VYBERTE SI REGION

Apoštol Vídně a Varšavy pochází ze Znojemska

Jižní Morava /JIHOMORAVANÉ, KTEءI Jediným světcem původem ze Znojemska je Klement Maria Hofbauer. Prostý kněz se stal uznávanou autoritou umělců, učenců i šlechty.

28.6.2010
SDÍLEJ:

Jediným světcem původem ze Znojemska je Klement Maria Hofbauer. Foto: archiv

Další díly seriálu Jihomoravané, kteří dobyli svět naleznete ZDE

Apoštol Varšavy a Vídně, anděl útěchy nebo patron pekařů. To jsou jen tři z mnoha přízvisek Klementa Marii Hofbauera nebo také Jana Evangelisty Dvořáka. S jeho jménem jsou úzce spojena tři evropská města – Řím, Varšava a Vídeň. Tento světec se ovšem narodil na jižní Moravě v Tasovicích na Znojemsku a pocházel ze smíšeného česko-německého manželství. Šiřitele víry takzvaných redemptoristů – kongregace Nejsvětějšího Vykupitele – představuje další díl seriálu Deníku Rovnost Jihomoravané, kteří dobyli svět.

Klement Maria Hofbauer se narodil v Tasovicích na Znojemsku 26. prosince 1751 jako deváté z dvanácti dětí. Podle tehdejšího zvyku dostal jméno podle světce, jehož svátek připadal na následující den – Jan Evangelista. Jméno Klement dostal po mučednickém papeži.

Do matriky byl zapsán jako Hofbauer, což je přímý překlad otcova jména – Dvořák. Státní příslušností byl Hofbauer Rakušan, národností Moravan. V Tasovicích chodil do školy a ministroval tam v kostelíku. Když mu bylo sedm let, zemřel mu otec. Základem matčiny výchovy, která pak po manželovi sama vedla řeznickou živnost, byla hluboká víra v Boha, sobotní půst a důraz na charitu. „Jan byl již od útlého věku veden k tomu, aby dával sloužit mše za potřeby druhých,“ upozornila historička Blanka Jeřábková.

V šestnácti letech odešel Klement do tříletého učení u pekařského mistra ve Znojmě. Přestože vše zvládal a byl oblíbený, učení nedokončil. „Chtěl být knězem, ale na studie neměla matka peníze. Přesto vystudoval ve Vídni teologii a v Římě vstoupil do řádu redemptoristů,“ připomněl historik Václav Lukšík.

Do Říma podnikl Hofbauer cestu několikrát ještě před vstupem do řádu. Nabídl své služby také premonstrátskému klášteru v Louce u Znojma. Zvolil si ale život eremity - samotářského poustevníka a poutníka. První poustevnu si postavil s pomocí bratra Heřmana na zděděném pozemku v údolí řeky Dyje v blízkosti rakouského poutního místa Pülzerwald.

Církvi nepřátelská vláda tehdejšího Rakouska však nebyla klášterům a eremitům příznivě nakloněna. „V roce 1782 bylo poustevnictví patentem Josefa II. zcela zakázáno,“ připomněl Lukšík. Mnozí proto hledali útočiště v Římě nebo v jiných církevních státech. Hofbauera pozdější papež Pius VII. uznal poustevníkem a odevzdal mu do opatrování opuštěné mariánské poutní místo v italském Quintiliolo. Tam Hofbauer také obdržel jméno mučednického papeže svatého Klementa.

Učitel chudých

Při poutích se v Římě dostal do kostela svatého Juliána a k redemptoristům, do jejichž řádu s nadšením v roce 1785 jako první cizinec vstoupil. Z úcty k zakladateli řádu – Alfonsi Maria Liguorimu – přijal Klement Hofbauer ještě druhé jméno – Maria.

Po složení slibu a vysvěcení na kněze se pokusil v josefínském Rakousku zavést řád redemptoristů. Neúspěšně. Nakonec mu bratrstvo svatého Bruna přidělilo zpustlý kostel svatého Benna ve Varšavě. Tam Hofbauer působil dvacet let. „Začátky byly těžké, chybělo mu téměř vše. Založil s velkými potížemi školu pro chudé, kde brzy vyučoval tři sta padesát chlapců. Pro nadanější pak zřídil školu latinskou a zanedlouho k nim připojil i dívčí školu,“ uvedl Jaroslav Pavlíček, který sepsal Hofbauerův životopis.

Podle něj Hofbauer pro své malé svěřence chodil žebrat a jednoho dne zažil příhodu, která o jeho povaze vypovídá vše. „Když se na jednoho muže obrátil s prosbou o almužnu, plivl mu ten člověk do obličeje. „To bylo pro mě. A nyní mi prosím dejte něco pro mé chudé děti, řekl na to Hofbauer. Zahanbený muž mu beze slova vyplatil velkou částku,“ popsal Pavlíček.

Uznávaný ve Vídni

Malý kostel svatého Benna se posléze stal náboženským střediskem nejen pro německé katolíky ve Varšavě, ale pro celé město. Hofbauer zavedl nepřetržité misie, v neděli začínaly bohoslužby už v pět hodin ráno. Kde bylo třeba, nasadil laické apoštoly. Potom byl Hofbauer jmenován generálním vikářem řádu pro země na sever od Alp. S posláním zakládat pobočky, kláštery, jezdil do Německa, Švýcarska i Francie. Zpočátku měl úspěch, ale období Velké francouzské revoluce a napoleonských tažení přinesly nepřátelství vůči církvi a josefínské reformy snahu o zestátnění církve.

Klementu Hofbauerovi bylo sedmapadesát let, když bylo jeho velké dílo – instituce svatého Bennona ve Varšavě – zničeno. „V roce 1808 zrušil klášter svatého Benna Napoleon a řeholníky nechal pozatýkat,“ připomněl Pavlíček. Kongregace redemptoristů byla severně od Alp zcela rozpuštěna a zrušena.

Hofbauer se poté vydal do Vídně, kde zůstal až do smrti. Získal sice jen skromné místo zpovědníka uršulinek a správce kůru, ale vídeňská léta byla v jeho životě nejvýznamnější. Působil především ve zpovědnici a na kazatelně. „Nebyl rozený řečník, přesto se před kazatelnou tísnili lidé prostí i vzdělaní. Nalézali v jeho slovech to, co u osvícenských farářů marně hledali. Pevnou víru,“ vysvětlil historik Lukšík.

Prostý kněz se stal středem kruhu významných umělců, spisovatelů, učenců. Přitom stále myslel na své chudé a nemocné. Chodil za nimi do domů a pomáhal jim. S úctou ho mezi sebe zvala i šlechta. Stal se poradcem bavorského korunního prince Ludvíka a měl nepřímo vliv na jednání Vídeňského kongresu (1815).

Podepsání dekretu o připuštění redemptoristů do Rakouska a jejich příchodu do Vídně se už Hofbauer nedožil. „Zemřel pět týdnů před podepsáním. Avšak zažil radost nad naplněním celoživotního úsilí, protože už věděl, že se mu podařilo jejich věc probojovat,“ dodala Jeřábková. Klement Maria Hofbauer byl mužem víry, ale i humoru. Jeho vtip byl svérázný, jemně sarkastický až šokující. Obzvlášť rád zesměšňoval lidskou marnivost. Měl zvláštní dar obracet umírající k Bohu. Nenáviděl nepoctivost a podvody.

Pouť a kostel

Miloval apoštolskou horlivost spojenou s láskou k modlitbě, obětavou službu druhým a radostnou mysl. „Raději chci slyšet zpověď celého regimentu vojáků než deseti vlažných řeholnic,“ uvedl jeho slova v životopisu Pavlíček.

Už deset let se scházejí věřící v Hofbauerových rodných Tasovicích na pekařské pouti. Organizátoři tam nabízejí symbolické pohoštění – chléb se sklenkou vína. „Výrobky přivážejí i polští pekaři, kteří ctí svatého Klementa jako svého patrona,“ uvedl starosta Tasovic Josef Sabáček. Potvrdil také, že povědomí o Tasovicích jako Hofbauerově rodné obci stoupá. „Zájezdy se u nás zastavují snad každý týden. O redemptoristech je slyšet, máme u nás i svatoklementskou stezku,“ dodal Sabáček.

V místech světcova rodného domu v Tasovicích postavili počátkem dvacátého století kostel svatého Klementa Hofbauera. Vitráže oken zobrazují výjevy ze života svatého Klementa a vyrobila je brněnská dílna Kunisch a Smrž. Oltář z mramoru pochází z Rakouska.

Klement Maria Hofbauer byl svatořečen papežem Piem X. v roce 1909. Jeho svátek se slaví ve světě 15. března, v České republice 20. května. Hofbauer zemřel 15. března 1820. Pochovaný je v kostele Panny Marie ve Vídni.

GABRIELA PERINGEROVÁ

Nejvyšší představený redemptoristů Stanislav Přibyl o poslání kongregace říká: Hlásali jsme evangelium chudým

Brno /ROZHOVOR/ – Poslání příslušníků kongregace Nejsvětějšího Vykupitele je možné představit slovy jejího zakladatele, Alfonse de Liguoriho: „Poslal mě hlásat evangelium chudým.“ Podle provinciála, tedy nejvyššího představeného redemptoristů Stanislava Přibyla, má vést k mravní podpoře a duchovnímu vedení nejopuštěnějších sociálních skupin.

Komu tedy dnes redemptoristé pomáhají?
Kromě zakládání lidových misií, které zůstávají na prvním místě naší činnosti, se zabýváme speciální pastorací v nemocnicích nebo při pomoci drogově závislým.

Proč byla kongregace založena?
Kongregace vznikla jako odezva na potřebu rozšíření činnosti kněží do opuštěných horských vesniček v okolí Neapole. Hlavním pastoračním prostředkem se staly lidové misie.

Patří k nejznámějším duchovním kongregace Klement Hofbauer?
Ano a ještě jedna osobnost původem z Čech, biskup v USA Jan Nepomuk Neumann.

Jaké zásluhy připisuje kongregace Hofbauerovi?
Redemptoristé se zásluhou dvou Čechů mluvících německy, Klementa Marii Hofbauera a Tadeáše Hýbla, dostali v roce 1787 za Alpy. Ve Varšavě založili první kláštery a pak se vrátili zpátky do Vídně. Byla to obtížná doba napoleonských válek a Vídeňského kongresu. Po smrti Hofbauera v roce 1820 získali redemptoristé první klášter ve Vídni a odtud se začali šířit do celého světa.

Kde všude dnes redemptoristy najdeme?
Dnes je nás přes sedm tisíc a působíme snad kromě Antarktidy všude. Nejvíc spolubratří je v Polsku, pak ve Vietnamu, hodně jich je v Jižní Americe, rovněž jsou na Haiti. Tam se naštěstí při zemětřesení žádnému nic nestalo, působí totiž na venkově.

GABRIELA PERINGEROVÁ
Hofbauer je v Louckém klášteře

Znojmo – Ve Znojmě připomíná sv. Klementa Mariu Hofbauera už jen pamětní deska na domě na Václavském náměstí číslo 3. Hofbauer se tam před dvěma a půl stoletími učil pekařem. Před pěti lety slavnostně otevřená expozice se však kvůli změně vlastníků z domu tiše vytratila. K vidění je nyní v Louckém klášteře u Znojma.

„Výstavu jsme slavnostně otevřeli patnáctého března 2006. V domě vydržela tři roky. Zajímali se o ni hlavně Poláci a Rakušané, protože Hofbauer působil ve Varšavě a ve Vídni. Před dvěma lety ale majitelé dům prodali a expozice v něm dál zůstat nemohla,“ vysvětlila přesun autorka výstavy Květoslava Poláková.

Pro Hofbauerovo muzeum shromáždila mimo jiné i dokumenty z jeho působišť v Polsku a Rakousku. „Byla to velmi náročná práce. Hofbauer je významná, mezinárodně uznávaná osobnost. Proto jsem hledala možnost, kde může expozice zůstat. Už asi dva roky je k vidění v Louce,“ dodala Poláková.

Pamětní výstava

Stejnou výstavu v současnosti najdou návštěvníci také v Hofbauerově rodišti v Tasovicích. Hofbauerovo muzeum v Louckém klášteře je přístupné při prohlídkách kláštera. „Svým dílem přispívá k většímu zájmu o klášter. Hofbauer tam pobýval, proto se tam taková výstava hodí,“ uvedl Pavel Vajčner, který má část Louckého kláštera pronajatou.

Osobnost jediného světce původem ze Znojemska připomíná i socha na nádvoří kláštera a svatoklementská stezka. „My také už asi šest let vyrábíme známkové víno Sankt Clemens,“ sdělil Vajčner, který je zároveň ředitelem šatovského Znovínu.

S případným novým vlastníkem domu na Václavském náměstí chce znojemská radnice jednat. „Pokud vím, dům je na prodej. Je to unikátní prostor a na nově upravené Václavské náměstí by přivedl víc lidí,“ uvedl radní Oto Mašek.

GABRIELA PERINGEROVÁ, MARTIN MOŠTĚK
Vážení čtenáři, seriál Jihomoravané, kteří dobyli svět najdete také v tištěné podobě každé pondělí v Brněnském deníku Rovnost

Autor: Gabriela Peringerová

28.6.2010 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

Novoroční ohňostroj nad hradem Brňané neuvidí. Město akci zrušilo

Brno /ANKETA/ – Novoroční obloha nad Špilberkem rozzářená ohňostrojem Brňany na přelomu roku nečeká. Město ohňostroj zrušilo.

Nebezpečná ulice. Povolenou třicítku řidiči v Kuřimi překračují, stěžují si lidé

Kuřim – Při vjezdu do kuřimské ulice Pod Vinohrady upozorňuje dopravní značka, že povolená rychlost je nanejvýš třicet kilometrů v hodině. Jak ale ukázalo nedávné měření policistů, řidiči ji výrazně překračují. Rekordman tam jel víc než sedmdesátikilometrovou rychlostí.

Brněnský kouč Habanec věří své koncepci: Jsme dole, ale o záchranu hrát nebudeme

Brno – Po šestém utkání za sebou bez vítězství klesli na čtrnácté místo, pouze čtyři body nad předposlední Jihlavu. Ale fotbalisté Zbrojovky, ani jejich trenér si existenční starosti v první lize nepřipouštějí. „Jsme kousek od sestupového místa, ale Zbrojovka o záchranu hrát nebude," odvětil brněnský kouč Svatopluk Habanec.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies