VYBERTE SI REGION

Bílá voda: v Lidomorně trápili vězně hladem

Holštejn /PŘÍRODNÍ KLENOTY JIŽNÍ MORAVY/ - Rezervace Bílá voda oplývá systémem jeskyní. Jednu lidé využívali jako hladomornu. Do jiné zase házeli mrtvá a nemocná zvířata.

11.6.2012
SDÍLEJ:

Přírodní rezervace Bílá voda v Moravském krasu je známá hlavně díky jeskyni Lidomorna sloužící ve středověku jako vězení.Foto: internet

Loupeživý rytíř Vok IV. z bývalého hradu Holštejn na Blanensku chtěl za ženu Anežku z nedalekých Petrovic. Odmítla ho. Proto její matce Bětce vypálil tvrz a po nějaké době ji uvrhl do jeskynní hladomorny pod hradem. Aby přinutil Anežku ke svatbě. Nakonec souhlasila. Její matka ale mezitím v zajetí zemřela. Anežku z hradu zachránil její strýc, když Vok odtáhl do války proti husitům. Prý ho ubili cepy v bitvě pod Vyšehradem.

NOVÝ DÍL SERIÁLU PŘÍRODNÍ KLENOTY JIŽNÍ MORAVY ČTĚTE V PONDĚLNÍM (DNEŠNÍM) VYDÁNÍ JIHOMORAVSKÝCH DENÍKŮ ROVNOST.

Tento příběh je pouze pověst. Jeskyně pod dnešní zříceninou hradu Holštejn však skutečně ve středověku jako hladomorna sloužila. Odtud pochází její název Lidomorna. Jeskyně i zřícenina jsou součástí přírodní rezervace Bílá voda, které je věnovaný další díl seriálu Deníku Rovnost Přírodní klenoty jižní Moravy.

Hrad na vápencové skále postavil ve třináctém století Hartman z Čeblovic. „Hrad byl středisko panství. Za husitských válek tvrz patřila loupeživému rytíři Voku III. A po něm Voku IV. Úpadek hradu začal s Vokem V., který rozprodával své statky. Už v roce 1531 byl prý hrad pustý," nastiňuje historii hradu Milan Koudelka z Muzea Blansko.

Pod hradem stálo středověké městečko Holštejn. Zpustlo těsně po opuštění hradu. Dodnes se plošině, kde stálo, říká Na městečku. Holštejn lidé obnovili až v sedmnáctém století. „Nezaložili ho ale přesně na původním místě. Proč se tak stalo, nevíme," doplňuje Koudelka.

Okolí potoka Bílá voda jižně od Holštejna je chráněné zejména kvůli systému podzemních i povrchových krasových jevů, které jsou součástí Moravského krasu. „Kromě jeskyně Lidomorna pod bývalým hradem jsou zajímavé například Holštejnská jeskyně, jeskyně Piková dáma, Spirálka nebo jeskyně 13C. Důležitá je také jeskyně Nová Rasovna. Potok Bílá voda se v ní propadá pod zemský povrch. Toto propadání tvoří začátek jedné ze dvou větví hlavních chodeb systému Amatérské jeskyně, což je nejdelší jeskynní systém v republice. Jde přibližně o čtyřicet kilometrů chodeb," vysvětluje Antonín Tůma ze Správy Chráněné krajinné oblasti Moravský kras.

Dodává, že Bílá voda se pod zemským povrchem spojuje se Sloupským potokem. A společně vytvářejí řeku Punkvu.

Jeskyní Nová Rasovna se zabývali slavní jihomoravští archeologové a speleologové už od devatenáctého století. Jeskyňáře fascinuje i v současné době. „Dodnes si pamatuji na první návštěvu této jeskyně. Bylo jaro a zrovna jsme pracovali ve svahu nad Novou Rasovnou. Bylo hodně vody a sestupovali jsme do ní přes několik stupňů na plošinu u horního patra, kde se stěny otřásaly hukotem vody. Vzduch byl nasycený vodní tříští. Po sestupu k poslednímu žebříku jsme s úžasem pozorovali, jak voda pod tlakem vystupuje ze sifonu pod žebříkem, tryská do výšky a odtéká do prostor, které jsme znali jen z knižního podání badatele Karla Absolona. Myslím, že i tento zážitek zapůsobil na to, že jsem u speleologie zůstal," vzpomíná předseda Moravského speleologického klubu Jan Mrázek.

Jeskyně je podle něj místo mnoha tváří. „Za běžného stavu, kdy Bílá voda odtéká přes peřeje přímo do ponoru a není nutné se obávat povodní, je tam možné pohodlně poznávat téměř každý kout. Naopak za zvýšeného vodního stavu jde o velmi nebezpečnou lokalitu," dodává jeskyňář.

Nová Rasovna je ve skutečnosti spojení několika jeskyní. Některé její části jsou podle Mrázka velmi odlišné. A zajímavý je i původ názvu jeskyně. Vznikl už ve středověku. Podle toho, že obyvatelé starého Holštejna házeli do propadu Bílé vody mrtvá či nemocná zvířata, která měl jinak na starost ras.

Skrz rezervaci Bílá voda vede červená turistická trasa. Jeskyně Bílé vody ale nejsou pro veřejnost přístupné. „Lidé do nich mohou vstoupit jen se souhlasem Správy Chráněné krajinné oblasti Moravský kras. Pouze minimum jeskyní nemá uzávěru, například jeskyně Lidomorna," doplňuje Tůma ze Správy Chráněné krajinné oblasti Moravský kras.

Přesto do rezervace míří velké množství turistů, hlavně horolezců. „V Bílé vodě totiž lidé najdou i zajímavé skály. Turistický ruch je pro naši obec nejdůležitější zdroj příjmů. Jsme jedna ze vstupních bran do celého Moravského krasu. Proudí k nám návštěvníci ze všech koutů republiky. Mimoto je to také oblíbené místo pro vycházky místních," říká starosta Holštejna Martin Hájek.

Přeje si, aby se podařilo prokácet svah se zříceninou hradu Holštejn. „Vápencová skála je dnes velmi zarostlá. Zbytky hradu se v nich úplně ztrácejí," upozorňuje starosta.

Přírodní rezervace Bílá voda

Forma ochrany: přírodní rezervace

Vyhlášeno: 3. 8. 2000

Rozloha: 31,7 hektaru

Jak se tam dostat: Přírodní rezervace Bílá voda se nachází jižně za obcí Holštejn. Rezervací prochází červená turistická trasa.

Důvod ochrany: Povrchové i podzemí krasové jevy, systém jeskyní, vzácní živočichové, například píďalka lipová, netopýr velký či zmije obecná. Ohrožené rostliny, jako hrachor jarní, puchýřník křehký, prvosenka jarní.

Mapa: turistická mapa Klubu českých turistů číslo 86

Pán hradu Holštejna byl boháč, říká Bejček

Holštejn - Na vápencové vyvýšenině u Holštejna na Blanensku stál od třináctého století stejnojmenný hrad. Nyní se návštěvníci rezervace Bílá voda setkají jen s jeho troskami. I ty se dál rozpadají. Členové sdružení Phoenix Holštejn pečují aspoň o to, co ze starého opevnění zbylo. „Náš hlavní cíl je oprava jižní hradby. Tato poslední viditelná část hradu je v žalostném stavu," přibližuje předseda sdružení Marek Bejček.

Kdy jste se rozhodl, že se pustíte do péče o zříceninu?

Přibližně před šesti lety. Jsem rodák z Holštejna a velký fanda historie, hlavně středověké. Při jedné z častých procházek po rezervaci Bílá voda jsem se rozhodl, že dalšímu rozpadu dřív významného panského sídla už nebudu přihlížet.

Jak sdružení Phoenix funguje?

Máme šestadvacet členů, kteří se sjíždějí na brigády z různých koutů Moravy. Cílem sdružení je zachránit alespoň něco z bohaté holštejnské historie a nádherné okolní přírody. Loni jsme dokončili práci na třiadvacet metrů dlouhé chodbě, která propojuje zříceninu hradu s jeskyní Lidomornou. Kromě dobové keramiky jsme objevili nádherný gotický okenní portál. Svědčí to o bohatství někdejšího hradního pána.

V jaké fázi je projekt oprav jižní hradby?

Máme za sebou geofyzikální měření a konzultaci s archeologem. Jednáme s památkáři. Nevýhodou je, že zřícenina je přímo v rezervaci. Takže stavební práce i pohyb v lokalitě jsou dost omezené.

Staráte se kromě hradu i o zbytek rezervace?

Například jsme na Bílé vodě nainstalovali odpadkové koše. Na Den Země pořádáme brigády, kdy se celá Bílá voda čistí od smetí. Letos pracujeme na rekultivaci staré skládky stavební suti. Místo ní má vyrůst lesopark. Chystáme v něm také základnu našeho sdružení.

Tři slavní badatelé

Jeskyni a hrad zkoumal jako první
První průzkum hradu Holštejn a jeskyně pod ním v dnešní rezervaci Bílá voda podnikl v roce 1858 slavný archeolog Jindřich Wankel. V tomtéž roce také využil suchého léta a pronikl do ponoru Rasovna, kde se potok Bílá voda ztrácí pod povrchem. „Byl velmi úspěšný při zkoumání spodního patra. Objevil například Hlavní, Lipoveckou, Marianovskou či Macošskou chodbu. Šlo o výjimečný čin. Příštích padesát let se nikdo dál při průzkumech tamních jeskyní nedostal," oceňuje Milan Koudelka z Muzea Blansko. Wankel proslul i objevem halštatského pohřebiště v Býčí skále.

Kříž při výpravách následoval Wankela
V průzkumech jeskyní u Holštejna navázal na Jindřicha Wankela také badatel Martin Kříž. „Sestoupil do Rasovny v roce 1864. Při své cestě v podzemí se však zcela držel Wankelova popisu," přibližuje Milan Koudelka z Muzea Blansko. Kříž podle něj proslul zejména svými výzkumy jeskyně Pekárna a Kůlna. V roce 1864 se také Kříž spustil v těžebním koši do propasti Macocha. Kříž často spolupracoval s badatelem Florianem Koudelkou. „Také on v roce 1882 sestoupil do Rasovny. Jako jediný se dostal do míst, kam Wankel. Nepřekonal ho však," upozorňuje Koudelka.

Objevy archeologa překonal jeho vnuk
Rasovna je ohromná přírodní geologická laboratoř, ve které se lze poučit o všem, co souvisí se stavbou podzemního bludiště. To je citát slavného speleologa, archeologa a paleontologa Karla Absolona. Vnuk Jindřicha Wankela jako první objevil v Rasovně nové prostory. „Podnikl do Rasovny osmnáct výprav a objevil víc než kilometr nových chodeb. Šlo zejména o objev středních jeskynních pater," uvádí Milan Koudelka z Muzea Blansko. Absolon patřil ve své době k předním badatelům. Studoval krasová území také ve Francii, Velké Británii, Africe či na Balkáně.

Autor: Klára Židková

11.6.2012 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:
Libor Zábranský, majitel a trenér Komety Brno v jedné osobě.
5

Nová hala za Lužánkami? O aréně rozhodneme podle studie, povídá Zábranský

Architekti Michal a Lea Mačudovi vsadili na hravost barev, forem a materiálů. Svůj styl pojmenovali „nová bohatost“ a staví jej do protikladu k brněnskému funkcionalismu.
18

Čtyři pokoje, devět jídelníčků. Brno má nový proměnlivý bar

Zbrojovka smetla v Tipsport lize Znojmo pěti góly, dvakrát se trefil Litsingi

Brno /FOTOGALERIE/ – Pohlednou ofenzivní podívanou nabídli fotbalisté Zbrojovky divákům v jihomoravském derby zimní Tipsport ligy. Ve svém druhém duelu skupiny C zvítězili Brňané nad Znojmem 5:1.

Město podepsalo smlouvu o Hyperloopu. Má přispět také k rozvoji vědy v Brně

Brno – Kapsle létající tubami rychlostí čtrnáct set kilometrů v hodině může znít jako sci-fi, přesto se na vývoji těchto technologií Brno chce podílet. Zástupci města i Jihomoravské kraje ve středu podepsali dohodu o spolupráci s firmou Hyperloop Transportation Technologies. Ještě letos chtějí začít pracovat na studii proveditelnosti projektu. „Náklady velmi hrubě odhaduji na pět milionů korun pro kraj i Brno," sdělil náměstek krajského hejtmana pro oblast vědy a inovací Jan Vitula.

Propadli se pod led. Záchrana? Hasiči házejí pytle nebo se plazí po žebřících

Brno /VIDEO/ – Topící se lidi vytahovali hasiči ve středu z ledové vody Brněnské přehrady. Nešlo však o bruslaře, kteří vjeli na příliš tenký led, ale o figuranty ve speciálních úborech, kteří do díry vysekané v ledu vlezli dobrovolně. Věděli totiž, že záchrana od kolegů, kteří se učili, jak tonoucího z vody zachránit, přijde téměř okamžitě. „První možnost je většinou házení speciálních pytlů, kterých se tonoucí chytí. Funguje to ale jen zhruba do patnácti metrů, málokdo dohodí dál," vysvětlil instruktor hasičů Alexandr Ficek.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies