VYBERTE SI REGION

Díl 2.: Česká republika je ráj pro banky

Při psaní tohoto článku jsem si nostalgicky vzpomněl na své dětství, kdy jsme hrávali jednu z nejoblíbenějších her Dostihy a sázky. Vždy jsme se přetahovali, kdo bude hlídat „kasu", tedy kdo bude bankéř. Považovali jsme to za něco „víc". Být bankéř velké banky, starat se o své klienty a být uznávaný člověk.

16.4.2014
SDÍLEJ:

Ilustrační fotografie.Foto: Deník/ Petr Šilar

Uplynulo již mnoho let a dneska vím, že nechci pracovat v bance, ale naopak chci být na druhé straně barikády. Chci pomáhat mým klientům a lidem, aby se vyznali v džungli poplatků, malých písmen pod čarou a nepřehledných sazebnících.

Podle dostupných statistik v naší zemi převládají jedny z nejvyšších bankovních poplatků ve střední Evropě. Neumím si jinak zdůvodnit to, že se k nám „nastěhovaly" další banky. Kdyby Česká republika nebyla pro banky neziskovou činností, určitě by se sem další nehrnuly na tak již zaplněný trh. Za minulý rok banky vydělaly 61,5 miliardy korun. To je suma, viďte? Je to jen o něco méně než předloni.

Jiná cesta

Naštěstí jsou tu menší, vesměs internetové banky, které hlásají úplně jinou cenovou politiku a trh tím značně ovlivňují.

V mém putování s klienty napříč finančním trhem jsem se setkal s rodinou Kučerových, kteří drobně podnikali a větší výdaje, aniž by si to uvědomovali, je tížily právě v bankovních poplatcích.

Řekněme, že Kučerovi byli nadprůměrní klienti, kteří služeb své „drahé" banky využívali častěji než průměrný klient. Používali internetové bankovnictví, občas zašli na pobočku, občas využili služeb mobilního bankovnictví, často vybírali peníze a podobně. Spočítali jsme roční poplatky, které si za služby účtuje jejich banka. Kučerovi jí ročně nechali přes sedm tisíc korun.

Naštěstí nebyli lhostejní k této situaci a sečtená částka je zaskočila. Začali jsme jednat a teď už využívají banku, díky které ušetří přes pět tisíc korun ročně, což je značný rozdíl. Tyto prostředky vložili do svého podnikání, anebo vytvářeli dlouhodobější rezervu.

Nyní si vezměme opravdu velmi nenáročného a průměrného klienta, který své bankovní konto využívá v podstatě celý rok, nechá si posílat výplatu na účet, vybírá pravidelně z bankomatu, má nastavené trvalé příkazy a posílá i ty jednorázové. Za takového klienta si banka v průměru vezme dva až tři tisíce korun ročně.

Představte si, kdybych každý rok za vámi na Nový rok přišel a dal vám v obálce dva a půl tisíce, odmítnete mě? Pošlete mě domů? Anebo si je rádi vezmete a použijete pro svoji vlastní potřebu?

Změňte banku

Bohužel banky to vůbec netrápí a řeknu vám proč. Většina lidí v této zemi nikdy nezměnila banku. Udělala to pouze pětina Čechů, ovšem toto číslo jde naštěstí pořád nahoru. Například v sousedním Slovensku je to polovina obyvatel. Jak je vidět, patříme k nejkonzervativnějším.

Naštěstí dnes již na našem trhu působí banky, které například běžný bankovní účet nabízejí zcela bez poplatků. Změna banky není vůbec náročná ani stresující, jelikož vše za nás vyřídí ta nová na základě „kodexu mobility". Ten právě umožňuje, aby administrativu spojenou s převodem vyřídila banka, kterou si jako svoji novou zvolíte.

Neváhejte a nenechávejte se již bankami podvádět. Přece si nenecháme účtovat nesmyslné poplatky a poplatky za poplatky. Změňte banku ještě dnes a užívejte si služby bez poplatků.

Ovšem pozor u novějších bank na našem trhu. Musíte vědět, co vše máte a nemáte ještě zadarmo. Banky holt nejsou charitativní organizace a na jejich chod tak či onak musíme přispívat. Ale myslím si, že je zbytečné platit za služby, které jsou standardní a v některých bankách zcela zdarma. Jde o vaše peníze.

Jan Dragon, finanční expert

Autor: Redakce

16.4.2014 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

Průměrná mzda na jihu Moravy vzrostla o pět procent na 26 413 korun

Brno - Průměrná mzda v Jihomoravském kraji vzrostla ve 3. čtvrtletí meziročně o pět procent na 26.413 korun. Zaměstnanci si tak v průměru polepšili o 1261 korun. Reálný růst mezd s ohledem na inflaci dosáhl 4,5 procenta. Vyplývá to z informací, které v pondělí zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ).

AKTUALIZOVÁNO

Zátah revizorů v rozjezdech: Pozvracím vás, hrozil černý pasažér

Brno /REPORTÁŽ/ – Téměř prázdnými ulicemi nočního Brna se řítí potemnělý autobus. Navzdory tomu, že v něm sedí devět revizorů a osm strážníků, světla v kabině jsou zhasnutá. „Je to proto, aby působil nenápadně," vysvětluje mluvčí brněnských strážníků Jakub Ghanem. Autobus totiž jede na další ze zátahů revizorů v nočních linkách, takzvaných rozjezdech. O víkendu při něm zkontrolovali dvanáct autobusů, chytli téměř sto černých pasažérů. Za jedinou noc revizoři dokáží zkontrolovat až devět set cestujících.

Německý dům? S portrétem Adolfa Hitlera, ukazuje také nová kniha

Brno – Když v roce 1900 vyšla série fantaskních pohlednic o tom, jak bude Brno vypadat za sto let, byla na nich spousta vzducholodí a snových vynálezů, ale Německý dům stál stále na Lažanského – dnešním Moravském náměstí. Nakonec se tato budova v Brně dočkala čtyřiapadesáti let. Poté ji město na přání mnoha Čechů zbouralo. Historii Německého domu a s ním spřízněných spolků představuje nová kniha, jejíž křest je ve čtvrtek v Moravském zemském muzeu.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies