VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Dříve pramen léčil lidi, dnes je pod zámkem

Brno - Studánka Fons salutis pod Denisovými sady kdysi zásobovala Brno vodou. Město letos opraví okolní park a pramen obnoví.

8.1.2009
SDÍLEJ:

Pramen zdraví - Fons Salutis v parku Studánka.Foto: DENÍK/Attila Racek

Byla jednou jedna studánka a z ní vytékal pramen s vodou, která léčila všemožné nemoci. Pak ji ale někdo otrávil a lidé už k ní se svými neduhy chodit nemohli.

Pohádkový příběh vypráví o prameni zdraví, latinsky fons salutis, který vyvěrá ze skály pod Petrovem v brněnské ulici, která podle pohádky nese jméno Studánka. Před dvaceti lety sice město chátrající studánku opravilo, ale vodu z ní prýštit nenechalo. Brzy se to má změnit, protože se Brno chystá obnovit celý park.

Empírovou studánku zbudovali Brňané v roce 1813. Věřili, že pramen prýštící ze skály je léčivý. „Voda byla totiž hodně tvrdá a studená. Lidé si ji nosili domů,“ vypráví příběh studánky brněnská historička Milena Flodrová. Pramen vody byl velmi vydatný. V roce 1836 z něj vytékalo nejméně sto padesát tisíc věder ročně, což znamená asi šestnáct litrů za minutu. Voda měla teplotu pět stupňů Celsia.

Příslovečná zlá žába zasedla na pramen v polovině devatenáctého století. Tehdy Brno zachvátila epidemie tyfu a do vody se nákaza dostávala vadnou kanalizací. „Možná také podzemní vody nasákly ostatky z bývalého petrovského hřbitova,“ dodala Flodrová.

Pramen byl podle rozborů opravdu zdrojem nákazy. Město se tak v roce 1880 rozhodlo studánku uzavřít. Po zrušení vodovodu na Petrově vydatnost pramene klesala tak, že téměř vyschnul.
Léčivou sílu vyvěrající vody dnes nikdo vyzkoušet nemůže. Když se pozorný chodec zaposlouchá, alespoň za zamčenými dvířky ve skále její zurčení uslyší.

„Voda opět ze skály poteče. Město získalo evropské dotace na obnovu celého parku Studánka. Chceme s pracemi začít již tento rok,“ uvedl náměstek primátora Martin Ander. Parkem, jehož obnova bude stát jedenadvacet milionů korun, se Brňané budou procházet v roce 2010.

Legenda o jezírku

S Fons salutis se pojí i další brněnská legenda, podle které je pod Petrovem jezírko. Ve skutečnosti do studánky vytéká jeden z mnoha puklinových pramenů, které vznikají působením tlaku podzemních vod do zvětralé skály pod Petrovem a puklinami prýští na povrch.

S vodou pod Petrovem má zkušenosti i odborník na brněnské podzemí Aleš Svoboda. „Sklepení pod bývalou hospodou U Fajfky v Biskupské ulici zaplavila spodní voda. Když jsme dělali jeho průzkum, museli jsme použít nafukovací člun a proplouvali jsme pod klenbou porostlou krápníky,“ vzpomíná Svoboda.

Autor: Hana Fasurová

8.1.2009 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Ilustrační foto.
AKTUALIZUJEME

Bez gólu i bodu. Kometa dostala na Spartě čtyři branky a odváží si porážku 0:4

Ilustrační foto.
1

Kordis chystá elektronické jízdné pro celou jižní Moravu. Nejdřív už příští rok

Divoká bitka. Před nádražím se poprala desítka lidí, měli i teleskopické obušky

Brno - Teleskopické obušky, dva lehce zranění mladíci a dva v policejní cele. Rvačku asi deseti lidí, ke které došlo na brněnském hlavním nádraží, šetří od pátečního večera policisté.

Verbíři se protančili na mezinárodní festival

Moravské Knínice /REPORTÁŽ/ – Co se stalo kdysi, v tem strážnickém lesi, zpívá dvojice vystupujících verbířů v doprovodu cimbálové muziky a sokolovna plná lidí v tichosti sleduje, jakými kroky ji o chvilku později překvapí dva mladí muži, jak píseň i jejich kroj napovídá, původem ze Strážnice. Ti vystupují na Soutěži o nejlepšího tanečníka slováckého verbuňku, kterou pořádá v sobotu večer soubor Kyničan z Moravských Knínic.

První sex, sebepoškozování, jmenuje nejčastější dotazy dětí vedoucí linky důvěry

Brno - Zhruba šest set dětí loni na jižní Moravě uteklo z domu. Nejčastěji se jedná o mladistvé z výchovných ústavů a dětských domovů. Obrátit se se svými problémy mohou třeba na brněnskou Modrou linku důvěry.

V brněnské spalovně shoří odpad od tří milionů lidí. Po rozšíření o třetí kotel

Brno - Odpadky z celé Moravy ohřejí vodu na sprchování Brňanům. Představitelé brněnské spalovny se totiž chystají o polovinu zvýšit množství zlikvidovaného komunálního odpadu, který zařízení mění na teplo a elektrický proud. O navážení odpadu jednají s obcemi v sousedních krajích i v Moravskoslezském kraji.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies