí její správce Dušan Mičuch.


Čím vším Demänovské jeskyně lákají návštěvníky?
Nejen lákají. Demänovská jeskyně svobody mnoho návštěvníků přímo očaruje. Sintrová výplň má totiž rozličné barvy, tajuplně působí podzemní tok řeky Demänovky a je plná čarokrásných jezírek.

Co jsou to sintrové výplně?
Sintr je silně porézní bělavá hornina, která vzniká vysrážením uhličitanu vápenatého z roztoků obsahujících rozpuštěný vápenec. K jeho tvorbě dochází na stropech, stěnách a podlahách jeskyní při vypařování vody. Sintrové jeskynní tvary mají mnoho forem. Brčka, stalaktity, stalagmity, stalagnáty, kůry a povlaky, sintrové záclony nebo sintrové vodopády.

Jak dlouhá jeskyně je?
Tradiční okruh měří 1 150 metrů a má převýšení 86 metrů. Na trase je 913 schodů. Velký okruh, který jsme po rekonstrukci otevřeli letos v červnu, je dlouhý 2150 metrů, má stejné převýšení a 1118 schodů. Prohlídka trvá šedesát minut, u velkého okruhu sto minut.

Je v jeskyni zima?
Spíš chladno. Šest až sedm stupňů Celsia.

Připomínáte, že jeskyni objevil jihomoravský rodák Alois Král?
K výkladu patří i zmínka o objeviteli jeskyně, po kterém je také pojmenovaná jedna z nejkrásnějších a nejpestřejších částí jeskyně – Králova galerie. To, že Král pochází z jihu Moravy a zemřel poblíž Brna, je pro mě novinkou.

Královu jeskyni objevil pes Luxík

Tišnov - Na obhlídku lesa na severovýchodním svahu kopce Květnice nad Tišnovem na Brněnsku se 28. května 1972 vydal myslivec Jaroslav Bárta se psem Luxíkem. Foxteriér se náhle vydal po stopě jezevce a zmizel pod zemí v jeho noře. Protože se zvíře nevracelo, přivolal myslivec pomoc a pokusil se psa vyhrabat.

„Vyprošťovací akce se tehdy zdařila, zraněný Luxík se dostal ven a před jeho zachránci se objevil rozsáhlý komplex podzemních prostor,“ připomíná historku o objevení jeskyně ve svahu Květnice, která už desetiletí koluje Tišnovem, starosta František Svoboda.

Jeskyně dostala jméno po objeviteli Demänovské jeskyně svobody Aloisu Královi, který nějaký čas učil na gymnáziu v Tišnově a tři měsíce před záchrannou akcí psa Luxíka v Tišnově zemřel.

Měří asi kilometr

Po nečekaném objevu začaly práce na prozkoumání krasem vyzdobených chodeb. Králova jeskyně postupně vydávala tajemství a díky nově vytvořené štole byla v roce 1976 částečně zpřístupněna i lidem.

„Jeskyně představuje členitý, dvoupatrový systém dómů, síní, chodeb, propástek a komínů. Po zmapování měřila její známá část kolem tří set padesáti metrů. Před dvěma lety byly objeveny další prostory jeskyně, nyní je délka jeskyně odhadována na kilometr,“ říká speleolog Drahoš Šikola.

Horní patro Královy jeskyně má bohatší krápníkovou výzdobu s krápníky různé délky a síly, a propastmi. Spodní části jsou na výzdobu chudší, sintrové povlaky a vodopády však mohutnější.

Králova jeskyně je zajímavá i pro mineralogy. „Vyskytují se tam vypreparované barytové žíly s tabulkovými krystaly barytu o velikosti až čtyři centimetry,“ dodává Šikola. Jeskyně je příležitostně přístupná zájemcům. Pravidelně je pak otevřená v době konání tišnovské jarní mezinárodní mineralogické burzy.

Vážení čtenáři, seriál Jihomoravané, kteří dobyli svět najdete také v tištěné podobě každé pondělí v Brněnském deníku Rovnost

Autor: Gabriela Peringerová

1.9.2010 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

OBRAZEM: Mikuláš rozdával dobroty odvážným dětem na náměstí Svobody

Brno – Děti v centru Brna po roce opět přivítaly Mikuláše spolu s jejich pomocníky anděly a čerty, kteří dorazili na náměstí Svobody v pondělí krátce po setmění. „Akce začala na Zelném trhu, kde byl velký sraz Mikulášů. Odtud se spolu vydali na náměstí Svobody, kde farář Tomáš Koumal dětem vysvětlil třeba to, proč si svatého Mikuláše připomínáme," řekla mluvčí brněnského turistického informačního centra Gabriela Peringerová.

Na Orlí v nákupní galerii vyrostl Strom splněných přání

Brno – Malá Rozálie z Domova svaté Markéty pro matky a děti v tísni si přeje letos k Vánocům mluvícího medvídka. Splnit přání jí a dalším třiašedesáti dětem z tohoto domova mohou zájemci prostřednictvím Stromu splněných přání v Obchodní Galerii Orlí. „Lidé, kteří přicházejí do galerie, mohou přáníčko ze stromu vzít a zakoupit na jeho základě dárky dětem z rodin, které si je nemohou dovolit. Dárky pak přinesou zpět pod stromeček," uvedla vedoucí domova Monika Žewucká.

Sjezdovka u přehrady: pozemek stále chybí

Brno - Lyžařská sjezdovka snadno dostupná z Brna a sportovní vyžití pro děti a mládež versus snaha zachovat lesní porost v už tak přetížené rekreační oblasti v době boje se suchem. Podnikatel Pavel Trčala plánující vybudovat lyžařský areál na kopci Chochola nad Roklí u Brněnské přehrady a majitel pozemku Lesy České republiky ani více než rok od představení záměru nenašli společnou řeč. Brňané se tak sjezdovky u přehrady zatím nedočkají. Trčala se snaží získat podporu Brna i kraje.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies