VYBERTE SI REGION

Gödel: podivín, jenž měl strach z otravy jídlem

Brno /JIHOMORAVANÉ, KTEŘÍ DOBYLI SVĚT/ - Brněnský rodák Kurt Gödel byl matematik, fyzik a filozof. Před sedmdesáti lety vytvořil předchůdce dnešních programovacích jazyků.

21.4.2010 6
SDÍLEJ:

Kurt Friedrich Gödel.Foto: Encyklopedie města Brna

Další díly seriálu Jihomoravané, kteří dobyli svět naleznete ZDE

Byl jedním z nejlepších přátel Alberta Einsteina, génius i podivín. Americký časopis Time ho zařadil mezi sto největších myslitelů dvacátého století. Tento vědec však byl příliš plachý, těžce nesl publicitu i tlak okolí. Dokonce trpěl duševními poruchami. Další díl seriálu Brněnského deníku Rovnost Jihomoravané, kteří dobyli svět vypráví o světoznámém logikovi, fyzikovi a filozofovi Kurtu Gödelovi. Právě kvůli němu chtějí mnozí turisté poznat Brno.

Kurt Friedrich Gödel se narodil 28. dubna 1906 v Brně. Jeho otec Rudolf byl zaměstnancem, později ředitelem a podílníkem továrny na sukno Redlich. Matka Marianne pocházela z kruhů německé moravské buržoazie. „Jméno Friedrich dostal Kurt na počest otcova zaměstnavatele. V roce 1948 je však z neznámých důvodů přestal používat,“ píše Rebecca Goldsteinová v knize Neúplnost.

Kurt a jeho o čtyři roky starší bratr Rudolf vyrůstali v harmonickém prostředí. „Jako chlapec byl velmi zvědavý, proto mu říkali malý pan Proč,“ vypráví Nikola Plhoňová ze Společnosti Kurta Gödela v Brně. Tato společnost přeložila německé texty k výstavě Gödelovo století, která je do 13. května k vidění na děkanátu Přírodovědecké fakulty brněnské Masarykovy univerzity.

Gödel navštěvoval Obecní evangelickou školu a později německé Státní reálné gymnázium. „Jako student dostával na vysvědčení samé ,velmi dobře‘. S jedinou výjimkou, známkou ,dobře‘ z matematiky,“ upozorňuje Plhoňová. V roce 1924 se rodina odstěhovala do Vídně a mladý Gödel se zapsal na tamní univerzitu jako řádný posluchač fyziky. Díky několika výjimečným učitelům se později přiklonil k matematice a filozofii.

V roce 1931, rok po doktorátu, Gödel vyslovil a dokázal tvrzení, která znamenala vědecký průlom. Formuloval dvě věty o neúplnosti. Z první plyne, že žádný formální systém nemůže být zároveň úplný a bezesporný, a z druhé, že jeho bezespornost nelze uvnitř tohoto systému dokázat. „Ukázal, že některou matematiku nemůžeme dokázat ani vyvrátit. Vždy budou existovat nějaké pravdy, které se nedají ověřit,“ vysvětluje Goldsteinová.

Tyto věty ukončily delší než padesátileté úsilí matematiků úplně formalizovat matematiku tím, že poukázaly na možnost existence neřešitelných problémů. „Tento objev zásadně ovlivnil vědecké a filozofické myšlení druhé poloviny dvacátého a počátku jedenadvacátého století. Je významným milníkem naší kultury, protože bezprostředně vedl ke vzniku počítačů,“ upozorňuje brněnská fyzička Blažena Švandová.
Dodává, že k důkazu vět Gödel rozvinul nebo nově vyvinul několik matematických postupů či technik. Například takzvané Gödelovo číslování je unikátním kódovacím systémem a některé jeho části připomínají to, co v současnosti informatici nazývají programovací jazyk počítačů.

S ženou svého života – Adele Nimbursky – se Gödel seznámil v roce 1929. Vzal si ji o devět let později. Jeho rodinu a známé sňatek překvapil. „Jeho vyvolená totiž měla bezmála čtyřicet let a byla rozvedená,“ vysvětluje Plhoňová.

Když se Adele s Gödelem seznámila, pracovala jako masérka. Neměla žádné vědecké zájmy, ale svého nevšedního partnera uctívala a ochraňovala. „Když ho například jednou obtěžovala skupina nacistických výtržníků, zahnala je na útěk kabelkou,“ vypráví Plhoňová.

Politická situace – schylování se ke 2. světové válce – nakonec v roce 1940 vyhnala Gödela i s manželkou do Spojených států amerických. Do Evropy se už pak nikdy nevrátil. V zámoří působil brněnský rodák jako docent a později profesor na Institutu pokročilých studií v Princetonu. Věnoval se filozofii a pod vlivem blízkého přítele Alberta Einsteina i fyzice. Jejich přátelství bylo pověstné. Einstein dokonce řekl: „Jdu do institutu jen kvůli výsadě moci Gödela doprovázet na cestě domů.“

Einsteinův vliv dokonce přivedl Gödela k překvapivému objevu. Obecná teorie relativity podle něho umožňuje cestování časem do minulosti. „Gödel dokázal možnost rotujících vesmírů s časovými smyčkami. Ukázal, že v těchto vesmírech jsou možné cesty do minulosti,“ popisuje Plhoňová.

Na počátku padesátých let se Gödelovi dostalo četných uznání. Po Einsteinově ceně následovaly čestné doktoráty univerzit Yale a Harvard, prestižní Gibbs Lecture Americké matematické asociace a zvolení do Národní akademie věd.

Stal se samotářem

Společenské povinnosti a společenský život kladly na Kurta stále větší nároky. Stal se díky svým objevům legendou a vyhledávaným člověkem, od něhož se očekávaly další převratné výsledky. „Nemělo to dobrý vliv na plachého, uzavřeného a pečlivého, až puntičkářského samotáře, kterým se postupně stal. Chatrné zdraví, které mu rodina připisovala, traumatizující zážitky z období nacismu i tlak na výkon člověka s pověstí génia se projevovaly psychosomatickými potížemi. Ty se stářím a odchodem vrstevníků i blízkých přátel prohlubovaly,“ vysvětluje Plhoňová.

Jednou z Gödelových psychických poruch byl patologický strach z otravy jídlem. Nakonec i urychlil jeho smrt. Gödel totiž přijímal jen jídlo od manželky, a ta byla na půl roku hospitalizovaná. Gödel na tom byl se zdravím hůř a hůř, ale lékaři ho do nemocnice nechtěli přijmout. Hlavním důvodem bylo, že vědec se neřídil jejich pokyny. „Když se Adele vrátila domů, podařilo se jí lékaře přesvědčit, aby jejího manžela přijali. Jenže už bylo pozdě. O dva týdny později, 14. ledna 1978, zemřel Kurt Gödel v jedenasedmdesáti letech vysílením a na podvýživu. Vážil pouhých šestatřicet kilogramů,“ dodává Plhoňová.

Památka na vědce: desky i budova

Dvě pamětní desky, jedna posluchárna a také budova mezinárodní společnosti. To vše Brňanům připomíná, že Kurt Gödel pochází z Brna. Možná přibude i náměstí.

Na jeho rodném domě v brněnské Pekařské ulici je pamětní deska od roku 1993. „Tamní vzpomínka na tohoto matematika je z pískovce a autorem je Milivoj Husák,“ říká brněnská historička Miroslava Menšíková.

Další vzpomínku na Gödela najdou lidé na domě, kde prožil mládí. „Na domě v Pellicově ulici je dokonce i jeho plastický portrét. Tato pamětní deska je v Brně teprve dva roky,“ vypráví Menšíková.

Kromě pamětních desek je v Brně i posluchárna Kurta Gödela na Fakultě informačních technologií Vysokého učení technického v Božetěchově ulici nebo Gödelova budova firmy IBM v Technologickém parku. „Jde o důkaz, že třeba v Americe je tento matematik mnohem známější než v Brně,“ říká Blažena Švandová ze Společnosti Kurta Gödela. Sdružení vzniklo v Brně v roce 1992, podobné spolky jsou i v americkém Princetonu a v rakouské Vídni.

Právě brněnské sdružení Kurta Gödela se zasloužilo o vznik pamětních desek v Brně. „Zahraniční turisté často hledali Gödelův rodný dům nebo vilu, kde vyrůstal. Byla ostuda, že v rodném městě tohoto génia o něm není ani zmínka,“ zlobí se Švandová. Vzápětí dodává, že velkým snem sdružení je Gödelova škola. „Když tady byla v roce 2006 výprava amerických studentů u příležitosti stého výročí narození Gödela, vyptávali se, kde je po něm pojmenovaná škola. Je velká škoda, že v Brně nic podobného není,“ myslí si Švandová.

Dalším přáním členů společnosti je vznik Gödelovy ulice. Může se dokonce stát, že místo ulice to bude rovnou náměstí. „Už jsme to řešili s historičkou Milenou Flodrovou. Náměstíčko, které vznikne u lázní v Kopečné ulici, by se mohlo po Gödelovi jmenovat,“ doufá Švandová.

I když v Brně pamětních míst na Gödela přibývá, s jeho myšlenkami se zatím mohou setkat jen vysokoškolští studenti. V budoucnu se s objevy seznámí snad i středoškoláci. „Máme připravené názorné ukázky modelů a obrazů, které ukazují, jak se paradoxy projevují v kultuře. Díky tomu můžeme studentům přiblížit i matematické paradoxy a Gödelovy věty,“ vysvětluje Švandová.

Existuje Bůh? Vypočítal, že ano

Jedním z méně známých, avšak o to zajímavějších objevů brněnského rodáka Kurta Gödela je ontologický důkaz Boha. Není totiž obvyklé, aby se nevěřící člověk snažil něco podobného prokázat.

Logický důkaz božské bytosti Kurt Gödel nikdy veřejně nepublikoval. „Nechtěl totiž, aby ho lidé považovali za nábožensky věřícího člověka,“ vysvětluje matematik Petr Hájek ve své eseji Gödelův ontologický důkaz. Důkaz nutné existence Boha je vyjádřený několika, pro laika nesrozumitelnými, vzorci. Po mnoha matematických a logických krocích však Gödel došel k jasnému závěru: Bůh nutně existuje.

Než vyslovil tuto větu, předcházelo tomu několik definic a tvrzení. „Například prvním tvrzením je, že opakem dobra je zlo,“ popisuje dlouhý výpočet důkazu brněnský informatik Stanislav Cikalo. Zmiňuje i další výroky, které předcházely Gödelovu závěru. „Když existuje dobrá vlastnost, tak je možné, že existuje někdo, kdo tuto dobrou vlastnost má,“ pokračuje Cikalo. Některá další tvrzení zní: Být Bohem je dobrá vlastnost. Je možné, že existuje Bůh. Tedy Bůh je ztělesněné dobro. Posledním výrokem v řadě je: Bůh nutně existuje.

První byl arcibiskup

Autorem myšlenky, že je možné ontologicky dokázat Boha, je arcibiskup Anselm z Canterbury, který žil v jedenáctém století. Prvním logickým kritikem tohoto postupu byl jeho současník, mnich Gaunilo z Montmoutiers a dalším velkým i filozof Immanuel Kant. Anselmův pokus měl přesto velký význam pro vývoj evropského myšlení. Anselm byl totiž první křesťanský myslitel, který se odvážil o Bohu takto přemýšlet a argumentovat.

Takzvaný ontologický argument už v současnosti odborníci jako důkaz Boha odmítají. „Logikové zjistili, že i Gödelův důkaz má vážné nedostatky. Ve svém postupu například využívá pojmu pozitivních vlastností, ale sám si nebyl jistý tím, co vlastně pozitivní vlastnosti mají být,“ upozorňuje Hájek. I přes spornost důkazů tyto myšlenkové postupy stále vyvolávají odborné diskuze. Lidé se nepřestávají snažit existenci Boha vědecky dokázat či vyvrátit.

Vážení čtenáři, seriál Jihomoravané, kteří dobyli svět najdete také v tištěné podobě každé pondělí v Brněnském deníku Rovnost.

Autor: Tereza Bartošíková

21.4.2010 VSTUP DO DISKUSE 6
SDÍLEJ:

Z okolí hlavního nádraží mizí zápach moči, žvýkačky a nedopalky

Brno – Stovky nedopalků a žvýkaček, které ještě minulý týden zdobily okolí hlavního vlakového nádraží v Brně, mizí. Město a městská část od prvního prosince spustily nový systém nepřetržitého úklidu. Ve středu jej politici kontrolovali.Podle Iva Rubeše ze společnosti Ave cz odpadové hospodářství je na úklidu nejtěžší hlavně množství odpadu. „Na takových místech totiž jen přibývá, nemůže se přestat ani na chvíli," sdělil.

Fenomén Ondra: Lezení na OH? Mám z toho strach, je to trochu paskvil

Praha, Brno /ROZHOVOR/ - Není to až tak dávno, co o něm věděl jen úzký okruh lezeckých nadšenců. A vida když v pondělí uspořádal tiskovku po návratu z úspěšné mise Dawn Wall (v kalifornských Yosemitech vylezl za rekordních osm dní nejtěžší stěnu světa v proslulém masivu El Capitan), tísnil se na ní solidní hrozen novinářů a několik televizních štábů. Z brněnského sportovního lezce Adama Ondry je definitivně hvězda tuzemského sportu.

Ministr Jurečka odvolal ředitele Povodí Moravy. Nebyl spokojen s jeho vedením

Brno, Praha – Ministr zemědělství Marian Jurečka ve středu odvolal generálního ředitele státního podniku Povodí Moravy Jana Hodovského. Ministr podle všeho nebyl spokojený s výsledky jeho práce. „Generální ředitel nedokázal čerpat finanční limity pro Povodí Moravy ze státního rozpočtu, časté byly chyby v zakázkách a často se střídali také ředitelé na klíčových postech podniku," nastínila důvody odvolání mluvčí ministerstva zemědělství Markéta Ježková.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies