VYBERTE SI REGION

Brněnská přehrada: sinice zatím vyhrávaly

Brno /SERIÁL/ - I přes porevoluční snahu vybudovat čističky v povodí Svratky se nepodařilo cíl splnit a přehradu vyčistit. Pomohou současná opatření?

11.1.2010 5
SDÍLEJ:

Brněnská přehrada okem fotografa Jana Langera.Foto: DENÍK/Jan Langer

Ještě v devadesátých letech bývaly břehy Brněnské přehrady v létě obležené lidmi. Kvůli pokračujícímu znečišťování vody se však začaly rychle množit sinice, které už v přehradě byly. V posledních letech se proto v přehradě koupal už málokdo, nádrž teď patří k nejšpinavějším v zemi. Přestože výstavba čistíren odpadních vod, které dokáží živiny pro sinice likvidovat, začala už v devadesátých letech, dodnes se nepodařilo situaci zlepšit.

Pokračujícím snahám o vyčištění přehrady a postavení čističek v povodí řeky Svratky se věnuje další díl seriálu Brněnského deníku Rovnost s názvem Dvacet iluzí dvaceti let demokracie. Podle průzkumu, který si nechalo udělat vedení Brna, chce mít třiadevadesát procent lidí žijících ve městě čistou přehradu. Téměř všichni tak nejspíš vzpomínají na roky, kdy se mohli koupat v relativně čisté vodě.

„Před listopadovou revolucí jsme patřili k nejvyspělejším státům, co se týká technologie čištění odpadních vod. Souvisí to především s tím, že jsme státem na hřebenu Evropy, všechny řeky u nás pramení. Stát proto dbal, aby větší města a obce čistírny odpadních vod měly. Odpadní vody však časem začaly měnit strukturu. Přibývalo v nich například mycích prostředků. Hlavně po revoluci,“ vysvětluje změnu, která měla za následek výrazný růst živin pro sinice v odpadních vodách i tocích, ředitel pro správu Povodí Moravy Antonín Tůma.

Živin – fosforu a dusíku – v tocích přibylo i přesto, že zemědělci hodně omezili hnojení fosfáty. „Povodí Svratky nad Brněnskou nádrží i celé povodí téže řeky nad Novými Mlýny patří mezi území s vyšší důležitostí výstavby čistíren odpadních vod. Rozhodujícím faktorem je počet obyvatel. Přednost měly obce nad dva tisíce obyvatel a pak sídla s počtem nad pět set lidí,“ podotýká Tůma. Zdůrazňuje, že konkrétně čištění Brněnské přehrady je prioritní, protože nádrž je dodnes záložním zdrojem pitné vody pro Brněnsko.

Začala zelenat

I když se do přehrady denně valily živiny pro sinice, nějaký čas tomu dokázala odolávat. Pak nastal zlom, kdy se objevily toxické sinice a voda začala každé léto „zelenat“. Hlavní impuls k tomu, aby se Česká republika začala znečištěním povrchových vod výrazněji zabývat, však dala až Evropská unie v roce 2000 přijetím směrnice týkající se vodní politiky.

„Uložila všem státům Evropského společenství zabránit dalšímu zhoršování stavu vod, snížit znečištění a k roku 2015 dosáhnout dobrého ekologického stavu. Situace na Brněnské nádrži však byla natolik závažná, že jsme se rozhodli s nápravou začít co nejdříve. Rozšířili jsme systém monitoringu, zjistili největší zdroje znečištění a zahájili práce na přípravných studiích a projektu,“ upozorňuje Tůma.

V roce 2004 vznikly první návrhy na různá opatření, jako součást projektu Čisté povodí Svratky. Pod vedením Jihomoravského kraje se na jejich tvorbě podílelo Brno, kraj Vysočina i Pardubický kraj.

„Některá opatření začala okamžitě. Týkala se například protierozních opatření ke snížení splachů nebo návrhů pozemkových úprav. I přesto monitoring a výpočty prokázaly, že potrvá ještě mnoho let, než se situace zlepší,“ podotýká Tůma. Kraj také výrazně podporoval stavbu čistíren odpadních vod v povodí.

Čistírny v povodí vznikají dodnes a potrvá ještě dlouho, než budou v každé obci. „Definitivně problém sinic vyřešíme teprve tehdy, až budou čističky v celém povodí. To ale přijde na miliardy korun,“ upozornil už dříve předseda výboru pro životní prostředí a zemědělství Jihomoravského kraje Václav Horák.

Kraj proto začal pomáhat tím, že obcím, které by ze svých rozpočtů nemohly všechno zaplatit, vypomohl v přípravě projektových dokumentací a žádostí o evropské peníze.

Kromě čistíren začaly vznikat také zábrany na březích, aby deště do vody nesplavovaly hnojivo z polí. Pozornost úřadů se také stále více soustřeďuje na lidi, kteří mají u Brněnské přehrady domy nebo chaty. „Mnoho z nich totiž nemá žádnou jímku odpadních vod. Je nutné, aby si majitelé nějakou vybudovali,“ uvedl před pár lety Horák.

Důležité čištění

Jen popisovaná opatření však přehradu vyčistit nedokáží. Proto se pozornost odborníků postupem času zaměřila přímo na vyčištění nádrže.
„Kromě živin z povodí a nejbližšího okolí nádrže čerpají sinice živiny i ze sedimentů a odumírající organické hmoty při sezonním rozvoji sinic a ostatních organizmů v nádrži. Za rok tak vznikne až deset centimetrů sedimentů plných živin. Proto je důležité odstranit všechny tyto zdroje,“ uvádí Tůma.

Dodává, že i pokud by do přehrady žádné živiny nepřitékaly, tak z ostatních zdrojů mohou sinice přežívat i dalších padesát let.
Společnost Pöyry proto připravila projekt na opatření týkající se brněnské nádrže. Navrhuje v něm několik kroků k vyčištění. „Upustit hladinu nejméně o osm metrů alespoň na rok. Prokysličovat usazeniny na dně přehrady. Klasicky těžit sedimenty. Vápnit obnažené břehy nádrže,“ popisuje projekt navrhovaná řešení.

Prvního opatření na Brněnské přehradě si všiml téměř každý. Nad nádrž se totiž na konci roku 2007 vznesla letadla, která rozprášila na obnažené břehy upuštěné přehrady čtyřiadvacet tun vápna. Zásah měl za úkol sinice takzvaně vyhladovět.

„Usazeniny pak rychleji mineralizují a nejsou už tak výživné. Sinice proto budou mít v přehradě těžší život,“ vysvětlil princip vápnění brněnský odborník na sinice Blahoslav Maršálek.

Podle pravidelného monitoringu vápnění skutečně zabralo. „Cílem bylo hlavně obnovit a urychlit přirozené procesy v nádrži. Je to však otázka dlouhodobého řešení. Pokud měl někdo představu, že ošetřením břehů nastane změna takříkajíc skokově, tak se pletl. O změně složení sedimentů se ale může také přesvědčit každý při procházce po obnažených březích přehrady,“ říká Tůma.

Další posun směřující k čisté přehradě přišel na začátku loňského roku, kdy Státní fond životního prostředí doporučil ke schválení dotace z Evropské unie. Celkem přibližně sto šedesát milionů korun.

Projekt čisté přehrady tak mohl pokračovat. Hladina přehrady klesla o rekordních deset metrů a začaly přípravné práce. „Po celé léto jsme dělali podrobný monitoring obsahu kyslíku a kvality vody. Vodu jsme pak okysličovali pomocí dvou lodí,“ vzpomíná Tůma.

Co nádrž čeká?

Kvůli odvoláním ve výběrovém řízení na firmu, která dostane opatření na nádrži za úkol, se rozhodnutí o několik měsíců oddálilo. Řízení nakonec vyhrála firma Imos. Přehradu tak nyní čeká použití provzdušňovacích věží, ošetření břehů biopreparáty, nasazení dravých ryb a odtěžení bahna v Rokli a u Sokolského koupaliště.

„Nánosu je ale v nádrži tolik, že nemáme ekonomické síly na to, abychom všechno odtěžili a bezpečně uložili. Proto odborníci navrhli odtěžit sedimenty jen z části. Konkrétně ty, které obsahují největší zásoby živin,“ doplňuje Tůma. Znovu napustit nádrž by chtěli vodohospodáři v první polovině letošního roku.

I když všechny kroky vyčištění budou účinné, nemusí to ještě znamenat, že hned v nastávajícím létě bude voda v přehradě křišťálově čistá.
„Každý očekává okamžitou změnu k lepšímu, ale jde pouze o začátek, jímž chceme procesy v nádrži vrátit opět do rovnovážného ekologického stavu. Příroda má totiž určitou paměť i obranyschopné reakce. Je jednoduché do jejích vazeb zasáhnout, avšak náročné požadované parametry udržet. Ke zlepšení situace na Brněnské údolní nádrži a nejen na ní může přispět každý. Hlavně používáním pracích a mycích prostředků se sníženým obsahem fosfátů a především jejich rozumnou spotřebou,“ vybízí Tůma.

Zda zmiňovaná opatření dokáží postupem času přehradu skutečně vyčistit, ukáží až příští léta. A Brňané budou mít možná opět možnost trávit horké letní měsíce u přehrady. „To se nedá ani popsat, jak by to bylo super, mít velikánskou přehradu čistou a ke koupání po celé léto. Žilo by to tam úplně jiným způsobem než teď. Třeba to po letech konečně vyjde,“ doufá například Brňan Jan Hlaváček.

Autor: Michal Kárný

11.1.2010 VSTUP DO DISKUSE 5
SDÍLEJ:
AKTUALIZOVÁNO

Vive la France! Bitvu tří císařů opět ovládli Napoleonovi vojáci

Tvarožná /REPORTÁŽ/ – Po 211 letech se historie na Slavkovském bojišti v sobotu odpoledne zopakovala. Přibližně tisícovka vojáků oděných do dobových uniforem před zraky několika tisíců lidí svedla boj připomínající Napoleonovo vítězství v bitvě tří císařů z roku 1805.

AKTUALIZOVÁNO

Bída na závěr chabého podzimu. Zbrojovka remizovala s Karvinou

Brno /FOTOGALERIE/ – Fotbalisté Zbrojovky v posledním podzimním utkání nejvyšší soutěže remizovali na domácím trávníku s Karvinou 1:1. Skórovali Jan Šisler a v nastavení Lukáš Vraštil.

EXKLUZIVNĚ

Kempný si zvyká na dril v NHL: I na rozbruslení před zápasem se jedou bomby

Chicago, Brno /ROZHOVOR/ - Nasedl na vysněný kolotoč nejprestižnější hokejové soutěže světa, z kterého ani na chvíli nesmí vyskočit. Bývalý obránce brněnské Komety Michal Kempný vstřebává první zápasové dávky v NHL. Zatím odehrál dvacet utkání a už si vyzkoušel i dril tří zápasů v pěti dnech.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies