VYBERTE SI REGION

Diviš: kněz z Přímětic jako první zkrotil blesk

Jižní Morava /JIHOMORAVANÉ, KTEŘÍ DOBYLI SVĚT/ - Prokop Diviš byl teolog, ale i vynálezce. Jako první na světě uzemnil výboj blesku a elektřinou také pomáhal lidem od bolesti.

2.4.2010
SDÍLEJ:

Prokop Diviš se kvůli svým vynálezům setkal s hněvem a pomluvami. V Příměticích má památník.Foto: archiv

Další díly seriálu Jihomoravané, kteří dobyli svět naleznete ZDE

Měl mnoho nepřátel, kteří ho odsuzovali. Měl však také mnoho obdivovatelů. Mezi nimi byl i císařský pár František Štěpán I. a Marie Terezie. Přestože se v některých úvahách Prokop Diviš mýlil, jedno prvenství mu zůstává. Bleskosvod sestrojil o šest let dříve, než světově uznávaný vynálezce bleskosvodu Benjamin Franklin. Premonstrátského kněze, léčitele, hudebníka a vynálezce Diviše představuje další díl seriálu Deníku Rovnost Jihomoravané, kteří dobyli svět.

Václav Prokop Diviš, vlastním jménem Václav Divíšek se narodil 26. března 1698 v Helvíkovicích u Žamberka. V dětství byl velmi bystrý a zvídavý a jeho mimořádného nadání si všiml rektor latinské školy ve Znojmě Jindřich Dušík, který často do rodného Žamberka dojížděl.

„Díky němu mohl Diviš od roku 1716 bezplatně studovat znojemskou střední školu. Náklady hradil premonstrátský klášter v Louce u Znojma,“ píše Rudolf Kolomý ve své knize Prokop Diviš, vynálezce bleskosvodu.

V premonstrátském klášteře Diviš složil řeholní slib a získal jméno Prokop. Změna jména Divíšek na Diviš vznikla přepisem do latiny. „Prokop Diviš už na Znojemsku zůstal, do Žamberka se nikdy nevrátil,“ vypráví kurátor historických sbírek Jihomoravského muzea ve Znojmě Jiří Kacetl.

Po absolvování střední školy vstoupil Diviš do premonstrátského řádu v Louce u Znojma a po několika letech byl vysvěcen na kněze. „Navíc v Salzburgu získal titul doktor teologie a v Olomouci doktor filozofie,“ líčí Kacetl.

Génius ze Znojemska

Diviše elektřina fascinovala. Věnoval se proto experimentům, ale ostatní kněží ho považovali za podivína a šarlatána. „Možná proto dobrovolně odešel od premonstrátů z Louky do Přímětic u Znojma. Tamní fara mu poskytovala klidné zázemí pro vědeckou práci,“ vysvětluje Kacetl. Diviš se stal správcem tamní farnosti a později i farářem.

V Příměticích jihomoravský vynálezce intenzivně studoval a prováděl mnoho pokusů s elektřinou. Zjistil, že blýskání a hřmění je elektrické podstaty a jde o tytéž jevy. Pověst o jeho experimentech se brzy donesla k císařskému dvoru do Vídně a v roce 1750 ho dokonce císař František Štěpán I. Lotrinský a Marie Terezie povolali, aby jim ukázal své pokusy. Císařský pár jimi byl tak nadšený, že Diviše odměnil zlatými medailemi se svými podobiznami.

Teolog a badatel Diviš se proslavil dvěma vynálezy. Byl to elektrický hudební nástroj Denis d’or a bleskosvod. Kromě toho byl i průkopníkem elektroléčby.

Nejtvořivější období v jeho životě byly roky 1753 a 1754. V třiapadesátém roce sestrojil elektrický hudební nástroj a v létě následujícího roku zkonstruoval bleskosvod. Na něm však pracoval už několik let předtím. „Nejdříve sestrojil přístroj, který simuloval elektrické výboje, a pak formuloval principy atmosférické elektřiny. Jeho bleskosvod byl prvním zařízením, které dovedlo uzemnit elektřinu vznikající při bouřce,“ popisuje objevy Kacetl.

Diviš si však myslel, že jeho zařízení dokáže z mraků odvádět elektřinu a tak bouřkám předcházet. Zařízení poprvé vztyčil 15. června 1754 na farní zahradě v Příměticích u Znojma. V březnu roku 1760 však rozezlení obyvatelé Přímětic tuto konstrukci strhli, protože si mysleli, že je příčinou velkého sucha. V roce 1761 jihomoravský vynálezce umístil další bleskosvod na věž přímětického kostela.

V padesátých letech osmnáctého století se génius ze Znojemska věnoval také elektroléčbě. „Nejdříve zkoumal vliv elektřiny na růst rostlin, pak začal léčit lidi,“ líčí Kacetl. V roce 1753 Diviš sestrojil cabellum, což bylo elektroterapeutické zařízení, jímž léčil revmatismus nebo svalové křeče.

Ozdravné procedury jihomoravského kněze měly úspěch. „Hovoří se o desítkách uzdravených pacientů,“ říká Kacetl. Historické prameny dokonce uvádějí, že Divišův přítel, znojemský lékař doktor Pichler, mu posílal tolik pacientů, že Diviš musel zavést ordinační hodiny přímo na přímětické faře.

Právě kvůli svým úspěchům byl však Diviš trnem v oku nejen kněžím, ale i lékařům a lékárníkům. „Vyčítali mu, že jako duchovní se nemá do léčení lidí zapojovat. To je přece práce doktorů,“ vysvětluje Kacetl. Diviš se hájil tím, že léčí zadarmo a že je to součást jeho výzkumů. Lékaře a kněží si také popudil na tehdejší dobu velmi odvážnou myšlenkou. Tvrdil, že lidský život nekončí odchodem duše z těla, ale vyprcháním tělesné elektřiny.

Prokop Diviš sepsal své poznatky v díle nazvaném Magia naturalis. Cenzura v roce 1763 však tento spis odmítla u vídeňského dvora vydat. Vyšel proto poprvé až v roce 1765 v Lipsku. Ve stejném roce Prokop Diviš v louckém klášteře zemřel.

Portrét v kostele

Díla tohoto jihomoravského badatele si fyzikové na celém světě váží dodnes, ale jeho oblast bádání už je pro ně uzavřená kapitola. „Teď se věnujeme jiným oborům bádání než atmosférické elektřině,“ vysvětluje Marian Štrunc z Ústavu fyziky Vysokého učení technického v Brně.

Dodává, že na brněnské technice se o tomto pozoruhodném badateli studenti příliš nedozvědí. „Na historii fyziky neklademe důraz. Nejvíce se o Divišovi mohou mladí lidé dozvědět na středních školách, pokud mají zapáleného učitele,“ říká Štrunc.

Zajímavosti z Divišova života jsou schraňovány v jeho památníku v Příměticích. Je součástí Jihomoravského muzea ve Znojmě. „Tamní lidé si jeho odkazu dodnes váží. Je dokonce vyobrazený na zdi přímětického kostela, a to je velmi nezvyklé. Takovým způsobem se totiž většinou zobrazují světci a Prokop Diviš svatořečený nebyl,“ upozorňuje farář a bývalý průvodce ve znojemském muzeu Pavel Sobotka. Autorem návrhu památníku je brněnský architekt Bohuslav Fuchs.

Blesk? Tření, žádný boží posel

Brno – Člověk od nepaměti bedlivě sledoval změny počasí a uvažoval o ochraně svého majetku před následky velkých bouří. Oslepující záře blesků a mohutné hřmění hromů naháněly lidem hrůzu.

Vysvětlit podstatu blesku se snažili už řečtí filozofové ve čtvrtém století před Kristem. „Aristoteles předpokládal, že blesk a hrom vznikne zapálením a výbuchem hořlavých plynů, které unikají ze země. Epikuros je zase považoval za důsledek tření mraků o sebe,“ popisuje autor knihy o Prokopu Divišovi Rudolf Kolomý.

Lidé ve středověku věřili, že blesk je boží posel, který je trestá. A božímu zásahu se nelze bránit. Přesto se tehdy snažili před bouřemi varovat, například zvoněním. „Mnoho zvoníků tak přišlo o život, když blesk uhodil do věže kostela,“ říká Kolomý. Pověře o blesku za trest seslaném z nebes odzvonilo až za vlády císaře Josefa II.

Jedním z prvních, kdo vyslovil myšlenku o elektrické podstatě blesku, byl Charles François Du Faye a tuto myšlenku začali ověřovat další badatelé. „O elektrostatické jevy se zajímal i budoucí americký diplomat Benjamin Franklin,“ líčí Kolomý. Franklin si v roce 1752 ověřil souvislost mezi elektrickým proudem a bleskem a v roce 1760 sestrojil také bleskosvod.

Ten sice vynalezl o šest let dříve Prokop Diviš, ve světě se však rozšířil konstrukčně jednodušší Franklinův bleskosvod. „Vědci ve světě ale na Diviše nezapomněli. V odborné literatuře se na něj stále objevují odkazy,“ upozorňuje Marian Štrunc z Ústavu fyziky Vysokého učení technického v Brně.
Diviš svému zařízení připisoval funkce, které neplnilo. Myslel si, že zařízení nejen svádí blesky do země, ale také předchází jejich vzniku. Jeho stroj měl vysávat elektřinu z mraků.

Divišovu konstrukci machina meteorologica neboli povětrnostní stroj mohou zájemci obdivovat i dvě stě padesát let po jeho stvoření. Replika je totiž k vidění v Památníku Prokopa Diviše v Příměticích u Znojma. „Koruna přístroje se skládá z vodorovného železného kříže a ramena jsou na konci kolmo doplněna kratšími vodorovnými tyčemi, na kterých je umístěno dvanáct kovových krabic,“ popisuje Kolomý. Z každé krabice k nebi ční čtyři sta kovových hrotů a celou konstrukci se zemí spojují tři vodivé řetězy. Ty konstrukci upevňují hluboko v zemi.

Předchůdce syntezátoru Zlatý Diviš

Brno – Jihomoravský fyzik, matematik, teolog a vynálezce Prokop Diviš byl také hudebníkem. Miloval hru na varhany a vynalezl první elektrický hudební nástroj.

Ve své době byl Diviš údajně známější pro svůj hudební vynález než díky bleskosvodu. Nástroj se jmenoval Denis d’or (zjednodušeně denisdor) neboli Zlatý Diviš. „Byl to prototyp pozdějších elektronických hudebních nástrojů,“ líčí kurátor Jihomoravského muzea ve Znojmě Jiří Kacetl.

O věhlasu denisdoru svědčí i dopis z roku 1754, který Divišovi poslal tehdejší ředitel berlínské akademie věd Leonhard Euler. „Tvoje studie jsou v celém Německu sledovány s velkým obdivem. Nemůžeš mi dáti hodnotnějšího daru, než když mi pošleš podrobný popis obdivuhodného tebou sestrojeného denisdoru,“ píše Euler.

Popis převratného hudebního nástroje se ale nedochoval. „Diviš ho nikdy nepopsal a samotný vynález se nedochoval. Jeho podobu odborníci odhadují na základě historických svědectví,“ říká Kacetl.

Převratný nástroj

Zlatý Diviš byl skříňový hudební nástroj dlouhý více než půldruhého metru a široký necelý metr. „Měl pedál a několik klaviatur,“ popisuje Kacetl. Denisdor obsahoval 790 kovových strun, zavěšených do speciálních rámů, a dal se snadno vyladit. Nástroj měl dokonce jako dnešní syntezátory napodobovat zvuky různých hudebních nástrojů, klavíru, harfy, loutny, lesního rohu, fagotu či zvonkohry. Denisdor údajně napodoboval i lidský hlas.

„Pomocí elektřiny docházelo k rezonanci mechanických částic nástroje. Přesný princip však dnes už nikdo nezjistí,“ posteskl si Kacetl.

Po Divišově smrti premonstráti nástroj přestěhovali do louckého kláštera a dokázali na něj hrát. „Po zrušení kláštera v roce 1784 denisdor odvezli do císařského paláce ve Vídni. Skončil ve dvorním muzeu, protože u dvora na něj nikdo hrát neuměl,“ vypráví Kacetl.

Později lidé zvuk denisdoru mohli ještě obdivovat na vlastní uši. „Císař Josef II. ho daroval bývalému louckému varhaníkovi Norbertu Wiesnerovi a ten na něj hrál a koncertoval u dvora i v různých městech Rakouska­Uherska,“ popisuje Kacetl. Wiesner zemřel v Bratislavě a tam také stopa Zlatého Diviše končí.

Vážení čtenáři, seriál Jihomoravané, kteří dobyli svět najdete také v tištěné podobě každé pondělí v Brněnském deníku Rovnost.

Autor: Tereza Bartošíková

2.4.2010 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

Z okolí hlavního nádraží mizí zápach moči, žvýkačky a nedopalky

Brno – Stovky nedopalků a žvýkaček, které ještě minulý týden zdobily okolí hlavního vlakového nádraží v Brně, mizí. Město a městská část od prvního prosince spustily nový systém nepřetržitého úklidu. Ve středu jej politici kontrolovali.Podle Iva Rubeše ze společnosti Ave cz odpadové hospodářství je na úklidu nejtěžší hlavně množství odpadu. „Na takových místech totiž jen přibývá, nemůže se přestat ani na chvíli," sdělil.

Fenomén Ondra: Lezení na OH? Mám z toho strach, je to trochu paskvil

Praha, Brno /ROZHOVOR/ - Není to až tak dávno, co o něm věděl jen úzký okruh lezeckých nadšenců. A vida když v pondělí uspořádal tiskovku po návratu z úspěšné mise Dawn Wall (v kalifornských Yosemitech vylezl za rekordních osm dní nejtěžší stěnu světa v proslulém masivu El Capitan), tísnil se na ní solidní hrozen novinářů a několik televizních štábů. Z brněnského sportovního lezce Adama Ondry je definitivně hvězda tuzemského sportu.

Ministr Jurečka odvolal ředitele Povodí Moravy. Nebyl spokojen s jeho vedením

Brno, Praha – Ministr zemědělství Marian Jurečka ve středu odvolal generálního ředitele státního podniku Povodí Moravy Jana Hodovského. Ministr podle všeho nebyl spokojený s výsledky jeho práce. „Generální ředitel nedokázal čerpat finanční limity pro Povodí Moravy ze státního rozpočtu, časté byly chyby v zakázkách a často se střídali také ředitelé na klíčových postech podniku," nastínila důvody odvolání mluvčí ministerstva zemědělství Markéta Ježková.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies