VYBERTE SI REGION

Dráha funkové rakety Narvan skončila na D1

Brno - Bylo to jako ve filmu, který měl hodně rychlý střih. Svérázný brněnský muzikant Mario Feinberg opouští pár měsíců před listopadem 1989 Československo a odchází na Západ. Plný inspirace se pět let nato vrací do České republiky, v mžiku podepisuje smlouvu s velkou hudební společností a zakládá kapelu Narvan.

16.6.2008
SDÍLEJ:

Kapela Narvan.Foto: DENÍK/Drahomír Stulír

Zářivou budoucnost, kterou předpovídají pětičlenné brněnské skupině fanoušci i hudební kritici, však po třech deskách a šesti letech hraní utíná tragická dopravní nehoda. Příběhu kapely Narvan, jejíž členy osud dostihl dřív, než stačili vystoupat na vrchol, se věnuje Deník Rovnost v dalším díle seriálu Patnáct minut slávy.

Historie Narvanu se začala psát ještě předtím, než kapela v roce 1994 vůbec vznikla. A nejen proto, že převážnou většinu songů z prvního CD Bez filtru, stvořil Mario Feinberg už na začátku devadesátých let při svém pětiletém pobytu v Německu a newyorském Queensu. Smlouvu na vydání debutového alba totiž dostal od vydavatelské firmy BMG ve chvíli, kdy ještě vůbec netušil, skýmji nahraje.

„Když se Mario vrátil do České republiky, šel nejdřív do firmy a dal jim poslechnout tři demonahrávky. Až když mu dali exkluzivní smlouvu, začal shánět spoluhráče do kapely,“ vypráví Zdeněk Smetana, který v Narvanu hrál na baskytaru.

Hudebníci z Brna

Feinberg to nejprve zkoušel v hlavním městě, ale potkat ty správné muzikanty „na stejné vlně“ se mu nedařilo. „V Praze to fakt nešlo. Chtěl jsem někoho, kdo by se tomu věnoval naplno, ale takový lidi jsem tam nenašel. Připadalo mi, že v Praze chce každej chodit hlavně na pivo a s holkama, případně na pivo s holkama,“ popisoval Feinberg nezdar v časopise Melodie.

Proto se vrátil do domovského Brna a zanedlouho byla kapela na světě. Kromě Zdeňka Smetany oslovil ještě bubeníka Jana Machalu a kytaristu Martina „Mártyho“ Pokoru. „Po prvním kontaktu s Mariem jsem si říkal, že s tím člověkem v životě nic dělat nebudu. Pak jsem se ale dal přemluvit k natočení pár demosnímků a zjistil jsem, že to není zas tak úplný blázen,“ vzpomíná „Hans“ Machala.

Hudební skupina tedy měla frontmana, muzikanty i songy a zbývala jediná věc – vymyslet název. „Se jménem Narvan přišli Mario a Márty. Byla to taková zkomolenina jména našeho kamaráda Marvana. Protože byl věčně pod vlivem alkoholu, říkali jsme, že je narvanej, a od toho už byl kousek k Narvanu,“ vysvětluje genezi názvu kapely bubeník Machala.

Ostatní členové nebyli z nového pojmenování nijak nadšení, časem ho ale vzali za své. „Moc se nám nelíbilo, ale neměli jsme lepší, tak jsme se nechali ukecat. Byla to otázka zvyku,“ říká Smetana.

Na začátku roku 1995, pár měsíců po vzniku kapely a bez jediného odehraného koncertu, vyšlo Narvanu první album Bez filtru. Jejich neotřelý styl, který hudební publicisté označovali za drsný crossover, melodické funky nebo popový underground, si brzy našel své posluchače.

Dostali se dokonce do nominace na objev roku při české Grammy ´95. „Byli jsme v hodně zajímavé společnosti. S námi tam nominovali třeba Alici Springs nebo Maxim Turbulenc,“ směje se Machala. I proto „Narvanům“ ani nevadilo, že se objevem roku nestali.

Otrávení naopak byli z přístupu některých lidí, kteří je označovali za kapelu uměle vytvořenou vydavatelskou firmou. „Předpovídali nám, že do roka a do dne skončíme. Pak jsme je ale přesvědčili o opaku,“ podotýká baskytarista Smetana.

Hned v roce 1996 vyšla Narvanu druhá deska s názvem N2 s jedním z jejich největších hitů Kulatej svět. Na ní už hrál i kytarista Libor Mikoška, který se k Narvanu přidal po natočení prvního alba. Mnohem déle, než jim někteří škarohlídové předpovídali, vydrželi „Narvani“ i proto, že poctivě utužovali vztahy v proslulé brněnské pivnici U Bláhovky. „Měli jsme to tam všichni blízko, byl to takový náš středobod. Myslím, že to kapelu stmelovalo,“ usmívá se Smetana.

Často upevňovat kolektiv bylo důležité i proto, že vyjít s rázovitým člověkem, jako byl Mario Feinberg, nebylo nic lehkého. „Byl taková hraniční osobnost. Lidé ho buď milovali, nebo nenáviděli. Měl třeba takovou zvláštní taktiku, když chtěl s někým navázat kontakt. Nejdřív ho absolutně zprudil, ale pak najednou obrátil, toho člověka si úplně přitáhl a dokázal si ho získat,“ přibližuje Machala. Ne každý ale Feinbergovi stál za to, aby se s ním snažil spřátelit. Třeba s takovým Janem P. Muchowem, hudebníkem a členem skupiny The Ecstasy of Saint Theresa, si do noty rozhodně nepadli. Setkali se spolu při natáčení třetí desky Narvanu, ke kterému Muchowa přizvala vydavatelská firma. „Vzali písničku, která byla průzračná a čistá, pozvali Jana Muchowa, a ten to začal prznit. Úplně mi tekly nervy. A ještě mi říkal šéfíku,“ vyprávěl se svou pověstnou otevřeností Feinberg. I tato zkušenost byla jedním z důvodů, proč se brněnští hudebníci rozhodli odejít od vydavatelské firmy a natočit si třetí album sami. Tři měsíce se po večerech scházeli v nahrávacím studiu v Ivanovicích a výsledkem bylo album L.O.V.E.

„Firma nás jednoduše tlačila k obrazu svému. Když jsme se do toho pustili sami, bylo to mnohem lepší. Na té desce je znát, že vznikla v daleko pohodovější atmosféře,“ soudí Smetana o albu, které ocenili i hudební kritici. Desku L.O.V.E. natočil Narvan v roce 1999. Tragédie na dálnici O rok později se brněnská skupina účastnila turné spřízněné ostravské kapely Buty – Kosmostour 2000. Ve čtvrtek 13. dubna byla další štací na koncertní šňůře Třebíč. Pětice „Narvanů“ vyjížděla odpoledne z Brna ve dvou autech. V tom prvním jel Mario Feinberg, Martin Pokora a Libor Mikoška, druhé auto se Zdeňkem Smetanou a Janem Machalou vyjíždělo o pět minut později. „Jeli jsme po stejné trase jako oni. Na dálnici jsme museli zastavit v dlouhé koloně. Pak jsme míjeli nějakou autonehodu, ale protože nemám ve zvyku se dívat, co se stalo, jen jsem periferním viděním zahlédl hromadu plechu. Pak jsme normálně dojeli do Třebíče a nachystali jsme si se Zdeňkem nástroje,“ vypráví Machala. To, že přijeli na místo dříve, než první auto, jim z počátku nepřišlo divné. „Říkali jsme si, že kluci někde zastavili a třeba si dali pivko. Zkoušeli jsme jim volat, ale měli nedostupné telefony. Potom už samozřejmě bylo jakési tušení, že se něco stalo, a pomalu jsme si to začali spojovat s tou nehodou na dálnici. Pak už nám začaly zvonit ty hrůzostrašné telefonáty od známých,“ vzpomíná bývalý bubeník Narvanu.

V nehodě, kterou míjeli na 188. kilometru dálnice, byla skutečně felicie jejich spoluhráčů. Podle pozdějších zpráv policie se jejich auto z nejasných příčin dostalo do protisměru zrovna v místech, která využívala auta silničářů k otáčení a chyběla tam proto svodidla. První střet s protijedoucí Toyotou ještě neměl vážné následky, ale následný čelní náraz do Škody Pick up už byl osudný. Bilance nehody byla tragická. Mario Feinberg, Martin Pokora a řidič pick upu zahynuli, Libor Mikoška byl těžce zraněný. „Proč se dostali do protisměru, to už nikdy nikdo nezjistí. Byla ale neuvěřitelná náhoda, že se to stalo zrovna na takovém místě. Všude jinde byla svodidla, která by je vrátila zpátky, a neskončilo by to tak hrozně,“ říká Smetana. Okamžitě po nehodě se zvedla velká vlna podpory od fanoušků, hudebních odborníků i kapel. Po prvotním šoku se ostatní „Narvani“ včetně uzdraveného Mikošky rozhodli, že kapitolu jménem Narvan ukončí vydáním cédéčka Best of. To v pozměněné sestavě a se zpěvákem Alešem Čumou pokřtili společně s Buty na Flédě v prosinci roku 2001. Nakonec ale s hraním nepřestali.

„Zjistili jsme, že to pro nás má pořád náboj. Písničky se pořád líbily nám i fanouškům, kteří na křest přišli. Proto jsme si řekli, že by se měly hrát dál,“ vysvětluje Smetana, proč pokračovali. Narvan podruhé V roce 2002 začali v nové sestavě zkoušet a o rok později už koncertovali. Nejprve pod názvem Prachy, později však opět se jménem Narvan. „Nejdřív jsme si netroufali zůstat u původního názvu. Kdekoli jsme ale hráli, majitelé klubů na plakáty stejně psali, že jsme ex-Narvan. Proto jsme se po čase k tomu jménu vrátili,“ objasňuje Machala krok, který rozdělil jejich fanoušky na dva tábory. Jedni původní název uvítali, druzí mluvili o parazitování na bývalé slávě. Obnovená kapela fungovala dalších šest let. Letos v lednu však definitivně ukončila působení a připravovaná čtvrtá deska tak zůstala v šuplíku. „Nic jsme si vzájemně neudělali, ale nějak jsme si přestali rozumět. Už nebyla motivace něco společně vytvářet,“ říká baskytarista Smetana, který teď společně s Machalou hraje ve skupině Fuego. Libor Mikoška zase působí v kapele Lidopop. Hraní v Narvanu jim přineslo hlavně hromadu neopakovatelných zážitků.

Třeba jejich památné vystoupení v Noci s Andělem. „Márty se tehdy ve studiu tak rozvášnil, že se v jednu chvíli opřel rukou o sloup, který byl ale jen kulisa a vedly v něm důležité kabely. Sloup samozřejmě spadl a Kavčí hory v tom okamžiku zmizely ve tmě. Po třech minutách přímého přenosu to nakopli a Pavel Anděl s úsměvem na tváři oznámil divákům, že chlapci ve studiu vyhodili pojistky. Pak šel ke sloupu, aby předvedl, co se stalo, a udělal to znovu,“ směje se Smetana. Všichni „Narvani“ vždy byli brněnští patrioti. Mario Feinberg například často prohlašoval, že „Brno má svůj šmak a své pomalé tempo“ nebo se rozplýval nad tím, že je to „město, kterému zlomili páteř“.

Smetana, Machala i Mikoška teď rozdělují svůj čas mezi hraní, práci a rodinu. Hudba pro ně byla i v dobách největší slávy Narvanu jen koníček, nikdy se jí neživili. Funky z jižní Moravy v podání pěti kovaných Brňáků si teď mohou jejich fanoušci poslechnout už jen z CD přehrávačů. Bigbít skupiny Fuego, ve které hrají dva bývalí členové Narvanu, mohou slyšet naživo. „Ve středu hrajeme od osmi večer ve Staré Pekárně. V našem stylu si každý najde, co chce. Někdo funky, někdo bigbít a někdo možná i trochu z Narvanu,“ zve na koncert bubeník Machala.

Autor: Petr Škarda

16.6.2008 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:
AKTUALIZOVÁNO

Bída na závěr chabého podzimu. Zbrojovka remizovala s Karvinou

Brno /FOTOGALERIE/ – Fotbalisté Zbrojovky v posledním podzimním utkání nejvyšší soutěže remizovali na domácím trávníku s Karvinou 1:1. Skórovali Jan Šisler a v nastavení Lukáš Vraštil.

EXKLUZIVNĚ

Kempný si zvyká na dril v NHL: I na rozbruslení před zápasem se jedou bomby

Chicago, Brno /ROZHOVOR/ - Nasedl na vysněný kolotoč nejprestižnější hokejové soutěže světa, z kterého ani na chvíli nesmí vyskočit. Bývalý obránce brněnské Komety Michal Kempný vstřebává první zápasové dávky v NHL. Zatím odehrál dvacet utkání a už si vyzkoušel i dril tří zápasů v pěti dnech.

AKTUALIZOVÁNO

Policie obvinila souzeného Íránce Zadeha z ovlivňování svědka

Brno – Policie v sobotu obvinila podnikatele Sharama Abdullaha Zadeha, který je souzený za daňové úniky, že se měl podílet na ovlivňování svědka. Nyní ještě probíhají výslechy. Po poledni to sdělil Zadehův mediální konzultant Jan Jetmar. Zadeh je obžalován z daňových úniků, hlavní líčení se koná u brněnského krajského soudu. V současné době je na svobodě díky vysoké kauci, kterou složil na začátku roku.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies