VYBERTE SI REGION

Bošovičtí si doma svítili ropou z Visengruntů. I když čadila

Bošovice /PŘÍRODNÍ KLENOTY JIŽNÍ MORAVY/ - Visengrunty na Vyškovsku jsou chráněné kvůli zbytkům původní stepi. Území málem zničili zemědělci. Dnes se vrací do původní podoby.

25.6.2012
SDÍLEJ:

Zbytky stepi se zachovaly v lokalitě Visengrunty u Bošovic na Vyškovsku. Žijí tam vzácné druhy rostlin a živočichů, které milují sucho a světlo.Foto: Jiří Kameníček

Obrovské lány obilí a řepky olejky, nad kterými se vine elektrické vedení. Takový pohled se naskytne těm, kdo vystoupají na nejvyšší kopec v Bošovicích na Vyškovsku a rozhlédnou se po krajině. „Je to smutná podívaná. Zmizel chov dobytka. Nikde se neobjeví žádná mez. Jen v jednom místě je v malé dolince travnatý svah. Je to hotová oáza. Je tam klid. Rostou tam zajímavé rostliny," popisuje přírodní rezervaci Visengrunty ležící jihozápadně od vesnice starosta Jaroslav Šimandl. Chráněnému území se věnuje další díl seriálu Deníku Rovnost Přírodní klenoty jižní Moravy.

NOVÝ DÍL SERIÁLU PŘÍRODNÍ KLENOTY JIŽNÍ MORAVY ČTĚTE V PONDĚLNÍM (DNEŠNÍM) VYDÁNÍ JIHOMORAVSKÝCH DENÍKŮ ROVNOST.

Název Visengrunty je složenina německých slov Weise a Grund, což znamená louka a půda. Původně totiž v místě byla bezlesá step. Na krajinu měla zřejmě vliv dávná pastva. „Stepní rostlinstvo ve Visengruntech má za sebou vývoj trvající tisíce let. Lokalita leží v oblasti s nepřetržitým osídlením od pravěku. Ve starší historii sloužila zřejmě k pastvě. Chybí ale zprávy o její intenzitě a jejím způsobu. Nicméně je jisté, že měla vliv na složení tamní flóry," podotýká v plánu péče rezervace ekolog Václav Křivan.

Step ve Visengruntech a výskyt tamních vzácných rostlin od padesátých let minulého století ohrožoval zánik drobného hospodaření a přechod na kolektivní zemědělství. V šedesátých letech zemědělci lokalitu hromadně osázeli ořešáky. „Zřejmě chtěli Visengrunty nějak využít v době, kdy už tam nebylo potřeba sklízet trávu na seno. Mnoho podobných stepí zaniklo úplně. Například tím, že je lidé osázeli akáty," upozorňuje Křivan.

Ořešáky podle něj vytvářejí stín a vzácné druhy rostlin a živočichů kvůli tomu z rezervace ustupují. Původní step Visengruntů se zachovala alespoň částečně díky práci lidí z vlastivědného kroužku v Bošovicích, kteří území dřív dobrovolně sekali. „Jinak mohl být dopad socialistického zemědělství na Visengrunty ještě horší," tvrdí Křivan.

Stepní krajinu se podařilo uchovat i v několika dalších místech jižní Moravy. „Na Vyškovsku jde například o Větrníky, Šévy u Mouřínova a Malhotky u Nevojic. Na Břeclavsku je to Pouzdřanská step nebo Louky pod Kumstátem, na Hodonínsku Hovoranské louky," jmenuje botanik Milan Chytrý z Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity.

Zbytky stepi se zachovaly v lokalitě Visengrunty u Bošovic na Vyškovsku. Žijí tam vzácné druhy rostlin a živočichů, které milují sucho a světlo.

Od letoška má rezervace nový plán péče. Počítá s postupným kácením ořešáků. „Začali jsme hned na jaře. Už teď místo prokouklo. Péči o Visengrunty má nyní na starost jedna firma. Za nějakou dobu snad budou vypadat jako dřív," doufá Šimandl.

Navzdory proměnám Visengruntů se tam některé vzácné druhy rostlin udržely. „Největší zážitek z Visengruntů pro mě bylo setkání s hadincem červeným. Přežívá jen v několika místech republiky. Je obdivuhodné, že se tam tato impozantní rostlina stále vyskytuje. Dává to naději, že má smysl snažit se tamní travnatou step obnovit," myslí si ekolog Křivan.

Přes necitlivé zásahy socialistického zemědělství zůstaly Visengrunty pro lidi z Bošovic oblíbeným místem vycházek. „Hlavně starší mají lokalitu v povědomí. Naši učitelé měli k Visengruntům vřelý vztah. Brali nás tam na vycházky, vyprávěli nám o místní přírodě. Pozorovali jsme květiny, motýly či ještěrky," vzpomíná starosta.

Dodává, že se k místu váže několik pověstí a historek. „Tam, kde jsou Vizgrunty, stávala malá osada. I poklad tam prý jednou našli a zlatou sošku Panny Marie. Rostly tam rozličné zázračné byliny. Chodili na ně zdaleka, široka. Uzdravovaly lidi i dobytek. Ale dnes už ani bylinky tam nerostou," cituje Šimandl jednu z nich.

Visengrunty jsou podle něj zajímavé také tím, že se tam ještě před několika lety těžila ropa. „Údajně byla velice čistá, takže našla využití v lékařském průmyslu. Ropa se v okolí nachází dodnes. Nedaleko Visengruntů zakládají těžaři další vrt," říká bošovický starosta.

Ropu z Visengruntů v minulosti využívali i tamní obyvatelé. Traduje se historka o rodině Kulhánků, kteří měli ve Visengruntech pozemek, přes který tekl malý potok s velmi rezavou a mastnou vodou. „Mastnotu pan Kulhánek sbíral a doma používal ke svícení místo petroleje. Protože při hoření vznikalo hodně kouře, používá se dodnes rčení Který Kulhánek to byl? No, Čudil," vypráví starosta. A dodává, že nejde o smyšlenou historku.

Na sběr ropy z tamního potoka mají mlhavé vzpomínky i další. „Děda mého manžela prý také ropu z Visengruntů takhle sbíral a doma ji používal. Je to už ovšem velmi dávno," vypráví například Marie Kulhánková z Bošovic.

Visengrunty

Forma ochrany: přírodní rezervace

Vyhlášeno: 8. listopadu 1990

Rozloha: 7,24 hektaru

Jak se tam dostat: Visengrunty leží jihozápadně od Bošovic na Vyškovsku pod tamním kopcem Vysoká.

Důvod ochrany: V rezervaci se zachovalo původní stepní rostlinstvo uprostřed intenzivně zemědělsky využívané krajiny. Rostou tam vzácné druhy rostlin například hrachor panonský či oman mečolistý.

Mapa: turistická mapa Klubu českých turistů číslo 87

Benada o ropě: Ložiska hledal Baťa a kníže pán

Hodonín - Přírodní rezervace Visengrunty u Bošovic na Vyškovsku je zajímavá i tím, že se tam dřív těžila ropa. Její dobývání má na jižní Moravě tradici. „Největší ložiska jsou nedaleko Uhřic, Dambořic a Žarošic na Hodonínsku," uvádí ředitel hodonínského Muzea naftového dobývání a geologie Stanislav Benada.

Kdy těžba ropy na jižní Moravě začala?

Už roku 1908 objevili v hlubinném vrtu poblíž Slavkova u Brna, původně zaměřeném na uhlí, ložiska plynu. Rakouská armáda vrtala u Lanžhota a v Bzenci ještě před první světovou válkou. První velké ložisko ropy lidé objevili až v roce 1919 u Hodonína v lokalitě Nesyt. Těžba tam pokračovala až do osmdesátých let. Mezi světovými válkami hledal ropu také kníže Jan Liechtenstein. Také Tomáš Baťa podnikal průzkumy severně od Hodonína, v okolí Petrova a Strážnice. Ve třicátých letech minulého století bylo na Moravě okolo patnácti tisíc státních i soukromých kutisek. To jsou kruhové pozemky o průměru 425 metrů. Celkem dávaly rozlohu jednoho naftového pole.

Která ložiska ropy jsou dnes v kraji nejvýznamnější?

Největší jsou nedaleko Uhřic, Dambořic a Žarošic na Hodonínsku. V oblasti vídeňské pánve je vedle Nesytu nejvýznamnější naleziště Hrušky na Břeclavsku. U Mikulova dřív fungovalo ložisko Dunajovice, které dnes slouží jako podzemní zásobník plynu. Nedávno těžaři objevili nová ložiska u Břeclavi a Prušánek.

K čemu se jihomoravská ropa nejčastěji používá?

Ropa z vídeňské pánve mezi Hodonínem a Břeclaví putuje vlakovými cisternami do rakouské rafinerie Schwechat. Tato ropa má výborné chemické vlastnosti. I když se většinou zpracovává jako palivo, lze z ní vytvořit i množství chemických, lékařských a kosmetických výrobků. Ropa z oblasti mezi Hodonínem a Brnem či Vyškovem se dopravuje ropovodem do českých rafinerií v Litvínově. Většinou se z ní spolu s ruskou ropou vyrábí paliva, minerální oleje nebo materiály pro impregnace či asfalty.

Jaká jsou naleziště ropy kolem Bošovic a Borkovan v okolí rezervace Visengrunty?

V okolí Borkovan, Těšan, Bošovic a Otnic zajistili těžaři v minulých padesáti letech množství hlubokých vrtů. Celou oblast tvoří ždánický karpatský příkrov. Pod ním je ukrytá struktura takzvaného. nesvačilského příkrovu, který se táhne jako staré pohřbené hluboké údolí od Brna k Hodonínu. Druhohorní usazeniny rozrušila říční eroze a obrovský kaňon zaplnily před 60 až 40 miliony let třetihorní sedimenty. Právě v těchto vrstvách se objevila ložiska ropy u těchto obcí.

Tři vzácné rostliny

Hrachorů u nás roste jen několik
Roste na jižní Moravě, v Rakousku, Rumunsku i Bosně. Všude je velmi vzácný. I u nás se vyskytuje jen několik exemplářů. Kriticky ohrožený hrachor panonský mohou lidé objevit v přírodní rezervaci Visengrunty nedaleko Bošovic na Vyškovsku. „Je to unikátní jihoevropský druh. U nás je rozšířený v teplomilných doubravách a na suchých stráních," popisuje výskyt vzácné květiny botanik Milan Chytrý z Masarykovy univerzity. Bíle kvetoucí bylina dorůstá do výšky až pětačtyřiceti centimetrů. Kalich jeho květu je zvonkovitý. Květe od května do června.

Oman oko Kristovo vyžaduje teplo
Je to hustě plstnatá bylina s přízemními listy a žlutými květy, které se vzácně vyskytují jednotlivě, většinou však v trsech. U nás roste oman oko Kristovo jen na jižní Moravě. Objevuje se i v přírodní rezervaci Visengrunty na Vyškovsku. „Jižní Morava je nejzápadnější hranicí jeho evropského rozšíření," podotýká botanik Milan Chytrý z Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity. Jinak osidluje teplá místa Rakouska, Slovenska nebo Maďarska. Nejvíc roste v okolí Černého moře. Tento druh je rozšířený i v Kazachstánu a v severním Íránu.

Pelyněk pančičův kvete až do října
Pelyněk pančičův je jedna z nejvzácnějších rostlin naší republiky. Objevuje se i v rezervaci Visengrunty na Vyškovsku. „Je to unikátní druh pelyňku. Roste jedině v takzvané panonské oblasti, která zaujímá kromě jižní Moravy ještě část Slovenska a Velkou a Malou uherskou nížinu," upozorňuje botanik Milan Chytrý z Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity. Pelyněk pančičův vyhledává mírně zastíněná místa. Růžice jeho listů zpravidla přežívají i přes zimu a odumírají až na jaře. Vykvétá v srpnu až září. Někdy květy vydrží až do začátku října.

Autor: Klára Židková

25.6.2012 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

Na evidenci tržeb se připravují už i stánkaři. Brňané účty vypisují ručně

Jižní Morava – Kontroverzní elektronická evidence tržeb ve čtvrtek spustila ostrý provoz. Tržby do ní zaznamenávat musí restaurace, bary i třeba cukrárny . Zákon tuto povinnost ukládá všem, kteří mají kamenné provozovny, ve kterých si mohou zákazníci zakoupené zboží sníst či vypít a mají také další zázemí. „Stánků a takzvaných hladových oken, kdy si zákazník koupí zboží do ruky, tedy třeba stánků na náměstí Svobody, se zatím nařízení netýká," vysvětlil Aleš Hájek z finanční správy.

OBRAZEM: Letohrádek Mitrovských vystaví betlémy z Peru i Mexika

Brno – Více než sedmdesát betlémů z exotického Peru, Mexika, či Keně, ale i ty z evropské a české produkce, si můžou zájemci prohlédnout od soboty v Letohrádku Mitrovských u brněnského výstaviště.

Převadeč vecpal do auta 6 migrantů. Na hranici u Mikulova je chytili policisté

Mikulov – Šest mladíků íránského a iráckého původu a jednoho převadeče zadrželi cizinečtí policisté na bývalém hraničním přechodu v Mikulově na Břeclavsku. Zkontrolovali osobní auto značky Hyundai pětadvacetiletého Rumuna a jeho pět spolujezdců. „V zavazadlovém prostoru policisté našli další ukrytou osobu. Muži ve věku sedmnáct až jednadvacet let neměli u sebe platné doklady," informovala v pátek o kontrole z úterý policejní mluvčí Štěpánka Komárová.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies