Seriál Neobvyklá místa, který se pravidelně na stránkách brněnského Deníku Rovnost objevoval, dnes končí. Místem jménem Brno, na které se ale žádný Brňan nikdy nedostane. Planetka Brno je jednou ze sta tisíc objevených planetek. „Nachází se na dráze mezi Marsem a Jupiterem. A stejně jako Země obíhá Slunce,“ uvedl ředitel brněnské Hvězdárny a planetária Mikuláše Koperníka Jiří Dušek. Na rozdíl od pozemského Brna, které Slunce oběhne za jeden rok, musí vesmírné Brno putovat pětkrát déle.
Planetky, kterým se také říká asteroidy, vznikly při formování vesmíru. „Jsou to vlastně zbytky po vytvoření planet. Ty vznikaly kondenzováním plynů. Některé kusy hmoty se pak nespojily s planetou a staly se z nich samostatné subjekty,“ objasnil vznik planetek Dušek. Podle něj si pak každý astronom může planetky, které objeví, pojmenovat podle vlastního přání. Ne však svým jménem.
Otázkou je, proč Mrkos planetku pojmenoval právě Brno. Městu v úrodné nížině se totiž vůbec nepodobá. „Na Brnu není žádná atmosféra a na Slunci odvrácené straně klesají teploty až pod minus sto stupňů,“ popsal Dušek podmínky na jednom z Mrkosových objevů.
Kontroverzní muž
Podle Jany Tiché, ředitelky hvězdárny na Kleti u Českých Budějovic, kde Mrkos Brno objevil, se astronom pojmenováváním planet vracel do mládí. „Pocházel z Moravy, ze Střemchoví. Po tom planetku pojmenoval také. Do Brna pak chodil na vysokou školu,“ domnívá se Tichá, proč Mrkos, který za svou kariéru astronoma objevil přes dvě stě planetek a třináct komet, pojmenoval jednu z nich právě Brno.
Podle astronomů z observatoře na Kleti, kteří s Mrkosem spolupracovali, se přesto jeho výzkum za velký úspěch označit nedá. „Jiní měli ve stejné době objevů mnohem více. Neuměl to a ještě si přivlastňoval objevy jiných,“ zavzpomínal na svého kolegu Miloš Tichý, který na Kleti působí dodnes.
S ním souhlasí i Tichá. „Daleko více planetek objevili třeba Američané. Navíc Mrkos byl spíše praktický pozorovatel, ale neuměl na pozorování založit výzkum. Třeba něco našel a ono se to zase ztratilo, protože neuměl vypočítat oběžnou dráhu,“ konstatovala ředitelka.
Problémy s výzkumem však nebylo to jediné, co kolegům na Mrkosovi vadilo. „Byl velice kontroverzní. Říká se o něm, že se zapletl s komunistickým režimem,“ naznačil například Dušek. Mrkosův bývalý kolega Tichý je však mnohem kritičtější. „Díky svým vztahům s režimem zničil celou generaci astronomů. Právě on zavedl sovětské vojáky k poslednímu svobodnému vysílači na Kleti,“ rozhořčil se Tichý.
Brno slavné dvakrát
I když se Mrkos snažil Brnu vzdát poctu, nebyl jediným, kdo planetku po druhém českém největším městě pojmenoval. „Před ním se po Brnu rozhodl svůj objev pojmenovat slezský astronom Johann Palisa. A Mrkose předběhl téměř o sto let. Nazval ji Bruna, z německého pojmenování pro Brno. Město je tak vlastně unikátní. Jsou po něm pojmenovány dvě planetky,“ dodala Tichá.
11
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
