VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Architekt Svoboda: Podzemí je tajemné. A proto láká

Brno /VÝJIMEČNÍ SOUSEDÉ/ - Projektant Aleš Svoboda už třicet let odkrývá brněnské podzemí. Píše o něm knihy a přednáší. Tři zajímavé sklepy pomohl zpřístupnit.

18.2.2013 3
SDÍLEJ:

Projektant Aleš Svoboda při odkrývání hrobek u svatého Jakuba.Foto: DENÍK/Attila Racek

Odkrývat staré sklepy pod Brnem ho zpočátku nelákalo. Nedovedl si ani představit, že můžou zaujmout Brňany či návštěvníky města. Brzy ale kouzlu podzemí propadl. A zjistil, že přitahuje i ostatní. Aleš Svoboda už třicet let neúnavně zkoumá a popularizuje brněnské podzemí. Dokázal přesvědčit i městské úředníky, aby do průzkumů investovali a část prostor zpřístupnili. Díky němu dnes návštěvníci mohou zavítat do Mincmistrovského sklepa, labyrintu pod Zelným trhem a do Kostnice u kostela svatého Jakuba. Příběhu Aleše Svobody věnuje Deník Rovnost první díl seriálu Výjimeční sousedé.

Průzkumy podzemí zahájilo v sedmdesátých letech brněnské pracoviště Státního ústavu pro rekonstrukci památkových měst a objektů, které vedl architekt Josef Němec. „Do ústavu jsem nastoupil po vojně jako projektant. Architekt Němec mi předal své zásady, jak přistupovat k rekonstrukcím v historických centrech měst. Experimenty tam nepatří. I když mohou být úpravy novodobé, musejí respektovat historii," shrnuje Svoboda.

Průzkumy podzemí měl v ústavu na starost architekt Libor Hanák. Svobodu vybrali, aby mu pomáhal. „Potřebovali mladého inženýra, který posoudí statiku starých sklepních konstrukcí a kleneb. Chodili jsme do terénu. Zakresloval jsem vše do mapy. Bral jsem to nejdřív jen jako práci. Postupně mne krása podzemí pohltila. A už jsem u jeho průzkumů zůstal," vzpomíná znalec.

Tehdy si ale nedovedl představit, že sklepy mohou zajímat i ostatní. Změnil názor, když ho kamarádka v osmdesátých letech požádala, aby udělal malou besedu pro její známé jeskyňáře. „Jen jsem zíral, jak podzemí může lidi přitahovat. Ptali se mě na spoustu věcí, byli nadšení. Příště přivedli další známé. Uspořádali jsme ještě dvě setkání. Pak už zájemcům byt nestačil," vypráví projektant.

Projektant Aleš Svoboda.Podzemí je dnes podle něj skutečný fenomén. Nebylo ale samozřejmé, že se jeho části podařilo zpřístupnit. V devadesátých letech totiž město platilo průzkumy hlavně kvůli bezpečnosti. „Šlo o to podzemí objevit, zakreslit a staticky zajistit, což v nejjednodušším případě znamená zalít betonem. Když jsem ale viděl úchvatné prostory, přesvědčoval jsem úředníky, že je škoda některé z nich nezachránit. Občas se to podařilo. Postupně tomu ale vedení města bylo kvůli nákladnosti čím dál méně nakloněné," říká Svoboda.

V tu chvíli se rozhodl, že je třeba podzemí představit lidem. „Když jsme objevili něco zajímavého, tak jsem jako první volal novinářům. Pro ně se podzemí stalo tématem, které lidi táhne. Vedl jsem pořad o podzemí v rádiu. Neustále volali posluchači s dotazy. Za takové situace už se městu těžko obhajovalo, že na záchranu vzácných částí podzemí nepřispěje," vysvětluje.

Myslí si, že bez medializace by se nepodařilo zachránit ani spletitý labyrint pod Zelným trhem či Kostnici u svatého Jakuba, po pařížských katakombách druhou největší svého druhu v Evropě.

O nebývalém zájmu lidí o podzemí se badatelé přesvědčili i v roce 2003, kdy na jeden den otevřeli sklepy pod Zelným trhem. „Řada se táhla ve čtyřstupu až ke Staré radnici. A zdaleka se nedostalo na všechny. Také jsem podzemím provázel historiky umění, archeology a architekty ze zahraničí. Pokaždé se ptali na to samé. Jak je možné, že takové poklady jako kostnice nejsou ještě zpřístupněné," podotýká znalec podzemí.

Město získalo na záchranu sklepů evropské dotace a od roku 2010 otevřelo každý rok část starých sklepů. Mincmistrovský sklep, labyrint pod Zelným trhem a kostnici. „Myslím, že lidi na sklepech nejvíc přitahuje představa tajemství a neobjevené historie. Žijeme v době, kdy památek ve městech kvůli chování stavebních firem spíš ubývá. A díky našemu badatelskému týmu Brno nové naopak získává," pochvaluje si Svoboda.

Podzemí působí dodnes uhrančivě i na něj. Často se do čerstvě objevených sklepů vydává sám i ve volném čase. „Jako stavař spíš prožívám úctu k řemeslné zručnosti našich předků. Staré klenby a nosné systémy jsou skutečná mistrovská díla. Při zpřístupňování a rekonstrukcích podzemí jsme jejich tradici oživovali. Protože dnešní řemeslníci už staré postupy neznali," vypráví Svoboda.

Svoboda není kritický ani k novodobým technologiím a způsobům, jak se podzemí staví dnes. „Stavby v podzemí vždycky vycházely z potřeb města. Dnes je jiná doba. Po technické stránce jsou zajímavé i současné kolektory technických sítí. Bude to zase zpráva pro budoucí generace, jak jsme žili dnes," podotýká projektant.

Brněnské podzemí je velmi spletité a rozsáhlé. „Město vzniklo na měkkých spraších. Do nich se tedy sklepy dobře hloubily a vyzdívaly. A Brňané je vždycky potřebovali. Hlavně kvůli pěstování vína. Každý měšťan který vlastnil v Brně dům, měl právo prodávat pivo a víno a k jejich skladování si pod domem postavil sklep," objasňuje.

Z rodáka z Uherského Hradiště se postupně stal velký brněnský patriot. „Po vysoké škole jsem se rozhodoval, jestli zůstanu v Brně, nebo půjdu do Prahy, kterou mám moc rád. Nakonec, jsem nešel, protože jsem se bál, že mi zevšední. Vztah k Brnu je dnes díky mé práci niterný. Nevím, co by ho mohlo narušit," přemýšlí Svoboda.

S průzkumy v brněnském podzemí souvisejí hodiny prosezené v archivech, dlouhé konzultace s historiky či procházení starých fotografií a map. „Znám Brno tak dokonale, že když jdu po ulici, vím, kde ve které době stál určitý dům. V představách se mohu procházet Brnem středověkým, renesančním či barokním. Že se přestěhuji jinam, je pro mě už nemyslitelné," uzavírá nadšenec.

Projektant Aleš Svoboda při odkrývání hrobek u svatého Jakuba.Aleš Svoboda

* Narodil se 17. srpna 1959 vUherském Hradišti.

* Vystudovalstavební fakultuna Vysokém učení technickém v Brně.

* Po vojně začal pracovat jakoprojektant v Státním ústavu pro rekonstrukce památkových měst a objektů.

* Od osmdesátých let minulého století se zabývásystematickým průzkumem brněnského podzemí. Snaží se ho zviditelnit. Vydal o něm dvě knihy. Nyní připravuje třetí. Pravidelně pořádá přednášky. Vytvořil historickou mapu podzemí.

* Od roku 1992 je členemprojekční kanceláře R-ateliér. Zaměřuje se na rekonstrukce památek.

* Mezi jeho další zájmy patřídesign, ve volném čase takémaluje.

Autor: Klára Židková

18.2.2013 VSTUP DO DISKUSE 3
SDÍLEJ:
Kometa Brno proti Dukle Jihlava.
13

Výhru Komety nad Jihlavou řídilo duo rybářů, Haščák se mstil

Brněnské letiště v Tuřanech - ilustrační foto.
3

Linka z Brna do Eindhovenu končí. WizzAir ji v říjnu zruší

Důchodkyně našla na chodníku 200 tisíc korun. Brašnu s penězi odnesla strážníkům

Brno /ANKETA/ - Přes dvě stě tisíc korun, osobní doklady i platební kartu přinesla ve středu v kožené brašně na řečkovickou služebnu strážníků šestašedesátiletá žena. Našla ji na chodníku v Ječné ulici. Zapomněl ji tam čtyřiasedmdesátiletý muž.

Muž se chtěl otrávit výfukovými plyny. Policista mu zachránil život

Brno – Napsal dopisy na rozloučenou, připojil hadici k výfuku, posadil se do auta a nastartoval. Muže, který se rozhodl ukončit život, si ve středu nad ránem všiml na obchůzce v parku na Kraví hoře psovod se svým čtyřnohým pomocníkem. V poslední chvíli ho z auta vytáhl a tím mu zachránil život.

Začíná souboj žluté a zelené. Cestující z Brna do Prahy svezou další autobusy

Brno /FOTOGALERIE/ – Zelená či žlutá, to je oč tu běží. Dosud dominantní brněnský dopravce RegioJet dostává těžkou konkurenci na trase z Brna do Prahy. Flixbus, charakteristický zelenými autobusy, od čtvrtka zvyšuje počet spojů do a z hlavního města. Celkem jich bude jezdit osmadvacet párů denně. Dosud přes Brno provozoval jen mezinárodní linky.

RegioJet zlevnil autobusové jízdenky do Prahy. Reaguje na FlixBus

Brno – V den, kdy narostla konkurence na autobusové lince z Brna do Prahy, se rozhodl brněnský dopravce RegioJet snížit ceny jízdného. „Od čtvrtka nabízíme jízdenky od 149 korun,“ informoval mluvčí společnosti Aleš Ondrůj.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení