Kliknutím zvětšíte„Buď je to takzvaný kámen smírčí, nebo hraniční a také to může být ukazatel významných cest,“ napsala vknize obrněnských Žabovřeskách Olga Vlasáková.
Smírčí kameny stojí na místech, kde se kdysi stal hrdelní zločin nebo nějaké neštěstí. Jak už název těchto kamenů napovídá, jejich úkolem bylo usmířit zločince sjeho obětí. Ve středověku totiž provinilec mohl svůj prohřešek vykoupit tím, že se vyrovnal srodinou postiženého a pak na znamení smíru nechal vytesat kříž či kámen skřížem na místě na zločinu.
Takoví svědci dávných tragédií kdysi byli vBrně například vBohunicích nebo vLíšni.
„Tento kámen mohl být také rozcestníkem. Ukazoval by tak na možnost odbočit způvodní cesty, která vedla na hrad Veveří, ke Královu Poli,“ konstatovala brněnská historička Milena Flodrová.
Nejpravděpodobněji je to ale kámen hraniční. Nahrávala by tomu skutečnost, že stojí přímo na místě, kudy probíhala hranice mezi Brnem, Královým Polem a Žabovřeskami. Kříž na kameni by se pak vztahoval kněkdejšímu vlastníku vsi a tím byl kartuziánský klášter vKrálově Poli. Mniši získali Žabovřesky někdy po roce1486.
„Tehdy totiž do kláštera vstoupili bratři Antonín a Burkard, synové Štěpána Langeho a jeho ženy Kateřiny, kterým ves patřila. Avmajetku řádu zůstaly Žabovřesky až do roku 1782.Tehdy klášter zrušil císař Josef II.,“ dodala Flodrová. Na starých fotografií je také vidět, že uhraničního kamene stávala icelnice.
Ta už dávno zmizela, když se původně příměstské vsi vroce 1919připojily kBrnu. Nyní místo ní vítá návštěvníky cedule snápisem Žabovřesky.
6
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
