VYBERTE SI REGION

Geologický kalendář u Dolních Věstonic zachycuje trvání věků

Dolní Věstonice /PŘÍRODNÍ KLENOTY JIŽNÍ MORAVY/ - Na stěně bývalé cihelny u Dolních Věstonic na Břeclavsku jsou patrné vrstvy půdy. Tak, jak se usazovaly od poslední doby ledové.

8.10.2012
SDÍLEJ:

Památka Kalendář věků spadá do kategorie národní přírodní památka.Foto: Jiří Matuška

Na východním okraji Dolních Věstonic na Břeclavsku se nachází stěna opuštěné cihelny. Jsou v ní rozpoznatelné jednotlivé vrstvy půd, které se tam od pravěku usazovaly. Na konci padesátých let minulého století vyhloubil archeolog a geolog Bohuslav Klíma do dvacetimetrové stěny zářez. Očistil jej, aby byly vrstvy ještě lépe patrné. Tak vznikl Kalendář věků. Zachycuje i období poslední doby ledové. Místo je národní přírodní památkou, které je věnovaný další díl seriálu Deníku Rovnost Přírodní klenoty jižní Moravy.

Kdy přesně fungovala v Dolních Věstonicích stará cihelna není známo. „Takové informace bohužel nemáme. Ale tamní spraš mohli lidé průběžně těžit třeba i po několik století. Intenzita těžby s největší pravděpodobností souvisela s rozvojem sídel v okolí," uvádí Jiří Kmet ze Správy Chráněné krajinné oblasti Pálava.

Památka Kalendář věků spadá do kategorie národní přírodní památka.Profil stěny poprvé očistil v letech 1959 až 1960 archeolog Bohuslav Klíma. „Všechny zahraniční a vědecké delegace, které přijely do Dolních Věstonic, táta nejprve vodil do cihelny. Měl to místo moc rád. Hodně často se k němu vracel i sám," vzpomíná jeho syn Bohuslav Klíma mladší.

Odkryté profily vrstev půd se nacházejí na více místech České republiky. „Kalendář věků si ovšem podle odborníků na geologii a paleontologii zaslouží zvláštní pozornost. Jde totiž o klasickou lokalitu svrchního pleistocénu, což je část čtvrtohor. Například uznávaný český geolog Václav Cílek označuje význam sprašového profilu v cihelně v Dolních Věstonicích za naprosto mimořádný pro území celé střední Evropy," podotýká Kmet. Rád místo navštěvuje, když tam nikdo další není. „Z tohoto přírodního amfiteátru vyzařuje zvláštní klid. Hezký je také rozhled z vrchní strany stěny. Lidé musejí být opatrní. Sprašové půdy se snadno lámou a hrozí zřícení," varuje ochranář.

Kalendář není jen pouhým záznamem o usazování a typu jednotlivých sprašových půd v minulosti. Pomáhá také odborníkům při určování stáří archeologických nálezů nebo půd v dalších částech území.

„U jednotlivých vrstev kalendáře známe jejich stáří. Na základě analýzy složení půdy a jeho porovnání s vrstvami kalendáře snáze určíme například stáří nálezu," vysvětluje archeolog Jiří Svoboda z archeologického ústavu akademie věd, který v současné době vede v Dolních Věstonicích výzkum.

Stěna je stále v centru pozornosti lidí. „V žádném případě nejde o nějaké opuštěné místo. Neustále k němu míří vědecké nebo studentské zájezdy. Přesto i když je Kalendář věků důležitý, nestojí sám o sobě. Je součástí celé dolnověstonické lokality, kde se nacházela sídliště pravěkých lovců mamutů," podotýká starosta Dolních Věstonic Jaromír Sasínek.

O stěnu se zajímají kromě vědců i turisté a návštěvníci obce. K národní přírodní památce se lidé nejsnadněji dostanou zpoza penzionu U Langrů. „Každoročně se nás na stěnu zvlášť v letních sezonách ptá čím dál víc lidí. Jezdí k ní také školní výlety. V okolí kalendáře je navíc nádherné klidné malé údolí, nedaleko pak myslivna. Sama k místu ráda zavítám. Bohužel jednotlivé vrstvy bývalé cihelny už nejsou v současné době jedna od druhé dobře rozeznatelné. Stěna potřebuje znovu očistit," myslí si majitelka penzionu U Langrů Blanka Langrová.

Aby byl geologický profil čitelný, potřebuje pravidelnou údržbu. Déšť, mráz a vítr totiž jasné hranice mezi jednotlivými vrstvami smazávají. „Naposledy jsme místo upravovali před dvěma lety při mezinárodní výzkumné akci. Existuje i nápad, že se místo zakryje malou šindelovou střechou. Kvůli tomu, aby voda nestékala přímo po stěně. Péči o území mají ovšem na starost ochranáři," upozorňuje archeolog Svoboda.

Uvažují o schodech

Plán péče o toto území počítá podle Kmeta ze správy chráněné krajinné oblasti s tím, že se profil cihelny očistí jednou za deset let. „Navíc v okolí počítáme s odstraňováním nepůvodních a náletových dřevin. Do budoucna uvažujeme také o tom, že v místě zářezu vznikne dřevěná konstrukce se schodištěm. Umožní zájemcům prohlédnout si stěnu zblízka," říká Kmet ze Správy Chráněné krajinné oblasti Pálava.

Kromě vzácné stěny je národní přírodní památka významná rovněž kvůli výskytu samotářských včel. Také tam roste vzácný mák bělokvětý a večerní lesní. A při průzkumu okolí bývalé cihelny objevili speleologové v roce 2000 přibližně sedmdesát metrů dlouhý podzemní prostor. Dostal jméno Netopýří jeskyně.

Kalendář věků

Forma ochrany: národní přírodní památka

Vyhlášeno: 15. května 2005

Rozloha: 0,4528 hektaru

Jak se tam dostat: Kalendář věků leží na východním konci Dolních Věstonic. Stěna je přístupná pěšinou od nedalekého penzionu.

Důvod ochrany: Sprašová stěna bývalé cihelny s odkrytými geologickými vrstvami. Zachycují usazování půd od doby ledové. Pomáhají s datací při dalších geologických a archeologických výkopech.

Mapa: turistická mapa Klubu českých turistů číslo 88

Památka Kalendář věků spadá do kategorie národní přírodní památka.

Objevil žebro, pojmenoval kulturu

Jižní Morava - Bývalá cihelna bylo první místo, kam otec vodil zahraniční a vědecké návštěvy v areálu naleziště sídliště lovců mamutů v Dolních Věstonicích na Břeclavsku. Tak vzpomíná archeolog Bohuslav Klíma na svého otce, archeologa a geologa Bohuslava Klímu staršího.

Ten při výzkumech v Pavlově a Dolních Věstonicích mezi lety 1947 až 1978 očistil na konci padesátých let stěnu cihelny a vytvořil do ní zářez. Vznikl Kalendář věků. Střídající se vrstvy půd dokládají vývoj území od poslední doby ledové. „I když já jsem mu při pracích jako malý nepomáhal, vím, že táta měl místo moc rád. Často se tam vracel," vzpomíná Klíma mladší.

Jeho otec se narodil v roce 1925. Po druhé světové válce navázal v Dolních Věstonicích na výzkumy Karla Absolona. U něho také začínala Klímova odborná dráha. Kreslil pro něj archeologické atlasy. „Za druhé světové války se Klíma starší přestěhoval do Brna. V letech 1945 až 1948 studoval na přírodovědecké fakultě. Od roku 1945 působil v brněnském Moravském zemském muzeu. V roce 1952 přešel do archeologického ústavu akademie věd," uvádí internetová Encyklopedie dějin města Brna.

Archeolog a geolog Klíma je známý hlavně díky výzkumům v okolí Dolních Věstonic a Pavlova. „Klíma je také autorem jména pro moravskou archeologickou kulturu z mladšího paleolitu, pavlovien," stojí v encyklopedii.

Jihomoravský archeolog narazil na cenné nálezy i v dalších lokalitách v republice. Například v roce 1953 objevil takzvanou Petřkovickou venuši na ostravském vrchu Landek. Spolu s Věstonickou venuší jde o další unikátní příklad pravěkého umění.

Archeolog zkoumal i jeskyně v Moravském krasu. V jeskyni Pekárna objevil unikátní rytinu pasoucích se zvířat na koňském žebru. „Tento nález jsem jako malý hodně prožíval. Pátrání po částech žebra mi připomínalo nějaký detektivní příběh," vzpomíná Klíma mladší, který se také stal archeologem. Jeho otec zemřel v roce 2000 v Brně.

Stěna a dva hroby

Stěna skrývala kosti i nástroje
Vrstvy půdy Kalendáře věků mapují geologický vývoj území od poslední doby ledové. „Kalendář a jeho vrchní části však ukrývaly jen běžné archeologické a paleontologické nálezy. Jako například kosti zvířat," podotýká archeolog Jiří Svoboda z archeologického ústavu akademie věd. Bohumil Klíma v knize Nejstarší osídlení Břeclavska zase doplňuje, že v nejsvrchnější vrstvě se objevily například kamenné nástroje lovců mamutů.

Tři mladé lidi pohřbili společně
Zajímavější nálezy ležely nad bývalou cihelnou. „Nedaleko se našel společný hrob tří mladých lidí starý asi šestadvacet tisíc let. Dodnes budí mnoho otázek," podotýká archeolog Jiří Svoboda z archeologického ústavu akademie věd. Zřejmě jde o ostatky jedné ženy a dvou mužů. V boku jednoho z nich byl pozůstatek dřevěné tyče, což podle odborníků svědčí o násilné smrti. Rekonstrukce zvláštního hrobu je teď součástí stálé výstavy v Muzeu Dolní Věstonice.

Hroby našli při stavbě hrází
Dolní VěstoniceZáhadný trojhrob nebyl jediný, který se v okolí stěny Kalendáře věků objevil. Archeologové našli ještě kostru samostatně pohřbeného člověka. Je o něco mladší. „Na oba hroby narazili při záchranných archeologických výzkumech v roce 1986," říká archeolog Jiří Svoboda z archeologického ústavu akademie věd. Spraš nad bývalou cihelnou se totiž v letech 1985 až 1988 těžila pro stavbu dalších ochranných hrází nedalekého vodního díla Nové Mlýny.

Autor: Klára Židková

8.10.2012 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

Z okolí hlavního nádraží mizí zápach moči, žvýkačky a nedopalky

Brno – Stovky nedopalků a žvýkaček, které ještě minulý týden zdobily okolí hlavního vlakového nádraží v Brně, mizí. Město a městská část od prvního prosince spustily nový systém nepřetržitého úklidu. Ve středu jej politici kontrolovali.Podle Iva Rubeše ze společnosti Ave cz odpadové hospodářství je na úklidu nejtěžší hlavně množství odpadu. „Na takových místech totiž jen přibývá, nemůže se přestat ani na chvíli," sdělil.

Fenomén Ondra: Lezení na OH? Mám z toho strach, je to trochu paskvil

Praha, Brno /ROZHOVOR/ - Není to až tak dávno, co o něm věděl jen úzký okruh lezeckých nadšenců. A vida když v pondělí uspořádal tiskovku po návratu z úspěšné mise Dawn Wall (v kalifornských Yosemitech vylezl za rekordních osm dní nejtěžší stěnu světa v proslulém masivu El Capitan), tísnil se na ní solidní hrozen novinářů a několik televizních štábů. Z brněnského sportovního lezce Adama Ondry je definitivně hvězda tuzemského sportu.

Ministr Jurečka odvolal ředitele Povodí Moravy. Nebyl spokojen s jeho vedením

Brno, Praha – Ministr zemědělství Marian Jurečka ve středu odvolal generálního ředitele státního podniku Povodí Moravy Jana Hodovského. Ministr podle všeho nebyl spokojený s výsledky jeho práce. „Generální ředitel nedokázal čerpat finanční limity pro Povodí Moravy ze státního rozpočtu, časté byly chyby v zakázkách a často se střídali také ředitelé na klíčových postech podniku," nastínila důvody odvolání mluvčí ministerstva zemědělství Markéta Ježková.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies