VYBERTE SI REGION

Formule 1 v Brně? Maďarsko bylo rychlejší

Brno - V roce 1949 se závod formule 1 v Brně jel. Další ročníky ale pohřbili komunisté a v osmdesátých letech okruh F 1 dříve dokončili Maďaři.

18.1.2010 11
SDÍLEJ:

Závody formule 1 v Brně před šedesáti lety.Foto: Archiv Josefa Rejdy

Královskou disciplínu automobilového sportu, závody formule 1, sledují v různých částech světa ročně statisíce diváků a ještě více jich hltá rychlá auta z televizních obrazovek. Přestože Brno má nyní poměrně kvalitní okruh, pořádání těchto závodů se nikdy nedočkalo. Touha po tom, aby se na brněnském automotodromu konaly nejprestižnější automobilové závody světa, tu ovšem byla vždy. Opět se vynořila po výstavbě nového okruhu v roce 1987. Tehdy však Brno podle motoristických odborníků předběhli Maďaři.

Myšlence pořádání závodů formule 1 na brněnském automotodromu se věnuje další díl seriálu Deníku Rovnost s názvem Dvacet iluzí dvaceti let demokracie.

Brno nicméně jednu premiéru závodů formule 1 už za sebou má. Před více než šedesáti lety se totiž na starém Masarykově okruhu, který vznikl v roce 1930, konala legendární Velká cena Československa 1949. Tehdy vedla trasa mezi obcemi Kohoutovice, Žebětín, Ostrovačice, Veselka a Lískovec. Kvůli pořádání Velké ceny tenkrát délku brněnského okruhu zkrátili oproti předválečným letům z devětadvaceti kilometrů na necelých osmnáct kilometrů. „Mistrovství světa formule 1 vzniklo sice až o rok později, ale předpisy, podle kterých se tehdy závody v Brně jely, byly stejné, jako v F 1 platily později,“ říká bývalý šéf tiskového oddělení brněnského okruhu Amos Krejčí.

Startovní listinu při závodu zaplnil až na malé výjimky kompletní tehdejší jezdecký výkvět včetně Itala Fariny, který se o rok později stal historicky prvním mistrem světa formule 1. Bitva rychlých aut tehdy přilákala návštěvníky nejen z celé republiky, ale také z Rakouska a Polska. Podle odhadů přišlo kolem tří set padesáti tisíc diváků.

„Byla to vzrušující podívaná s těžkými haváriemi favorizovaných vozů Maserati Fariny, Angličana Parnella a siamského prince Biry v úvodu závodu. Vražedné tempo ve velkém vedru nevydržela však ani maseratka miláčka publika Chirona a z vítězství se nakonec radoval s vozem Ferrari takticky jedoucí Angličan Whitehead. Velkou cenu Československa 1949 připomíná dodnes na starém Masarykově okruhu zatáčka, nazvaná diváky spontánně Farinova,“ píše se na oficiálních stránkách brněnského automotodromu.

Poprvé a naposled

Brňané se ovšem z podobných závodů těšili poprvé a zároveň i naposled. „Po závodech sice začala příprava dalšího ročníku, jenže komunistický režim mezitím označil vrcholné souboje automobilů nálepkou buržoazní sport, a Masarykův okruh se musel spokojit pouze s národním závodem. Osudné rozhodnutí přišlo bohužel právě v roce, kdy premiérově odstartovalo mistrovství světa formule 1,“ říká s lítostí Krejčí. Až do konce historie starého okruhu v roce 1986 se tak Brňané už formulí 1 nedočkali.

Nové naděje na pořádání těchto závodů se ale objevily společně se stavbou nové speciální tratě mezi obcemi Že〜bětín a Ostrovačice. „Samozřejmě tehdy o formuli 1 uvažovali všichni. Přirovnal bych to k tomu, když se někde staví velký zimní stadion. To taky každý hned sní o pořádání mistrovství světa v hokeji. Přilákat formuli 1 do Brna byl tehdy nejen sen pořadatelů, ale i Brňanů,“ vzpomíná Krejčí.

Největší problém vidí v tom, že zástupci okruhu nebyli ve snahách o získání závodů dost pružní a také to, že chyběl zájem ze strany pořadatelů formule. „Maďaři postavili svůj okruh dříve než Češi. Na tamním Hungaroringu se tak jelo první mistrovství světa už v roce 1986. To bylo pro Brno dost zlomové. Umístění závodů formule 1 se totiž řídí určitými pravidly a kvůli maďarskému okruhu tak byla naše zeměpisná oblast zaplněná,“ vysvětluje hlavní důvod neúspěchu brněnského okruhu Krejčí s tím, že kromě maďarského okruhu existoval nedaleko Brna také okruh v Rakousku, kde se pravidelně formule 1 jezdila.

Hra o čas a o peníze

Maďarský okruh navíc tehdy prosazoval i šéf formule 1 Bernie Ecclestone, který měl zájem na tom, aby se tam závody jely. „Říká se, že tam má i určitý majetkový podíl, a proto nad okruhem drží dodnes ochrannou ruku. I když se zástupcům motoristických komisí i formule 1 brněnský okruh líbil, když si jej při stavbě byli prohlédnout, konečné slovo měl vždy Ecclestone,“ vysvětluje Krejčí.

Ke všemu ještě pokračující trend spíše podporoval rozšiřování formule 1 směrem do arabských a asijských zemí, kde jsou velké peníze. Závody se tak nyní jezdí v Bahrajnu, Spojených arabských emirátech, Malajsii či v Singapuru. O pořádání formule 1 přicházejí některé zavedené evropské tratě, jasným příkladem je třeba zrušení závodů v Rakousku.

„S tímto trendem se počítalo a není příliš překvapivý. Všechno je to ovšem otázka politiky vedení formule 1. Jedná se například o tom, aby se Velká cena Itálie jela v Římě na městském okruhu. I přesto, že se staví nové moderní okruhy, nyní převládá snaha závody vrátit do měst. Kdo ví, jak se bude dál situace vyvíjet,“ dodává Krejčí.

Ten také upozorňuje na výhody, které závody přinášejí. Mnoho měst se například stalo známými až díky pořádání závodu formulí 1. „Kdo by znal Monzu, kdyby tam nebyl okruh? Nebo Spa? Jenom křížovkáři by věděli, že to jsou belgické lázně na tři. Každý závod znamená pro město i stát obrovské renomé. Pořádat tyhle prestižní závody u nás by bylo velmi výhodné nejen pro Brno,“ podotýká Krejčí. Podle něj není problém v tom, že by brněnský okruh nebyl na pořádání formule 1 technicky připravený. Chybí mu jen větší podpora.

S tím ostatně souhlasí i současné vedení automotodromu. „Pro takovou akci je nezbytný zájem a podpora státu i dalších organizací. Například v Turecku vede dálnice přímo k okruhu, k nám přijíždějí lidé po dlažebních kostkách jako za první republiky. Ve Španělsku zase předává ceny vítězům závodu král, u nás hlava státu na závody nikdy nezavítala. V každé zemi navíc závody sponzoruje soukromá firma, u nás bohužel nemůžeme najít sponzora ani na MotoGP, kde se při podobném televizním pokrytí jedná o výrazně menší částku. Otázka nezní, co okruh může udělat pro formuli 1, ale co pro ni mohou a chtějí udělat jiní,“ vysvětluje mluvčí brněnského automotodromu Veronika Michnová.

Další důvod, proč je tento sen stále nereálný, je i obrovská částka, kterou by musel okruh za pořádání závodů zaplatit. „Poplatky by vyšly na zhruba miliardu korun a takové peníze bychom museli platit každý rok. Cena vstupenky by se tak pohybovala od pěti do deseti tisíc korun a pochybuji, že by si ji běžný Čech koupil,“ uvedla už dříve současná ředitelka okruhu Ivana Ulmanová.

Hendikepy Brna

Brněnský okruh by se rovněž musel poněkud upravit, aby plně vyhovoval podmínkám formule 1. „Okruh je poměrně široký a dráha jako taková samozřejmě vyhovuje. Byly by potřeba zřejmě jen drobné úpravy, ať už v paddocku, nebo podél dráhy. Náklady na ně jsou ale pouhý zlomek rozpočtu,“ doplňuje Michnová.

Že na dnešním Masarykově okruhu mohou formule 1 bez problémů závodit, potvrzují i jezdci, kteří měli možnost se po dráze někdy projet. Jedním z nich je například Marc Gene ze stáje Ferrari, který si trať projel minulý rok v září při brněnských Ferrari Racing Days. „Trať na mě velice zapůsobila. Není na ní ani jedno nebezpečné místo. Má perfektní povrch a obrubníky. Navíc je tu bezvadné zázemí. Jediný problém by asi bylo předjíždět, protože startovní rovinka je docela krátká. Ale je tu pár pomalých zatáček, kde by se dalo dostat před soupeře,“ zhodnotil trať Gene, který v Brně zastupoval zraněného brazilského pilota Felipe Massu.

Při posuzování okruhu klade ovšem vedení formule 1 důraz i na jiné okolnosti než pouze na technický stav tratě. Bernie Ecclestone většinou požaduje různé garance například od vlády dané země nebo také určitý počet vhodných hotelů v dějišti závodů. „Nejde pouze o peníze. Formule 1 rovná se přepych. A Brno není na přivítání formule připraveno. Hotelů je tu málo. Na formuli nejezdí motorkáři, kteří si přivezou stan. Ani brněnské letiště by kapacitně nestačilo. Navíc bychom určitě překročili hladinu hluku a nechceme dráždit okolí,“ vyjmenovala Ulmanová další důvody, které pořádání světových závodů v Brně nenahrávají.

Piloti F 1 v Brně

Vše tedy nasvědčuje, že fanoušci monopostů F 1 budou muset i nadále za formulemi vyjíždět na zahraniční okruhy a zvuky jejich motorů uslyší jen, když některý z jezdců zavítá na brněnský okruh mimo závody. „Spočítal jsem, že od roku 1930 v Brně startovalo kolem stovky jezdců formule 1. Tedy takových, co pak šli do formule 1 nebo z ní odešli nebo tu jen auta testovali. V Brně se například ukázali Emerson Fittipaldi, Giuseppe Farina, Jochen Rindt, Niki Lauda, Jackie Stewart, Michael Schumacher, Mika Häkkinen, Keke Rosberg a mnoho dalších,“ uzavírá Krejčí.

Autor: Michal Kárný

18.1.2010 VSTUP DO DISKUSE 11
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Politici nechápou, co je věda, jak funguje, říká nositel Nobelovy ceny za fyziku

Brno - Vědci se musí místo výzkumu věnovat papírování, kritizoval nositel Nobelovy ceny za fyziku Claude Cohen-Tannou-dji. „Moje děti se věnují vědě také a tráví šedesát procent času sepisováním zpráv," řekl ve čtvrtek fyzik publiku na VUT v Brně.

Betlémské světlo dorazilo do Brna. V neděli si pro něj lidé přijdou na Petrov

Brno – Jihomoravští skauti dovezli v sobotu večer do Brna Betlémské světlo. Do Evropy jej od osmdesátých let vozí letadlem z izraelského města.

Perníkový betlém? Snad nám ho děti na mši nesní, doufá žena organizující pečení

Vranovice – Zvedne vyzvánějící mobil a říká: „Pečení betlému? Není problém." Pětadvacetiletá Magdalena Vybíralová ve Vranovicích na Brněnskem organizuje vznik betlému, jenž bude celý z perníku.  

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies