VYBERTE SI REGION

Brněnské letiště mělo spojit Ameriku s Asií

Brno /SERIÁL/ - Polistopadové plány na vznik obrovského letištního uzlu v místech současného tuřanského letiště skončily u malé podpory státu i města

25.1.2010 3
SDÍLEJ:

Ilustrační fotoFoto: DENÍK/Vít Šimánek

Brněnské letiště v posledních letech odbavuje necelého půl milionu cestujících ročně. Číslo mohlo být několikanásobně vyšší, pokud by vyšly plány ze začátku devadesátých let na postavení obrovského světového letiště. Tehdy se totiž uvažovalo o tom, že se Brno stane leteckou spojnicí mezi Severní Amerikou a Asií a u města vznikne velké letiště, které odbaví i třicet milionů lidí ročně. Kvůli slabé podpoře města i státu se však tento projekt neuskutečnil.

Nesplněnému snu o vzniku významného uzlového letiště v Brně se věnuje další díl seriálu Brněnského deníku Rovnost s názvem Dvacet iluzí dvaceti let demokracie.

Plány na zviditelnění Brna díky letecké dopravě se objevily poprvé ve čtyřicátých letech minulého století, kdy tehdejší národní výbor města rozhodl o postavení nového letiště v brněnských Tuřanech. Už tehdy se totiž ozývali odborníci s tvrzením, že pokud bude mít rakouská Vídeň letiště dříve, nezíská Brno potřebnou důležitost v letecké dopravě. Předběhnout Vídeň se Brnu sice nepodařilo, ale nakonec se po listopadové revoluci v roce 1989 objevily plány daleko smělejší.

V Brně mělo vzniknout obrovské letiště, které by letecky spojilo Ameriku s asijskými zeměmi. Letiště, které by nahradilo stávající, mělo stát na ploše patnáct až dvacet kilometrů čtverečních a ročně přepravovat až třicet milionů cestujících. S touto myšlenkou přišel tehdejší brněnský zastupitel a většinový vlastník firmy BIG Group věnující se rozvojovým projektům Michael Dymáček.

„V roce 1991 jsem byl v americkém Dallasu a měl možnost pozorovat, jaké má tamější letiště obrovskou ekonomickou sílu. Později jsem se setkal s významnými texaskými podnikateli, kteří měli zájem o vytvoření letecké nákladní dopravy na trase Dallas – Brno – Omsk – Chabarovsk. Zjistili jsme ale, že to není ekonomicky výhodné. Tehdy jsme se začali o letištní otázky poprvé zajímat a Česká správa letišť nás poté požádala, abychom navrhli, co s brněnským letištěm,“ vzpomíná Dymáček na dobu, kdy začal nápad na obří letiště v Brně vznikat.

Tři hlavní dráhy

Zrodila se myšlenka postavit v Brně jedno z hlavních evropských letišť. Mělo mít celkem čtyři dráhy se třemi hlavními ve směru sever-jih. Byly by přibližně kolmé k drahám na současném tuřanském letišti. Hlavní terminál měl vzniknout v oblasti Černovic.

Komplex uzlového letiště Brno, jak tvůrci záměr oficiálně nazvali, se měl stát největším rozvojovým projektem České republiky a současně být jedním z největších evropských projektů. „Po dokončení by letiště bylo jedním z šesti až sedmi nejvýznamnějších evropských letišť. Brno tím mohlo doplnit síť významných evropských letišť, jaká jsou například v Londýně, Paříži, Frankfurtu nad Mohanem nebo Amsterodamu,“ vysvětluje základní myšlenku tehdejšího projektu Dymáček.

Z letiště se mělo stát místo propojující Evropu se Severní Amerikou a s jihovýchodní Asií. „Takové velké letiště je vždy zčásti přestupní uzel. Přilehlé území by vytvořilo velký komplex, do kterého jsme zařadili oblast ve vzdálenosti kolem třiceti kilometrů od nového letiště. V jeho blízkosti měly vzniknout rozsáhlé plochy pro podnikání, případně i zábavu a bydlení. Oblast by obsadily firmy zabývající se softwarem, elektronikou, farmaceutikou a podobně. Letiště by tak nesloužilo jen pro přestup, ale celý komplex by se stal cílovou stanicí,“ doplňuje Dymáček. Dodává, že přímo na novém letišti mělo pracovat přibližně třicet tisíc lidí a v okolních oblastech pak dalších až sto tisíc lidí.

Dymáček měl rovněž vypočítané, jak dlouho by postavení celého komplexu trvalo. „Nejpravděpodobnější bylo, že se nejprve začne s výstavbou na přilehlém území a teprve po čtyřech až šesti letech s novým letištěm. Práce na něm skončí přibližně za dva až tři roky, celý komplex pak vznikne do dvanácti let od zahájení výstavby,“ přibližuje tehdejší představy Dymáček.

Současně podotýká, že nové letiště nemělo být cílem, ale spíše prostředkem ekonomického růstu oblasti. „Letiště by mělo vliv na území do vzdálenosti přibližně sta kilometrů. Šlo tedy o území opřené o trojúhelník Brno – Vídeň – Bratislava. Díky tomuto efektu by se postupně výkonnost české ekonomiky více než zdvojnásobila,“ dodává Dymáček.

Možnost naplnění zmíněných odvážných odhadů vidí hlavně v tom, že Brno má k tomuto rozvoji ideální předpoklady. Hlavně tuřanská oblast je unikátní a tomuto cíli perfektně vyhovuje.

„Je tam totiž naprosto fantastické dálniční spojení a výhodná vzdálenost od města. Další výhodu představuje napojení na plánované vysokorychlostní železniční tratě. Díky nim by se pak mohli lidé dál přepravovat po Evropě. Umístění letiště je tam dopravní fantazie,“ říká s nadšením Dymáček.

Návrh na přesídlení

Plocha, se kterou Dymáček počítal, přesto nebyla zcela bez problémů. Jeden z nich představovala skutečnost, že hlavní dráha měla vést přes část Tuřan: Dvorska. Ta byla tehdy o něco menší než v současné době.

„Navrhovali jsme dvě řešení. Uvažovali jsme o přesídlení tamějších obyvatel. Každý měl dostat náhradu v podobě nejméně stejného domku a stejně velkého pozemku na místě, na němž bychom se s nimi dohodli. K tomu ještě pořádné odstupné. Stejnou možnost bychom nabídli i všem nespokojeným lidem z jiných lokalit v místech poblíž letiště. Druhá varianta počítala s tím, že Dvorska zůstanou stát a dráhový systém vznikne tak, aby vyhovoval normám. Dvorska by však za těchto okolností nebylo moc příjemné místo na bydlení,“ podotýká Dymáček. I proto se projekt setkal se silnými protesty lidí, kteří v okolí plánovaného letiště žili.

Na tomto problému však projekt neztroskotal. Všechno totiž záleželo hlavně na podpoře vedení Brna i státu, kterou se Dymáček snažil usilovně zajistit.
„V době, kdy jsme dali projekt dohromady, zrovna padl jiný, který počítal s výstavbou letiště v Milovicích u Prahy. O tuto investici měla zájem společnost Bechtel, což je největší americká firma nabízející stavební a inženýrské práce. Tehdy jsem se proto spojil s americkým velvyslanectvím, abych na firmu získal kontakt. Lidé z Bechtelu pak přiletěli a místo pro letiště se jim velmi zamlouvalo. Řekli, že pokud prosadíme, aby se projekt uskutečnil, tak se na jeho přípravě budou aktivně podílet. Měli o to skutečně velký zájem,“ přibližuje Dymáček dobu, kdy šance na uskutečnění projektu vypadala velmi nadějně.

Americká naděje

Od té doby se Dymáček zúčastnil několika odborných konferencí, kde byl o projekt větší či menší zájem. „Na konci roku 2004 mně oznámila americká ambasáda konání konference v Clevelandu. Že prý by tam rádi vzali náš projekt. Českou delegaci vedl tehdejší místopředseda vlády Vladimír Dlouhý, který se vyjadřoval ve smyslu, že projekt podporuje. Náměstek amerického ministra dopravy i lidé ze společnosti Bechtel si pak s námi domluvili jednání, kterého jsme se měli zúčastnit i s Dlouhým. Ten nakonec na schůzku nepřišel a z jednání sešlo. Dlouhý prý údajně nebyl domluvený s ministerským předsedou. Byla to velká blamáž,“ říká nyní s lítostí Dymáček.

Dodává, že pokud by se schůzka uskutečnila podle plánu, tak možná mohlo nové letiště u Brna už stát. Kvůli dění v Clevelandu došlo k tomu, že projekt přestala podporovat americká vláda. „V žádném případě tím však nepadl. Americké i jiné firmy projevovaly zájem dál,“ doplňuje Dymáček.

Proti však bylo – kromě jiných – tehdejší brněnské vedení v čele s bývalým primátorem Petrem Duchoněm, který tomuto nápadu moc nevěřil. „Měli jsme různé názory na to, zda s nárůstem letecké dopravy bude potřeba postavit nové uzlové letiště. Já se domníval, že stávající je schopné tento nárůst pokrýt. Navíc jde také o to, že letiště musí vzniknout tam, kde už zdroj a cíl dopravy existuje, a to není příklad Brna. Proto si myslím, že nemělo smysl takové velké letiště stavět. Pan Dymáček navíc nikdy nepřišel s konkrétním investorem,“ vysvětluje nyní svůj tehdejší nesouhlas Duchoň.

Určité oživení nastalo také v roce 1999, kdy o projekt začali mít zájem jihomoravští i dolnorakouští odboráři. „Rakušané velmi rychle pochopili, že projekt je tak silný, že přinese práci také pro ně. I vídeňské letiště záměr podporovalo a jeho zástupci měli dokonce zájem se do projektu zapojit. Jenže pak vztahy mezi Českou republikou a Rakouskem ochladly,“ doplňuje Dymáček.

Projekt by podle něho mohl ožít i nyní. Přesto, že ideální dobu už do určité míry promeškal. „Nyní panuje bohužel ekonomický útlum, pokud ale budou příznivé podmínky, tak otázku letiště otevřeme znovu,“ tvrdí Dymáček.

Možnost, že projekt bude mít šanci na úspěch, Duchoň i nyní odmítá. „Ukázalo se totiž, že žádné podobné uzlové letiště stavěné na zelené louce v Evropě nevzniklo a ani se neplánuje. Vývoj tedy dal jednoznačně za pravdu nám. Co bude za dvacet let nedokážu říct, ale kapacita letišť se dá řešit i jinak. Není to tak, že by brzdou ve zvyšování kapacity letecké přepravy byl nedostatek letišť. Pochybuji proto, že se najde nějaký investor,“ říká Duchoň.

Autor: Michal Kárný

25.1.2010 VSTUP DO DISKUSE 3
SDÍLEJ:

Česká hlava pro brněnský tým. Mikroskop pomůže s léčbou rakoviny

Brno – Vynalezl mikroskop, který v budoucnu pomůže s nádorovou léčbou. Padesátiletý Radim Chmelík se svým týmem z Fakulty strojního inženýrství a CEITEC Vysokého učení technického v Brně obdržel minulý týden ocenění vědecké soutěže Česká hlava.

Kníničská Panna Marie? Řezbář ji vyřezal motorovou pilou

Brno /FOTOGALERIE/ – Zvuk motorové pily slyšeli v neděli dopoledne lidé z brněnských Kníniček. Před místní mateřskou školou totiž započal letošní advent v městské části. Jedním z největších lákadel programu byla řezbářská show, při níž řezbář vytvořil postavu Panny Marie.

Nehod motorkářů ubylo. Jsou lépe připravení, tvrdí odborník

Jižní Morava – Devět životů vyhaslo od začátku roku při nehodách motocyklů na silnicích v Jihomoravském kraji. Oproti loňsku je to o jednoho mrtvého méně.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies