A to již několikáté století. Pro Brňany jsou i orientačním znamením. Schůzky si nedávají jen „pod hodinama na Čáře“, ale například i u Tří kohoutů.

Znalci domovních znamení vědí, že mají zamířit na roh Masarykovy ulice a Kapucínského náměstí. Rohový dům „hlídají“ tři pestrobarevní kohouti. Jedná se, stejně jako u dalších zvířecích motivů, o domovní znamení. Kdysi je na stavby připevnili či dali vymalovat původní majitelé staveb.

„Tato domovní znamení měla zaujmout chodce a reprezentovat majitele. Často je proto používali ti, co měli nějakou živnost,“ píše ve své knize o domovních znameních Lydia Petráňová. Ve středověkých městech měly název nejprve jen ulice. Domy se označovaly podle jména svého původního majitele. Jak se však Brno rozrůstalo, přestalo takové označení stačit. Proto si měšťané začali dávat na domy znamení, která by je odlišila od domů ostatních obyvatel města. Inspiraci pro vývěsní štíty, sošky či malby hledali u šlechticů, kteří jako první začali různé symboly používat na svých erbech.

„Šlechtici rozličné znaky používali proto, aby v boji dokázali rozlišit, kdo je jejich spolubojovník, a kdo nepřítel,“ vysvětlil historik Demeter Malaťák. Později se jejich erby začaly objevovat na jejich hradech a palácích. Brněnští měšťané začali aristokraty napodobovat, protože se jim chtěli co nejvíc přiblížit.

„Obyvatelé města se dokonce s označeními svých domů sžili natolik, že jim sloužila jako šlechtické predikáty, tedy rodová jména,“ uvedla Petráňová. První domovní znamení v Brně se podle písemných pramenů začala objevovat ve čtrnáctém století. Nejoblíbenějšími symboly byla zvířata. Každé ze zvířat středověcí lidé spojovali s určitými lidskými vlastnostmi.

Orla brali jako vzor spravedlnosti, medvěd byl silný a kohout představoval bdělost a ostražitost. Kohout totiž svým kokrháním vyvolával na oblohu slunce a zaháněl zlé duchy noci. Domovní znamení tak do jisté míry vypovídají i něco o svých majitelích, kteří si je vybrali. Kdy se tři kohouti objevili na rohovém domě v Masarykově ulici, a kdo je tam umístil, už dnes nikdo neví.

Pro stavbu byl ale symbol tak typický, že jej tam vrátili, i když budovu koncem devatenáctého století zbořili a vystavěli na jejím místě nový dům. Zlatá éra domovních znamení skončila patentem císařovny Marie Terezie z roku 1770. Ta nařídila povinné označování domů číslicemi.