VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Brno oběhne Slunce jednou za pět let

Brno - Když astronom Antonín Mrkos spatřil v roce 1981 Brno, díval se stovky milionů kilometrů daleko. Ve vesmíru totiž objevil novou planetku, kterou se rozhodl pojmenovat právě po největším jihomoravském městě.

1.7.2008 1
SDÍLEJ:

Ilustrační fotoFoto: REUTERS

Seriál Neobvyklá místa, který se pravidelně na stránkách brněnského Deníku Rovnost objevoval, dnes končí. Místem jménem Brno, na které se ale žádný Brňan nikdy nedostane. Planetka Brno je jednou ze sta tisíc objevených planetek. „Nachází se na dráze mezi Marsem a Jupiterem. A stejně jako Země obíhá Slunce,“ uvedl ředitel brněnské Hvězdárny a planetária Mikuláše Koperníka Jiří Dušek. Na rozdíl od pozemského Brna, které Slunce oběhne za jeden rok, musí vesmírné Brno putovat pětkrát déle.

Planetky, kterým se také říká asteroidy, vznikly při formování vesmíru. „Jsou to vlastně zbytky po vytvoření planet. Ty vznikaly kondenzováním plynů. Některé kusy hmoty se pak nespojily s planetou a staly se z nich samostatné subjekty,“ objasnil vznik planetek Dušek. Podle něj si pak každý astronom může planetky, které objeví, pojmenovat podle vlastního přání. Ne však svým jménem.

Otázkou je, proč Mrkos planetku pojmenoval právě Brno. Městu v úrodné nížině se totiž vůbec nepodobá. „Na Brnu není žádná atmosféra a na Slunci odvrácené straně klesají teploty až pod minus sto stupňů,“ popsal Dušek podmínky na jednom z Mrkosových objevů.

Kontroverzní muž

Podle Jany Tiché, ředitelky hvězdárny na Kleti u Českých Budějovic, kde Mrkos Brno objevil, se astronom pojmenováváním planet vracel do mládí. „Pocházel z Moravy, ze Střemchoví. Po tom planetku pojmenoval také. Do Brna pak chodil na vysokou školu,“ domnívá se Tichá, proč Mrkos, který za svou kariéru astronoma objevil přes dvě stě planetek a třináct komet, pojmenoval jednu z nich právě Brno.

Podle astronomů z observatoře na Kleti, kteří s Mrkosem spolupracovali, se přesto jeho výzkum za velký úspěch označit nedá. „Jiní měli ve stejné době objevů mnohem více. Neuměl to a ještě si přivlastňoval objevy jiných,“ zavzpomínal na svého kolegu Miloš Tichý, který na Kleti působí dodnes.

S ním souhlasí i Tichá. „Daleko více planetek objevili třeba Američané. Navíc Mrkos byl spíše praktický pozorovatel, ale neuměl na pozorování založit výzkum. Třeba něco našel a ono se to zase ztratilo, protože neuměl vypočítat oběžnou dráhu,“ konstatovala ředitelka.

Problémy s výzkumem však nebylo to jediné, co kolegům na Mrkosovi vadilo. „Byl velice kontroverzní. Říká se o něm, že se zapletl s komunistickým režimem,“ naznačil například Dušek. Mrkosův bývalý kolega Tichý je však mnohem kritičtější. „Díky svým vztahům s režimem zničil celou generaci astronomů. Právě on zavedl sovětské vojáky k poslednímu svobodnému vysílači na Kleti,“ rozhořčil se Tichý.

Brno slavné dvakrát

I když se Mrkos snažil Brnu vzdát poctu, nebyl jediným, kdo planetku po druhém českém největším městě pojmenoval. „Před ním se po Brnu rozhodl svůj objev pojmenovat slezský astronom Johann Palisa. A Mrkose předběhl téměř o sto let. Nazval ji Bruna, z německého pojmenování pro Brno. Město je tak vlastně unikátní. Jsou po něm pojmenovány dvě planetky,“ dodala Tichá.

Oběžná dráha planetky Brno ve sluneční soustavě.

Autor: Vendula Jičínská

1.7.2008 VSTUP DO DISKUSE 1
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Ilustrační foto.
1

Přídavky uživí celou rodinu. Papírování bylo psychicky náročné, říká matka

Ilustrační foto.
AKTUALIZOVÁNO
1

Úder pěstí do obličeje a krvavé zranění. Kvůli balíčku gumových medvídků

Modrotisk usiluje o zapsání na seznam UNESCO. Na jižní Moravě zůstaly dvě dílny

Olešnice, Strážnice – Modrotisk je tradiční metoda zdobení textilu, kterou v České republice používají už pouze ve dvou dílnách. Obě jsou na jihu Moravy – v Olešnici na Blanensku a ve Strážnici na Hodonínsku. O zápis modrotisku na seznam nehmotného kulturního dědictví UNESCO požádal v pondělí ministr kultury Daniel Herman.

AKTUALIZOVÁNO

Chodci přišli v Husově ulici o část podloubí. Kvůli prodejně

Brno /FOTO/ – Podloubí domu v Husově ulici číslo 7 sloužilo chodcům dlouhou dobu. Od začátku března jej však vlastník domu částečně uzavřel, což se mnoha Brňanům nelíbí.

Kosti? Budoucí lékaři si pro ně chodí do školní půjčovny

Brno /ZA ZAVŘENÝMI DVEŘMI/ – Kost křížovou, obratle a třeba i části lebky mají budoucí lékaři z brněnské Masarykovy univerzity k dispozici dvakrát týdně. Získávají je v takzvané kosťárně, půjčovně kostí ve škole. Studenti využívají také muzeum, kde mohou pozorovat orgány nebo části končetin i s tkáněmi. Útrobám anatomického ústavu lékařské fakulty se věnuje další díl seriálu Deníku Rovnost nazvaného Za zavřenými dveřmi.

Krajská koalice představila programové prohlášení. Chce řešit majetek i sucho

Brno, jižní Morava – Zlepšíme komfort dopravy, budeme prosazovat větší otevřenost vzdělávacího systému, podpoříme sport především u dětí a mládeže. Takovéto cíle a mnoho dalších uvádí krajská koalice ve svém programovém prohlášení. Představila ho přibližně pět měsíců od loňských voleb.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies