Pro novinářku zvyklou na pracovní dobu od devíti hodin ráno je nástup na sedmou téměř vražedný. Kvůli dlouhé cestě do Líšně vstávám o půl šesté ráno a po vystoupení z autobusu jen obtížně rozlepuji oči. „My jsme kvůli vám dnes začali později, abyste neměla takový šok. Normálně jedeme od šesti," vítá mě ve dveřích majitelka cukrářství Marie Lukešová, která celý den bdí nad mými cukrářskými začátky. Je to drobná, energická žena, které by málokdo hádal důchodový věk.
Nepřehlédněte:
Bytová družstva se ocitla v pasti. Neplatiče již nemohou vyhoditDen cukrářkou: příliš se mi třepe ruka, ale růže z marcipánu dělám výstavní
Brno /SERIÁL NA DEN S…/ – Pevná ruka a ještě pevnější vůle. Dvě důležité vlastnosti, bez kterých se dobrá cukrářka neobejde. Za svůj den strávený v Cukrárně Rozprým v roli učnice to poznám velice dobře na vlastní kůži. Přestože kvůli své nešikovnosti spíš překážím, než pomáhám, za odměnu si vysloužím výborný dort s ořechovým krémem zdobený marcipánem. Zkusila jsem si, jaké je to být den cukrářkou.
Kliknutím zvětšíte
Seriál Deníku Rovnost Na den... Tentokrát si redaktorka Petra Kozlanská (na snímku) vyzkoušela práci cukrářky.
|
Foto: DENÍK/Lubomír Stehlík