VYBERTE SI REGION

Biblické řemeslo žije. Zájem o tesaře roste

Jižní Morava /ŘEMESLA JIŽNÍ MORAVY/ – Vyučení tesaři nemusí mít dnes obavy o práci. Podle učitelů z odborných škol mají totiž stavební firmy o šikovné tesaře velký zájem.

2.5.2010
SDÍLEJ:

Ilustrační fotoFoto: Deník/ Michal Vítů

Další díly seriálu Řemesla jižní Moravy najdete ZDE

Klíny, palice, širočiny, pořízy a nejrůznější měřidla. Tak původně vypadalo vybavení tesařů. Kvůli zvyšujícím se nárokům na stavbu se postupně zdokonalovalo. Dnes jim pomáhají také elektrické a elektronické nástroje i počítačové programy, které usnadňují plánování stavby. Tesařskému řemeslu, kterým se podle Bible živil už svatý Josef Nazaretský, věnuje Deník Rovnost další díl seriálu Řemesla jižní Moravy.

Tesař je nejstarší z dřevařských řemesel a jeho mistři ho zdokonalují už celá tisíciletí. „Přesto velmi dlouho neměli vlastní cechovní organizaci a byli podřízení cechům společným. Nejčastěji patřili k zedníkům a kameníkům,“ uvádějí ve své knize Poselství dřeva historikové Václav Šplíchal a Marie Otavová.

Samostatných cechů se tesaři dočkali obvykle až v šestnáctém století, v Brně je cech například doložený od roku 1579. Tesaři v té době bývali nejen řemeslníky, ale také významnými umělci. A mezi stavebními dělníky mnohdy také jediní odborně vzdělaní lidé na stavbě. „Museli proto umět dobře kreslit, počítat, mít odhad a cit pro tvary i znalosti o nejvhodnějších materiálech. Chybět jim nesměla ani fyzická zdatnost,“ popisují historikové.

Díky tesařům vyrůstaly ve městech i ve vesnicích nejrůznější sruby, zvonice a krovy střech, dřevěné schody, lešení nebo mosty. A stejně jako dnes tehdejší řemeslníci také opravovali starší stavby.

Když se po Sametové revoluci začaly cechy obnovovat, spojili se tesaři opět s dalšími řemeslníky. Od roku 1995 tak v České republice existuje Cech klempířů, pokrývačů a tesařů. „Členství v cechu je zárukou toho, že řemeslník odvádí opravdu kvalitní práci,“ tvrdí jihomoravský zástupce tesařů v cechu Vojtěch Drápal.

V devadesátých letech podle něj fungovala nepsaná dohoda, že projektanti a architekti doporučovali svým zákazníkům především řemeslníky sdružené v cechu. „To už se dnes bohužel nestává a získání zakázky často víc závisí na známostech,“ povzdechl si tesař, který se řemeslu věnuje už čtyřicet let.

Za tu dobu se práce tesařů proměnila díky technice, která jim práci usnadňuje. „Dnešní tesaři mají k dispozici nejrůznější elektrické nástroje. Přesto stále pracují i s těmi klasickými, které jsou nepostradatelné,“ vysvětluje zástupce ředitele odborné střední školy v Brně­Bosonohách Milan Ryl.

Odborná škola a učiliště v Brně je jedním ze třech míst v Jihomoravském kraji, kde mohou mladí tesaři získat potřebné znalosti a dovednosti. „Ročně se k nám hlásí přes tři desítky zájemců o tesařinu. Ve srovnání s jinými řemesly je to poměrně velký zájem,“ hodnotí Ryl.

Dodává, že zájem o šikovné tesaře rozhodně převyšuje počet těch, co zdárně dostudují. Poptávku po tesařích zvyšuje například také vzrůstající zájem lidí o dřevostavby, při jejichž budování najdou uplatnění právě tesaři. „Firmy by jich zaměstnaly klidně i dvojnásobek,“ myslí si učitel.

Organizátor mistrovství republiky mladých tesařů Roman Hypr o soutěži říká:

Zručnost prověřil model střechy


ROZHOVOR
– Jedním ze způsobů, jak se Cech klempířů, pokrývačů a tesařů snaží povzbudit mladé řemeslníky v jejich práci, jsou profesní soutěže. Finále celostátního mistrovství tesařů hostí každoročně brněnské Stavební veletrhy a s jeho organizací pomáhá Roman Hypr ze střední odborné školy v Brně­Bosonohách. „Na mistrovství si soutěžící musí poradit jen s tradičními nástroji,“ zdůrazňuje Hypr.

V jakých dovednostech se mezi sebou mladí tesaři na mistrovství republiky poměřují?

V soutěži jde především o to, aby žáci ukázali, jak zvládají ruční řemeslnou práci, jak se umí vypořádat se zadaným úkolem a jakou mají představivost.

Jaké úkoly jim zadáváte?

Na letošním finále dostali například za úkol sestrojit model střešní konstrukce.

Určili jste soutěžícím tesařům i velikost modelu?

Podle výkresu měla mít konstrukce rozměry přibližně metr krát metr dvacet.

Jak takové vrcholné tesařské zápolení vypadá?

Dvoučlenné týmy od nás dostanou výkres a veškerý materiál. Nářadí mají vlastní. Výkres si pak musí sami překreslit, narýsovat na materiál, vyřezat a model sestavit. Na všechno mají limit devět hodin. Velkou zkouškou letošního finále byl navíc déšť, který soutěžícím po celou dobu znepříjemňoval práci. Patří jim obdiv, že se nevzdali, ačkoliv byli často na kost promoklí.

Mohli mladí tesaři při práci používat moderní techniku?

I když se s ní na škole samozřejmě učí zacházet, na soutěži nám jde především o zvládnutí tradiční ruční práce. Soutěžící si tedy musí vystačit bez elektrického nářadí. Používají jen klasické pily, dláta a rýsovací pomůcky.

Jsou v soutěžích úspěšní i jihomoravští učni a studenti tesařiny?

Určitě. Například letos se na mistrovství umístili dva studenti naší školy na druhém místě, loni dokonce jiní dva chlapci zvítězili.

Práce se dřevem má budoucnost

Viničné Šumice – Firma Tesařství Drápal je společnost s ručením omezením. Stejně tak by za názvem mohlo stát otec a syn. Dílnu ve Viničných Šumicích před bezmála dvaceti lety založil Vojtěch Drápal. Přestože má jeho syn Lukáš inženýrský titul, po vysoké škole si k tesařině stejně našel cestu.

Firmu s osmi zaměstnanci teď vedou společně. A k řemeslu lákají i mladé lidi. „Práce je pořád dost. A dobrých tesařů už bohužel méně. Absolventům učilišť totiž chybí praxe,“ vysvětluje Vojtěch Drápal.

Tesařem prý chtěl být odjakživa. Líbila se mu totiž práce se dřevem. „Řemeslu se věnoval také můj pradědeček. Zemřel, když jsem ještě nebyl na světě. Zbylo po něm nářadí, které vypadalo tak jaksi sympaticky,“ vzpomíná třiašedesátiletý Drápal.

Teoretické vědomosti o řemesle získal na jednom z brněnských učilišť. Do praxe tesařské učně tehdy zasvěcovali především zkušení mistři z okresních stavebních firem. „A museli jsme jim stačit. Někdy i víc než osm hodin denně. Dnes se na učilišti dělá praxe stejně jako teorie. A absolventi pak neumí skoro nic,“ podotýká Drápal.

Řemeslné základy, které musí zvládnout každý dobrý tesař, jsou podle něj stále stejné. Práce tesaře, jak ji poznal ve svých učňovských letech, se změnila hodně. „Na věci, které jsme dělali ručně, jsou teď stroje. Přibyly třeba motorové nebo pásové pily. A také první počítačové programy pro tesaře. Pokud dokážete zaměřit a zanést potřebné údaje do počítače, všechno vykreslí. Je to snazší,“ připouští Drápal starší.

Sám je téměř nepoužívá, raději všechno postaru počítá a kreslí sám. Počítač ovládá především syn Lukáš. A moderní tesařině se bude možná věnovat i příští generace rodiny. „Jeden ze synů už ve třech letech projevuje řemeslnický fortel. Je to teprve budoucnost, každopádně má možnost si v dílně všechno osahat. Pokud si jednou vybere řemeslo, rozmlouvat mu to nebudu. Dřevo má budoucnost,“ říká Lukáš Drápal.

Vážení čtenáři, seriál Řemesla jižní Moravy najdete také v tištěné podobě každý čtvrtek v Brněnském deníku Rovnost.

ZUZANA TAUŠOVÁ
LUCIE HRABCOVÁ

2.5.2010 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

Novoroční ohňostroj nad hradem Brňané neuvidí. Město akci zrušilo

Brno /ANKETA/ – Novoroční obloha nad Špilberkem rozzářená ohňostrojem Brňany na přelomu roku nečeká. Město ohňostroj zrušilo.

Nebezpečná ulice. Povolenou třicítku řidiči v Kuřimi překračují, stěžují si lidé

Kuřim – Při vjezdu do kuřimské ulice Pod Vinohrady upozorňuje dopravní značka, že povolená rychlost je nanejvýš třicet kilometrů v hodině. Jak ale ukázalo nedávné měření policistů, řidiči ji výrazně překračují. Rekordman tam jel víc než sedmdesátikilometrovou rychlostí.

Brněnský kouč Habanec věří své koncepci: Jsme dole, ale o záchranu hrát nebudeme

Brno – Po šestém utkání za sebou bez vítězství klesli na čtrnácté místo, pouze čtyři body nad předposlední Jihlavu. Ale fotbalisté Zbrojovky, ani jejich trenér si existenční starosti v první lize nepřipouštějí. „Jsme kousek od sestupového místa, ale Zbrojovka o záchranu hrát nebude," odvětil brněnský kouč Svatopluk Habanec.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies