VYBERTE SI REGION

Kostelík u Veveří skrýval podle legendy poklad

Brno - Romantická pověst přiřkla stavbě z roku 1200 tajemnou, ale vymyšlenou minulost.

28.2.2008
SDÍLEJ:

Kostelík Nanebevzetí Panny Marie.Foto: DENÍK/Drahomír Stulír

U silnice lemované stromořadím, která vede k západní bráně hradu Veveří, stojí samotný kostelík Nanebevzetí Panny Marie. Za ním se vypínají věže majestátní středověké pevnosti. Kolem něj se rozprostírají pole a lesy.

Kostel ale nestál na místě vždycky osamocen. „Byl to farní kostel. To znamená, že byl duchovním centrem tohoto území, které patřilo českým panovníkům. Jak toto osídlení vypadalo, ale nevíme“ uvedla brněnská historička Milena Flodrová. Podle jejích slov mohlo mít podobu hospodářského dvorce, vsi či podhradí. Kdysi kostelík také obklopoval hřbitov.

„Pozdně románský kostel postavili někdy kolem roku 1200. Z té doby se dochovaly obvodové zdi, panská tribuna a portál,“ uvádí v knize Umělecké památky Moravy a Slezska historik umění Bohumil Samek.
Ve čtrnáctém století získala stavba gotickou podobu. V tajných chodbách pod kostelíkem pak údajně templáři ukryli poklad, který představovalo dvanáct stříbrných soch apoštolů. „Hrad ani kostel templářům nikdy nepatřil. Je to jen romantická legenda,“ objasnil historik Demeter Malaťák.

Skutečný poklad tak představuje obraz Panny Marie známý jako Madona z Veveří. V polovině čtrnáctého století ho objednal zřejmě pro hradní kapli lucemburský markrabě Jan Jindřich. Když kapli na konci devatenáctého století zrušili, přenesli obraz do kostelíka před hradem. Jeho originál je ale od roku 1938 v Národní galerii v Praze.
Husitské války v první polovině patnáctého století přečkal samotný svatostánek bez úhony. Zanikla ale vesnice, která se u něj měla rozkládat.

V šestnáctém století se královský hrad i s kostelem dostaly do rukou šlechty. Jedním z majitelů se v devatenáctém století stal i švédský princ Gustav, jehož rodinu ze švédského trůnu sesadili. Na hradě si proto zřídil dvůr. Narodil se mu tu i syn Louis. Ten ale brzy zemřel a rodiče ho pochovali v kostelíku. Vyvolalo to silnou nevoli místních lidí. Švédský rod byl totiž protestantského vyznání a kostel byl katolický.

Situace se po roce opakovala, když zde našel místo posledního odpočinku hofmistr Jean Noé Godefroi de Pollier Vernand. Při pohřbu nechali pánové odstranit z kostela obrazy svatých, jak to vyžaduje protestantský obřad. Krátce poté na hřbitov vnikli vepři. Než stačili zdevastovat hroby, objevili je lidé. V této události viděli trest za „znesvěcení“ kostela během pohřbu.

Autor: Martin Mikuláš

28.2.2008 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Měl podpírat německou dálnici. Místo mostu stojí u přehrady jen osamělé torzo

Brno – Zakázaná výzva lákala před lety horolezce u brněnské přehrady. Ještě v devadesátých letech minulého století mohli lézt na opuštěný pilíř Hitlerovy dálnice, dnes už zde ale platí zákaz. Právě pozůstatku po nikdy nedostavěné dálnici je věnován další díl pravidelného seriálu Brněnského deníku Rovnost Brněnské mosty.

Výstava Betlémů láká na tři sta let staré modely. A možná i na historický objev

Předklášteří – Století staré modely Betlému nebo možný historický objev lze spatřit na týdenní výstavě v Předkláštěrí. Kromě nich si návštěvníci mohou spatřit kresby andělů žáků místní základní školy.

Zbrojovce začala zimní pauza. Dobrý start jara nám dodá kyslík, myslí si Hyčka

Brno – Poslední trénink, po němž začalo hráčům třítýdenní volno. Fotbalisté brněnské Zbrojovky v pátek měli poslední sraz, na kterém společně ukončili volnější týdenní přípravu.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies