VYBERTE SI REGION

Bezvoda boxoval s Kličkem, kariéru mu zničilo zranění

Brno /KDYŽ TADY ZÁŘIL/ - Dva tituly profesionálního mistra světa, jeden z nejuznávanějších boxerů planety, obávaný protivník těžké váhy. Fantoma ringů Vladimíra Klička zdobí pověst po celém světě. Málokdo ale ví, že místo ukrajinského těžkotonážníka mohl nyní vlastnit mistrovské pásy bojovník české školy Jan Bezvoda a třásli by se před ním všichni protivníci.

25.12.2010 8
SDÍLEJ:

Jan Bezvoda měl nakročeno mezi profesionály a utkal se s ukrajinským Železným kladivem. Po skřípnutí tepny obratly musel předčasně skončit.Foto: Archiv Jana Bezvody

Odchovanci brněnské Komety zatarasilo cestu na boxerský Olymp vážné zranění, které ho dokonce ohrožovalo na životě a kvůli němuž musel předčasně skončit. Už v jedenadvaceti letech, na prahu snové kariéry těžké váhy v profesionálním ringu, na jejichž zápasy chodí běžně padesátitisícové divácké návštěvy.

Do ringu ho dostaly a udržely v šestnácti letech rychlé úspěchy. „Od začátku se mi dařilo, dělal jsem dobré výsledky. Stačily mi dva měsíce na titul českého juniorského mistra. Dlouho jsem dělal i veslování, kde jsem měl úspěchy, ale zdálo se mi to moc monotónní,“ vysvětluje.

Po celou kariéru zůstal věrný jedinému klubu. Kromě povinného působení v Dukle Olomouc v době vojenské služby boxoval jedině za brněnskou Rudou hvězdu, pozdější Kometu. V nejvyšší domácí soutěži neměl téměř konkurenci. „Na zápasy, které jsem prohrál, si ani nepamatuji. Na takové věci je nejlepší co nejrychleji zapomenout,“ podává motto svého života Bezvoda, který celkem odboxoval v lize i reprezentaci 105 zápasů, ze kterých prohrál v patnácti případech.

Jako zápasník těžké váhy, tedy nad 81 kilogramů, nastupoval v české lize i proti soupeřům, kteří byli klidně i dvojnásobně těžcí. „Boxoval jsem i proti soupeři, který měl 170 kilo. Většinu váhy u něj tvořily tuky. Kdyby mě ale zasáhl v prvním kole, tak mi urazí hlavu. Postupně pak fyzicky odcházel, takže ve druhém kole boj skončil. Porazil sám sebe, jak musel nosit po ringu váhu. První kolo jsem kolem něj lítal jako kometa a od druhého jsem do něj začal bušit,“ naznačuje taktiku boje proti boxerským kolosům.

Touha vítězit

Houževnatost a žádný strach. Dvě věci, které nejlépe charakterizovaly Bezvodův styl. A také neukojitelná touha vítězit. „Druhá nebo třetí místa pro mě nic neznamenala. Šel jsem vždy jen za vítězstvím. Když jsem získal třeba stříbro, spíš mě vyburcovalo k ještě většímu úsilí, aby se to příští rok už neopakovalo,“ přiznává.

Už jako juniorský reprezentant sbíral úspěchy. Vrcholem jeho snah bylo mistrovství světa v kanadském Montrealu v roce 1993. „Rozhodčí mě obrali o úspěch s domácím borcem. Měl jsem získat bronz, protože pak by se moje kariéra odvíjela úplně jinak. Když jdete do nějakého utkání s medailí, rozhodčí se na vás dívají jinak, než když o vás vůbec nevědí,“ myslí si.

Mladého boxera z „východní“ Evropy si v Americe všimli a Bezvoda v roce 1994 dostal jako první Čech pozvání do kempu profesionálního mistra světa a olympijského vítěze v těžké váze z 60. let minulého století Floyda Pattersona. „Pozval mě do něj americký promotér, aby se Patterson na mě podíval, jestli má cenu se mnou podepsat profesionální smlouvu,“ popisuje brněnský rodák dvouapůlměsíční zkušenost.

„Hledali v té době těžkou bílou váhu, která by ukončila nadvládu Američanů a dostala se na první místa. Už nikoho nebavilo koukat na samé černochy. V kempu to bylo velice tvrdé. Když se chce člověk někam dostat, je všude kolem obrovská konkurence. Čeká tam dalších deset černochů, aby se místo vás dostali z Bronxu na vrchol a vydělávali peníze,“ porovnává.

Bezvoda zaujal a jen krok ho dělil od splnění snu. „Chtěl jsem se dostat na vrchol. Každý ho chce ve svém sportu dosáhnout a já nebyl jiný. V New Yorku jsem měl už nabídnutou profesionální smlouvu. Nakonec jsem ji po poradě s mým sponzorem nepodepsal. Radil mi, ať ještě počkám, že když se mi podaří získat medaili z mistrovství světa nebo olympiády, bude na úplně jinou částku,“ naznačuje důvody svého rozhodnutí.

Vážné zranění

Ale už se nedočkal… Co se stalo? Při jednom z tréninků na podzim roku 1995 se vážně zranil. „Když jsem uhýbal úderu, obratle v krku se mi hnuly a šmikly mi tepnu. Kdyby se pohnuly ještě víc, zabilo by mě to,“ popisuje hrozivou zkušenost.

Už v jedenadvaceti letech tak musel definitivně shodit boxerské rukavice. Dál bojovat v ringu nemohl. „Každý doktor vám poví, že vůbec nikdy nedoporučuje boxovat. Co se mi stalo, přirovnali k tomu, že jsem spadl z letadla a přežil. V boxu se dostává do hlavy nebo do těla a pravděpodobnost, že by se zranění mohlo zopakovat, byla obrovská. Skončil jsem, ale nerad,“ dodává.

Na jaře téhož roku se ještě zúčastnil mistrovství světa v Berlíně, kde nakonec skončil devátý. Stop mu v osmifinále vystavil o dva roky mladší Vladimír Kličko, se kterým prohrál těsně 0:2 na body. „Vůbec mi neseděla jeho výška (téměř dva metry – pozn. red.). Měl o deset centimetrů víc než já, byl jsem zvyklý z českých podmínek boxovat převážně se stejně velkými, a ne takovými gorilami. V tom byla hlavní příčina porážky,“ uvažuje.

I když prohrál, byl s výsledkem spokojený. „Zápas se mi opravdu povedl, byl vyrovnaný. Věděl jsem, že když potrénuji, výškovou převahu brzo smažu a půjde ho porazit,“ zdůvodňuje svou tehdejší touhu znovu se s Kličkem utkat.

Hektická doba

Těšil se na další zápasy a hlavně na blížící se olympijské hry v Atlantě 1996. Na ně se už ale nedostal. Vážnost zranění naplno poznal, až když se mu udělalo špatně v sauně. „Na mistrovství světa jsem ještě v klidu boxoval. A pak přišlo tohle… Šel jsem rychle nahoru, ale i rychle dolů. Doba byla tehdy hektická,“ pokyvuje hlavou.

V případě úspěchu na olympiádě měl nakročeno do profesionálního ringu jako uznávaná těžká váha. Jeho místo na světovém boxerském poli místo brněnského rohovníka zaujal bojovník s přezdívkou Železné kladivo. Mladší z bratrské dvojice Kličků se po zlaté medaili z Atlanty stal Bezvodovým nástupcem. „Jestli jsem udělal chybu, když jsem tehdy nepodepsal smlouvu? To se těžko odhaduje. Zpětně si říkám, že ano. Měl jsem to zkusit, kariéra by se pak odvíjela třeba úplně jinak,“ přemítá nyní šestatřicetiletý bývalý boxer.

Na zápasy si ještě sem tam vzpomene. „Když se dívám na internetu na záznam souboje proti Kličkovi, je mi smutno. Říkám si, že nebýt úrazu, dělám úplně něco jiného. To, co mě bavilo,“ zasní se. „Nejlepší je na to ale nemyslet. Stalo se, život jde dál…,“ dodává Bezvoda, který se po odchodu z ringu živí ochranou majetku a osob.

Jan Bezvoda

Datum a místo narození: 12. února 1974 v Brně

Povolání: bývalý boxer (těžká váha)

Stav: ženatý, dvanáctiletá dcera

Kluby: Rudá hvězda Brno, Kometa Brno, Dukla Olomouc

Největší úspěchy: několikanásobný český mistr, 1992 – 2. místo na juniorském mistrovství Evropy, 1993 – 4. místo na juniorském mistrovství světa, 1994 – účast v profikempu v New Yorku, 1995 – 9. místo na seniorském mistrovství světa.

Motto: „Nezabývat se minulostí.“

Autor: Tomáš Valaškovčák

25.12.2010 VSTUP DO DISKUSE 8
SDÍLEJ:
AKTUALIZOVÁNO

Bída na závěr chabého podzimu. Zbrojovka remizovala s Karvinou

Brno /FOTOGALERIE/ – Fotbalisté Zbrojovky v posledním podzimním utkání nejvyšší soutěže remizovali na domácím trávníku s Karvinou 1:1. Skórovali Jan Šisler a v nastavení Lukáš Vraštil.

EXKLUZIVNĚ

Kempný si zvyká na dril v NHL: I na rozbruslení před zápasem se jedou bomby

Chicago, Brno /ROZHOVOR/ - Nasedl na vysněný kolotoč nejprestižnější hokejové soutěže světa, z kterého ani na chvíli nesmí vyskočit. Bývalý obránce brněnské Komety Michal Kempný vstřebává první zápasové dávky v NHL. Zatím odehrál dvacet utkání a už si vyzkoušel i dril tří zápasů v pěti dnech.

AKTUALIZOVÁNO

Policie obvinila souzeného Íránce Zadeha z ovlivňování svědka

Brno – Policie v sobotu obvinila podnikatele Sharama Abdullaha Zadeha, který je souzený za daňové úniky, že se měl podílet na ovlivňování svědka. Nyní ještě probíhají výslechy. Po poledni to sdělil Zadehův mediální konzultant Jan Jetmar. Zadeh je obžalován z daňových úniků, hlavní líčení se koná u brněnského krajského soudu. V současné době je na svobodě díky vysoké kauci, kterou složil na začátku roku.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies